Ozvěny dne 26. 12. 2004

Přírodní katastrofa v jihovýchodní Asii

Jihovýchodní Asii dnes postihla přírodní katastrofa neuvěřitelných rozměrů. Silné zemětřesení nedaleko Sumatry zvedlo přílivové vlny Tsunami, které pak udeřily na pobřežní oblasti Bengálského zálivu. Počet obětí se blíží 9 tisícům. Další tisíce lidí se pohřešují. Situaci celý den sledoval spolupracovník Radiožurnálu v jihovýchodní Asii, reportér televize Prima Radim Vaculovič.

Radim Vaculovič: Epicentrum otřesu bylo v Indickém oceánu nedaleko Indonéského ostrova Sumatra. Seismologové naměřili otřesy o síle 8,9 stupně Richterovy škály, což je nejsilnější zemětřesení na Zeměkouli za posledních 40 let. Desítky domů na severu Sumatry spadlo jako domečky z karet. Krátce po otřesech se pak až osmisetkilometrovou rychlostí na pobřeží přihnaly pětimetrové přílivové vlny Tsunami. Ty několik minut zasáhly i Srí Lanku, Indii, Thajsko, Malajsii, Bangladéš, Maledivy a Andamské ostrovy. Nejvíce postižená je Srí Lanka a Jih Indie. Tady smetly vlny do oceánu několik vesnic se svými obyvateli. Přílivová vlna dosahovala na několika místech až 10metrové výšky a zničila vše, co jí stálo v cestě. Prezidentka Srí Lanky vyhlásila v oblasti stav katastrofy a požádala okolní svět o pomoc. Stav nouze vyhlásily také ostrovy Maledivy, kde trávilo vánoční svátky mnoho turistů. Tsunami tam zaplavily 2 třetiny hlavního města. Stovky mrtvých jsou hlášeny i z oblastí Thajska a Malajsie. Tady se pohřešuje velké množství cizinců. Zahraniční turisté sem jezdí hlavně kvůli potápění a zhruba stovka, která se vrátila dnes ráno na moře, se zatím nenašla.

Apokalypsa, tragédie, katastrofa, to jsou slova, která pro řádění přívalových vln Tsunami používají experti i sami obyvatelé postižených států jihovýchodní Asie. Další detaily o následcích ničivého zemětřesení má zpravodaj Jiří Hošek.

Jiří Hošek: Jen pro ilustraci, při zemětřesení se uvolnilo takové množství energie, které Spojené státy spotřebují za celý rok. podle seismologa Rodgera Masna uvedly otřesy do pohybu neskutečnou masu vody.

Rodger Masna: Hádám, že vertikální rozpětí moře muselo dosahovat 10 až 30 metrů. Když si představíte takovou výšku na tisíci kilometrech moře, dává to dohromady obrovské množství vody a odtud pramení enormní síla vln, které udeřily na země Bengálského zálivu.

Jiří Hošek: Katastrofické obrázky nabízejí mimo jiné pláže v jižní Indii, kam moře vyplavuje stovky mrtvých těl. Vůbec nejhůře byl zasažen stát Tamil Nadu. Podle premiéra Man Muhameda Singa byly zahájeny masivní záchranné operace i kampaň na pomoc postiženým lidem.

Man Muhamed Sing: Polovojenské stejně jako naše vojenské jednotky byly uvedeny do stavu pohotovosti, aby se mohly zapojit do záchranných operací i do poskytování humanitární pomoci.

Jiří Hošek: Ještě horší je podle všeho situace na Srí Lance, kde si moře vybralo krutou daň hlavně mezi staršími lidmi a dětmi. na Maledivách, které leží pouhý metr nad mořskou hladinou, vlny Tsunami naštěstí nedosahovaly takové výšky. Jak ale stanici BBC řekl vysoký britský komisař pro tyto ostrovy Hasan Sobír, i tak napáchal přírodní živel na Maledivách značné škody.

Hasan Sobír: Ostrovy postihly masivní záplavy, které se nevyhnuly ani hlavnímu městu. Asi 2 třetiny jsou teď pod vodou. Předpokládám, že teď během vrcholu sezóny bylo na ostrovech asi 20 tisíc turistů.

Jiří Hošek: Je pravděpodobné, že si rozměr tragédie ještě plně neuvědomujeme a že počty obětí budou dále stoupat. Potvrzují to i slova, které na BBC pronesla ředitelka britské nevládní organizace Oxfam Jasmin Widbrad.

Jasmin Widbrad: Lidé, kteří samotnou povodňovou vlnu přežili, jsou stále velmi zranitelní. Počet mrtvých půjde v příštích dnech a týdnech určitě nahoru, pokud se nám do oblasti nepodaří dopravit rychle pomoc. Pokud mám porovnat tuto katastrofu s jinými krizovými situacemi, pak toto neštěstí se týká tolika států a tolika různých společenství, že představuje obrovskou výzvu.

Do jihovýchodní Asie zamířili za svátky tisíce turistů. Mezi nimi i stovky klientů českých cestovních kanceláří. Podle dosavadních informací jsou všichni v pořádku, jenom česká ambasáda v Thajsku pohřešuje jednoho našeho občana, další je zraněný. Další podrobnosti zjišťoval redaktor Petr Doležel.

Petr Doležel: Cestovní kancelář Marko Pollo má na Maledivách 5 klientů. S nimi se zatím nepodařilo navázat spojení. Radiožurnálu to potvrdil firmy Jan Papež.

Jan Papež: Na Maledivách zkolabovala komunikační síť, nejsou internety, nejdou mobilní telefony, ani pevná linka, ani satelitní telefony.

Petr Doležel: Všechny cestovní kanceláře, které mají v postižených oblastech klienty, se s nimi snaží především prostřednictvím delegátů spojit. Starají se o nejdůležitější záležitosti, zabezpečují turisty. Zhruba 160 osob má v Thajsku CK Eso Travel. Říká její ředitel Tomáš Cikán.

Tomáš Cikán: Přibližně 50 se nachází v těchto inkriminovaných oblastech, především ostrov Puket, Pipi, Krabi, Lanta. Spojili jsme se prakticky se všemi. Zatím máme jedno lehčí zranění.

Petr Doležel: Některé společnosti už začaly rušit své plánované zájezdy. Například Čedok na Srí Lanku. Říká mluvčí Tomáš Brejcha.

Tomáš Brejcha: První let do této destinace měl odletět dnes večer. Tento let samozřejmě byl zrušen.

Petr Doležel: Na Maledivách tráví dovolenou skladatel Karel Svoboda s manželkou Vendulou, v Thajsku pak zpěvačka Leona Machálková s architektem Bořkem Šípkem. Podle informací Radiožurnálu jsou v pořádku. Na Maledivách je také zpěvák Karel Gott s přáteli.

Vlny Tsunami útočí náhle a nečekaně. Jejich nejčastější příčinou je zemětřesení na mořském dně, sopečná erupce nebo sesuvy půdy do moře. Uvolněná energie dá do pohybu masu vody, která se pohybuje rychlostí až 720 kilometrů za hodinu. Už 1400 let před naším letopočtem vlna Tsunami po výbuchu sopky na dně Krétského moře zničila ostrov Santoriny a definitivně tak zřejmě pohřbila starověkou minojskou kulturu. V roce 1755 zase přílivová vlna téměř vymazala ze světa portugalskou metropoli Lisabon. Největší zkušenosti s ničivými vlnami Tsunami ale zřejmě mají v Japonsku. Při posledním velkém neštěstí se v roce 1993 30metrová vlna přelila přes ostrov Okuširy. Zabila více než 200 jeho obyvatel a zničila město Aunáhe.

Ukrajina dnes volí prezidenta

Ukrajina dnes volí prezidenta. V opakovaném druhém kole volby hlavy státu se o přízeň voličů ucházejí 2 kandidáti, zástupce opozice a lídr oranžové revoluce Viktor Juščenko a stále ještě premiér Viktor Janukovyč. Prozápadní Juščenko se těší podpoře zejména na západě země, zatímco Janukovče favorizují voliči hlavně z východu. V Kyjevě situaci sleduje zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Martin Dorazín.

Martin Dorazín: Volby probíhají bez incidentu a politická situace je klidná. Prohlásil předseda Ústřední volební komise Jaroslav Davidovič. Relativně bez problémový průběh voleb potvrdili také zahraniční pozorovatelé. Mezi sympatizanty obou prezidentských kandidátů nedošlo k žádným střetům. Určité napětí panuje jen v místních volebních komisích mezi jejími členy. Nejvyšší volební účast je na ruskojazyčném východě a jihu Ukrajiny. V hlavním městě Kyjevě k 15. hodiny odvolilo 53 procent voličů. Obecně slabší účasti je na západě Ukrajiny. Výsledek volebního souboje premiéra Viktora Janukovyče a šéfa oranžové opozice Viktora Juščenka proto bude zřejmě velmi těsný.

Východní oblast Ukrajiny podporují zejména provládního kandidáta Viktora Janukovyče. Donbas, průmyslová část země u hranic s ruskou federací, v něm vidí svou budoucnost, především tedy horníci z místních uhelných dolů. Volební reakce v tomto regionu sledoval zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Petr Vavrouška.

Petr Vavrouška: Volební místnosti v Doněcku, alespoň v hornické části města, byly plné už od rána. Většina voličů stejně jako Alexander Maxecký, hlasovala pro Janukovyče. Důvod?

Alexander Maxecký: Vyrostl jsem a narodil se v Donbase. Už můj dědeček tady těžil uhlí, tak mi řekněte, koho jiného volit? To je snad jasné. Janukovyč podporuje horníky a to je pro nás to nejdůležitější. Já nechci, aby mě nějací oranžoví provokatéři podvedli.

Petr Vavrouška: Dodává 60letý Alexander, bývalý horník, dnes už v důchodu. Zástupce opozičního tábora a kandidáta Viktorka Juščenka má překvapivě pro takový názor pochopení.

Oleg Zujev: V principu ano, prostě přišla agitace z vrchu, koho volit, a ti lidé tady ji vzali za svou. Potřebují chleba a práci a Janukovyč jako premiér jim to zajistil. Vidí v něm svoji jistotu. Já ale jasně podporuji Juščenka.

Petr Vavrouška: Říká Oleg Zujev, který přijel dohlížet na regulérnost voleb v Doněcku až z Kyjeva.

Opakovaného druhého kola prezidentských voleb se účastní také Ukrajinci, žijící v České republice. Kromě Prahy mohou hlasovat také na ukrajinském konzulátu v Brně. Minulý měsíc tam přišlo k volbám ve druhém kole téměř 850 voličů. Většinou šlo o Ukrajince s přechodným pobytem. Ti ale na vánoční svátky odjeli domů, takže dnešní účast je podstatně nižší. Říká tajemnice volební komise Oxana Šmeralová.

Oxana Šmeralová: V tento moment my už máme kolem 360 voličů, což je tak o polovinu méně, než bylo v minulém kole, ale já si myslím, že všichni, kdo tady je, tak de facto přišli do volební místnosti.

Přehled zpráv

Radikální islámské hnutí Hamás výrazně posílilo v místních palestinských volbách v Předjordánsku. Hamás podle oficiálních výsledků zvítězil v devíti a umírněnější hnutí Fatáh v šestnácti okrscích. Ve jenom okrsku voliči rozhodli, že obě strany budou vládnout společně.

Mimořádné přívaly sněhu stále zužují Severní Ameriku. Kombinace nepříznivého počasí a problémů s počítačovými sítěmi dnes způsobila chaos na letištích po celých Spojených státech. Aerolinky musely zrušit více než tisíc letů.

Zásobovací kosmická loď Progres M-51 úspěšně přistála u mezinárodní kosmické stanice. Dopravila 2členné posádce na oběžné dráze 2,5 tuny potravin, vody, paliva a potřeb pro výzkum. Na stanici jsou už druhý kosmonaut Saližan Šaripov a Američan Liroj Čiao.

Nová planetka se může srazit se Zemí

Nová planetka, kterou v červnu objevili američtí astronautové, se může srazit se Zemí. Jak uvedl astronom jihočeské hvězdárny na Kleti Miloš Tichý, objevitelé mohli těleso pozorovat pouze po 2 noci, proto jeho dráhu nemohli přesně určit. Upřesnit se ji podařilo teprve teď a ukázalo se, že by se planetka mohla srazit se zemí 13. dubna 2029. Jde o vůbec první těleso, jehož pravděpodobnost srážky s naší planetou dosáhla stupně 4 na 10stupňové škále. Znamená to pravděpodobnost 60:1.

Situace na našich horách

Čekání na sníh, tak by se dal charakterizovat vánoční víkend na většině českých a moravských hor. Přišla totiž obleva a lyžaři i vlekaři doufají, že vleky se naplno rozjedou na Silvestra. Snad jedinou výjimkou jsou Krkonoše. Dnešní příjezd tisícovek turistů na silvestrovský týden se obešel bez kolon automobilů a jiných problémů. Přispělo k tomu i to, že Krkonoše nejsou zavaleny sněhem a například silnice do Špindlerova Mlýna i Pece pod Sněžkou jsou naprosto suché. Zatím se lyžuje bez front, hlavní nápor teprve přijde. Další detaily od reportérky Mileny Dvořákové.

Milena Dvořáková: I přes nepřízeň počasí jsou na sjezdovkách v Krkonoších díky technickému zasněžování většinou dobré sněhové podmínky. Podle informačního servisu horské služby se teploty ráno v našich nejvyšších horách pohybovaly kolem nuly. Teplota vzduchu ve Špindlerově Mlýně je plus 1 stupeň celsia. Je zataženo s vysokou oblačností a klidno. Sněhu leží 28 centimetrů. Na hřebenech Krkonoš je teplota vzduchu mínus 1 stupeň celsia, sněhu leží v průměru 60 centimetrů. Špindlerův Mlýn nabízí pro návštěvníky i možnost večerního lyžování. Vliv oteplení je znatelnější v Orlických Horách. V lyžařském středisku v Deštném jsou ale navzdory tomu v provozu téměř všechny vleky. Podrobnosti doplňuje František Prouza.

František Prouza: Sníh je vlhký, teplota se pohybuje kolem plus 3 stupně. Sněhu máme zatím dostatek, protože je převážně technický. Mimo sjezdovky závodní máme na všech sjezdovkách dostatek sněhu.

Špatná kvalita sněhu je i na Šumavě a v Krušných Horách. Na Ještědu se lyžuje jenom na umělém sněhu. Na malou návštěvnost si stěžují Beskydy. Obleva přišla i do Jeseníků. Na Ovčárně je ale pořád 60 centimetrů sněhu.

Koledování na Štěpána

26. prosinec, druhý svátek vánoční, je v lidové tradici spojený s koledou. Ve městech a také v obcích už ale koledníci příliš nechodí. Ne tak v obci Studenec mezi Jilemnicí a Novou Pakou. Tam začali koledníci chodit před půl stoletím a jak zaznamenal redaktor Milan Brunclík, chodí do dnes.

Milan Brunclík: V 8 ráno se koledníci sejdou na mši v místním kostele a v 9 vyrážejí do vesnice. Než stihnout obejít všechny domy, kde na ně čekají, je už tma.

Výpověď koledníka: Když se to rozdělí na ty 3 party, tak to bylo docela rychlé, ale letos to vidíme na dýl. Tak snad to půjde dobře. Ony hlasivky pak skončí hodně brzy.

Milan Brunclík: A to vám všude takhle nabízejí občerstvení?

Výpověď koledníka: Chlebíčky, štamprlata, alkohol, čaje, ovoce.

Milan Brunclík: Co je z toho nejlepší?

Výpověď koledníka: Rum.

Milan Brunclík: Pohoštění si ale koledníci musejí nejprve zasloužit. Už týden dopředu se scházejí, aby si zopakovali všechny koledy a také aby zavzpomínali na předešlá léta.

Necelá stovka otužilců si dnes zaplavala ve Vltavě

Necelá stovka otužilců si dnes zaplavala ve Vltavě v Praze. Už po 58. se totiž konal memoriál Alfréda Nikodéma. Jak dodává redaktorka Lenka Šumová, vod i vzduch měly tentokrát 3 stupně nad nulou.

Reaktor (Lenka Šumová: Tentokrát rozhodně sekerou nikdo led rozbíjet nemusel, a tak zájem o plavání zaskočil i organizátory memoriálu.

Pořadatel: Každý závodník, který dneska leze do vody, musí mít lékařskou prohlídku, potvrzenou v průkazu. To není banální věc.

Lenka Šumová: Vysvětloval pořadatel skupině mladých lidí, kteří se chystali naskákat do Vltavy neorganizovaně. Také další ze zaregistrovaných otužilců byli letos poprvé křtěni Vltavou.

Výpověď otužilce: Loni přesně jsem se díval na televizi a viděl jsem 91letého pána, který plaval. To mě prostě donutilo. Říkal jsem si, že když to dokáže on, dokážu to já také. Mohu říct, že mám strašně rád adrenalin a tohle mě vzrušuje.

Lenka Šumová: Naprosto klidná byla ale jedna ze 14ti dam na startu.

Výpověď otužilce: Já už to dělám asi 26 let. Dneska je vyloženě jaro. Půjde se špatně do vody, ale za to se půjde dobře z vody, protože potom se krásně ohřejeme venku.

Lenka Šumová: Mezi prvními doplaval 19letý přemožitel kanálu La Manch David Čech, pro kterého to ale byla také o něco ledovější koupel.

David Čech: Na La Manchi měla 16 stupňů. Dneska jsem si přišel jenom tak zaplavat.

Lenka Šumová: A nebojíte se, že je to tady trošku špinavější než v La Manchi?

David Čech: Ono možná ani není.