Ozvěny dne 24. 4. 2002

24. duben 2002
Ozvěny dne

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprocházejí korekturou.

Poslanci zamítli návrh na nákup 24 stíhaček Gripen

Poslanci se nedokázali dohodnout, zda a za co pořídit 24 stíhaček Gripen. Návrh nakonec vrátili k projednání ve výborech. Konečné rozhodnutí o nákupu letounů za zhruba 60 miliard korun tak znovu oddálili. Podrobnosti má parlamentní zpravodaj Radiožurnálu Vít Dvořák.

Nákup stíhaček kritizovali hlavně poslanci z ODS. 62miliardový obchod je prý příliš unáhlený a neprůhledný.

Petr Nečas, předseda poslaneckého klubu ODS: Nebylo dosaženo širší politické shody. O tuto širší politickou shodu nebylo ani usilováno.

Řekl například šéf poslanců ODS Petr Nečas. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík přesvědčoval poslance celou hodinu.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany ČR: Vzdušné síly a letectvo jsou drahá záležitost, drahá, ale nezbytná, pokud chceme hovořit i nadále o armádě vnitřně vyvážené a schopné plně fungovat na vlastních nohou.

Rozhodování ale pak nabralo nečekaný směr. Poté, co se opozici podařilo prosadit vrácení návrhu výborům, Miloš Zeman toto hlasování začal zpochybňovat. Prý kvůli své nemocné noze nestihl k hlasování do sálu doběhnout včas.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Bohužel jsem nestihl přispěchat s touto holí do sněmovny tak, jako obvykle, když jsem zdráv. To je vše.

Poslanci se ale o tom dohadovali další hodinu, nakonec ale Miloš Zeman neuspěl a konečné rozhodnutí o pořízení stíhaček se tak nejméně o dalších čtrnáct dnů oddálí. Rozladěný ministr obrany okamžitě beze slova opustil sál. Šéf poslanců ČSSD Bohuslav Sobotka narozdíl od něj prý podobné průtahy čekal.

Bohuslav Sobotka, předseda poslaneckého klubu ČSSD: Já vnímám, že pan ministr obrany je poněkud netrpělivý, ale myslím si, že obtíže tohoto typu se daly v rámci legislativního procesu očekávat.

Třicítka vojáků z 6. polní nemocnice míří do Afghánistánu

Třicítka vojáků z 6. polní nemocnice míří do Afghánistánu. Financování celé mise je ale stále nejasné. Z ruzyňského letiště informuje reportér Radiožurnálu František Lutonský.

"Ať zažíváte co nejméně chvil, které teď zažívám já," přesně tohle popřál 6. polní nemocnici ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Narážel tak na to, že politici stále nejsou schopni najít společnou řeč v otázce financování mise. Peníze trápí samozřejmě i samotné vojáky. Jejich dnešní odlet sice už nic neohrozí, ale nevědí, na jak dlouho do Afghánistánu letí, a bojí se, že mise skončí fiaskem.

Jindřich Sita: Moje kompetence není shánět peníze, moje kompetence je splnit úkol. Čili my tam jedeme, letadla, jak vidíte, jsou na ploše, letadla jsou naložena, já mám rozkaz k přesunu jednotky do Afghánistánu a v tuto chvíli řeším rozkaz. Až dostanu rozkaz k návratu, tak budu řešit rozkaz k návratu.

Říká velitel 6. polní nemocnice Jindřich Sita. Celkem do Kábulu odlétá třicet zdravotníků z celkových sto padesáti. První letadlo se s materiálem zvedne v půl deváté, druhé o dvě a půl hodiny později. Podle šéfa týmu Václava Vlčka zdravotníci přesně vědí, co je v Kábulu čeká.

Václav Vlček: Víme o tom, že tam byly určité útoky vůči vojákům ISAF, to taky víme, takže jednotka byla připravena z tohoto důvodu, aby ty úkoly mohla splnit.

Nemocnice by se měla starat nejen o vojáky, ale i civilní obyvatelstvo. Vláda žádá o vydání dluhopisů na financování mise ve výši 600 milionů korun. Poslední slovo ale budou mít až poslanci, a to 7. května na mimořádné schůzi.

Tři vysocí důstojníci okresního ředitelství mostecké policie byli odvoláni

Postup při vyšetřování dvojnásobné vraždy z 1. dubna v Litvínově na Mostecku stál funkci tři vysoké důstojníky okresního ředitelství mostecké policie. Odvoláni jsou šéf mostecké policie Ladislav Loun, jeho zástupce pro trestní řízení Vladimír Kalina a velitel služby kriminální policie František Kvapil. Rozhodl o tom ředitel Krajské policejní správy Severočeského kraje Jiří Vorálek, který mostecké redaktorce Evě Holé vysvětlil, co ho k tak razantnímu personálnímu opatření vedlo.

Jiří Vorálek: Po dvojnásobné vraždě v Litvínově se objevila v tisku kritika na postup policie v případech, kterých se měla dopustit stejná skupina lidí v Horním Jiřetíně a v Souši, vyhodnocením těch případů jsme zjistili, že opravdu jim nebyla věnována ta pozornost, která by jim věnována být měla, konkrétně případ z Horního Jiřetína byl cílenou střelbou na člověka, jednoznačně tomu případu měla být stanovena určitá priorita. Takže to, co já vyčítám mostecké policii, je to, že jednak si nespojila ty dva případy ze Souše a z Horního Jiřetína a jednak tomu nevěnovala tu pozornost, kterou podle mého názoru měla. Po vyhodnocení jsme se dohodli, že dojde v podstatě k zásadním personálním změnám na okresním ředitelství. Tím ten případ není uzavřen, samozřejmě, bude-li zjištěno pochybení u někoho jiného, bude to také řešeno.

Dosavadní ředitel mostecké policie Ladislav Loun přijal rozhodnutí nadřízených bez výhrad.

Ladislav Loun: Já jako cítím morální odpovědnost za nedostatky, které byly zjištěny při šetření závažné trestné činnosti, no, proto jaksi odcházím na nižší funkci u policie.

Poslanci se vyslovili proti jakémukoliv zpochybnění poválečného uspořádání

Sněmovna ujistila české občany, že právní a majetkové vztahy plynoucí z poválečných zákonů a Benešových dekretů jsou neměnné. Poslanci se jednomyslně vyslovili proti jakémukoliv zpochybnění poválečného uspořádání.

Obsluha JETE odpoledne znovu spustila reaktor prvního bloku

Temelín už zase běží. Obsluha jaderné elektrárny odpoledne znovu spustila reaktor prvního bloku. Stalo se tak po dvouměsíční odstávce, při které technici vyměnili vadné armatury a provedli revize všech zařízení.

Senát zamítl zákon o finančním arbitrovi

Senátoři řekli "ne" zákonu o finančním arbitrovi. Ten měl mimosoudně řešit spory při platebním styku. Zákon se vrací poslancům. Naopak zelenou dal Senát návrhu o obecně prospěšných společnostech.

Po dvanácti letech skončila kauza Alojze Lorence

Po dvanácti letech skončila kauza posledního šéfa Československé státní bezpečnosti a bývalého náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence. Senát Vyššího vojenského soudu v Trenčíně zamítl jeho žádost o zastavení trestního řízení a potvrdil tak původní rozsudek. Soud ale zároveň zamítl odvolání vojenského prokurátora, který pro Lorence žádal zvýšení trestu. Lorenc byl totiž loni v prosinci odsouzen k patnácti měsícům s tříletým odkladem. V ruce už má přitom i rozsudek od české justice z roku 1993 o čtyřletém nepodmíněném trestu. Jak Lorenc řekl Radiožurnálu, stále trvá na tom, že se ničeho nedopustil.

Alojz Lorenc: Nezávislé soudy řekly rozsudek a já ho musím respektovat. Samozřejmě na faktu, že mě nikdy ani nenapadlo, abych zneužil pravomoc veřejného činitele, trvám, o tom bych přece musel vědět. Tam nešlo o izolaci osob opačných politických názorů, ale šlo o osoby, které organizovaly určitou činnost, která byla v tom čase generálním prokurátorem považována za nezákonnou.

Jean-Marie Le Pen veřejně zaútočil na Evropskou unii a euro

Vůdce francouzské krajní pravice a prezidentský kandidát Jean-Marie Le Pen veřejně zaútočil na Evropskou unii a euro. Vybral si k tomu přímo Evropský parlament. Pokračuje bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Le Pen využil toho, že v Bruselu se koná plenární zasedání Evropského parlamentu, a jakožto jeho poslanec se rozhodl seznámit místní novináře se svou vizí Evropy. Le Pen označovaný za extrémistu a rasistu prohlásil, že pro Francii není dobré být členem Evropské unie. "Francie se musí vrátit ke svým hodnotám, zrušit euro a získat zpět svou suverenitu, kterou jí vzala Evropská unie," prohlásil Le Pen. Francouzská i evropská elita podporující unii ale Le Penovi odporuje. Deník Le Mond dnes napsal, že euro si získalo srdce Francouzů dříve, než se očekávalo a je to Francie, která vydělává na společné zemědělské politice Evropské unie. "Le Pen popírá realitu," napsal Le Mond.

Izrael varuje, že nebude spolupracovat s misí OSN v Džanínu

Izrael varuje, že nebude spolupracovat s misí OSN, která má vyšetřovat okolnosti vojenského zásahu v palestinském táboře v Džanínu. Žádá, aby se na vyšetřování podíleli také vojenští odborníci. Misi OSN do Džanínu podpořily i Spojené státy. Rada bezpečnosti OSN mezitím vyjádřila obavy o bezpečnost palestinského předáka Jásira Arafata. Telefonuje zpravodajka Českého rozhlasu ve Spojených státech Olga Krupauerová.

Členové Rady bezpečnosti OSN varovali Izrael, aby jeho jednotky v žádném případě neublížily Jásiru Arafatovi a dalším osobám, které jsou s ním prakticky uvězněny v Ramalláhu na západním břehu Jordánu. Členové Rady bezpečnosti opět vyzvali Izrael, aby ukončil obležení sídla palestinské samosprávy v Ramalláhu a umožnil Arafatovi volný pohyb. Do sídla OSN v New Yorku zítra dorazí tým izraelských expertů, kteří budou jednat o chystané misi OSN do Džanínu. Spojené státy opět podpořily vyšetřovací misi do tohoto palestinského uprchlického tábora poté, co Izrael požádal o její odklad. Generální tajemník OSN Kofi Annan očekává, že mise dorazí do Džanínu tuto sobotu.

Na Blízkém východě je už od včerejška koordinátor společné zahraniční politiky Evropské unie Javier Solana, který jednal s palestinským předákem Jásirem Arafatem.

V Kosovu a Makedonii se krátce po poledni zachvěla zem

V Kosovu a Makedonii se krátce po poledni zachvěla zem. Epicentrum zemětřesení o síle větší než pět stupňů Richterovy stupnice bylo mezi městy Vitina a Uroševac. O něco později zasáhly otřesy i makedonskou metropoli Skopje, odkud se hlásí reportér České televize Alexandr Tolčinský.

Seismologická stanice na Matematicko-fyzikální fakultě ve Skopji potvrdila odpoledne otřesy o síle místy až šesti stupňů. Epicentrum zemětřesení bylo lokalizováno 45 kilometrů severovýchodně od Skopje nedaleko Preševa v Srbsku. V Makedonii vyvolala série otřesů paniku především v hlavním městě. Lidé ve zmatku vybíhali po prvních otřesech na ulici. Úřady evakuovaly všechny školy a vyšší než čtyřpatrové objekty. Otřesy způsobily jen minimální materiální škody, i když na několik hodin bylo přerušeno telefonické spojení. Makedonští seismologové označili dnešní zemětřesení za největší za posledních deset let. Oběti na životech ani zranění zatím nebyly hlášeny.

Podle posledních zpráv zemřel po zemětřesení v Kosovu jeden člověk. Více než sto lidí bylo zraněno. Pomoc obyvatelům okamžitě poskytly jednotky KFOR a mezinárodní policie OSN v Kosovu, které rozdávaly obyvatelům potraviny, léky a vodu.

Více než 200 000 zvířat ročně slouží pro pokusy v českých laboratořích

Více než 200 000 zvířat ročně slouží pro pokusy v českých laboratořích. Ekologičtí aktivisté žádají veřejnou kontrolu takových pokusů s tím, že většina z nich je zbytečná. Před budovou ministerstva průmyslu a obchodu dnes protestovali proti tomu, že úřad odmítá zpřístupnit informace o projektech pokusů v České republice. Na místě byl náš reportér Marek Janáč.

Aktivisté společnosti Svoboda zvířat rozvinuli transparenty a protestovali s ústy přepásanými černou lepící páskou. Akcí chtěli podle svého předsedy Tomáše Popa přimět ministerstvo ke zveřejnění informací o schvalovaných projektech. Vadí jim ale jiná věc.

Tomáš Pop: Projekty pokusů na zvířatech a použití zvířat v pokusech schvalují lidé, kteří sami pokusy provádějí.

Jde o dva vědce, kteří sedí v pětičlenné komisi na ochranu zvířat vyhodnocující návrhy na experimenty se zvířaty. Jak jsme si ale dnes ověřili, tato komise jen posuzuje to, je-li nutno dělat pokusy na zvířatech, a případně to, jestli se takové pokusy dají nahradit jinými metodami. Své závěry pak předkládá ústřední komisi na ochranu zvířat u ministerstva životního prostředí, a to pak rozhodne, zda pokusy smějí být provedeny. Ochránci zvířat přesto poukazují na to, že v této komisi nejsou zástupci veřejnosti.

Tomáš Pop: Ale neexistuje tady žádná veřejná kontrola pokusů na zvířatech.

Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes převzalo protestní dopis aktivistů a ústy jeho tiskového mluvčí Jana Brandejse vzkázalo, že Česká republika provádí všechny pokusy na zvířatech v souladu se zákony Evropské unie a OECD.

Jan Brandejs: To znamená, jsou nejpokročilejší v celém rozvinutém světě.

Informace o projektech pokusů ale ministerstvo průmyslu zveřejnit nehodlá. Odvolává se na zákon z roku 1992.

Jan Brandejs: Jde o ochranu obchodního tajemství a o ochranu případného duševního vlastnictví.

Pardubičtí kriminalisté dopadli zloděje, kteří kradli v tělocvičnách

Pardubičtí kriminalisté dopadli skupinu zlodějů, kteří kradli v tělocvičnách a na zimních stadionech. Pachatelé kromě peněženek a mobilních telefonů brali i klíčky od aut. Podle vyšetřovatele, který si z bezpečnostních důvodů nepřál být jmenován, jde o největší případ tohoto druhu za posledních pět let.

Neuveden: Pachatel většinou odcizoval mobilní telefony, doklady, finanční hotovost. V případě, že našel klíče od vozidla, tyto si vzal, vozidlo našel před tělocvičnou, nasedl do něj, odjel z místa směrem k Hradci Králové, kde měli dílnu, kde to předal dalším dvěma pachatelům, kteří prováděli demontáž těch vozidel a následně prodej většinou náhradních dílů. Pachatelům bylo sděleno obvinění, kde je uvedená částka kolem tří milionů dvou set tisíc.

Nevybuchlý granát se našel mezi bramborami v jídelně základní školy

Nevybuchlý granát se našel mezi bramborami v jídelně Základní školy Havlíčkova v Litoměřicích. Podrobněji Miroslav Cimr, Český rozhlas Ústí nad Labem.

Podezřelý předmět objevila ráno skladnice. Ředitel školy Jiří Kučera k tomu uvedl:

Jiří Kučera: Po nasypání brambor do škrabky a po uvedení do chodu se zjistilo, že ve škrabce je předmět, který připomíná granát.

Domněnka se vzápětí potvrdila. Policie následně nařídila evakuaci školy. Jiří Krejčí z okresního policejního ředitelství k případu upřesnil:

Jiří Krejčí: V zásilce brambor v pytli byl granát sovětské výroby z druhé světové války, no, ale nikomu se nic nestalo, ten granát byl předán pyrotechnikům.

Podle vyjádření ředitele školy jídelna odebírá brambory ze skladu v Brozanech. Jeho majitel novinářům řekl, že je překupuje od pražské firmy, která je dováží z Francie.

Humanitární sbírku k 10. výročí svého působení v ČR pořádá sdružení Adra

Humanitární sbírku k 10. výročí svého působení v České republice pořádá občanské sdružení Adra. Na frekventovaných místech v ulicích více než 80 českých měst můžete přispívat do kasiček, se kterými procházejí skupinky mladých lidí s emblémem Adry. Dárci nejméně dvaceti korun dostanou na oplátku drobný upomínkový předmět, plastový přívěsek ve tvaru domečku. Jak řekla Radiožurnálu Květoslava Ceplová, Adra totiž chce těm nejchudším dát to, co potřebují nejvíc, nový domov.

Květoslava Ceplová: Co se týče zahraničních projektů, podporujeme lidi na Ukrajině, kteří v poslední době velice utrpěli při záplavách, poslali jsme tam mnoho mladých lidí, kteří tam stavěli domky. Od roku 1995 se vyskytujeme v Bosně v městě Tešani, kde stavíme domky pro vracející se lidi, kteří chtějí znovu žít ve své zemi, postavili jsme tam i nemocnici. V Kosovu jsme v minulém roce otevřeli základní školu.

Adra byla založena v roce 1956 ve Spojených státech a dnes má pobočky ve 150 zemích. Kromě pomoci obětem přírodních katastrof a válek připravuje i rozvojové projekty na zlepšení životní úrovně lidí v ohrožených oblastech.

Pražská Galerie Rudolfinum zahajuje rozsáhlou výstavu děl Mikuláše Medka

Pražská Galerie Rudolfinum právě v těchto chvílích zahajuje rozsáhlou výstavu děl předního českého výtvarníka Mikuláše Medka. Jak tato expozice zapadá do výstavního plánu Rudolfina, nám řekl ředitel galerie Petr Nedoma.

Petr Nedoma: Výstava Mikuláše Medka v Galerii Rudolfinum je dalším krokem v naší dramaturgii představovat každým rokem jeden projekt, který je věnovaný nějaké výjimečné výrazné osobnosti umění 20. století. Jde nám o to postihnout tvorbu jednotlivců, kteří mnohdy ve své době nebyli třeba pochopeni nebo natolik vybočovali, že byli do jisté míry nezařaditelní, ale právě tito tvůrci přinášeli nové podněty a také přinášeli nová řešení. A mezi ně rozhodně patří Mikuláš Medek.

autor: všt
Spustit audio