Ozvěny dne 22. června 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Ustavující schůzi sněmovny noví zákonodárci zahájili poslaneckým slibem.

Miroslava NĚMCOVÁ, poslankyně /ODS/:
Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Obyvatelé německých obcí v Krušných horách se kvůli nepříjemnému zápachu patrně z české chemičky obrátili na Evropský parlament.

osoba:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Jan BUMBA, moderátor:
Národní muzeum v Praze čeká v příštím roce rozsáhlá rekonstrukce. Obě nádvoří čeká zastřešení.

osoba:
V jednom z těch nádvoří bude /nesrozumitelné/ pro setkávání a ta druhá pro vystavování velkorozměrných exponátů.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Noc bude jasná a ochladí se k 6 stupňům, zítra bude polojasno s teplotami do 22 stupňů Celsia.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Jana Veselovská a Jan Bumba.

Poslanci mají za sebou ustavující schůzi sněmovny

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Poslanci mají za sebou ustavující schůzi sněmovny. Na té složili poslanecký slib a sněmovní kluby nominovaly své kandidáty na posty ve vedení dolní komory parlamentu. Trojkoalice potvrdila návrh na model jedna plus tři, tedy v čele sněmovny občanský demokrat a tři místopředsedové za TOP 09, Věci veřejné a ČSSD. Na komunisty ve vedení sněmovny místo v tomto modelu nezbylo, přesto nominovali svého kandidáta.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Noví poslanci měli dnes hotovo zhruba za hodinu. Od rána se ale jednalo v zákulisí o novém vedení sněmovny. ODS a celá trojkoalice chce v jejím čele Miroslavu Němcovou.

Miroslava NĚMCOVÁ, poslankyně /ODS/:
Vyslovení důvěry k mé osobě beru velmi vážně.

Věra MASOPUSTOVÁ:
To se ale nelíbí ČSSD. Pokud by Němcová uspěla, budou všechny nejvyšší ústavní funkce ve státě patřit ODS.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda strany /ČSSD/:
My jsme přesvědčeni o tom, že by vedení Poslanecké sněmovny mělo být zvoleno v souladu se zvyklostmi, které platily v naší zemi v uplynulých letech.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Vysvětlil postoj ČSSD její úřadující předseda Bohuslav Sobotka a oznámil nominace Lubomíra Zaorálka. Množné číslo proto, že když Zaorálek neuspěje jako šéf sněmovny, dostane post místopředsedy. Bude tedy pravděpodobně jediným mužem ve vedení sněmovny. Za TOP 09 totiž kandiduje Vlasta Parkanová a za Věci veřejné Kateřina Klasnová. To, že by zástupce ODS měl kromě vlády vést i sněmovnu, se nelíbí ani prezidentu republiky Václavu Klausovi. Má obavy, že za to ODS bude muset obětovat některá ministerská křesla.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Mně se zdá vyloučené, že by další dvě koaliční strany i tento druhý z významných ústavních postů České republiky daly jedné politické straně.

Věra MASOPUSTOVÁ:
To ale odmítá Petr Nečas. Nominace kandidátky ODS na post předsedkyně sněmovny měla podle něho jednoznačnou podporu všech tří stran případné koalice.

Petr NEČAS, místopředseda ODS:
Není tam žádná přímá vazba na sestavování vlády.

Věra MASOPUSTOVÁ:
O podobě vedení Poslanecké sněmovny se bude hlasovat ve čtvrtek. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
V publicistické části Ozvěn dne budeme víc mluvit o obsazování funkcí ve sněmovně.

Pražskou ODS možná čekají personální změny

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Pražskou ODS možná čekají personální změny. Už půl hodiny jedná regionální rada občanských demokratů o osudu primátora Prahy Pavla Béma. A případném zrušení buňky strany v Praze 5, tam je starostou Milan Jančík. Podrobnosti teď živě od reportéra Petra Kořínka, který jednání sleduje. Dobrý večer, Petře.

Petr KOŘÍNEK:
Dobrý večer. Regionální rada pražské ODS je na nohou kvůli slabému výsledku strany ve volbách a také z důvodu krachu pražského kandidáta Davida Vodrážky na kongresu občanských demokratů. Vodrážka se nedostal do vedení ODS, protože bývá spojován se stranickými kmotry. To, jestli rada provede očistnou kúru odvoláním Béma a zrušením Jančíkovy ODS v Praze 5, nechtěla většina příchozích komentovat. Rozmluvila se jen starostka Prahy 2 Jana Černochová, která je pro to, aby Pavel Bém dokončil mandát primátora. Poslanec Boris Šťastný se domnívá, že k personálnímu zemětřesení dnes vůbec nedojde. Podle obou o takových tématech rozhodne až čtvrteční regionální oblastní směn. A ještě jedna informace na závěr. Starosta Jančík se těsně před vydáním cítí být silný. Zda se spletl, či nikoliv, ukážou až další hodiny. To je ode mne vše.

Většina krajů už vzdala proplácení zdravotnických poplatků

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Většina krajů už vzdala proplácení zdravotnických poplatků. Buď už je za pacienty neplatí nebo se dohodly, odkdy přestanou. Jako poslední se k nim dnes připojil Jihočeský kraj.

Lenka JANSOVÁ:
Zastupitelstvo rozhodlo, že naposledy za pacienty zaplatí 30. června. Náměstek jihočeského hejtmana a šéf tamní ODS Martin Kuba to vítá.

Martin KUBA, šéf jihočeské ODS, náměstek jihočeského hejtmana:
To byla největší výzva, kterou my jsme si v té koalici nesli.

Lenka JANSOVÁ:
Středočeský kraj to ještě nevzdal. Podle hejtmana Davida Ratha z ČSSD se rozhodnou, až budou vědět, kdo zasedne ve vládě.

David RATH, hejtman Středočeského kraje /ČSSD/:
Trváme na tom, že ty poplatky nejsou dobře.

Lenka JANSOVÁ:
Poplatky neproplácí celkem už pět krajů. Jihomoravský a Zlínský brzy přestanou. Pak asi skončí také Olomoucko, Ústecko a Vysočina. Lenka Jansová, Radiožurnál.

Do EP se dostává téma zápachu přicházejícího údajně z Čech

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
S páchnoucím problémem se obrátili obyvatelé obcí na německé straně Krušných hor na Evropský parlament. Do jeho sídla v Bruselu přinesli petici volající po řešení situace. Jde o obtížný zápach, který čas od času přinese vítr. Pach podobný kočičím výkalům může podle signatářů petice pocházet z chemických závodů v Litvínově.

Pavel NOVÁK:
Na zápach přicházející údajně z české strany hranice si do Evropského parlamentu přijelo stěžovat několik obyvatel obcí v německém podhůří Krušných hor. Hlavně z města Seiffen a okolí. Člen saského Zemského sněmu Tino Günther předal europoslanci zvolenému v Sasku Holgeru Krahmerovi petici s 11 tisíci podpisy. "Naším přáním je, aby nakonec byl čistý vzduch na obou stranách hranice," řekl Tino Günther. Europoslanec předá věc petičnímu výboru parlamentu. Ten má několik možností. Může vyzvat Evropskou komisi k prošetření dodržování unijních předpisů, nebo může dopisem vyzvat české orgány k provedení kontroly u domnělého znečišťovatele. Evropský parlament také může na svém plenárním zasedání schválit zprávu, ve které dotyčnému členskému státu doporučí zjednání nápravy. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Bělorusko pozastavuje tranzit plynu dále k evropským spotřebitelům

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Bělorusko pozastavuje tranzit plynu dále k evropským spotřebitelům. Oznámil to běloruský prezident Alexandr Lukašenko s tím, že jde o reakci na omezení dodávek suroviny ze strany Ruska. Gazprom snížil objem plynu proudící do Běloruska o třetinu. Důvodem je, jak Moskva tvrdí, běloruský dluh za dodávky ve výši 192 milionů dolarů.

Lenka KABRHELOVÁ:
Spor obou zemí o platby za plyn se vyostřuje. Obě strany se navzájem obviňují z neplacení účtů. Podle běloruského prezidenta plyn dál do Evropy nepoputuje do té doby, než Gazprom zaplatí Minsku dluh ve výši více než 200 milionů dolarů za přepravu suroviny k evropským spotřebitelům. Moskva sice dluh přiznává, tvrdí ale, že vznikl kvůli krokům Běloruska. Ruský Gazprom naopak pohrozil dalším utáhnutím kohoutů plynového potrubí, pokud Minsk nezaplatí svůj dluh za dodávky. Situaci s obavami sleduje Evropa, která už se vícekrát stala rukojmím sporů Ruska s jeho sousedy o ceny surovin. Brusel vyzval obě strany, aby se držely svých smluvních povinností. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Únik ropy znečistil pláže v Egyptě

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Egyptskou vládu kritizují ekologové. Několik dní totiž kabinet tajil, že do Rudého moře vytéká z poškozeného těžebního vrtu ropa. Káhira tak údajně nechtěla odradit přijíždějící turisty. Uniklá surovina totiž vytvořila rozsáhlou skvrnu, která se dostala i na velkou část turisty vyhledávaných egyptských pláží.

Martina HANÁČKOVÁ:
Ropa už znečistila přes 160 kilometrů pláží, zasáhla také pověstné korálové útesy i přírodní rezervace na přilehlých ostrovech. Skvrna se v moři objevila před osmi dny a doteď není jasné, z jakého místa přesně vytéká. Vláda tvrdí, že už je většina zasažených míst vyčištěná, podle ekologů se ale jedná jen o pláže pro turisty. Největší práci prý zabere vyčištění korálů. Ekologické organizace už teď varují, že následky úniku ropy do Rudého moře budou katastrofální. Martina Hanáčková, Radiožurnál.

Rozsáhlá rekonstrukce Národního muzea začne příští rok

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Dlouho plánovaná oprava pražského Národního muzea už vstoupila do konkrétní fáze. Během čtyřleté rekonstrukce za čtyři miliardy korun muzeum získá dvojnásobná výstavní plochu, vyhlídku v kopuli budovy a tunel propojí historickou budovu s budovou bývalého Federálního shromáždění.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Národní muzeum by se mělo podobat moderním stavbám typu Metropolitního muzea v New Yorku nebo pařížskému muzeu v Louvru, přiznává ředitel pražského muzea Michal Lukeš. Zdůrazňuje ale, že návrh architekta Josefa Štulce z roku 1891 nechtějí radikálně měnit.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea:
Mo ho chceme vlastně jenom doplnit tak, aby muzeum sloužilo plně 21., 22. století.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Kdyby příští rok rekonstrukce nezačala, historická budova by kvůli bezpečnosti musela být i tak uzavřená. Michaela Vetešková, Radiožurnál.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Na našem webu zpravy.rozhlas.cz si můžete prohlédnout 3D vizualizaci rekonstrukce Národního muzea.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Karlovarský filmový festival má mimo hlavní soutěž i další zajímavé sekce. K těm nejvyhledávanějším patří na Východ od Západu. Mají ji v oblibě hlavně zahraniční návštěvníci, kteří tak mají ojedinělou možnost se seznámit s tvorbou režisérů z východních oblastí. Umělecká ředitelka mezinárodního festivalu Karlovy Vary Eva Zaoralová prozradila své typy na zajímavé filmy i tvůrce.

Eva ZAORALOVÁ, umělecká ředitelka mezinárodního festivalu Karlovy Vary:
Letos tam bude pozoruhodný film Aurora, rumunský, který zastupoval Rumunsko také v /nesrozumitelné/ v Cannes. A jeho režisér Cristi Puiua přijede. Jsou tam třeba, je tam film z Arménie, je tam film z Azerbajdžánu, takže po téhle stránce i po té stránce původu mohou být ty filmy velmi zajímavé.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Mezinárodní filmový festival bude v Karlových Varech od 2. do 10. července.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A jaká jsou témata následujících minut? Mohou novou Poslaneckou sněmovnu hned na počátku polarizovat spory o obsazení funkcí ve vedení? A spor Ruska s Běloruskem o placení za zemní plyn se dále rozrůstá. Proč je tak obtížné se vyznat v tom, kdo komu co dluží.

Poslanecká sněmovna má za sebou premiéru v novém složení

Jan BUMBA, moderátor:
Poslanecká sněmovna, ve které volební průvan obměnil více než polovinu členů, má za sebou premiéru v novém složení. Poslanci složili slib a ujali se mandátu. Vypadá to jako nepříliš zábavné procedury, ale jistá formálnost a slavnostní nádech je zcela na místě. Navíc všechno musí proběhnout podle jednacího řádu, aby nikdo nemohl zpochybňovat legitimitu nové sněmovny. Přinese nové složení dolní komory také nový duch a lepší kulturu jednání? Našimi hosty jsou teď jeden sněmovní nováček a jeden zkušený matador. Petr Gazdík je tím nováčkem, je předsedou poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové. Dobrý den.

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Dobrý den, hezký podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
A v našem studiu ve sněmovně je také předseda KSČM Vojtěch Filip. Dobrý den přeji i vám.

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/:
Dobrý den vám i posluchačům Českého rozhlasu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Gazdíku, skládali jste poslanecký slib, s jakými pocity?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Pocity velké odpovědnosti, protože tato země nutně potřebuje změnu, potřebuje velké změny zákonů, kroky k šetření, kroky ke změně politického stylu.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak se rozkoukáváte, už trefíte, vyznáte se ve sněmovně, pane Gazdíku?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Chvála Pánu Bohu, už se vyznám ve sněmovně, už trefím, kam je potřeba. Už s tím nemám problémy.

Jan BUMBA, moderátor:
Kdo vás zaučuje, pokud se tak děje, nebo bude zaučovat ve sněmovních procedurách?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Nezaučuje mě nikdo, dělám to pokusem omyl, nazpátek, znovu, ale jinak dnes mě zaučoval můj soused, pan Grebeníček, který mě učil hlasovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy předsedáte Hnutí starostové a nezávislí, jste starostou obce Suchá Loz, myslíte, že z těch zkušeností na obecní úrovni, že něco může přenést do sněmovny, využít tyto zkušenosti tam?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Z obecní úrovně velmi málo, nicméně já jsem také krajským zastupitelem a byl jsem předsedou politického Klubu starostové a nezávislí ve Zlínském kraji jako představitel krajské opozice, a ten krajský systém nebo ta krajská vláda není zas tak odlišná nebo ten systém jednání krajského zastupitelstva od té sněmovny.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Filipe, doufám, že vás neurazilo, když jsem vás na začátku označil za matadora. Jakou byste měl základní nejdůležitější radu pro poslanecké nováčky?

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/:
Neurazilo mě to, vůbec, já přece jen nějakou dobu už ve sněmovně jsem, takže ty procedury snad zvládám bez problémů, aspoň jsem nikdy nebyl kvůli tomu peskován.

Jan BUMBA, moderátor:
A co byste poradil novým kolegům?

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/:
A novým, já myslím, že aby jim dlouho vydrželo to, co slíbili občanům, to bych jim poradil nejvíc, protože v politice podle mého soudu nejde o jakousi konjunkturu, nebo někomu, někomu možná jde o to, aby čtyři roky někde strávil a měl jakousi kariéru a pak všechno zahodí, ale jde o dlouhodobý proces spravování státu a to je velká odpovědnost.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, pane Filipe, že by ta více než stovka čerstvých poslanců mohla do sněmovny vnést nový vítr, i co se třeba kultury jednání týče?

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/:
No, to bych byl velmi rád, protože ty roky 2006/2010 byly poznamenány růstem vulgarity a růstem takové neochoty k jednání, byl to přílišný střet, i když Poslanecká sněmovna je o střetu politických ideí nebo nálad a názorů, ale slušnost v jednání by měla být. V tomhle ohledu tím prvním testem té vznikající koalice bude to, jestli budou schopni respektovat, že Poslanecká sněmovna je ustavena na principu poměrného zastoupení a že je od roku 2002 dobrým zvykem, aby všechny poslanecké frakce měly své zastoupení ve všech orgánech sněmovny.

Jan BUMBA, moderátor:
Mluvíte tedy o zastoupení KSČM ve vedení sněmovny?

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/:
Ne, mluvím obecně o zastoupení ve všech výborech, ve všech orgánech sněmovny, protože to si myslím, že to byl ten pravý zlom, který přinesl rok 2002, kdy skutečně ta většina, ať už byla 111 sociální demokracie a KSČM nebo 101 sociální demokracie, KDUČSL, Unie svobody nezneužila svých většin a nabídla všem politickým stranám princip poměrného zastoupení jako základní stavební kámen sněmovny.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Gazdíku, poměry ve sněmovně, když se vrátíme k té kultuře jednání, poměry ve sněmovně jsou dlouhodobě terčem kritiky, včetně těch často osobních výpadů, výroků hraničících s vulgaritou, neschopnosti naslouchat, neobáváte se, že vás to časem také "semele"?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Určitě obávám, nicméně budu se snažit dělat všechno pro to, aby se tak nestalo.

Jan BUMBA, moderátor:
A co pro to budete dělat?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Především důležité je naslouchat lidí okolo, lidí, kteří mě mají rádi a domnívám se, že oni to nedovolí a zavčasu mě upozorní, že už jsem trochu mimo.

Jan BUMBA, moderátor:
Pan Filip už nakousl otázku poměrného zastoupení, nebo jakéhokoliv jiného zastoupení jednotlivých politických stran v orgánech sněmovny, ať už ve vedení nebo výborech, případně v podvýborech a tak dále. O obsazení křesel ve vedení sněmovny se má hlasovat ve čtvrtek, pokud máme správné informace, pane Gazdíku, nemáte trošku smíšené pocity z toho, že co se týče nejvyššího postu, tak byla prakticky vyšachována sociální demokracie?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Nemám z toho smíšené pocity, ani nemám pocity smíšené z toho, že Komunistická strana Čech a Moravy nebude mít místopředsedu sněmovny, protože tato sněmovna potřebuje udělat skutečné změny. A když ty dvě věci od sebe oddělím, sociální demokracie momentálně nereprezentuje většinu ve sněmovně a předseda sněmovny přeci jenom má vliv na fungování sněmovny velmi značný a my bychom se nechtěli dostat do, dostat do nějakých obstrukcí nebo do nějakých procedurálních záležitostí, které by omezovaly koalici v tom, aby provedla skutečné změny, ať už ekonomické nebo politické kultury.

Jan BUMBA, moderátor:
A proč by neměla mít KSČM post místopředsedy sněmovny, když má víc poslanců, než Věci veřejné?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
KSČM pro nás jako pro koalici není demokratickou stranou. Slovo komunistická označuje zločinnou ideologií. A my se nemůžeme ztotožnit s tím, že tady taková strana ve sněmovně existuje, my respektujeme vůli voličů a dáme jí poměrnou, poměrnou účast na všech výborech a na členech výboru a na předsedech výboru, nicméně funkce místopředsedy sněmovny je trochu reprezentativní a my nechceme, aby naši sněmovnu reprezentoval komunista.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Filipe, vypadá to, že vaše strana skutečně ztratí ve sněmovně místopředsednický post, smiřujete se tedy už s tím, že takto bude, že zřejmě získáte nějaké funkce ve výborech, ale ve vedení sněmovny to nebude?

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/:
Tak s tím se samozřejmě nesmiřujeme, proč bychom se měli smiřovat, my za prvé jsme demokratickou politickou stranou, za druhé jsme trvalou součástí české politické scény od roku 1993, že to, že se to někomu nelíbí, tak by si měl přečíst základní zákon České republiky, právo na vlastní názor je podle mého soudu zajištěno Ústavou České republiky a já také někomu nevyčítám, jestli má takový nebo onaký názor, jestli je věřící nebo nevěřící, nebo jestli je napravo nebo nalevo, to prostě takhle není a navíc chtěl bych upozornit nové kolegy, že skutečně post místopředsedy není reprezentativní, že je to velmi pracovní post a pokud jde o tu reprezentaci, tak to opravdu jim nezávidím, až budou jednat s takovými našimi obchodními partnery silnými, jako je například zástupci Komunistické strany Číny.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a mohou být, mohou být třeba ty spory ohledně obsazení postu ve vedení sněmovny začátkem té nové konfrontační atmosféry sněmovny.

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/:
Tak my jsme tu konfrontaci nikdy nevyvolávali, ale na druhou stranu jsme nikdy nebyli krotkou opozicí, ale na druhou stranu ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale nemyslíte, že by to mohlo nějak zásadně polarizovat sněmovnu hned na začátku?

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/:
Já v každém případě vidím, že ta polarizace tady je od někoho vnucována.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Gazdíku, je tady vnucována polarizace?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Ne, já si myslím, že určitě není tady vnucována žádná polarizace. My skutečně respektujeme komunistickou stranu v tom směru, že si jí zhruba 11 až 12 procent lidí zvolilo a my jí dáme možnost, aby pracovala ve výborech tak, jak si každá strana v poměrném zastoupení zaslouží.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, děkujeme oběma za rozhovor. Děkuji za váš čas. Novopečený poslanec TOP 09 Petr Gazdík. A předseda KSČM Vojtěch Filip.

Čeho se Klaus bojí?

Jan BUMBA, moderátor:
Rozhodnutí ODS nominovat do čela sněmovny svou zástupkyni už glosoval také prezident Václav Klaus, jeho vyjádření zaujalo i autora dnešní poznámky Ozvěn dne Jana Macháčka z serveru Respekt.cz.

Jan MACHÁČEK, server Respekt.cz:
Prezident Václav Klaus napomíná ODS a vstupuje tak se svým silným názorem do povolebního vyjednávání o vládě. Tím, že občanští demokraté obsadí vedení sněmovny, oslabují prý podle Klause svou pozici ve vyjednávání o vládě a důležitých ministerských postech. Co tím prezident sleduje? Patrně se mu zdá, nebo o tom má nějaké informace, že tím, že se Miroslava Němcová z ODS stane předsedkyní a tváří sněmovny, zvyšuje se šance na to, že strana TOP 09 ovládne obě klíčová a důležitá ministerstva, tedy finance i zahraničí. Copak Miroslav Kalousek na ministerstvu financí? S tím by se prezident ještě smířil. Tihle dva si vždycky dobře rozuměli a ani po přestupu Kalouska do TOP 09 nemohla veřejnost zaznamenat nějaký silný názorový rozpor. Jenže Klausovi se jistě nelíbí představa, že strana TOP 09 získá obě důležitá ministerstva. Kdyby je získala ODS, měl by lepší kontrolu, ale hlavně se mu nelíbí představa, že by se ministrem zahraničí měl stát Karel Schwarzenberg, který se označuje za proevropského politika a také se jako proevropský politik chová. Důležitý ministerský post může populárního aristokrata dále posílit a zviditelnit, a to se prezidentovi jistě nelíbí. Buďme si jisti, že na knížecí popularitu a sílu jeho osobnosti žárlí. Jenže za celkově poměrně slabou pozici občanských demokratů při vyjednávání o ministerských postech si ODS může jen a jen sama. Za dvanáct let od doby, kdy odešla v roce 1998 do opozice, nebyla strana schopna najít ve svých řadách nebo svém okolí solidního kandidáta na post ministra financí. Deset let byl finančním expertem ODS poslanec se zemědělským vzděláním Vlastimil Tlustý a ani po jeho odchodu ODS nikoho přesvědčivého nenašla. Pak se ODS nemůže divit, že jí rozjetý Kalousek snadno převálcuje. A kromě toho hrozí, že další strana, kterou prezident asi pohrdá, tedy Věci veřejné, by mohla získat důležitý silový post, tedy ministerstvo obrany. Prezident má ke svému náhlému vstupu do vyjednávání i jiné motivy. Ty jsou sice méně důležité, ale je třeba se o nich zmínit. Václav Klaus je ten, kdo spolu s Milošem Zemanem v české politice založil tradici, ve které opozice ovládá post předsedy sněmovny, a byl by rád, kdyby tato tradice pokračovala. Řízená demokracie je pro něco takového asi příliš silný výraz, ale mohli bychom použít výraz demokracie moderovaná. A Václav Klaus je rovněž ten, kdo se bojí vyhrocených konfliktů a napětí v politice. Když opozice nedostane nic a vláda bude brát vše, klid v této zemi rozhodně nebude a i prezidentovi se sociální demokracie patrně poněkud odcizí.

Jan BUMBA, moderátor:
Soudí Jan Macháček z Respektu.

Spor Ruska s Běloruskem o placení za zemní plyn se dále rozrůstá

Jan BUMBA, moderátor:
Tento konflikt už přerůstá v plynovou válku. Varoval dnes běloruský prezident Alexander Lukašenko. Poté, co ruský plynárenský gigant Gazprom dál přiškrtil dodávky plynu do Běloruska kvůli bezmála dvousetmiliardovému dluhu, který Moskva vymáhá od západního souseda za dodávky z prvního pololetí. Bělorusko dnes naopak pozastavilo tranzit plynu do Evropy, dokud mu za něj nezaplatí Rusové. Výpadek by mohli pocítit pouze Litva, Polsko a Německo, a to ještě ve velmi omezené míře, protože přes Bělorusko jde dál na Západ jen asi 6 procent plynu, který se v Unii spotřebuje. Ve studiu vítám odborníka na ekonomické vztahy v postsovětských republikách Karla Svobodu z Asociace pro mezinárodní otázky. Dobrý den.

Karel SVOBODA, odborník na ekonomické vztahy v postsovětských republikách, Asociace pro mezinárodní otázky:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Bělorusové dluh přiznávají nebo aspoň včera přiznali, že, a chtěli ho zaplatit, i když ne hotově, Gazprom zase prý přibližně stejnou částku dluží Bělorusku za tranzit plynu. V čem je problém?

Karel SVOBODA, odborník na ekonomické vztahy v postsovětských republikách, Asociace pro mezinárodní otázky:
Tak problém je v tom, že Bělorusové chtěli platit různými stroji a tak podobně, o což Rusové zájem nemají. Rusové říkají, jestli jsou ty stroje tak skvělé, tak je prodejte a dejte nám peníze. Oni hlavně se nechtějí vracet k praxi 90. let, kdy se dluhy za plyn platily právě, právě těmito schématy a docházelo k nejrůznějším podvodům. Z běloruské strany je potom ten problém, že jaksi Bělorusové vyčíslili ten dluh, řekněme, na 200 milionů dolarů, nicméně nedodali k tomu, k tomu, řekněme, velmi slušně řečeno, faktury. Rusové prostě nechtějí platit za to, že jaksi Bělorusové řeknou nějakou imaginární částku a nemají k tomu podklady.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže to je jen takové, takové spíš politické tvrzení ze strany Běloruska, že Gazprom dluží za ten tranzit plynu?

Karel SVOBODA, odborník na ekonomické vztahy v postsovětských republikách, Asociace pro mezinárodní otázky:
Ne, ono tam, on tam ten dluh je a Gazprom ho přiznává. Gazprom jenom prostě říká, my doposud nemáme ty dokumenty, za které bychom jakoby zaplatili, my nemáme tu fakturu, abychom si jí mohli prohlídnout a zaplatit. My víme, že jsme za tranzit neplatili, takže, takže nemůžeme platit. A to, že se brání tomu, aby platil fakticky na základě běloruského tvrzení, je docela pochopitelné.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak vlastně ten běloruský dluh vznikl?

Karel SVOBODA, odborník na ekonomické vztahy v postsovětských republikách, Asociace pro mezinárodní otázky:
Tak on vznikl zhruba tak, že jaksi obě strany se ne úplně dohodly na cenách za zemní plyn. Hádají se víceméně o to, jaká ta cena bude a Bělorusko platí na základě ceny z minulého roku, to jest nějakých 150, 150 dolarů za tisíc kubických metrů.

Jan BUMBA, moderátor:
A to je, je pravda, že to je pořád nejnižší cena, jakou kdo Gazpromu platí?

Karel SVOBODA, odborník na ekonomické vztahy v postsovětských republikách, Asociace pro mezinárodní otázky:
Je to nejnižší cena, ovšem Bělorusko za to zase zaplatilo tím, že prodalo polovinu svého klíčového podniku v plynárenství /nesrozumitelné/, čili tam je ještě problém ten, že ty vztahy jsou takovýmto způsobem nečitelné, že byť postupně Rusko přechází na peněžní platby, tak stále je to nepřehledné.

Jan BUMBA, moderátor:
A právě, co způsobuje tu nečitelnost, protože v tom se skutečně skoro nedá vyznat?

Karel SVOBODA, odborník na ekonomické vztahy v postsovětských republikách, Asociace pro mezinárodní otázky:
Tak tu nečitelnost způsobuje to, že po celá 90. léta všem vyhovovaly právě barterové obchody, různé slevy na zemní plyn za levnější tranzit, víme, že stejné problémy jsou třeba s Ukrajinou, postupně zhruba od roku 2004/2005 se přechází na to, že prostě vy nám plaťte evropské ceny za plyn, můžeme si o evropských cenách myslet, co chceme a my vám budeme platit evropské ceny za tranzit.

Jan BUMBA, moderátor:
Byla by správná interpretace, že Rusko nebo tedy Gazprom chce nastavit teďka čistě obchodní vztahy, zatímco Bělorusové spoléhají na nějaké zvláštní politické vztahy s Moskvou?

Karel SVOBODA, odborník na ekonomické vztahy v postsovětských republikách, Asociace pro mezinárodní otázky:
Velmi zjednodušeně se to dá takto říct, nicméně Gazpromu jde ještě o jednu věc, a to o plné ovládnutí běloruské infrastruktury. Gazprom prostě chce vybudovat, vybudovat síť vertikálně nebo vertikálně vystavěnou společnost, která bude ovládat i rozvodné sítě, i distribuční sítě v jednotlivých zemích, protože logicky z těch činností přináší, přichází další zisk.

Jan BUMBA, moderátor:
Už je jednu větu, prosím, může Bělorusko v tomto sporu uspět?

Karel SVOBODA, odborník na ekonomické vztahy v postsovětských republikách, Asociace pro mezinárodní otázky:
Já si myslím, že ne, že je odsouzeno, odsouzeno k prohře.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává Karel Svoboda z Asociace pro mezinárodní otázky. Děkuji za rozhovor, děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Karel SVOBODA, odborník na ekonomické vztahy v postsovětských republikách, Asociace pro mezinárodní otázky:
Děkuji, na shledanou.

První den ustavující schůze sněmovny po hodině skončil

Jana VESELOVSKÁ:
První den ustavující schůze sněmovny po hodině skončil. Všichni poslanci složili Ústavou předepsaný slib. K volbě vedení a orgánů sněmovny se poslanci kvůli zákonným lhůtám sejdou pozítří. O post předsedy sněmovny se utkají občanská demokratka Miroslava Němcová a sociální demokrat Lubomír Zaorálek. Němcová má za sebou nejenom sněmovní klub ODS, ale celou trojkoalici, tedy případných 118 hlasů. ČSSD proto počítá se Zaorálkem i do volby o místopředsednické křeslo. Věci veřejné nominovaly na místopředsedkyni sněmovny Kateřinu Klasnovou. A TOP 09 Vlastu Parkanovou.

Nová dohoda Prahy s Inchebou platí

Jana VESELOVSKÁ:
Nová dohoda Prahy s Inchebou platí. Dnes ji potvrdili pražští radní. Společnosti Incheba se zkrátí doba pronájmu výstaviště o 40 let a nájemné se naopak zvyšuje o 50 milionů, a to i zpětně. Město také získá pojistné plnění za vyhořelé křídlo průmyslového paláce, což by mělo být asi 181 milionů korun. Dohodu s Inchebou kritizuje opoziční zastupitel Jiří Witzany z SNKED. Podle něj se zhorší postavení města.

Jiří WITZANY, opoziční zastupitel SNKED:
Praha se dostává ze situace, kdy mohla vymáhat určité závazky od společnosti Incheba do situace, kdy má obrovské závazky, které od hlavního města Prahy bude vymáhat Incheba, a to v rozsahu dvou až tří miliard korun. Já bych tady přirovnal celé situaci, že je to jakési z bláta do hodně hluboké louže.

Jana VESELOVSKÁ:
Dodatek kritizuje také Sdružení pro výstavnictví v Praze a České republice, podle kterého dohoda dává Inchebě monopol na vystavování v hlavním městě. Vedení Prahy připomínky opozice odmítá.

Společnost Česká unigrafie podala insolvenční návrh na cestovní agentury Sunny Days

Jana VESELOVSKÁ:
Společnost Česká unigrafie podala insolvenční návrh na cestovní agentury Sunny Days. Pokud soud uzná, že Sunny Days je ve špatném stavu, může vyhlásit její úpadek. Uvedl to dnes server iDNES. Sunny Days už dřív přišla o koncesi na cestovní kancelář a může tak jen prodávat zájezdy jiných cestovních kanceláří. Podle České unigrafie, která pro Sunny Days tiskla katalogy, jí cestovní kancelář dluží přes 1,5 milionu korun déle než jeden rok. Pracovnice centrály k Sunny Days se k celé věci vyjádřit nechtěla a vedení cestovní kanceláře není k zastižení.

Čínské banky skupují ve velkém americké dolary

Jana VESELOVSKÁ:
Čínské státní banky začaly skupovat americké dolary. Velký zájem o měnu Spojených států přichází krátce poté, co Peking rozhodl o postupném uvolňování kurzu jüanu. Čínská měna v reakci na to vystoupala na své pětileté maximu vůči dolaru.

Robert MIKOLÁŠ:
Čínská centrální banka v úterý stanovila nový základní kurz jüanu, který je ve srovnání s pondělkem o 0,43 procent silnější vůči americkému dolaru. Podle pozorovatelů jde o vstřícný krok, kterým chce Peking zmírnit kritické hlasy obviňující Čínu, že získává nečestné obchodní výhody. Uvolnění jüanu přivítal i americký velvyslanec v Pekingu, podle kterého toto rozhodnutí přispěje ke zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. Přesto v Kongresu Spojených států pokračuje legislativní proces, na jehož konci může být schválení zákona, který by Čínu přinutil k výrazné revalvaci. Robert Mikoláš, Český rozhlas, Čína.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co vám nabídneme dále? Obtěžuje skutečně obyvatele německé strany Krušných hor zápach z českých chemiček? Zvýšilo by bezpečnost na přechod, kdyby chodci museli rukou signalizovat řidičům, že chtějí přejít vozovku? A dokáže Řecko přilákat turisty slibem, že zaplatí každému, komu naruší dovolenou stávky.

Obtěžuje skutečně obyvatele německé strany Krušných hor zápach z českých chemiček?

Jan BUMBA, moderátor:
Před čtvrt rokem jsme na tomto místě referovali o jednom doslova nevábném přeshraničním sporu. A dnes tato kauza doputovala do Evropského parlamentu. Obyvatelé německých podkrušnohorských obcí se obrátili na svého europoslance se zvláštní peticí. Stěžují si na zápach, který podle nich přichází z druhé strany hor. Tam leží i chemička v Litvínově. V Česku se jejich stezky příliš nesetkaly s pochopením. Jak ale uvádí náš bruselský zpravodaj Pavel Novák, občané města Seiffen a okolních obcí doufají, že svým dnešním krokem přimějí české sousedy k větší aktivitě.

Pavel NOVÁK:
Zápach připomínající kočičí výkaly přináší podle obyvatel německého úpatí Krušných hor jižní vítr. Rozhodli se na nepříjemnou vůni reagovat nejen krčením nosu. Petici podanou Evropskému parlamentu podepsalo 11 tisíc lidí. Zástupci petičního výboru přinesli podpisové archy v 10 šanonech.

Tino GÜNTHER, člen saského Zemského sněmu:
Přišli jsme do Evropského parlamentu, protože jsme jedna Evropa, jedno společenství. Pro všechny musejí platit stejná pravidla. Teď už se nemůže nic řešit na úrovni národních států. V této jednotné Evropě musíme držet všichni při sobě. Čeští sousedé i Němci, Sasové na tak dlouhé poklidné hranici v Evropě mezi Čechy a Saskem musíme bojovat za čistý vzduch na obou jejích stranách.

Pavel NOVÁK:
Řekl člen saského Zemského sněmu Tino Günther, který petici předal europoslanci zvolenému v Sasku Holgeru Krahmerovi. Tomu je téma čistoty ovzduší blízké. Je členem výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví. Musí ale petici předat příslušnému, tedy petičnímu výboru. Ten má několik možností, jak s ní naložit.

Holger KRAHMER, člen výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví:
Může požádat Evropskou komisi, aby provedla předběžné šetření, jestli nedošlo k porušení unijních předpisů. Může také věc sám řešit například posláním dopisu českým orgánům s výzvou k provedení kontroly v továrnách pod Krušnými horami. Ve výjimečných případech může také navrhnout plénu parlamentu schválení zprávy, která doporučí členskému státu kroky k nápravě stavu. A může také přímo na obě strany Krušných hor vyslat zjišťovací misi k prošetření, jak se věci doopravdy mají.

Pavel NOVÁK:
Podle poslance Holgera Krahmera je petice voláním obyvatel podkrušnohorských obcí, by jim někdo pomohl, protože česká strana s nimi zatím na odstranění problémů příliš nespolupracovala.

Holger KRAHMER, člen výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví:
Je tak trochu na české straně přiznat, že zdrojem tohoto problému je továrna v Litvínově. Kdybyste to srovnali s německými předpisy, bylo by nemyslitelné, aby takové emise někdo vypouštěl. Myslím, že tento problém se dá řešit bez nějakých výbušných nálad a velkých nákladů. Doufám, že tato akce přiměje českou stranu k nějaké aktivitě a k řešení problému v zájmu dobrých sousedských vztahů.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká německý europoslanec Holger Krahmer v reportáži bruselského zpravodaje Českého rozhlasu Pavla Nováka. Reportáž poslouchala i Eva Rychlíková, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí. Dobrý večer.

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste byla ve společné českoněmecké komisi, která se touto záležitostí zabývala v minulých letech, k čemu jste dospěli?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Prosím vás, tak já jsem byla v českoněmecké komisi od roku asi 1996 do roku 2004. V té době jsme dospěli k tomu, že je dobré do české legislativy, tedy do zákona o ovzduší, dát znečišťující látku jako zápach, zpracovalo se i společné metodické opatření pro postup úřadu na obou stranách hranic, pokud se taková epizoda vyskytne a také se dělala některá opatření na zdrojích. Také byly znečišťovatelé zapáchajícími látkami nuceni provádět opatření a měření a to bylo povinné do roku 2007. Nicméně ze zákona to záhy zmizelo.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že od roku 2007 mohou ty chemičky zase beztrestně vypouštět zapáchající látky?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
No, limitováno to zatím není ničím, pokud si někdo nestěžuje. A ta stížnost musí, musí vlastně zahrnovat 20 osob a musí být přitom zjištěno porušení provozního řádu na tom zdroji.

Jan BUMBA, moderátor:
Teď to vypadá, že na německé straně si stěžuje mnohem víc, než 20 osob, takže připadá vám to jako oprávněná stížnost?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Prosím vás, stejně já bych mohla říct, jestli oprávněná nebo neoprávněná, tak bych asi požadovala objektivizaci toho problému, což německá strana spolu s českou stranou dlouhá léta dělala. Dělaly se velké pachové studie v rozsahu celých Krušných hor, lidé zapisovali na německé i na české straně, zda je obtěžuje zápach nebo ne. To už jsou vlastně historické záležitosti, které dávno již tomu proběhly. A proto se to vlastně řešilo určitými zákonnými opatřeními. Teď to není řešeno. Nicméně proběhly dvě velké inspekce na dvou největších zdrojích v Podkrušnohoří, to jsou zdroje takzvané IPPC, integrované prevence velké zdroje. Jednak to byla kombinát ve Vřesové a pak to byl Chemopetrol v Záluží u Mostu.

Jan BUMBA, moderátor:
A může, může tedy česká strana nějakým způsobem prokázat, že nepřekračuje stanovené normy?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Prosím vás, my nemůžeme prokázat, jestli to, jestli je obtěžováno obyvatel v tom Německu. My bychom mohli případně udělat nějakou studii u nás, ale nejsou vlastně dány emisní limity na pachové látky ze zdrojů, to u nás není.

Jan BUMBA, moderátor:
Když německý europoslanec Holger Krahmer mluvil o tom, že v Německu by něco takového neprošlo, že německé předpisy jsou přísnější, to je pravda?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Němci mají /nesrozumitelné/, který problémy ošetřuje a oni sami z historie znají opatření, které provedli v chemickém závodě ve /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor:
To, takže znamená to, že německé předpisy ohledně eventuálního zápachu z chemiček jsou přísnější, než české?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Jsou přísnější a také vlastně Němci mají dvě normy pro zjišťování a obtěžování zápachem, které u nich platí.

Jan BUMBA, moderátor:
A proč to v Česku není?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Ty byly zrušeny v důsledku tlaku průmyslových lobby v roce 2005, ty byly, ty byly možné používat v rámci důkazu obtěžování zápachem u lidí.

Jan BUMBA, moderátor:
Ten dnešní apel z německé strany je zcela jasný, budete se mu vy nebo jiné úřady věnovat?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Prosím vás pěkně, Česká inspekce životního prostředí se tomu problému intenzivně věnuje, říkala jsme, že proběhly velké kontroly těch dvou zařízení, jedna, prosím vás, odhalila, že docházelo k tomu, že mohly unikat zapáchající látky z toho zdroje, to bylo ve Vřesové na konci loňského roku. A to, to šetření v rámci inspekce skončilo pokutou podle zákona 76 z roku 2002. A zároveň ten závod udělal také opatření, které vlastně zlepšuje takzvaný logický postup pro to, aby na místech, kde tedy látky zapáchající mohou odcházet do ovzduší, byla prováděna systematická kontrola.

Jan BUMBA, moderátor:
Eva Rychlíková, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí. Děkuji vám za rozhovor. Na shledanou.

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Za málo, na shledanou.

Jak zvýšit bezpečnost chodců v silničním provozu

Jan BUMBA, moderátor:
Představte si katastrofu, při které zahyne 35 tisíc lidí. Média by o ní obsáhle informovala, pořádaly by se humanitární sbírky. Bezmála tolik lidí přišlo loni předčasně o život v Evropské unii způsobem, který často velkou pozornost ani nevyvolá. Ne snad, že bychom ho přehlíželi, ale jako bychom si na něj zvykli a brali ho jako možná nutné zlo. 34900 lidí zemřelo loni v evropské sedmadvacítce při dopravních nehodách. Dá se s tím vůbec něco dělat? Můžete se také zapojit do naší debaty na mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Naším hostem je teď ředitel dopravní policie Leoš Tržil. Dobrý den.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Dobré odpoledne.

Jan BUMBA, moderátor:
A také poslanec Věcí veřejných, dopravní expert Stanislav Huml. Dobrý den přeji i vám.

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
Hezké odpoledne.

Jan BUMBA, moderátor:
Začněme, prosím, tou zmíněnou statistikou, tu zveřejnila Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu, ona není úplně nejčerstvější, ale tato organizace uvádí, že v České republice se snížil počet obětí dopravních nehod mezi lety 2007 a 9 o 16 procent. Nejprve, pane Tržile, souhlasí rámcově tento údaj s vašimi statistikami?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Víceméně ty údaje souhlasí a my vycházíme ze statistik, které vlastně jsme poskytli my, i my v rámci mezinárodního zasedání.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to vypadá zatím v tomto roce, jaký je trend?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Současný trend je vcelku pozitivní, prakticky meziroční pokles usmrcených osob při dopravních nehodách se pohybuje kolem 96, takže ten trend jako takový, ten vývoj je pozitivní, nicméně i přesto ty následky při dopravních nehodách pořád na Českou republiku si myslím, že jsou dost vysoké.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, Slovensku se podle té evropské statistiky zmíněné podařilo snížit počet dopravních nehod mezi těmi lety 2008 a 9 o 36 procent. Česko těch 16, jak jsem říkal. Proč je Slovensko o tolik úspěšnější, než Česko, máte pro to nějaké vysvětlení, pane Humle?

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
Já nevím, já jsem byl docela šokován tím číslem 34 tisíc, ono, když se to sečte za celou sedmadvacítku, tak je opravdu vidět, že to je problém, že to je problém, který je významný, který se týká mnohých lidí. A proč jsou Slováci úspěšnější než Česká republika, nevím, já si osobně vyhodnocuji spíš statistiku České republiky, které vnímám a vidím, že ten trend je poměrně slušný, neříkám, že bych byl úplně spokojen, ale říkám opravdu, že je slušný a začíná působit bodový systém podle mého soudu, který vybudoval značné množství lidí, lidí, kteří jezdí dnes a denně za volantem, si uvědomují, že to je problém, že se chovat na silnicích musejí slušně, jinak že jim hrozí ztráta řidičského oprávnění a nebudou prostě jezdit. No, a proto na těch silnicích ta situace je den ze dne nebo spíš měsíc po měsíci bezpečnější a lepší. Slovensko, fakt neumím, neuvědomuji si, proč tam je ten problém tak zásadně lepší, než u nás.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak nemusíme to srovnávat jen se Slovenskem, jsou i jiné země, ke srovnání, pane Tržile, v čem myslíte, že je ten největší problém České republiky, co se bezpečnosti provozu týká, ve srovnání s takovými zeměmi jako jsou třeba Švédsko nebo Velká Británie, kde je v přepočtu na obyvatele mnohem méně těch nejvážnějších nehod?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Tak ono je postavení té země to samotné, my musíme počítat s tím, že Česká republika bude vždycky i zemí tranzitní, kde ten provoz bude navíc navýšen opravdu o tranzit, který tady je, a bohužel Česká republika bude vždycky tou dopravní křižovatkou a dopravní tepnou, zejména co se týká, co se týká nákladní dopravy. Další věc je samozřejmě i prevence v oblasti vzdělávání řidičů a tak dál a důležitý, je nutný zmínit otázka i stavu komunikací, které prostě v řadě států je, myslím si, že na daleko lepší úrovni, otázka používání bezpečnostních prvků komunikací, technický stav komunikací, kvalita vodorovného a svislého značení a veškerých těhle těch věcí.

Jan BUMBA, moderátor:
Co třeba ale také ta věc, že třeba skandinávské pokuty za vysokou rychlost jsou legendární v některých zemích, jsou odstupňované podle výše příjmu, nepomohlo by něco takového, pane Tržile?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Tak určitě sankční prostředí z hlediska represe má taky vliv na chování účastníků silničního provozu, ale jí si nemyslím, že bychom měli mírně nastavené sankční prostředí, samozřejmě je tady otázka vymáhání, tady jedna věc je činnost policie, druhá věc otázka potom správních orgánů, další věc, otázka legislativy, kde /nesrozumitelné/ v řadě případů, kdy na osobu blízkou, kdy není třeba možno postihnout celou řadu dopravních přestupků.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Humle, teď jste poslanec, zasadíte se jako poslanec třeba o zákon, který by třeba zvýšil postihy za nepřiměřenou rychlost, třeba ten model, že by se pokuta počítala podle toho, jaké má člověk příjmy.

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
Já už jsem jednou ten skandinávský model jaksi pochválil. Já musím říct, že odezva, odezva ze strany tenkrát, tuším, že to bylo v nějakém periodiku, takže, takže spíš čtenářů, byla velmi negativní a já nevím, proč tedy, ale spíš to bylo teda jako, že se vracíme někam do daleké minulosti, přitom to opravdu je srovnání s vyspělou demokratickou zemí. A byli jsme jaksi napadáni za to, že používáme totalitní myšlení, ale ono to opravdu o tom není, ta, ten trest, který se dává podle procenta příjmů, má svůj efekt, protože není to, pro spoustu lidí může být likvidačních 5 tisíc a pro někoho je 5 tisíc jenom opravdu kapesné na jeden na den. Takže proto to tam mají nastavené tak, jak, tak jak jste to vy řekl, tedy procenta z příjmů. Ale já si myslím, že v České republice to také není úplně mírné, ty tresty jsou dnes velmi, velmi přísné, i bodový systém má mnohdy příliš zubatou stranu. Já si myslím, že by se mělo spíš už začít uvažovat o nějakém rozumném vyhodnocení jeho a nastavení daleko, daleko, řekl bych zase, rozumnějších pravidel, protože aby to byl druhý trest, to je zase špatně.

Jan BUMBA, moderátor:
A teď, prosím, pane Humle, ještě k jednomu konkrétnímu bodu, vy navrhujete, alespoň o tom referovala média, aby vznikl zákon, který by dal chodcům povinnost řidiče předem upozornit, že chtějí přecházet na přechodu. Myslíte, že by to mohlo výrazně pomoci zlepšit bezpečnost chodců?

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
Já si myslím, že ano, protože to je systém, který se používá u sousedů v Rakousku, tam také platí to, že když přijdete na kraj přechodu pro chodce, tak ne, že byste na ně mával, to v tom deníku Mladá fronta DNES včera bylo uveřejněno trošku, trošku zavádějícím způsobem, ne, pouze dát jasný signál k tomu, že se chystám přejít, tam se to používá tím, že se vystrčí jenom paže před sebe a v podstatě zůstanete štronso. A teprve tehdy, když ta auta zastaví, tak víte, že můžete na přechod vejít. Ne, že to bude zkoušet systémem pokus omyl a myslet si, že máte absolutní přednost, ne, ne, ne. Zkrátka, je to o komunikaci mezi chodcem a řidičem, ten chodec dává jasně najevo svůj úmysl přejít, řidič je povinen zareagovat a teprve tehdy, když ta auta stoj, tak na ten přechod chode může vstoupit, takže máte ...

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tržile, pane Tržile, uvítal byste takovou normu?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Tak v každém případě jde o prvek, který by mohl zvýšit bezpečnost na přechodech pro chodce, v každém případě plně souhlasím s tím, že kontakt mezi řidičem a chodcem je nutný, protože takové bezhlavé vkročení do přechodu pro chodce, aniž by vůbec byla řidiči dána možnost zastavit, protože v řadě případů ani tu možnost nemá a dojde ke kolizní situaci, a druhá věc, určitě by to pomohlo i k tomu, k odstranění toho mýta o absolutní přednosti chodců.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Humle, ale jak by to mělo vypadat v praxi, co by třeba měl dělat člověk, který jde z nákupu se dvěma dětmi, v takovém případě má většinou ruce plné, jak by měl ještě měl mávat na auta?

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
Ne mávat na auta, pouze dát jasný signál, že chci přejít silnici, no, asi v tom případě je dobré si tu tašku položit na zem a to znamení tomu řidiči dát. Ale opravdu a vážně. Nejlépe to opravdu funguje právě s malými dětmi, protože to dítě, když dává signál řidiči, že chce zastavit tímto způsobem, já jsem to viděl v Rakousku provádět zhruba desetiletou holčičku na kraji silnice, tak ona to dělá s radostí, protože má pocit, že v podstatě řídí provoz na silnicích. Takže já si osobně myslím, že děti to uvítají jako první.

Jan BUMBA, moderátor:
A řidiči by pak tedy měli povinnost zastavit, kdyby ...

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
Samozřejmě, řidič má v Rakousku povinnost zastavit v takovém případě, když dostává signál od chodce, že se chystá vstoupit na přechod.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tržile, ...

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
A ten, znova opakuji, ten chodec smí na ten přechod vstoupit až tehdy, když to auto zastaví.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tržile, pokud by takový zákon začal platit, vaši lidé by pak třeba pokutovali chodce, kteří nebudou před přechodem dávat jasné znamení, že chtějí přejít vozovku?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já si myslím, že je ještě předčasné bavit se o tom, jak bude policie postihovat chodce, ale v každém případě už samotný oční kontakt mezi, mezi chodcem a vozidlem už to dává vozidlu jasný signál o tom, že ten chodec bude chtít přecházet, což si myslím, že to je, říkám, o tom kontaktu, o té informaci, na druhou stranu vyhneme si i tomu, že budou stát dvě dámy u přechodu pro chodce a budou se vybavovat a budou tam zbytečně zastavovat auta. Říkám, myslím si, že to je opravdu otázka ještě taky do odborné úrovně, co z toho jakým způsobem by to mělo probíhat a neřešil bych teď otázku sankčního prostředí ve vztahu k chodci, jestli tam mával nebo nemával.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma děkujeme za rozhovor, ředitel dopravní policie Leoš Tržil. A poslanec Věcí veřejných, dopravní expert Stanislav Huml.

Řekové lákají turisty na kompenzace za stávky a katastrofy

Jan BUMBA, moderátor:
Přijeďte k nám, nebudete litovat. A když se tu ne vlastní vinou budete muset zdržet oproti plánu, zaplatíme vám výdaje, i kdybyste nemohli odletět třeba kvůli sopečnému prachu z Islandu. To slibuje řecký ministr kultury a cestovního ruchu a láká tak turisty, kteří vzhledem k finančním potížím Řecka s tím spojeným demonstracím a stávkám víc než jindy zvažují, jestli zrovna v této zemi strávit letošní dovolenou. Přitom celou pětinu příjmů do řecké pokladny zajišťuje právě turistický průmysl. Naším hostem je nyní Jaromír Beránek, odborník na cestovní ruch ze společnost Mag Consulting. Dobrý večer.

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Dobrý večer přeji.

Jan BUMBA, moderátor:
Je to, pane Beránku, hodně neobvyklá pobídka?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Určitě je to velmi neobvyklá pobídka. Za svoji dlouholetou praxi si na podobnou pobídku ze strany některého státu, do kterého přijíždějí turisté, nevzpomínám. Ale na druhé straně Řecko v současné době velmi dobře chápu, protože, jak už bylo řečeno, téměř 20 procent tvorby HDP je v Řecku z cestovního ruchu a více jak dvacetiprocentní zaměstnanost v celém Řecku je právě v oblasti cestovního ruchu. A co se týče jednotlivých ostrovů, tam je to až 80 procent a ty ostrovy v podstatě by nemohly existovat bez turistů.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a může to fungovat, jak zajímavé by to, co slibují Řekové, mohlo být pro lidi, kteří zvažují, jestli se tam letos vydat na dovolenou?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Já velmi ... čekám na to, jakým způsobem, který je pro mě zatím velkou záhadou, nastaví řecká strana kontrolovatelnost a vymahatelnost a doložitelnost v případě potřeby tuto skutečnost, jestli by to mohlo fungovat, no, věřím, že se s tím řecká strana vyrovná, ale na ...

Jan BUMBA, moderátor:
Právě, jestli to, jestli to nebude taková proklamace jen?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
No, i to by se snad dalo říci, ale v současné době Řecko je na tom tak, že si proklamaci v cestovním ruchu nemůže dovolit.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak by vůbec bylo možné, jak by vůbec bylo možné nějak vyčíslit, doložit, na jaké kompenzace by turisté měli nárok?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
To je právě ta velká záhada. Je to velmi jednoduché vyčíslit na straně hoteliérů, za které by mohli stát, respektive Řecko /nesrozumitelné/ hoteliérům pobyt za ty turisty, kteří tam zůstanou déle, ale odškodnění samotných turistů v jednotlivých zemích já osobně představit už neumím.

Jan BUMBA, moderátor:
Pak taky někoho může napadnout, jestli si to právě těžce zadlužení Řekové můžou dovolit, nějaké náhrady pro návštěvníky, kteří by v zemi eventuálně uvízli?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
To je velmi složitá otázka, ale na druhé straně já se domnívám, že Řekové znají současnou míru možného nebezpečí a ta právě na těch jednotlivých ostrovech, kam přilétává během léta nejvíce turistů, se osobně domnívám, že je minimální, a jak znám z posledních dní na Krétě, kde proběhly různé menší demonstrace, tak jednotliví hospodští čekali až demonstrace skončí a demonstranti skončí v těch hospodách u skleniček.

Jan BUMBA, moderátor:
Potřebují vůbec turisté takovou záruku od řecké vlády, kdyby došlo k nějaké nepředvídatelné události, nemohli by náhradu škody vymáhat, ať už po cestovce nebo třeba po leteckém přepravci?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Do určité míry ano, ale Řecko chce přilákat v letošním roce turisty, protože v loňském roce již byl desetiprocentní propad a tento propad minimálního rozsahu 10 procent, i pokud by byla klidná situace, ale ze strany krize v Evropě, a to především se očekává výpad Němců a Britů, na druhé straně musíme přiznat i to, že předpokládáme, že prostřednictvím cestovních kanceláří v letošním roce i od nás vyjede zhruba o 10 procent méně turistů, než tomu bylo v loňském roce.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že u českých turistů se dá očekávat asi o 10 procent nižší zájem o Řecko, než v minulých letech.

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Ten desetiprocentní zájem bude celkový o všechny státy na straně výjezdů, já se osobně se domnívám, že na straně Řecka to může být 20 i více procent, zhruba ta jedna čtvrtina.

Jan BUMBA, moderátor:
A to Řecko tedy doplatí na tu aktuální pověst svojí, na ty ekonomické potíže a tak dál?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Určitě ano, právě si to Řekové uvědomují a proto přicházejí s touto mimořádnou a nestandardní nabídkou a jsme plně zvědavi, jak jí budou realizovat a do jaké míry.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Je 18 hodin 57 minut, takové byly Ozvěny dne.