Ozvěny dne 21. července 2010

21. červenec 2010
Ozvěny dne

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta vláda nepodpořila, chce připravit vlastní. V předloze je podle premiéra Nečase hodně chyb.

Petr NEČAS, premiér ODS:
Zavádí spornou vlastnost, kdy volba prezidenta je přímá, ale on je potenciální odvolatelný za určitých okolností parlamentem.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Popularita německé vlády je na historickém minimu. Kancléřka Merkelová ale hodnotí práci svého kabinetu kladně.

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Jan BUMBA, moderátor:
Lidé zbavení způsobilosti k právním úkonům nepřicházejí podle Ústavního soudu automaticky o právo volit. Liga lidských práv to vítá.

osoba:
Je otázka, zda hromadně budou lidé žádat o navrácení způsobilosti.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Zítra bude skoro jasno až polojasno s ojedinělými přeháňkami nebo bouřkami a teploty vystoupí až 34 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Jana Veselovská a Jan Bumba.

Návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta vláda nepodpořila, chce připravit vlastní

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Sociálnědemokratický návrh na přímou volbu prezidenta nemá podporu vlády. ČSSD chtěla, aby hlavu státu mohlo navrhnout 40 poslanců, 17 senátorů nebo 50 tisíc občanů. Prezidentem by se stal ten, kdo v prvním kole získá víc než polovinu hlasů.

Václava VAŘEKOVÁ:
Návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta je podle vlády Petra Nečase špatně připravený a v mnoha ohledech sporný, proto mu svou podporu kabinet nedal.

Petr NEČAS, premiér ODS:
Neobsahuje důležitá ustanovení, jako je způsob podávání návrhu nebo ověřování a vyhlašování volby, v mnoha ohledech by dokonce volba prezidenta podle tohoto zákona byla nerealizovatelná.

Václava VAŘEKOVÁ:
Vysvětlil premiér Petr Nečas. Podle něj chce vláda připravit nový materiál. Bohuslav Sobotka, statutární místopředseda sociálních demokratů, je ale vůči takovému postupu skeptický s tím, že vládu tlačí čas.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
To je pro sociální demokracii jasný důkaz toho, že přímá volba prezidenta v tomto volebním období v ohrožení.

Václava VAŘEKOVÁ:
Václava Vařeková, Radiožurnál.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Návrh teď posoudí poslanci.

Poslance i senátory by mělo být možné stíhat po uplynutí jejich mandátu.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Poslance i senátory by mělo být možné stíhat po uplynutí jejich mandátu. Zajistit by to měla novela Ústavy, která omezuje imunitu zákonodárců. Dnes s ní souhlasila vláda. Za posledních 17 let už vzniklo třináct návrh na omezení imunity zákonodárců. Prosadit se ale podařilo jen jeden. A to novelu zákona o přestupcích. Od vzniku samostatného Česka přišlo o imunitu 19 zákonodárců.

Veronika MALÁ:
V současnosti je možné zákonodárce trestně stíhat jen v momentě, pokud příslušná komora rozhodne o jejich vydání. Pokud to neudělá, není možné se už k prohřešku vrátit, a to ani po skončení mandátu dotyčného. To by se právě teď mělo změnit, až by mandát vypršel, případ by se mohl znovu otevřít. Přestupková imunita by se potom měla zrušit úplně.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti:
Ta úprava, která je navržena, v zásadě odpovídá tomu, jak je imunita upravena, jiný státy Evropské unie.

Veronika MALÁ:
Dodal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ve sněmovně bude ale k prosazení změny potřeba minimálně 120 hlasů. Vládní koalice proto bude muset na svoji stranu získat i opoziční poslance.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Určitě ten návrh podpoříme v prvém čtení. A pokud jde o definitivní hlasování, tak nevylučujeme, že bychom případně ještě předložili některé pozměňující návrhy.

Veronika MALÁ:
Řekl lídr ČSSD Bohuslav Sobotka. Návrh bude muset ještě schválit sněmovna, Senát a podepsat prezident. Veronika Malá, Radiožurnál.

Exministr obrany Martin Barták jako náměstek na ministerstvo vnitra nepůjde

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Exministr obrany Martin Barták jako náměstek na ministerstvo vnitra nepůjde. Ministr Radek John se rozhodl pozici náměstka pro mezinárodní vztahy zrušit.

Renata PRÁTOVÁ:
Ministr John prý tuto funkci zruší v souvislosti s úspornými opatřeními, které resort čekají. Domnívá se, že je to krok správným směrem, který ušetří miliony korun ročně. Místo náměstka pro mezinárodní vztahy mělo podle Johna význam pouze v době předsednictva Česka Evropské unii. Zamýšlené dosazení Martina Bartáka z ODS do funkce náměstka bylo od začátku nejisté. John v minulosti Bartáka kritizoval kvůli jeho aktivitám v armádě. Renata Prátová, Radiožurnál.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Podrobnosti uslyšíte v publicistické části Ozvěn dne.

Zadlužené státy platící eurem by mohly přijít o hlasovací právo v EU

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Země s velkými dluhy by měly na schůzkách v Bruselu ztratit hlasovací právo. Takový trest navrhují pro rozpočtové hříšníky z řad států platících eurem Němci a Francouzi. V Paříži to oznámili šéfové státních pokladen Francie a Německa Christiane Lagardeová a Wolfgang Schäuble. Dluhy Řecka, Španělska, anebo Portugalska ohrožují stabilitu celé eurozóny.

Ondřej HOUSKA:
Přísnější tresty za nadměrné rozhazování prosazují především Němci. Navrhují třeba vysoké pokuty nebo ztrátu možnosti čerpat peníze z evropských fondů. K Berlínu se postupně přidává i Paříž. Většina sankcí by se měla týkat i států mimo eurozónu, tedy i Česka. Francie a Německo svůj návrh na dočasnou ztrátu hlasovacích práv předloží zvláštní skupině, která o nové podobě sankcí jedná. Prosazení zákazu hlasovat ale vyžaduje změnu evropských smluv. A to je běh na dlouhou trať, jak bylo vidět v případě evropské ústavy a Lisabonské smlouvy. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Preference německé vládní koalice klesají na minimum

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Preference německé vládní koalice CDU, CSU a FDP se propadly na historické minimum. Média píší o erozi uvnitř křesťanskodemokratické strany. Kancléřka Merkelová dnes v tradičním projevu před vládními prázdninami žádné chyby nepřipustila. Berlínská vláda podle ní prosadila několik zásadních reforem, hlavně ve školství.

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka:
Počítejte s tím, že mne po prázdninách zase uvidíte.

Klára STEJSKALOVÁ:
Vtipkovala evidentně dobře naladěná kancléřka před více než stovkou novinářů, kterým předložila bilanci své dosavadní vlády. Zatímco voliči by ji nejraději poslali do opozice, kancléřka zhodnotila desetiměsíční působení kladně. Německo vyšlo podle Angely Merkelové z finanční a hospodářské krize silnější než se čekalo. Úsporný program označila jako zásadní pro budoucnost země. Po prázdninách chce německá vláda představit energetický koncept pro další desetiletí. K prosazení zásadních kroků ale vládě v Berlíně schází dostatečná podpora v horní komoře parlamentu. Rozpad koalice nebo předčasné volby kancléřka Merkelová ale rozhodně nepřipouští. Je si zcela jistá, že vláda vydrží celé funkční období. Klára Stejskalová, Český rozhlas, Berlín.

Ruští vyšetřovatelé už znají organizátory útoku na vodní elektrárnu

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Ruští vyšetřovatelé znají podle svého tvrzení strůjce ranního pumového útoku na Baksanskou vodní elektrárnu na Severním Kavkaze. Zahynulo při něm dva příslušníci ochranky, další tři lidé byli zraněni. Policie označila atentát za teroristický útok, který má na svědomí skupina tří až pěti lidí.

Lenka KABRHELOVÁ:
Podle vyslance ruského prezidenta pro Severní Kavkaz Alexandra Chloponina úřady znají jména všech organizátorů útoku, konkrétně je ale neuvedl s tím, že je to věc soudu. Útok je dalším z řady incidentů připisovaných islámským povstalcům operujícím v převážně muslimských regionech severního Kavkazu. Výbuchy poničily dvě ze tří turbín Baksanské vodní elektrárny a fakticky vyřadily nevelké zařízení vybudované ve 30. letech z provozu. Rebelové už dříve pohrozili akcemi cílenými na ekonomickou infrastrukturu Ruska a civilní obyvatele. Ruské úřady potvrdily, že zvýšily ostrahu všech strategických zařízení v regionu. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Hillary Clintonová chce nové sankce vůči severní Koreji

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová chce nové sankce vůči severní Koreji. Uvedla to při návštěvě Soulu. Společně s americkými ministrem obrany Robertem Gatesem také vyjádřila jižní Koreji naprostou podporu. Spojené státy stojí na straně jižní Koreje i ve sporu ohledně potopení její vojenské korvety Čchonan, za kterého Soulu obviňuje Pchjongjang.

Robert MIKOLÁŠ:
Spojené státy chtějí znesnadnit severní Koreji prodej zbraní do zahraničí a tím získávání finančních prostředků pro samotný režim Kim Čongila i jeho nukleární program. Sankce mají postihnout i peněžní transakce severokorejských představitelů i firem a Washington hodlá v této souvislosti jednat i s dotyčnými bankami, aby zabránili podezřelým machinacím. Clintonová také slíbila, že se pokusí znemožnit Severokorejcům zneužívat diplomatickou imunitu k ilegálním činnostem. Ministři zahraničí a obrany USA navštívili i demilitarizovanou zónu rozdělující Korejský poloostrov. Obě země navíc už v neděli zahájí první společné cvičení, které má být reakcí na potopení korvety Čchonan. Robert Mikoláš, Český rozhlas, východní Asie.

Nesvéprávní lidé nesmějí být automaticky zbaveni práva volit

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Nesvéprávní lidé nesmějí být automaticky zbaveni práva volit. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu, podle kterého soudy musejí posuzovat případy individuálně. Nevládní organizace, které se právě mentálně postižených zabývají, nález vítají. Podle Maroše Matiaška z Ligy lidských práv ale dnešní rozhodnutí Ústavního soudu problém nevyřeší.

Maroš MATIAŠKO, Liga lidských práv:
Za již komplikované určit jak, jakým způsobem, jakou metodologií by měla být posuzována, psychiatrie nebo psychologie žádnou metodologii nezná, takže hrozí, že tato schopnost bude posuzována velmi neodborně.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Nevládní organizace proto chtějí, aby Ústavní soud zrušil možnost zbavit člověka svéprávnosti nebo tuto možnost vypustil alespoň z volebních zákonů.

Výstavu Beatlemanii doplnila sbírka soukromých předmětů Johna Lennona

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Výstavu Beatlemanii v Českém muzeu hudby v Praze dnes doplnila sbírka soukromých předmětů Johna Lennona. Kolekce pouze výjimečně opouští depozitář na Floridě. V Evropě je pro návštěvníky k vidění poprvé. Jaké konkrétní Lennonovy věci můžete vidět, prozradila Radiožurnálu kurátorka výstavy Veronika Seidlová.

Veronika SEIDLOVÁ, kurátorka výstavy:
Například na kultovní semišovou bundu Johna Lennona, kterou měl na sobě na obalu alba Rubber Soul, potom třeba na úžasnou stříbrnou sadu kartáče a hřebene, kterou mu věnoval Brian Epstein, manažer Beatles. No, a také, protože jsme České muzeum hudby, tak i nějaký hudební nástroj, tak tu máme Lennonovu foukací harmoniku.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co vám nabídneme v následujících minutách? Kdo nakonec zaujme funkce náměstků na ministerstvu vnitra a kolik jich vlastně bude? A proč v hlavní turistické sezóně stávkují francouzští letoví dispečeři?

Kdo zaujme funkce náměstků na ministerstvu vnitra

Jan BUMBA, moderátor:
Náměstkem ministra vnitra Radka Johna tedy nebude dosavadní ministr obrany Martin Barták, jehož do vedení resortu vnitra údajně nominovala ODS. Tedy muž, kolem jehož působení na ministerstvu obrany i k někdejší náměstkovské funkci se podle kritiků vznáší řada otazníků, například nad tím, jakou roli hrál ve výběrovém řízení na nákup obrněných transportérů Pandur. Radek John zjevně nebyl touto nominací nějak nadšen, alespoň tak se to jevilo v médiích, a dnes jsme se dozvěděli, že prý z úsporných důvodů ruší post náměstka pro mezinárodní vztahy, který měl obsadit právě pan Barták. Ministra Johna zdravím po telefonu. Dobrý večer.

Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /Věci veřejné/:
Dobrý den, dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak pan Barták tedy nebude náměstkem proto, že prostě rušíte tu funkci, chcete ušetřit?

Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /Věci veřejné/:
No, my vysíláme signál vlastně do celého resortu, že je třeba ušetřit 5 miliard a bylo by absurdní, kdybychom nešetřili od hlavy. Je to signál, který ušetří několik milionů korun ročně, anebo za volební období, a prostě říkáme, bude se šetřit od hlavy, ale až k patě. Takže ta funkce, ty činnosti lze rozdělit mezi stávajících pět náměstků, nebudeme vytvářet nové náměstky.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že úspory jsou tím jediným důvodem, proč pan Barták nebude náměstkem?

Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /Věci veřejné/:
Já jsem rád, že jsme prostě konečně dospěli k tomu, jak má vypadat vedení ministerstva vnitra. Lidé, kteří tam teď jsou ve vedení, to jsou lidé, za které já dám hlavu na špalek, jsou tam samozřejmě lidé z nominace ODS, nicméně odborníci, se kterými rád budu spolupracovat, to je asi všechno, co bych k tomu řekl.

Jan BUMBA, moderátor:
Znamená to tedy, že za pana Bartáku byste hlavu na špalek nedal?

Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /Věci veřejné/:
To mě teda tlačíte, není to na pořadu dne, protože pan Barták na ministerstvu nebude.

Jan BUMBA, moderátor:
A to hlavně z toho důvodu, že byste za něj nedal hlavu na špalek, jak říkáte?

Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /Věci veřejné/:
Ne, to jste řekl vy, já říkám, prostě úspornost, a to je klíč a bude to nejenom v pátém patře kachlíkové budovy, i ve čtvrtém, ve třetím, ve druhém.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře, jste si jistý, že vám nebude chybět náměstek pro mezinárodní vztahy?

Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /Věci veřejné/:
Já jsem si jistý, že tu agendu jde opravdu rozdělit mezi pět náměstků a mimochodem, to je systém šetření, že jo, vezme se nějaká funkce, která nebyla tak vytížena a rozdělí se mezi těch pět lidí tak, aby agenda byla splněna a aby ti lidé za stejný plat podávali o něco vyšší výkon, všichni tomu musí rozumět, máme krizi.

Jan BUMBA, moderátor:
Četl jste určitě noviny, pane ministře, je to pravda, že se vám od začátku moc nelíbilo, že by pan Barták byl vaším náměstkem?

Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /Věci veřejné/:
No, poslyšte, náměstci byli věc koaličního jednání, jednání o jménech bylo jednání K9. A K9 jednala tajně a výstupy se postupně na tiskovkách zveřejňovaly. Můj výstup je, protože pan premiér řekl: "Ministr ručí za své náměstky a nominuje je." Takže toto je moje nominace do vedení ministerstva vnitra.

Jan BUMBA, moderátor:
Neporušil jste tím, že jste nejmenoval pana Bartáka náměstkem, nějakou dohodu s ODS?

Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /Věci veřejné/:
Ne, já skutečně, já jsem i panu premiérovi Nečasovi říkal, prostě že je možné tady uspořit peníze, a to je to, na co on slyší, že jo, už to, jak si zrušil ochranku, já mimochodem taky, tak řešíme, kde lze uspořit, takže nebyla okolo toho divoká diskuse.

Jan BUMBA, moderátor:
Rozumíme správně tedy tomu, že budete mít pět náměstků.

Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /Věci veřejné/:
Ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Vylučujete zcela, že by jich nakonec mohlo být ještě víc, co když přijde teď některý z vašich koaličních partnerů, že by chtěl mít ještě svého člověka na náměstkovském postu?

Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /Věci veřejné/:
Já si skutečně myslím, že není doba na to, aby se rozšiřovaly funkce. A že těžko by nějaká z koaličních stran zdůvodnila, proč rozšiřovat funkce a čerpat ze státního rozpočtu další peníze z kapes daňových poplatníků, takže já věřím, že ten požadavek ani nevznikne.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud dovolíte ještě jednu otázku, k dalšímu výběru z dalšího náměstku, pana Michala Moroze, víme, že vy jste se za něj osobně zaručil, pokud to tak mohu říci, nicméně zase, jistě jste zaznamenal tu diskusi, kterou nominace pana Moroze vyvolala. Čím vás pan Moroz tak přesvědčil o své nepostradatelnosti?

Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /Věci veřejné/:
Tak my už, když byla jasná jména, kdo bude mít které ministerstvo, tak já sestavil tým, je pravda, že to jméno padlo z řad TOP 09. Já jsem s panem Morozem vlastně měsíc pracoval společně v týmu na koncepci vnitra, považuji ho za odborníka, udělal velký kus práce, takže když TOP 09 se k němu nehlásí, tak já říkám, dobře, jak řekl pan premiér, ministr nominuje své náměstky, je to tedy můj nominant, nezávislý odborník, odpolitizování ministerstva vnitra, to je dobře.

Jan BUMBA, moderátor:
Ministr vnitra, předseda Věcí veřejných Radek John. Děkujeme za rozhovor, na shledanou.

Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /Věci veřejné/:
Rádo se stalo, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé lince je jeho vládní kolega, místopředseda ODS a ministr obrany Alexandr Vondra. Dobrý den přeji i vám.

Alexandr VONDRA, ministr obrany, místopředseda strany /ODS/:
Hezký dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře, myslíte, teď hlavně se vás ptám jakožto zástupce ODS, že nominace či nenominace pana Bartáka na post náměstka ministra vnitra je skutečně prostě v kompetenci Radka Johna?

Alexandr VONDRA, ministr obrany, místopředseda strany /ODS/:
Tak já si myslím, že tady nejde o nějakou, o nějaké porušení koaliční dohody, protože koaliční dohoda byla na prvním náměstkovi, kterým bude Jaroslav Salivar za ODS na ministerstvu vnitra, pokud jde o otázku Martina Bartáka, tak tam Petr Nečas nabídnul jako možného náměstka na ... ze zodpovědností za ty zahraniční věci, protože on k tomuto je nepochybně vybaven a kvalifikován jazykově kompetenčně jinak, ale je to samozřejmě rozhodnutí ministra a mě také, Věci veřejné nemohou proti mé vůli vnutit jakéhokoliv náměstka na můj resort, prostě ministr odpovídá za své náměstky.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak pevně jste jako ODS byli přesvědčeni o tom, že Martin Barták je dobrým kandidátem na post náměstka ministra vnitra?

Alexandr VONDRA, ministr obrany, místopředseda strany /ODS/:
Já nemám pochybnosti, že on by tu kompetenci člověka, který zodpovídá za zahraniční věci, zvládnul. Dělala to donedávna Lenka PtáčkováMelicharová, já si celkem tu agendu dost dobře pamatuji, protože jsem měl na starosti české předsednictví, a ta agenda není nedůležitá, já jsem poslouchal rozhovor s Radkem Johnem a trošku bych ho varoval před tím, tu agendu evropských věcí dělit mezi několik náměstků, protože zejména s tím, jak vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, tak to, co byl kdysi ten třetí pilíř, tak dneska je skutečně velmi kompaktní a důležitá agenda, kde ministerstvo vnitra bude mít celou řadu zodpovědností, které je skutečně nutno zkomunikovat s partnery v Bruselu, ať už se jedná o oblast trestního práva, ať už se jedná o oblast spolupráce v rámci shengenského prostoru při ochraně před terorismem a nelegální migrací, azylová politika, prostě je toho hodně. A myslím, že představa, že to tak jako rozdělíme mezi několik lidí a ten jen nebude vědět, co dělá ten druhý, se mi zdá trošku ... představa vychází z nepochopení nebo neporozumění těm věcem, ale je to samozřejmě odpovědností ministra.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vondro, abychom to uzavřeli, zcela vylučujete, že by to, že se pan Barták nestal náměstkem ministra vnitra, mohlo vyvolat nějaké pnutí v koalici?

Alexandr VONDRA, ministr obrany, místopředseda strany /ODS/:
Já nemohu samozřejmě vyloučit vůbec nic, ale nemyslím, jako já to nevnímám skutečně jako porušení, porušení koaliční dohody, protože ta koaliční dohoda byla o obsazení prvních náměstků na financích a na vnitru a v případě vnitra to byl náměstek Salivar, který bude zodpovídat za ten úsek vnitřní bezpečnost.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaký byl Martin Barták ministr obrany podle vašeho hodnocení?

Alexandr VONDRA, ministr obrany, místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že ta, ty některé otazníky, o kterých mluví média, velice a řekl bych nespravedlivě přehlušují to, co, to dobrého, co nekonal, on, ať už jako první náměstek někdejší ministryně Parkanové, tak pak krátce i jako ministr ve vládě Jana Fischera, si myslím, významně zasloužil o to, že armáda pokročila třeba na té cestě specializace tak, aby v některých těch segmentech své činnosti, jako jsou třeba ty speciální jednotky, mise v Afghánistánu, aby skutečně byla dostatečně vybavená a byla schopna zvládat práci na profesionální úrovni a koneckonců to, že se zatím, a chce se mi tak jaksi zaklepat na dřevo, nic závažného nestalo, protože ta situace v Afghánistánu skutečně není jednoduchá. Já si myslím, že je do značné míry i jeho zásluha.

Jan BUMBA, moderátor:
Řekl byste, že tedy ministerstvo přebíráte v dobrém stavu a že třeba i hodnocení pana Bartáka v médiích je nespravedlivě kritické?

Alexandr VONDRA, ministr obrany, místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, s tou druhou částí formulace bych s vámi souhlasil, že je nespravedlivě kritické, s tou první bych asi nesouhlasil, přeci jenom celá řada rozhodnutí v resortu ministerstva obrany, a teď nemyslím ani tak poslední rok nebo dva, ale posledních 10, 15 let byla činěna často velmi nahodilé nekoncepčně, udělala se rozhodnutí, ať už se týká dislokace, vojsk uvnitř České republiky, nebo nákup různé techniky, zbraní a akvizic, který, které pak se ukázalo, že nevyhovují dimenzování české armády, tady skutečně, myslím, nás čeká obrovský kus práce, to nastavit koncepčně tak, abychom nedělali rozhodnutí ode zdi ke zdi, abychom nepostupovali nějakou salámovou taktikou, abychom, abychom skutečně prostě nastavili celý ten systém s nějakou dlouhodobou perspektivou a zároveň průhledně a transparentně.

Jan BUMBA, moderátor:
Ministr obrany, místopředseda ODS Alexandr Vondra. Děkuji i vám za rozhovor. Na shledanou.

Alexandr VONDRA, ministr obrany, místopředseda strany /ODS/:
Děkuji. Na shledanou.

Francouzská stávka letových dispečerů

Jan BUMBA, moderátor:
Vzdušný provoz nad Francií dnes notně prořídl. Řada letů ve Francii dnes nemohla být odbavena kvůli další protestní stávce dispečerů. Nechtějí se smířit s plánem, na němž už se dohodlo několik zemí Unie a který počítá s, řekněme, sjednocením dohledu nad vzdušným prostorem západní Evropy, později možná i celé Unie. Ve Francii je náš zpravodaj Jan Pokorný. Dobrý den.

Jan POKORNÝ:
Dobrý den do České republiky.

Jan BUMBA, moderátor:
Honzo, můžeš, prosím, připomenout, proč vlastně dispečeři stávkují, o co by eventuálně mohli přijít, kdyby se ten zmíněný plán naplnil?

Jan POKORNÝ:
O nic menšího a o nic většího než o práci, toho se výrazně obávají, i když odborové svazy, které zaštiťují tu dnešní stávku, říkají, že jim jsou spíš trnem v oku, způsoby, jímž vláda přistupuje, i k případnému vytvoření toho společného evropského nebe, v případě, že by se tak stalo a jako, že se tak pravděpodobně stane, by se spojily letové provozy pěti zemí, tedy zemí Beneluxu, Španělska, Německa a Francie. No, a v řízení letového provozu pracuje 12 tisíc odborníků, dispečeři, těch je, těch je 4 tisíce, no, a ty obavy o ztrátu zaměstnání jsou logické.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaké byly dopady stávky, jak tu dnešní protestní akci pocítili cestující?

Jan POKORNÝ:
Troufnu si to srovnat s těmi předchozími dvěma stávkami týž profesí na totéž téma, jedna byla v lednu a jedna v únoru, je to vesměs podobné, z těch hlavních pařížských letišť, tedy z Roissy, z letiště Charlese de Gaulle, a z Orly nelétalo 50, respektive 20 procent letů, tak aby si někdo nepředstavoval, že ta letecká doprava je totálně zastavena, nicméně některá vnitrostátní regionální letiště byla už ráno úplně uzavřena, takže tam lidé, kteří si třeba na dnešek naplánovali někam dovolenou s nízkonákladovou leteckou společností, měli opravdu smůlu, a ty informace, které se jim dostávali, tak sice byly na Internetu, ale to bylo tak vše, oni třeba si mysleli, že když je nějaký let odsunut nebo zrušen, takže by měli mít nárok na náhradu za ubytování a podobné věci. Letecké společnosti zpravidla jenom řekly čas toho příštího letu, a to ještě bez záruky.

Jan BUMBA, moderátor:
Co na to cestující. Francouzi jsou možná zvyklí stávkovat, ale zase zároveň možná ne na vrcholu turistické sezóny?

Jan POKORNÝ:
Tak, řekl bych, že nerozlišují mezi vrcholem a nevrcholem turistické sezóny, stávky jsou tady na týdenním pořádku, řekl bych, s trochou nadsázky, já mám z Francouzů takový pocit, že oni, když vidí některé jiné profesní skupiny stávkovat, tak ani moc neprotestují proti tomu a nedávají příliš najevo své rozladění, protože si říkají, co když příští týden budeme stávkovat my. Nicméně tohle se týkalo hlavně zahraničních turistů, kteří nesli nelibě to, že se například let z Paříže do Neapole zrušil, letecká společnost řekla cestujícím, že se poletí až druhý den v 11, ale nikoliv do Neapole, ale do Milána, což je pár set kilometrů, takže to potom budete muset dojet vlakem, takže takové případy byly a ty určitě nenesli ty cestující libě.

Jan BUMBA, moderátor:
Jakou mají dispečeři šanci, že se jim podaří prosadit alespoň něco z jejich zájmu.

Jan POKORNÝ:
Tak nechci být z jejich úhlu pohledu špatným prorokem, ale podle mého názoru pramalou, protože francouzská vláda už se připojila k té vizi jednotného evropského nebe, které má zefektivnit leteckou dopravu nad Evropou, které má také, jak jsem četl, zvýšit počet letů o 50 procent do roku 2015. Myslím si, že vláda, která už jednou řekla, že se bude na něčem podílet, tak tlaku odborů neustoupí, oni mají další, další koncepci, kterou právě navrhují odbory a která by se měla týkat eventuálního společného evropského nebe, navrhnout v září, v srpnu bývají i ve Francii politické prázdniny, takže v září bude pravděpodobně nějaký další a možná už definitivní krok.

Jan BUMBA, moderátor:
Zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Jan Pokorný. Děkujeme. Na shledanou.

Jan POKORNÝ:
Hezký den, hezký večer do České republiky.

Rumuni exhumovali Ceausesca. Jeho totožnost mají potvrdit testy DNA

Jan BUMBA, moderátor:
Rumunští forenzní experti budou zkoumat, zda v příslušném hrobě na bukurešťském hřbitově Ghencea skutečně ležely ostatky Nikolaje Ceausesca a jeho ženy Elleny. O exhumaci, která se uskutečnila právě dnes, požádali jejich syn a bývalý zeť. Analýza DNA potrvá 6 měsíců, teprve pak snad bude možné s jistotou říci, zda ostatky patřily rumunské diktátorské dvojici. Ceausescovi byli koncem roku 1989 narychlo odsouzeni, stejně tak rychle a v tajnosti popraveni a pohřbeni. Autorem dnešní poznámky je komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Milan SLEZÁK, komentátor Radiožurnálu:
Všude v bývalém východním bloku se najdou lidé, kteří na komunistickou dobu vzpomínají jako na zlatou éru. Rumunsko není výjimkou. A meccou zdejších nostalgiků je hrob na hřbitově Ghencea s nápisem Ceausescu Nikolaje 1918 až 1989. Právě tady prý spočinuly ostatky někdejšího stranického a státního šéfa a ostatky jeho manželky Elleny. Zda jsem Ceausescovi obdivovatelé chodili správně, nyní potvrdí či vyvrátí analýza DNA prováděna na žádost Ceausescových příbuzných. Jasno by mělo být až za půl roku. Ale nebyla by škoda, když už je ta příležitost, neříci o Ceausescových pár slov? Jednak kvůli pamětníkům, kteří nezapomněli, že se v roce 1968 Ceausescovo Rumunsko zachovalo vůči Československu slušně. Jednak kvůli mladším posluchačům, kteří 21 let po násilné Ceausescovy smrti o něm nemohou mnoho vědět. A také kvůli tomu, že Ceausescovi věru byli, jak o sobě komunisté rádi říkali, lidé zvláštního druhu. Tak například Ellena, primitivní a vládychtivá osoba, Ceausescův zlý duch. Jak se zdá, řádně neukončila ani základní školní docházku. Nicméně honosila se univerzitním rychlodiplomem, četnými oceněními a pověstí špičkové vědkyně. Její manžel začal Rumunsku vládnout v druhé půli 60. let a napřed budil naděje, i doma, nejen v okouzleném Československu. Ještě v 70. letech byli v Rumunsku běžně k dostání francouzské parfémy. Stav ekonomiky se však soustavně zhoršoval a ubývalo i jídla, takže 36 let po válce musel být zaveden přídělový systém. Země se hrozivě zadlužila a splácení bylo tíživé. Vzrůstající nespokojenosti se Ceausescu pokoušel čelit posilováním bizarního kultu vlastní osobnosti a tuhými represemi, v nichž vynikala tajná služba Securitate. Nakonec nepomohly ani represe. Režim skončil v krvi a Ceausescu v hrobě. Nějaký trest si jistě zasloužil. Jenže proces, v němž byl nakvap odsouzen, měl do legitimity daleko. Třeba to s tím vůbec nesouvisí, ale Ceausescu na mnohé z těch, kteří pak Rumunsko vedli k demokracii, leccos věděl.

Jan BUMBA, moderátor:
Připomíná náš komentátor Milan Slezák.

Vláda potvrdila koaliční návrh na omezení imunity poslanců a senátorů

Jana VESELOVSKÁ:
Vláda potvrdila koaliční návrh na omezení imunity poslanců a senátorů. Návrh ruší takzvanou přestupkovou imunitu a omezuje imunitu trestněprávní, za trestný čin by mohl být zákonodárce potrestán až po uplynutí mandátu. K prosazení změny ale potřebuje vládní koalice ve sněmovně ústavní většinu 120 hlasů. Chybí jí 2 hlasy ze strany opozice. Chce proto vyjednávat s ČSSD. Ta je podle lídra strany Bohuslava Sobotky diskusi přístupná.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Určitě ten návrh podpoříme v rámci projednávání v prvém čtení. A pokud jde o definitivní hlasování, tak nevylučujeme, že bychom případně ještě předložili některé pozměňující návrhy, ale v žádném případě nechceme, aby ten další pokus, který teď v tuto chvíli budeme projednávat, aby dopadl stejně jako ty předchozí, čili učiníme vše pro to, aby až projednávání tohoto návrhu skončí, došlo ke zrušení přestupkové imunity a byla omezena trestněprávní imunita poslanců a senátorů.

Vláda na své první schůzi začala projednávat programové prohlášení

Jana VESELOVSKÁ:
Vláda na své první schůzi začala projednávat programové prohlášení. Jednotliví ministři, až na jednoho, který se s dodáním materiálu opozdil, předložili návrhy za své resorty. Ty se dnes dolaďovaly po formální i obsahové stránce. Dokument, na základě kterého bude vláda žádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru, by měl být dokončený, jak potvrdil premiér Petr Nečas, do 4. srpna.

Petr NEČAS, premiér ODS:
Další "čtení" bude na příštím jednání vlády ve středu, kde si již řekneme i určité připomínky další, poté bude z tohoto materiálu vyhotoven komplexní dokument, už se nebude 14 resortních materiálů a komplexní materiál, který vzápětí bude předložen do státního meziresortního připomínkového řízení tak, aby vláda na svém zadání 4. srpna mohla tento dokument schválit a na základě tohoto dokumentu požádat sněmovnu na schůzi 10. srpna o důvěru.

Ministerstvo dopravy začalo prověřovat práci libereckých dopravních komisařů

Jana VESELOVSKÁ:
Ministerstvo dopravy začalo prověřovat práci libereckých dopravních komisařů. Z videozáznamů jednoho z majitelů autoškoly Lukáše Kobery totiž vyplývá, že řidičský průkaz na motocykl může v Liberci získat i člověk, který motocykl dobře neovládá, zkušební komisař například zkoušku sleduje z auta.

Lukáš KOBERA, majitel autoškoly:
Žák, kterého zkouší, jede samostatně na motorce, tím pádem ten komisař, za prvé, vůbec nemůže posoudit, jak dalece ten člověk tu motorku ovládá, jestli třeba nepřekračuje rychlost a podobně, a navíc není schopen zasáhnout, kdyby ten žák tu motorku neovládal a hrozilo by nějaké nebezpečí.

Ivana BERNÁTHOVÁ:
Informace od Lukáše Kobery byla podle Josefa Pokorného z ministerstva dopravy tak závažná, že poslal okamžitě na liberecký magistrát kontrolu. Magistrát může komisaře potrestat domluvou i výpovědí. Ministerstvo dopravy ji může odebrat licenci. Pro Radiožurnál Ivana Bernáthová, Liberec.

Sudánský prezident Omar Bašír je na státní návštěvě Čadu

Jana VESELOVSKÁ:
Sudánský prezident Omar Bašír je na státní návštěvě Čadu. Ten je přitom jedním z členů mezinárodního trestního soudu, který Bašíra obviňuje z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a z genocidy. Čadský prezident přesto svůj protějšek osobně přivítal na letišti a tribunálu ho zřejmě nevydá. Sudánský prezident je podle mezinárodního trestního tribunálu zodpovědný za masové vraždění, znásilňování a vyhánění obyvatel Darfúru.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Jak dobré jsou tábory, na kterých právě nyní tráví prázdniny školáci? Proč se tak dramaticky propadá obliba vlády německé kancléřky Merkelové. A měla by se zrušit vízová povinnost pro občany Ruské federace?

Jak dobré jsou letní tábory

Jan BUMBA, moderátor:
Letní tábory jsou událostí, na kterou se často vzpomíná celý život. Rodiče si mnohdy už dlouho před prázdninami lámou hlavu nad tím, aby pro dítě vybrali ten správný, přičemž dětem je to často úplně jedno, hlavně když tam najdou kamarády. Zaměření táborů je různé. Všechny ale musí splňovat některé základní požadavky, jejichž dodržování kontroluje ministerstvo školství. Ve spojení jsme nyní s Jaroslavem Tučkem, referentem odboru pro mládež ministerstva školství. Dobrý den přeji.

Jaroslav TUČEK, referent odboru pro mládež ministerstva školství:
Dobrý podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tučku, co vlastně přesně kontrolujete?

Jaroslav TUČEK, referent odboru pro mládež ministerstva školství:
Ministerstvo školství poskytuje dotace nestátním neziskovým organizacím dětí a mládeže na podporu jejich činnosti a oni z těchto finančních prostředků používají určitou část i na dětské tábory. Z toho důvodu ministerstvo kontroluje jednak použití těchto finančních prostředků, to z nich jsou skutečně financovány tábory, co jest z těchto prostředků na tábory financováno a při té příležitosti nás samozřejmě zajímá především, jak děti na táboře žijí, jak bydlí, jak se stravují, jaké mají hygienické podmínky pro svoji činnost a samozřejmě velice nás zajímá, co se na táboře děje, jaké jsou tam činnosti, jaké aktivity tam dělají a tak podobně.

Jan BUMBA, moderátor:
Já vím, že zatím nemůžete mluvit o celkových výsledcích kontrol, inspekce ještě pokračují. Když byste se ale podíval na to, co jste zatím měli možnost vidět, dá se říci, že tábory fungují tak, jak mají?

Jaroslav TUČEK, referent odboru pro mládež ministerstva školství:
Já jsem shodou okolností včera celý den jezdi po dětských táborech v jižních Čechách, navštívil jsem jich za den pět. A můžu říct, že jsem se nesetkal nikde s žádným větším problémem po zdravotní, hygienické stránce, ubytování, stravování a tak dále, všechno naprosto v pořádku a program, nejenom to, co bylo na papíře, ale především to, jak jí hodnotily děti, byl velice pozitivně dětmi přijímán a mně osobně se líbil, například v Lažanech, Lažánkách výjimečný v českých podmínkách, protože všude si hrají na indiány a mimozemšťany, tak tam naopak si hrají na husity a na poznávání osobností a na Žižky, což mě velice překvapilo a děti to tam fantasticky prožívají.

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň jste ale řekl, nechci být hnidopich, ale řekl jste, že jste se nesetkali s větším problémem, znamená to, že jste se setkali s nějakými menšími problémy?

Jaroslav TUČEK, referent odboru pro mládež ministerstva školství:
Setkali jsme se s takovými věcmi, že třeba někteří vedoucí neměli u sebe písemný doklad o tom, že jsou absolventi příslušného školení nebo vzdělávací akce, která je opravňuje k práci vedoucího na táboře, museli jsme si to zpětně dožadovat, to byla jedna taková věc. Druhá věc byla, že jsme přišli do jednoho tábora, který byl naprosto pustý a prázdný, nikde nikdo, až shodou okolností okolo jedoucí občan nám řekl, že děti jsou támhle v lese, čili tábor byl nezajištěný, nikdo to tam nehlídal, pravda, bylo to v přírodě, ale nicméně myslím si, že takto by zas vedoucí táborů přistupovat úplně neměli.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkal jste, pane Tučku, že kontrolujete i takové věci, jako je ubytování, hygienické podmínky, táborům ale určitě patří také jistá míra dobrodružství a možná i nepohodlí, nejste příliš přísní, nechcete po tábornících, aby své prázdniny prožívali možná až v sterilních podmínkách?

Jaroslav TUČEK, referent odboru pro mládež ministerstva školství:
Ne, ne, ne, naopak, já osobně jsem příznivcem klasických táborů, ve stanech se vším všudy a naštěstí většina těch táborů pořád ještě takových je, ale nicméně mámli stan s podsadou, měl bych ho mít postaven tak, přijdeli větší déšť, ať mi tam neprší, ať mám okolo udělanou stružku a tak dále. Takové ty drobnosti vycházející třeba z mých vlastních zkušeností, z dob mého kempování a pobývání na táborech.

Jan BUMBA, moderátor:
Nakolik se kryjí vaše inspekce, tedy inspekce ministerstva školství s kontrolami hygieniků?

Jaroslav TUČEK, referent odboru pro mládež ministerstva školství:
My tuto činnost nekoordinujeme. Orgány hygieny jezdí systematicky, protože jedna věc tábory, které mají víc jak 30 dětí, mají povinnost konání táborů na příslušných hygienický úřad oznamovat. A dělá to i většina ostatních táborů už z preventivních důvodů, čili orgány hygieny jezdí samostatně, nás zajímá, jestli hygiena tam byla, jaké vyjádření hygieny, například k vodě, pokud vodu nečerpají z veřejných zdrojů, zatím po této stránce jsme nenašli ani nikde žádnou zmínku, že když hygienici na těch táborech, na kterých jsme byli, měli nějaké výhrady.

Jan BUMBA, moderátor:
Kolik výjezdů nebo kolik kontrol stihnete za léto?

Jaroslav TUČEK, referent odboru pro mládež ministerstva školství:
No, těžko odhadnout, jezdíme jeden, dva dny v týdnu a podle toho, jak jsou, vždycky se snažíme udělat trasu tak, abychom na té trase stihli co nejvíc táborů, ale upřímně, včera od rána od sedmi hodin do deseti do večera jsem stihl pět táborů. Myslím si, že víc jak těch pět, šest se asi stihnout nedá, což znamená, že bychom během prázdniny mohli udělat něco okolo 50, 60 táborů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává Jaroslav Tuček, referent odboru pro mládež z ministerstva školství. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Jaroslav TUČEK, referent odboru pro mládež ministerstva školství:
Já také děkuji, na shledanou.

Proč se tak dramaticky propadá obliba vlády německé kancléřky Merkelové

Jan BUMBA, moderátor:
Příští měsíc nás čeká plno práce, musíme udělat důležitá rozhodnutí, prosadit zdravotnickou reformu a představíme novou energetickou koncepci Německa pro další desetiletí. Tak představila své další plány před prázdninovou přestávkou německá kancléřka Angela Merkelová. Plány jsou to ambiciózní, ale, bude mít německá vláda dost sil k prosazení těchto plánů? V Berlíně je naše zpravodajka Klára Stejskalová. Dobrý den.

Klára STEJSKALOVÁ:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Bude vláda vůbec nejen dost silná, ale akceschopná, když minulý týden ztratila většinu v horní komoře parlamentu?

Klára STEJSKALOVÁ:
Je pravda, že /nesrozumitelné/ těch dvou hlasů zásadní body se budou prosazovat jen velmi těžko. Angela Merkelová už dala najevo, že rezignuje na daňové škrty, na téma energetické koncepce, to bude určitě velmi zajímavé, protože současná vládní koalice, i když to nikdy otevřeně nepřiznala, chtěla docílit prodloužení činnosti jaderných elektráren. To se jí teď jisto jistě nepodaří, protože SPD a Zelení jsou jasně proti. Otazník visí i nad zdravotnickou reformou, kterou už ministr Rösler předložil a kterou opozice hned zkritizovala.

Jan BUMBA, moderátor:
V posledních měsících se často psalo, že se Angele Merkelové situace vymkla z rukou, to může znamenat ledacos, takže co konkrétně jí kritici vyčítají?

Klára STEJSKALOVÁ:
Ano, těch věcí je víc, ona nevyužila parlamentní většiny k prosazení reforem v obavách, aby neohrozila volby v PorýnímVestfálsku a nakonec ztratila na obou frontách. Ekonomové jí vyčítají, že nezúročila oživení německé ekonomiky na dříve "železnou lady" z Berlína, kterou německá média vynášela až nekriticky, do nebe se naopak teď snáší kritika za nemastný, neslaný styl vládnutí, koalice navenek nevystupuje jednotně, poslední měsíce stále dochází k názorovým střetům mezi bavorskou CSU a liberály z FDP a kancléřce ubírá body fakt, že nedokáže koalici sjednotit a nedokáže držet otěže pevně v rukou.

Jan BUMBA, moderátor:
Ty už jsou informovala i ve zprávách, že německá vládní koalice ztrácí oblibu u veřejnosti. 10 měsíců od voleb se preference, vládní preference propadly na historické minimum. Zase, vysvětlení může být několik, stojí za tím úsporný balíček, který asi dost tvrdě dopadne na sociálně slabší vrstvy, nebo má ten propad popularity i další příčiny.

Klára STEJSKALOVÁ:
To utahování opasků je skutečně hlavním důvodem, vlastně každý Němec pocítí ty ekonomické dopady na vlastní kůži, je ale na druhou stranu třeba říci, že německý sociální systém byl až neuvěřitelně štědrý a samozřejmě, že tu existuje celá řada lidí, která neviděla důvod pracovat, například Berlín má jednu z nejvyšších nezaměstnaností a přesto tu schází na 4 tisíce policistů. Vládu kancléřky Merkelové ale táhnou ke dnu zejména koaliční liberálové, strana FDP, před rokem to byl vysněný koaliční partner, ale dnes vlastně by se podle preferencí FDP vůbec nedostala do parlamentu.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se mluvit třeba i o tom, že Angela Merkelová teď bojuje vůbec o politické přežití?

Klára STEJSKALOVÁ:
Mnozí tvrdí, že Angela Merkelová ztratila politický instinkt, tah na branku, ale ona například tím, že prosadila Christiana Wulffa za prezidenta, se zbavila svého posledního stranického konkurenta, vládu ve své straně drží pevně v rukách a na dnešní tiskové konferenci hýřila vtipem, elánem, nepadlo ani slovo o tom, že by se jí něco nepodařilo. Vypadalo spíše jakoby kdyby se vrátila z dovolené, než že se na dovolenou chystá, rozhodně nepůsobila jako žena pod tlakem.

Jan BUMBA, moderátor:
Berlínská zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová. Děkuji za informace, na shledanou.

Klára STEJSKALOVÁ:
Hezký den.

Měla by se zrušit vízová povinnost pro občany Ruské federace?

Jan BUMBA, moderátor:
Letošní turistická sezóna je zcela nepředvídatelná, vzhledem k doznívající krizi se dá jenom velmi těžko odhadovat, kolik turistů a kam přijede. Nejistota zasahuje i ty regiony v Česku, které se mohly tradičně spolehnout na ruskojazyčnou klientelu. Nejznámější jsou v tomto ohledu Karlovy Vary a další západočeské lázně. Tam Rusové v posledních letech přijížděli nejen jako turisté, ale často se tam i usazovali a začínali podnikat. Teď prý ale kraj opouštějí a někteří politici začali mluvit o tom, že by se měla zrušit vízová povinnost pro Rusy, aby jejich zájem neopadl. Pro vaše dotazy je zde mailová adresa ozvenydne@rozhlas.cz, tam můžete přispět do naší dnešní debaty. Ve studiu je nezávislý senátor a také starosta Božího Daru Jan Horník. Dobrý den, vítám vás.

Jan HORNÍK, starosta Božího Daru, nezávislý senátor:
Pěkný večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonu karlovarský zastupitel Petr Kulhánek. Dobrý večer přeji.

Petr KULHÁNEK, karlovarský zastupitel:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane senátore Horníku, proč by se měla zrušit víza pro občany Ruské federace?

Jan HORNÍK, starosta Božího Daru, nezávislý senátor:
Vy mluvíte o Ruské federaci, ale já upozorňuji na to, že v Karlových Varech jezdí lidé, kteří jsou z bývalých států Sovětského svazu, to znamená ...

Jan BUMBA, moderátor:
Není to tedy jen Rusko.

Jan HORNÍK, starosta Božího Daru, nezávislý senátor:
Není, není, ono je to zavádějící, protože oni všude mluví rusky, a tím pádem se ve Varech říká jsou tady Rusové, ale ono to tak ve skutečnosti není. Nicméně ty problémy jsou úplně stejný. A ta zdržení, který docházejí k ambasádám, o kterých jsem se měl sám možnost přesvědčit, ukazují na to, že český stát, státní správa, zejména ministerstvo vnitra, ale samozřejmě i ministerstvo zahraničí by měly svoje kroky na konzulátech a ambasádách více spolu korigovat a více být nápomocni tomu, aby ty překážky, který stanovují těm klientům, kteří k nám chtějí jet, aby byly co nejmenší, protože dám jenom jako ještě příklad, například Němci, Slováci, ale i Rakušáci to v rámci Shengenu už dávno udělali a co můžou udělat, musíme udělat i my, nebo měli bychom udělat.

Jan BUMBA, moderátor:
A máte, pane senátore, spíš obavy z toho, že by mohli zmizet ruští turisté, anebo spíš ti podnikatelé, ti, kdo se v Česku chtějí třeba usadit na delší dobu?

Jan HORNÍK, starosta Božího Daru, nezávislý senátor:
Já teda spíš si myslím, že bychom měli stát o ty lidi, kteří k nám přijedou do lázní, protože oni doopravdy mají zaplacený třítýdenní pobyty, průměrná rodina, která k nám přijede, tak nechá za cestu, to znamená letenku většinou, za pobyt v lepších hotelech a za stravu, samozřejmě za celou léčebnou proceduru, včetně nákupů, sta tisíce, dá se říct, že čtyřčlenná rodina od 350 tisíc korun výš.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kulhánku, pokud vím, vy nejste přímo příznivcem toho, aby se rušila vízová povinnost pro ruské občany?

Petr KULHÁNEK, karlovarský zastupitel:
Určitě ne, já bych se víz určitě nezbavoval, ale v tom já nevidím tu překážku v institutu víz jako takových, ale opravdu ji vidím v tom systému a proceduře, jakým se víza na českých ambasádách udělují. Už to zaznělo, srovnámeli různé země shengenského prostoru, například Španělsko nebo Finsko, tak tam ta náročnost je nezměrně menší než z naší strany, ať už se to týká délky vystavení víz, finanční náročnosti i byrokratické náročnosti. To znamená, pokud tato náročnost z naší strany bude stejná, jako je standard v shengenském prostoru, tak ta překážka padá a v podstatě jakýkoliv, řekněme, nekonfliktní klient si může během pár dní vízum lehce obstarat a tím pádem žádná překážka jakoby víz neexistuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Mimochodem, jak to vypadá letos, pane Kulhánku, skutečně přijíždí do Varů méně ruských turistů, než v minulých letech?

Petr KULHÁNEK, karlovarský zastupitel:
Je to, je to případ od případu, hotel od hotelu, nicméně tak, jak situaci sleduji několik let, jako člen Asociace hotelů a restaurací, tak vnímám jednoznačně to, že hoteliéři pociťují třeba i storna z toho důvodu, že klienti nedostali víz, anebo je nedostali včas nebo je to odkládání pobytu právě proto, že čekají na víza. To znamená, tohle to je věc, která omezuje rozvoj toho segmentu a samozřejmě, pokud tato překážka padne, tak i ta ochota cestovat k nám do lázní, lázeňské hosty, teďko myslím primárně, bude daleko větší než je v současnosti.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Horníku, zároveň ale asi by bylo dost obtížné zrušit přímo víza pro Ruskou federaci, když je Česko v shengenském prostoru?

Jan HORNÍK, starosta Božího Daru, nezávislý senátor:
Možná, že teď řeknu něco, co trošku ten začátek tý naší debaty posune jinam. Já bych se skutečně nejdříve přikláněl k tomu, co řekl můj kolega, pan Kulhánek, protože tam je doopravdy zapotřebí ty procedury zjednodušit, udělat je časově přístupnější, my si musíme uvědomit, že lidé ve velkým Rusku a v bývalých státech Sovětského svazu musí jet třeba jeden, dva dny pro vízum, potom se pro něj musí za 14 dní vrátit, a to doopravdy nepřispívá tomu, že budou chtít jet zrovna k nám, když třeba na španělský ambasádě jim to udělali za tři dny, čili ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže vy stále argumentuje, že ty "české procedury" jsou složitější, než u jiných zemí v shengenském prostoru?

Jan HORNÍK, starosta Božího Daru, nezávislý senátor:
Určitě, určitě, třeba například Slováci, to se nejedná přímo o turisty, ale jedná se o diplomaty, takže ty se domluvili s Ázerbájdžánem a dneska diplomati můžou cestovat bezvízově mezi těmito dvěma státy. A když si uvědomíme, že Ázerbájdžán nám dodává 30 procent ropných produktů, tak bychom v této věci taky měli společně něco udělat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kulhánku, řekl byste, že kdyby byla, ať už zrušená víza nebo zásadně zjednodušena ta procedura získávání víz pro Rusy a další občany zemí bývalého Sovětského svazu, že by se do Česka a tedy třeba i k vám do Varů mohli podívat i "obyčejní Rusové", lidé, kteří třeba nemají tolik peněz, aby si kupovali víza a podstupovali tu složitou proceduru?

Petr KULHÁNEK, karlovarský zastupitel:
Já si myslím, že tato překážka nebo pád této překážky by ovlivnil celé spektrum od střední třídy až po ty nejbohatší, já si myslím úplně stejnou měrou, to znamená, ano, jednoznačně, ano, myslím si to.

Jan BUMBA, moderátor:
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes nebo včera, nevím úplně přesně, během návštěvy Finska znovu zopakoval, že by chtěl odstranit víza, která Rusové potřebují do Evropské unie. Pane senátore, pokud by ale měla být, ať už zrušena nebo zásadně zjednodušená vízová povinnost pro Rusy, neměl byste jako podmínku, aby byla také zrušena nebo výrazně zjednodušená víza pro Čechy a další Evropany, když chtějí jet do Ruska?

Jan HORNÍK, starosta Božího Daru, nezávislý senátor:
Samozřejmě, jednoznačně, celý východ je dneska pro nás viděno očima turistického nebo státu, který je postaven částečně na cestovním ruchu jako budoucí klientela, to není jenom to Rusko, ty ostatní státy, ale je to taky Tchajwan, je to kontinentální Čína, čili my musíme v této věci skutečně udělat hrozně moc, abychom zjednodušili celý ten přístup a abychom do budoucnosti nestáli na pokraji cestovního ruchu v Evropě, protože ty ostatní státy v shengenském prostoru, těch, těch 26 to udělají.

Jan BUMBA, moderátor:
Já jsem se ptal na tu reciprocitu, ale pokud by tedy česká strana měla zjednodušit vízovou povinnost pro Rusy, trval byste na tom, aby také Rusko zjednodušilo vízovou proceduru.

Jan HORNÍK, starosta Božího Daru, nezávislý senátor:
Samozřejmě, to musí být, víte, kdo v dobrém přichází nebo k někomu jede na návštěvu, nechť jede, ta mafie, o který se mluví a která samozřejmě taky potřebuje víza, tak ta už ale u nás dávno je nebo je v celý Evropě, v sousedním Německu, je kdekoliv, čili ty jsou vždycky o dva kroky dopředu. Čili já bych se přikláněl k tomu, co říkal pan Kulhánek, abychom skutečně zjednodušili pro obě dvě strany, samozřejmě i pro naše občany.

Jan BUMBA, moderátor:
Ona je tam pak ještě jedna věc, kromě víz v Rusku, že návštěvník Ruska musí se ještě registrovat, když někam jede, za to platí další peníze, byla by třeba i tohle vaše podmínka pro nějaké zjednodušení vízového styku, aby ruská strana zrušila i tato opatření, ty registrace, cizinci v Rusku je opravdu nemají rádi?

Jan HORNÍK, starosta Božího Daru, nezávislý senátor:
Bylo by to krásný, kdyby se to podařilo, samozřejmě já, protože mám diplomatický pas, tak se pohybuji trošku jednoduše, když jezdím třeba monitorovat volby, ale vím, že tyto překážky jsou kladený, ale je třeba si taky uvědomit, že například víza, který se dávají z Ruský federace do Český republiky a vůbec celý to zařízení v Moskvě Český dům přináší obrovský finanční zdroje a dokonce z toho je placeno zhruba, placena zhruba půlka českých center po celým světě, čili oni ty víza ani pro ruský občany nejsou zrovna nejlevnější.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, ovlivňuje jakýmkoliv způsobem váš názor na víza pro ruské občany a pro občany dalších zemí někdejšího Sovětského svazu poslední zpráva BIS, podle které se v Česku velmi aktivně snaží působit ruští agenti, pane Kulhánku?

Petr KULHÁNEK, karlovarský zastupitel:
To je právě ten důvod, který jsem říkal, proč by se institut víza nezbavoval, ale znovu opakuji, zjednodušil bych jeho proceduru a usnadnil bych získávání víz, ale ten kontrolní mechanismus, vlastně to síto, které nám ta vízová povinnost dává jako nástroj k nějaké regulaci, tak tam vidím jednoznačně pozitivum.

Jan BUMBA, moderátor:
Co myslíte vy, pane senátore, je to síto, nástroj regulace, důležitý nástroj regulace, který je potřeba zachovat?

Jan HORNÍK, starosta Božího Daru, nezávislý senátor:
Určitě jo, já mám informace, že se doklady hodně falšují, to znamená, žadatelé o vízum chodí s falzifikáty, jednou nejsou vpuštěni, po druhý přijdou s jiným falzifikátem, čili jistá ochrana o obrana i naší bezpečnosti musí být zajištěna a samozřejmě, a teď řeknu ty mafie, a teď nechci mluvit o politice jako takový, ale chci mluvit skutečně o těch lidech, kteří v dobrém nepřichází, který tady konají trestnou činnost, tak ty bych se samozřejmě snažil do České republiky nepustit a když už by se, když už by tady byli, tak by měly naše bezpečnostní složky udělat maximum pro to, aby je z republiky vyhostily, to znamená, měla by možná lépe pracovat cizinecká policie.

Jan BUMBA, moderátor:
A co teď jako senátor budete dělat, pane Horníku, budete se snažit nějak ovlivnit, aby byla zásadně zjednodušena procedura získávání víz pro Rusy?

Jan HORNÍK, starosta Božího Daru, nezávislý senátor:
Tak já se v této oblasti pohybuji už delší dobu, podařilo se mi, myslím si, taky částečně, že jo, s kolegy politicky zapůsobit na to, abychom i v jiných státech byli přístupnější jako České republice, podařilo se to s Ázerbájdžánem, kde v lednu byla otevřena nová ambasáda, kde už nemusí jezdit lidé dneska do Tbilisi a podstupovat dost, řekl bych, nekorektním ...

Jan BUMBA, moderátor:
Do Gruzie, abychom ...

Jan HORNÍK, starosta Božího Daru, nezávislý senátor:
Pak je to Gruzie, ano. Čili cesta z Baku třeba do Tbilisi a za 14 dní zase pro pas, čili velmi složité, to se podařilo zjednodušit, přilítlo první letadlo teď, čili ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, děkujeme oběma za rozhovor. Senátor, starosta Božího Daru Jan Horník. A také zastupitel města Karlovy Vary Petr Kulhánek. Ještě jednou díky za účast v debatě. Je 18 hodin 57,5 minuty.


autoři: jve , bum
Spustit audio

Více z pořadu