Ozvěny dne 20. 9. 2001

Afghánští duchovní vyzvali Usámu bin Ládina k odchodu ze země

"Odejdi ze země!" Vyzvali afghánští duchovní Usámu bin Ládina. Nejhledanější terorista je sám připraven předstoupit před soud, jestliže Američané předloží důkazy o jeho zapojení do teroristických útoků na americká města. Bílému domu však krok Talibanu nestačí. "Usáma bin Ládin musí být předán odpovědným úřadům," vzkazuje do Kábulu Washington. Současně Spojené státy varují: "Zaútočíme v případě, že Ládina nevydáte." Islámští duchovní jsou zase připraveni odpovědět vyhlášením svaté války. Cizinci a diplomaté proto houfně opouštějí Pákistán, afghánského souseda. Přímo z Pákistánu se teď hlásí zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.

Pákistánské ozbrojené síly zostřily ostrahu jednotlivých velvyslanectví. V ulicích se stále častěji objevují policisté a vojáci se samopaly. Hlídané je i letiště, kde přímo na letištní ploše patroluje vojenská hlídka s kulometem. Zastupitelské úřady také opouštějí rodiny diplomatů, většinou letecky, někteří pak pozemní cestou přes Indii, kde se na jejich přijetí už tamní ambasády připravily. V Islámábádu ale například zůstávají velvyslanci Německa, České republiky a Spojených států. Ze tří mezinárodních škol v hlavním městě už nefungují dvě, britská a japonská. Zítra vzhledem k s napětím očekávanému dni hlavních modliteb nebude otevřena ani americká, která však nese označení "International". Narůstající krize se projevuje i tím, že jsou uzavírána zastoupení obchodních firem a v bankách chybí americké dolary.

Američané přemísťují své ozbrojené síly do oblasti Perského zálivu

Američané přemísťují své ozbrojené síly do oblasti Perského zálivu. Pentagon se připravuje na zdlouhavý válečný konflikt. Podrobnosti připojuje stálá severoamerická zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

Šéf amerických pozemních sil Thomas White během briefingu v Pentagonu potvrdil, že rozkaz k rozmístění jednotek zahrnuje kromě leteckých sil i pozemní jednotky. White odmítl specifikovat jaké jednotky jsou součástí první vlny rozmístění amerických ozbrojených sil v zámoří. Nevyloučil ale účast elitních jednotek Rangerů a zelených baretů vycvičených pro speciální pozemní operace. Armáda je podle něj připravena vést dlouhodobou pozemní bojovou operaci podle příkazu ministra obrany a prezidenta Spojených států. Spolu s pozemními silami míří do oblasti Perského zálivu a Indického oceánu téměř 150 bojových letounů. Jako první vyrazili do oblasti letoví dispečeři, kteří vytvoří vzdušný most pro koordinování doplňování paliva během přeletu desítek stíhaček a bombardérů přes Atlantik. V oblasti jsou dvě letadlové lodi Carl Vinson a Enterprise, které by měla posílit třetí loď Theodore Roosevelt.

Írán nedá Spojeným státům k dispozici svůj vzdušný prostor

Írán nedá Spojeným státům k dispozici svůj vzdušný prostor. Sdělil to mluvčí tamního ministerstva zahraničí. Írán sice atentáty na Spojené státy neschválil, nepřestává ale opakovat, že útok na Afghánistán bude mít za následek humanitární katastrofu v podobě tisíců lidí bez přístřeší. Podél íránsko-afghánské hranice vzniká sedm nových uprchlických táborů, které mají zachytit civilisty prchající před boji. Ty pojmou podle Úřadu vysokého komisaře OSN maximálně 200 000 lidí.

Hranice mezi Tádžikistánem a Afghánistánem bude neprodyšně uzavřena

Hranice mezi Tádžikistánem a Afghánistánem bude neprodyšně uzavřena. Rozhodl o tom tajemník ruské bezpečnostní rady Vladimír Rušailov, který pohraniční oblasti navštívil. Podrobnosti připojuje přímo z Tádžikistánu spolupracovnice Radiožurnálu Petra Procházková.

Podle informací afghánského velvyslanectví v Dušanbe se však již nyní těsně za hranicemi z afghánské strany soustředilo několik desítek tisíc zoufalých lidí, kteří utíkají ve strachu před případnými bombovými útoky Američanů. Stejně tak se obávají i vyostření konfliktu mezi Talibanem a afgánskou opozicí. Rušailov však prohlásil, že s uprchlíky by mohli na území Tádžikistánu proniknout i příslušníci hnutí Taliban a teroristé. Humanitární organizace upozorňují, že hrozí katastrofa nevídaných rozměrů, neboť území podél hranice je velmi nehostinné. Žijí zde bez vody tisíce uprchlíků z minulých válek, a pokud se k nim přidají další, nikdo už nedokáže situaci zvládnout. Tádžikistán je tak další zemí, která odmítá přijmout na svém území případné oběti hrozícího konfliktu.

USA nežádají své spojence z NATO o vojenskou pomoc

Spojené státy nežádají své spojence z aliance o vojenskou pomoc. Prohlásil to během mimořádného zasedání Rady NATO náměstek amerického ministra obrany Richard Armitage. Generální tajemník George Robertson nicméně dodal, že aliance je připravena svému spojenci plně pomoci. V Bruselu je u telefonu náš zpravodaj Milan Fridrich.

Náměstek amerického ministra obrany prohlásil, že jeho země si váží podpory, kterou dostává od svých spojenců v NATO v boji proti terorismu. Spojené státy obdivují a vysoce oceňují rozhodnutí aliance uplatnit na atentáty v USA článek 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně, což znamená, že útok na Spojené státy byl útokem na všechny státy NATO. "Je to výraz hluboké solidarity," řekl Richard Armitage. Náměstek amerického ministra obrany dodal, že Spojené státy nebudou v této chvíli žádat zbytek aliance o vojenskou pomoc v případné odvetě proti organizátorům atentátů. "Nepřijel jsem do sídla aliance o něco žádat, přišel jsem spojence informovat o tom, co víme o útocích a jejich strůjcích," řekl Armitage a zdůraznil, že pro boj proti terorismu je nutné vybudovat silnou a širokou mezinárodní koalici.

Německý kancléř Schröder jednal s generálním tajemníkem NATO Robertsonem

Schůzku německého kancléře Gerharda Schrödera s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Georgem Robertsonem sledoval náš berlínský zpravodaj David Šťáhlavský.

Oba politici se shodli na tom, že nynější situace je výzvou pro celou Severoatlantickou alianci. Kancléř Schröder nevyloučil, že Německo poskytne k boji s mezinárodním terorismem své vojenské kapacity. Podle dobře informovaných zdrojů se německé elitní jednotky rychlého nasazení KSK už připravují na výsadek ve střední Asii. Schröder současně připomněl, že očekává široké konzultace před případnou vojenskou odvetou. Podobně generální tajemník NATO, který navíc ocenil jednotu evropských států a připomněl první, převážně evropskou mírovou operaci. Robertson výslovně přitom ocenil podíl Spolkové republiky a dále řekl:

George Robertson, generální tajemník NATO: Celkem uspokojivý mírový proces probíhá v Makedonii a mohl by se stát jakýmsi modelem.

USA a Západ se chystají na možné další teroristické útoky

Spojené státy a Západ se chystají na možné další teroristické útoky. Jak píše britský deník The Times, FBI se snaží pochytat co nejvíc klíčových teroristů, aby spiknutí zabránila. Přísně střeženy jsou vodní zdroje, tunely, mosty a podzemní dráhy. FBI například zatkla tři Araby v Detroitu s náčrtky letiště, letadel a přistávacích drah. Podle zpravodajské agentury Nitrider se spekuluje o 22. září. Nic konkrétního však není známo.

Muhammad Atta pobýval na území ČR v loňském roce

Muhammad Atta, jeden z aktérů newyorského teroristického masakru, prokazatelně pobýval v České republice. Potvrdilo to ministerstvo vnitra. Dále už Vlasta Valentová.

Egypťan Muhammad Atta, který navedl unesený letoun na jeden z newyorských mrakodrapů, Českou republiku skutečně navštívil. Dnes to potvrdil ministr vnitra Stanislav Gross. Vyloučil však, že do Spojených států Atta odcestoval z České republiky těsně před teroristickým činem.

Stanislav Gross, ministr vnitra ČR: Prokazatelně můžeme říci, že pan Muhammad Atta se pohyboval na našem území v letních měsících, ale loňského roku, roku 2000, nikoli roku 2001, a doba, kdy byl na území České republiky, nepřekročila jeden den.

Muhammad Atta se u nás zdržel méně než 24 hodin a v dopoledních hodinách odletěl z republiky letadlem. Směr odletu policejní složky nadále prověřují. Zároveň monitorují pohyby všech osob, které by teoreticky mohly mít jakoukoliv souvislost s atentátem v USA. Že by se v České republice pohybovaly další osoby podezřelé z teroristického útoku, ale ministr Gross vylučuje.

Stanislav Gross, ministr vnitra ČR: Není žádné jiné jméno, které bych vám v tuto chvíli mohl říci, jako osoba, u které by bylo potvrzeno, že se spolupodílela nějakým způsobem na těch událostech ve Spojených státech. Takové jméno v tuto chvíli neexistuje, které bych vám mohl sdělit.

Počet hledaných Čechů v USA byl zúžen na deset až patnáct osob

Počet hledaných Čechů ve Spojených státech byl zúžen na deset až patnáct osob. Jejich příbuzným konzulární úřad ministerstva zahraničí do konce týdne pošle formulář krizového štábu města New York, který pomůže americké straně při pátrání. Uvedl to ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Ivan Záleský. Žádné informace, že by se některý Čech stal účastníkem tragédie, ministerstvo dosud nemá. Do dnešního poledne evidují úřady podle Záleského 56 českých občanů, kteří pobývají ve Spojených státech a o nichž jejich rodiny zatím nemají zprávy.

Ivan Záleský: Z tohoto seznamu jsme vygenerovali počet deset až patnáct případů osob, které se mohly skutečně nacházet na území New Yorku. Aktivních případů je asi do patnácti, zbytek jsou spíš případy, které až tak akutní nejsou.

ČSA čekají kvůli událostem v USA pokles výnosů o deset procent

České aerolinie čekají kvůli událostem ve Spojených státech pokles výnosů o deset procent. Oznámil to prezident společnosti Miroslav Kůla s tím, že jde o stovky milionů korun. Letošní hospodaření aerolinií by podle něj mohlo v lepším případě skončit okolo nuly. Na začátku roku firma odhadovala zhruba 340milionový zisk. Jen za minulý týden ztratily aerolinie kvůli teroristickým útokům ve Spojených státech 30 milionů korun.

V souvislosti s rostoucím napětím ve světě se lidé zajímají o civilní ochranu

V souvislosti s rostoucím napětím ve světě se lidé zajímají o civilní ochranu. Ministerstvo vnitra nyní stahuje z úřadů a institucí plynové masky. Podle Záchranného hasičského sboru jde o dlouho plánovanou revizi, která má prověřit stav prostředků civilní ochrany. Téma pro Františka Lutonského.

Plynové masky jsou už značně zastaralé, většina z nich pochází z šedesátých a osmdesátých let.

Miroslav Dvořák: Proběhne hrubá selekce ve skladech, schopné masky se zkrátka budou opravovat přes náš opravárenský závod.

Říká ředitel Správy majetku Hasičského záchranného sboru Miroslav Dvořák.

Miroslav Dvořák: Ostatní masky, které budou viditelně znehodnoceny, projdou selekcí a budou zlikvidovány.

Plynové masky se stahují z 26 000 institucí a podniků. Ty se tak ocitly v této mimořádné situaci zcela bez prostředků civilní ochrany. Jen od začátku září odvezla masky do speciálních skladů ministerstva zemědělství, školství, životního prostředí a spravedlnosti, včetně státních zastupitelství. Mimo jiné jsou v tuto chvíli bez masek také na Nejvyšším kontrolním úřadě, v Komerční bance, ale i tady v Českém rozhlase. Slovo má šéf ochrany a ostrahy Karel Svoboda.

Karel Svoboda: Provedeme dotaz na základnu logistiky, zda by bylo možné v určitém omezeném množství některé masky odebrat zpět a dát je k použití zaměstnancům rozhlasu, kteří plní úkoly nezbytné s vysíláním.

Doživotně odsouzený Jiří Kajínek už nemá šanci na obnovení svého procesu

Doživotně odsouzený Jiří Kajínek už nemá šanci na obnovení svého procesu. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání zamítl stížnost, kterou v jeho prospěch podal bývalý ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Doživotní trest si Kajínek odpykává za vraždu podnikatele Štefana Jandy a jeho osobního strážce. Kajínek reagoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu pro Radiožurnál prostřednictvím faxu z valdické věznice. Více v příspěvku Heleny Šulcové.

citace z faxu Jiřího Kajínka: Doufal jsem, že existuje naděje na spravedlivý proces, justice ale nepřipouští jakýkoliv omyl z její strany, natož úmysl, o který zde jde. Stále trvám na své nevině. Nikoho jsem nezabil. Moji přátelé žádali prezidenta, aby mi udělil milost, takže doufám.

Napsal Radiožurnálu Jiří Kajínek. Stížnost pro porušení zákona podal v jeho prospěch bývalý ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Zejména zdůrazňoval, že je potřeba udělat ještě rekonstrukci činu a konfrontovat jednotlivé svědky. Nejvyšší soud to ale podle mluvčí Dity Válkové považuje za zbytečné.

Dita Válková: Senát neshledal porušení zákona v rozhodnutí Vrchního soudu, proti kterému byla tato stížnost podána.

Kajínek tímto rozhodnutím definitivně ztratil šanci na obnovení svého procesu. Zítra ho navštíví ve valdické věznici jeho sestra Miluše Rozsívačová. Tu rozhodnutí soudu nepřekvapilo.

Miluše Rozsívačová: Já se snažím nereagovat, víte, emoce prostě jsou, v určitých situacích nejsou dobré, takže se snažím mít chladnou hlavu, abych měla dost energie na to řešit ten případ dál, protože tím to nekončí.

Advokát Jaroslav Bárta nechtěl výrok Nejvyššího soudu komentovat.

Jaroslav Bárta: Rozhodnutí nemám ještě k dispozici, takže se k tomu žádným způsobem nemůžu vyjadřovat.

Jiří Kajínek byl za dvojnásobnou vraždu definitivně odsouzen v roce 1999. Diskuse o své nevině rozvířil loni po útěku z mírovské věznice, když se 40 dní skrýval v Praze u Marie Černé. Rozhodnutí Nejvyššího soudu znamená, že Kajínkovo doživotí už nebude možné zpochybnit. Jedinou možností teď zůstává případná milost prezidenta republiky.

Reakci Jiřího Kajínka na rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterou zaslal Radiožurnálu, si můžete přečíst na internetové stránce www.izurnal.cz.

Čtyři osoby podezřelé z držení drog zatkli policisté na Domažlicku

Čtyři osoby podezřelé z držení drog zatkli policisté na Domažlicku. Dva muži a dvě ženy měli u sebe více než tři a půl kilogramu dosud neurčené drogy. O vazbě rozhodne soud po shromáždění všech důkazů. Další podrobnosti řekla Českému rozhlasu mluvčí západočeské policie Milada Suchá.

Milada Suchá, mluvčí Policie ČR: Byly provedeny dvě prohlídky osobních automobilů a dvě domovní prohlídky. V jednom automobilu zajistili policisté malý sáček s nepatrným množstvím neznámé látky. Při druhé kontrole zajistili 2,1 kilogramu bílé krystalické látky. Podle předběžné zkoušky narkotistů by se mělo jednat o látku na bázi metamfetaminu. Při domovní prohlídce v bydlišti jednoho z podezřelých v Teplicích bylo zajištěno dalších zhruba 1,5 kilogramu bílé krystalické látky, která byla odeslána na expertízu. V domku v Kanicích na Domažlicku při prohlídce zajistili policisté chemické skleněné nádoby, kovové držáky na tyto nádoby a chemikálie, které by mohly sloužit na výrobu či zpracování pervitinu.

JETE obnovila dnes odpoledne štěpnou reakci

Jaderná elektrárna Temelín obnovila dnes odpoledne štěpnou reakci. Další postup zkoušek v elektrárně popsal mluvčí Temelína Milan Nebesář.

Milan Nebesář: Postupně nyní dojde ke zvýšení výkonu až na povolenou úroveň 55 % a po přípravě všech nezbytných podmínek a dohodě s ústředním elektrodispečinkem bychom měli zopakovat závěrečnou obtížnou zkoušku takzvaného !!NEROZUMÍM!! režimu, to znamená zregulování výkonu turbogenerátoru na vlastní spotřebu elektrárny, to je na necelých 70 megawatt.

Lidovci chtějí profesionální armádu

Lidovci chtějí profesionální armádu, ale reformu našeho vojska připravenou sociálními demokraty považují kvůli jejímu financování za nereálnou. Více zpravodajka Radiožurnálu Dana Jaklová.

Profesionální armáda je podle lidovců zárukou naší obranyschopnosti. K vládní reformě však má KDU-ČSL podle svého předsedy Cyrila Svobody vážné výhrady.

Cyril Svoboda, předseda KDU-ČSL: Doufáme, že to, co vláda rozhodla, není definitivní rozhodnutí.

Nejproblematičtější místo vládou schváleného materiálu ministra obrany Jaroslava Tvrdíka je podle lidoveckého šéfa Svobody financování.

Cyril Svoboda, předseda KDU-ČSL: V tom dokumentu se mluví o předpokládané struktuře výdajů resortu obrany v letech 2002 až 2010. Tady předkladatelé předkládají toliko minimální náklady a předpokládá se tady například růst HDP v číslech, která se nám jeví, že jsou nereálná.

Lidovci proto materiál vlády vidí jako počátek, nikoli jako konec debaty o reformě naší armády. S tímto závěrem půjde předseda KDU-ČSL Svoboda na páteční schůzku šéfů parlamentních stran a branných výborů k prezidentu republiky.

Ozvěny z burzy

Většina akcií dnes na pražské burze oslabila. Index PX 50 ubral necelé procento na 328 bodů. Tomáš Karban ze společnosti Wood and Company k tomu dodává:

Tomáš Karban: Kdykoliv pražská burza klesá v poslední době, tak je to za velice nízkých objemů, tak jako dnes. A při rostoucím indexu se objemy znásobí. To může signalizovat změnu v postoji investorů a blížící se rostoucí trend pražské burzy. To, jestli to je pravda, se ukáže v následujících dnech a především to souvisí s globální náladou na americkém trhu, jak se vypořádají se současnou krizí.

Kurs české koruny je stabilní. V posledních dnech se odvíjí od eurodolarového trhu, který byl dnes v klidu, protože vyčkává na vojenskou odvetu Spojených států po teroristických útocích. Česká měna je na úrovni 34 koruny 30 haléřů za euro, což odpovídá kursu 17,54 za marku. Vůči dolaru je na hodnotě 36 korun 97 haléřů.

K věci

Afghánské hnutí Taliban se odvrací od Usámy bin Ládina. Co všechno to může znamenat, na to se komentátora Hospodářských novin Milana Slezáka ptá Jaroslav Skalický.

Hezký podvečer, pane Slezáku.

Milan Slezák: Dobrý večer.

Rada islámských duchovních se dnes v Kábulu vyslovila pro to, aby bin Ládin ve vhodný okamžik dobrovolně opustil Afghánistán. Přiznává tak Taliban, že podezření proti tomuto teroristovi je oprávněné?

Milan Slezák: No, nepřiznává, protože Taliban se dožadoval přesvědčivých důkazů pro tento rozsudek. Já si myslím, že je to spíš přiznání celkové slabosti toho režimu, je to přiznání toho, že ten nátlak ze zahraničí byl opravdu masivní, a nejde pouze o nátlak vojenský, který představují Spojené státy, jde také o nátlak diplomatický, protože Taliban měl pouze tři spojence, byly pouze tři země na světě, které ho uznávaly za představitele Afghánistánu, to jest Sjednocené arabské emiráty, Pákistán a Saúdská Arábie. A všechny ty tři země se nakonec v posledních dnech od Talibanu odklonily. Taliban přece jenom přišel na to, že by se asi těžko bránil masivnímu útoku Spojených států, zejména v době, kdy z Afghánistánu proudí davy uprchlíků, a těžko by možná sháněl muže do své armády. Jiná věc samozřejmě je, já mluvím o prvních chvílích, Taliban jistě by dokázal vést partyzánskou válku proti spojencům, kdyby se rozhodli pro pozemní ofenzívu většího rozsahu.

To znamená, že Taliban se jednak obává izolovanosti zvnějšku, a myslíte si, že má také strach z toho, že by ztratil svou pozici uvnitř Afghánistánu?

Milan Slezák: Určitě, to je reálná možnost, proti Talibanu stále ještě stojí mocní partyzáni na severovýchodě země, a teď, kdyby se octl pod masivním vojenským tlakem, tak určitě by se jeho pozice otřásla. Jeho vláda totiž není příliš populární. Jediné, co mu Afghánci na územích, kterým vládne, za co jsou mu vděční, je to, že skoncoval s občanskými válkami, které byly metlou této země, ale popravdě řečeno ti talibanci se na těch územích také právě nechovají nejlépe, takže jejich popularita už je velmi malá.

Je tedy jisté, že velkou roli při případném zásahu Spojených států proti Afghánistánu bude mít Pákistán, tam narozdíl od vládnoucího vojenského režimu, který spolupracuje s Američany, muslimské obyvatelstvo této země je naladěné spíše proti Americe. Může to mít nějaké důsledky?

Milan Slezák: Samozřejmě, protože mnozí z těch radikálních muslimů jsou ozbrojeni, mohou vyvolávat nepokoje velkého charakteru, ale to je jenom jedna část toho problému. Někteří vysoce postavení armádní důstojníci jsou také proti té úzké spolupráci s Američany, dokonce zástupce prezidenta a náčelníka generálního štábu Mušarafa je mezi nimi. A třetí věc, na kterou nesmíme zapomínat, Pákistán je jaderný stát, a jestliže západní zdroje se domnívají, že tento stát díky tomu, že se teď octl v té krizové situaci, stojí na pokraji destabilizace, tak to jistě není nic příjemného, a je to věc, o niž by se svět měl zajímat.

Může eventuální zásah Spojených států v této oblasti a všechno to, co s tím souvisí, nakonec destabilizovat celou oblast Středního východu?

Milan Slezák: Kdyby byl rychlý, krátký, bylo by to samozřejmě pro tu oblast, čistě tedy z hlediska těch režimů, které tam vládnou, lepší. A já si myslím, že takový bude, že ta válka se nepotáhne, protože válka, dlouhodobá válka v Afghánistánu, se prostě nedá vyhrát. To je nový Vietnam a Rusové a Sověti, tedy lépe řečeno Sověti o tom něco vědí. Čili já si myslím spíš, že ty vášně se nakonec uklidní a že z toho nic nebude, ale ta rizika jsou tam značná a jedno z těch rizik je destabilizace vůbec ne válečná, ale !!NEROZUMÍM!! uprchlíků, těch lidí prchají desetitisíce, to vytváří velký problém i pro ty sousední státy.

Hostem dnešního pořadu K věci byl komentátor Hospodářských novin Milan Slezák. Díky a na slyšenou.

Milan Slezák: Na slyšenou.