Ozvěny dne 20. 8. 2003

Češi v Bagdádu se stěhují do bezpečí

Češi v Bagdádu se stěhují do bezpečí a musí dodržovat přísný bezpečnostní režim. Po atentátu na budovu OSN se na tom dohodli ministři zahraničí Cyril Svoboda a obrany Miroslav Kostelka s premiérem Vladimírem Špidlou. Podrobnosti od našeho zpravodaje Víta Dvořáka.

Redaktor (Vít Dvořák): Na základě nejnovějších zpráv z Iráku Vladimír Špidla rozhoduje: Ostraha Čechů v Bagdádu se zatím posilovat nebude. Jejich režim ale je potřeba zpřísnit.

Host (Vladimír Špidla): Změnit způsob chování jednotlivých diplomatů v Iráku. To znamená, zpřísnit pohyb, který tam doposud byl relativně volný.

Redaktor (Vít Dvořák): Vše další a to včetně případného posilnění policejní ochrany, budou zvažovat úředníci Ministerstva zahraničí, obrany a vnitra zítra.

Host (Cyril Svoboda): Teď hledáme ta technická opatření, abychom v té zemi, která není úplně bezpečná, udělali maximum pro bezpečí našich zástupců.

Redaktor (Vít Dvořák): Rozhodně ale z Bagdádu neodcházíme. Zdůrazňuje ministr zahraničí Cyril Svoboda. V Bagdádu tak zůstává i Ludvík Cimburek, jeden z 19 Čechů. Pracuje na Iráckém prozatímním ministerstvu obrany.

Host (Ludvík Cimburek): Můj osobní pocit bezpečí, pokud jsem přímo v paláci Saddáma Husajna, kde pracujeme, tak je velký, protože ten palác je velmi dobře hlídaný, je daleko vlastně ode všeho. Pokud jedeme na noc mimo bezpečnou zónu, protože bydlíme mimo zónu, tak ten pocit je samozřejmě menší.

Redaktor (Vít Dvořák): Úterní pumový útok v Iráku dnes odsoudilo i Česko.

Host (Vladimír Špidla): Naše odsouzení je nejhlubší a obětem vyjadřujeme hlubokou soustrast.

Redaktor (Vít Dvořák): Atentát na sídlo OSN v irácké metropoli si vyžádal přes 20 obětí a přes 100 zraněných. Vyvolal při tom i diskusi o dalším působení zaměstnanců OSN v Iráku. Jejich šéf Kofi Annan ujistil, že pracovníci OSN budou v Iráku i nadále. Blízkovýchodní experti tvrdí, že před rizikem útoku Američany v Iráku varovali. Jak informuje washingtonský zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina, obávali se, že armáda nebezpečí podcení.

Host (Miroslav Konvalina): Blízkovýchodní experti členům americké administrativy řekli už dlouho před útokem na bagdádskou úřadovnu OSN, že po okupaci Iráku je jen velmi málo času na to, aby byla obnovena fungující infrastruktura. Znalci dále varovali, že se už do Iráku stahují teroristické organizace, aby s koaličními silami vedly boj partyzánským způsobem. Američtí velitelé to podle magazínu deníku Washington Post začali pociťovat v polovině července. Obavy analytiků ale šly ještě dál, když Washington varovali, že útoky budou stále dokonalejší a jejich cíle významnější, včetně kasáren a velitelství. Podle zahraničních analytiků často nemohou okupační mocnosti rozprášit teroristické skupiny v jejich vlastní zemi.

Moderátor (Pavel Prouza): Od začátku 90. let tragicky zahynulo 221 civilních pracovníků OSN. Příčinou jejich úmrtí byla většinou letecká neštěstí, napadení a ozbrojené útoky. Podrobnosti má redaktorka Alžběta Baigartová.

Redaktor (Alžběta Baigartová): 28 lidí zemřelo při leteckých katastrofách. 123 na následky zranění střelnou zbraní, 52 pracovníků OSN se stalo obětí etnického násilí v Africe. Při teroristických útocích zahynulo 16 pracovníků na zemi a dva lidé v důsledku tragických okolností leteckých únosů. Cílené útoky na pracovníky OSN zesílily v devadesátých letech. Jak ale tvrdí Michal Broža z Informačního centra OSN v Praze, útok podobný tomu včerejšímu se ještě nestal.

Host (Michal Broža): Jedním srovnatelných útokem na OSN může být sestřelení letadla v Africe, ve kterém v roce 1961 zahynul tehdejší generální tajemník OSN Daag Hamrsheld. Řada útoků na OSN měla spíše charakter násilných činů spáchaných jednotlivci nebo malými skupinami. Útoky proti OSN zesílily zejména v devadesátých letech, kdy byla řad pracovníků OSN zabita nebo byli vzati jako rukojmí, či došlo k jejich zmizení.

Obnovení pojištění letadel Fischer Air pojišťovnou Allianz

Letadla společnosti Fischer Air mohou létal dál. Pojišťovna Allianz totiž zrušila výpověď pojištění leteckých rizik pro stroje firmy podnikatele Václava Fischera a smlouvu obnovila. Pojištění Allianz vypověděla na konci července kvůli tomu, že jí Fischer Air dlužil miliony korun. Podle mluvčího Allianz Milana Káni rozhodla pojišťovna o zrušení výpovědi na základě dohody se společností Atlantik, která převzala závazky Fischerových firem.

Host (Milan Káňa): Pro letadla společnosti Fischer Air to znamená, že po 30. srpnu bude pojištění, jejich letecké pojištění pokračovat v plném rozsahu a nijak to neovlivní jejich provoz.

Moderátor (Pavel Prouza): Návrh na zastavení exekuce společnosti Fischer Air podala po Českých aeroliniích také Česká správa letišť. Potvrdila to mluvčí ČSL Anna Kovaříková. Podle ní společnost Atlantik, která převzala závazky firem podnikatele Václava Fischera, dodržela všechny podmínky smluvního ujednání. Způsob a výše splácení pohledávek je nadále obchodním tajemstvím. Třetí velký Fischerův věřitel, Komerční banka, soud požádal o to, aby místo ní vystupovala společnost Atlantik. Komerční bance dlužil Fischer asi 400 milionů korun,ČSA a České správě letišť přibližně 50 milionů.

Kauza Svoboda a Snopková

Exministr financí Ivo Svoboda nebude před soudem vypovídat. Svoboda spolu se svou někdejší poradkyní Barborou Snopkovou čelí u Středočeského krajského soudu obžalobě, že připravil mělnickou firmu Liberta o desítky milionů korun. Bývalý ministr odmítl vypovídat, protože se cítí nevinen. Snopková naopak čelila otázkám soudce a státního zástupce 5 hodin. Snažila se je přesvědčit o tom, že se obžaloba fatálně mýlí.

Přehled dalších zpráv

Těžbu ropy a zemního plynu v Břeclavi odmítá Jihomoravský kraj. Podle hejtmana Stanislava Juránka by těžba v lokalitě Kančí obora mohla ohrozit dostatek pitné vody a rozšíření vodní cesty v regionu. Těžbu ropy schválili minulý týden zastupitelé Břeclavi.

Časově neomezenou a minimálně týdenní stávku na pátečním celostátním jednání Odborového svazu pracovníků ve školství požadovat jihomoravští odboráři. Stávka má vypuknout 1. září a vedení Školského odborové centrály chce zrušit vyučování pouze na jeden den.

Životní podmínky slepic podnikatele z jihočeských Mirovic se zlepšily. Juraj Beňák jim zajistil základní potravu, zatím jí ale není tolik, jak předepsali veterináři. Patnáct set jich uhynulo poté, co je nechal v naprosto nevyhovujících podmínkách.

Ojetých aut ze zahraničí k nám míří více než loni

Ojetých aut k nám letos ze zahraničí míří víc než loni. V prvním pololetí to meziročně bylo dokonce o čtvrtinu víc. Koupě ojetého vozu je však riziková, kvůli omezené možnosti ověření jeho původu. Podrobnosti nabízí Jan Říha z redakce Motožurnálu.

Redaktor (Jan Říha): Především dobrý původ ojetého auta určuje jeho skutečnou hodnotu. Ta však bývá často výrazně nižší než je nabízená cena.

Host (Petr Kuncl): Nejdůležitější z hlediska současné ceny vozu je jeho původ a jeho historie. Měli bychom si zjistit, odkud auto pochází, jestli bylo prodáno přímo u nás jako nové autorizovaným dealerem nebo jestli bylo přivezeno ze zahraničí. Většina aut individuálně dovezených k nám byla přivezena jako havarovaná a u nás opravována.

Redaktor (Jan Říha): Říká Petr Kuncl ze znaleckého ústavu IBS Expert. Dalším významným faktem, který ovlivňuje cenu, je počet majitelů, kteří nabízené auto vlastnili.

Host (Petr Kuncl): Pokud si minulý majitel zrovna nechtěl za každou cenu pořídit jiné auto, tak měl asi důvod, proč to auto prodává. Tudíž je pravděpodobné, že auto při koupi bude vyžadovat v budoucnosti nějakou investici do servisu. Pokud má vůz v technickém průkazu popřípadě čtyři až pět majitelů, pak je v podstatě takřka nesmysl takový vůz kupovat.

Redaktor (Jan Říha): Dejte si pozor na oblíbenou fintu některých prodejců. Ojeté auto mívá vydán duplikát velkého technického průkazu s tím, že původní byl ztracen. Zpravidla je to kvůli zakrytí vysokého počtu původních majitelů.

Zátah celníků na Znojemsku

Na pěti místech na Znojemsku dnes začal rozsáhlý zátah celníků proti padělkům značkového zboží. Více než 160 celníků a pracovníků cizinecké policie kontroluje stánkové prodejce. Zabavené zboží celníci evidují a odvezou do celního skladu. Podle mluvčího jihomoravských celníků Jaroslava Moravce prodejci o akci asi předem věděli a proto byla většina stánků opuštěná.

Host (Jaroslav Moravec): Bylo to naprosto naplánované do detailu, bych řekl, propracovaná akce při vědomí, že hlavním trumfem bude to, co ta druhá strana určitě neví, ti prodejci nebo vlastníci a sice teda, že byl nesouhlas státního zástupce pro překonání překážky a otevření , to se nazývá tedy násilné vniknutí, do objektu, kterej jako byl, nebyl ničí.

V rakouském Kreischenu žádají o zrušení uprchlického tábora

Obyvatelé rakouského Kreischenu žádají o zrušení uprchlického tábora. V současné době v zařízení pobývá na 900 běženců z 20 států světa. Podrobnosti zjišťovala zpravodajka Radiožurnálu ve Vídni Marie Vudhemsová.

Redaktor (Marie Vudhemsová): V Kreischenu, kde před pětatřiceti lety našly své útočiště i tisíce českých emigrantů, je největší uprchlický tábor v Rakousku. Občané tohoto města jsou značně znepokojeni s jeho existencí a provozem. Obecní rada zaslala Ministerstvu vnitra rezoluci, v níž žádá zrušení uprchlického tábora. Sedmačtyřicet let jeho existence stačilo, tvrdí obyvatelé. Radní zároveň nevylučují další přísun azylantů. V žádném případě však nesouhlasí s jejich trvalým pobytem. Po individuálním objasnění situace azylantů tvrdí, že by měli být rozděleni do privátních ubytoven po celém Rakousku.

Ve Francii je v důsledku veder dvakrát více úmrtí než loni

Francouzský pohřební ústav hlásí za srpen dvakrát více úmrtí než loni. Potvrzují se tak zřejmě hrozivá čísla o počtu obětí nebývalých veder. Jejich tragickými důsledky se bude zabývat zítra francouzská vláda, připomíná pařížský zpravodaj Radiožurnálu Jan Šmíd.

Redaktor (Jan Šmíd): Lékaři záchranáři tvrdí, že pokud se tyto informace ukáží jako pravdivé, bude se jednat o humanitární katastrofu. Byla by to obrovská krize, poznamenal šéf Francouzské asociace lékařů záchranných oddělení nemocnic Patric Peyou, který vládu kritizuje za opožděnou reakci. Největší pohřební ústav dokonce předpovídá, že za celý měsíc srpen zemře ve Francii v porovnání se stejným obdobím uplynulého roku o třináct a půl tisíce lidí více. Vláda premiéra Raffarina, která čelí velké kritice ze strany opozice, se bude důsledky veder zabývat na svém zasedání zítra. Ministr zdravotnictví Jean Francois Matei, který je kritizován nejvíce, tvrdí, že přesná čísla bude možné dostat pouze na základě pečlivé vědecké studie.

Objev vzácných sgrafit na Pražském Hradě

Vzácná sgrafita, nástěnné malby z patnáctého století, objevili dělníci při opravě koupelny exprezidenta Václava Havla na Pražském Hradě. Připomínají dnes už neexistující palác, který nechal postavit Vladislav Jagellonský na západním ostrově Hradu a patrně pocházejí z dílny dvorního malíře z devatenáctého století Josefa Navrátila. Jak potvrzuje ředitelka Památkového odboru Eliška Fučíková, nálezy mají nevyčíslitelnou hodnotu.

Host (Eliška Fučíková): Pomůžou nám upřesnit, jak vypadala ta západní část Pražského Hradu, protože ta vlastně nejvíc utrpěla velkou přestavbou v šedesátých a sedmdesátých letech osmnáctého století. Byla představena vlasti nová fasáda a díky tomu, aby se zachovalo více fragmentů, které pomohou vlastně složit tu mozaiku, jak složitý byl architektonický vývoj této části Hradu.

Moderátor (Pavel Prouza): Vzácný objev zbrzdil stěhování prezidenta Václava Klause do jeho pracovny, protože fragmenty jsou na stěnách sousedících s jeho novou kanceláří.

Dnešní tah Sportky s jackpotem 110 milionů korun

Historický sto desetimilionový jackpot Sportky už nalákal 5 milionů sázkařů. To je odhad společnosti Sazka, která navíc zjistila, že většina lidí pro středeční tah podala tiket s deseti vyplněnými sloupky za 150 korun. Možnost, že jackpot dnes padne, je ale jen třicetiprocentní. Jak zpravodajce Radiožurnálu Daně Jaklové řekl psychiatr Jan Cimický, případný výherce by měl být psychicky připravený. Prvním krokem k tomu je podle Cimického už to, že se na výhru těší.

Host (Jan Cimický): Už ve chvíli, kdy jde sázet, tak to je ten základní předpoklad pro to, že chce vyhrát. Když někdo půjde sázet a bude říkat, ale já nechci vyhrát, také lze.

Redaktor (Dana Jaklová): K tomu, aby výherce z velkých peněz nezkolaboval, je prý dobré vědět, jak výhru investovat. Většina z nás v takovém případě myslí na bydlení, auto, děti. U jedné pražské trafiky na Vinohradech jsem ale potkala náhodné sázkaře, kteří vůbec netušili, jaký sen by si splnili.

Projev obyvatel: Ne, ne, ne, nesázím často, ale dneska jsem se rozhodla.

Redaktor (Dana Jaklová): To je kvůli tomu vysokému jackpotu?

Projev obyvatel: Přesně tak.

Redaktor (Dana Jaklová): Vidím, že si nesete tiket Sportky. Sázíte často nebo jen výjimečně?

Projev obyvatel: Dvakrát, třikrát do měsíce.

Redaktor (Dana Jaklová): A jaký sen by jste si třeba chtěla splnit?

Projev obyvatel: A víte, že ani nevím.

Redaktor (Dana Jaklová): Co byste dělal s tou výhrou 110 milionů, když by se vám to podařilo?

Projev obyvatel: 100 milionů je taková astronomická částka. Všimněte si, že už jenom ta možnost způsobuje to, že zadrhávám v hovoru.

Redaktor (Dana Jaklová): Pokud večer ve Sportce vyhrajete, určitě byste neměli pomýšlet na změnu životního stylu, radí Jan Cimický, primář Centra duševní pohody Modrá laguna.

Host (Jan Cimický): Musí si zachovat to, na co je zvyklý. Nesmí zkrátka, jako když je po dlouhé dietě, tak si hned na posezení sníst celou husu.

První chodící a mluvící robot Asimo

Kuriózní audienci má zítra večer v plánu premiér Vladimír Špidla. Přijme totiž prvního chodícího a mluvícího robota jménem Asimo. Ten má být součástí doprovodu při oficiální návštěvě japonského premiéra Koizumiho. Japonská delegace ho přivezla právě k nám, do země spisovatele Karla Čapka, který slovo robot vymyslel a použil ve slavné divadelní hře R.U.R. Asimo je považován za nejdokonalejšího robota v lidské podobě. Podle Luďka Žaluda z Vysokého učení technického v Brně je výjimečný hlavně svou mobilitou.

Host (Luděk Žalud): Je to v podstatě první robot na světě, který je schopen vyjít schody, sejít schody a to všechno bez toho, aby za sebou tahal nějaké dráty. To znamená, všechno to svoje vybavení má sám na sobě, sám sebe unese, proto, jak říkám, i do schodů a ze schodů, je zatím jedinečné.

Moderátor (Pavel Prouza): Asimo je asi 120 centimetrů vysoký a za hodinu ujde necelé dva kilometry. Podle dostupných informací při audienci u premiéry Špidly pronese i několik českých slov. A v češtině bude i závěrečný přehled dnešních událostí.