Ozvěny dne 16. 8. 2003

Sazka a sázení

Republiku zachvátilo sázkové šílenství. Zítra by totiž mohl padnout rekordní jackpot Sportky, sto jedna a půl milionu korun. Jde o vůbec nejvyšší výhru, kterou by kdy získal jednotlivec nejen ve Sportce, ale v historii Sazky vůbec. Za sázkaři se s mikrofonem vydala Pavla Dluhoschová.

Redaktor (Pavla Dluhoschová): Rekordní jackpot láká nejen pravidelné, ale i příležitostné sázkaře. Tržby Sazky tak rostou o desítky procent.

Projevy účastníků: Sázím třicet let, pořád každý týden a ještě jsem nikdy nic nevyhrál.

Redaktor (Pavla Dluhoschová): Myslíte, že v neděli to vyjde?

Projevy účastníků: Pochybuju o tom, pochybuju o tom.

Sázím po čtvrtý nebo po pátý v životě, zlomil mě, se přiznám, ten jackpot.

Redaktor (Pavla Dluhoschová): Sázení ale není tak nevinné, jak se zdá. Varuje primář oddělení závislostí Psychiatrické léčebny v Bohnicích, Karel Nešpor. Nejsou totiž ojedinělé případy, kdy od sázek lidé přešli k mnohem nebezpečnějšímu hazardu.

Host (Karel Nešpor): Já mám k hazardním hrám a marná sláva, Sportka, Sazka jsou hazardní hry, vysloveně negativní vztah. Protože jsem viděl spoustu rodin, které byly rozvráceny tím, že tatínek, syn, dědeček prohrál strašlivé peníze , dluhy často do sta tisíc, někdy třeba do milionů korun a to velmi otřese existenční jistotou spousty lidí.

Redaktor (Pavla Dluhoschová): Obliba sázení přitom u nás roste. Loni Sazka rozdělila na výhrách rekordní sumu, přes čtyři miliardy korun. Proti předchozímu roku výhry stouply o více než sedm set padesát milionů.

Protesty ekologů na Šumavě

Ekologové, kteří od pátečního rána brání kácení stromů v lokalitě pramene Vltavy v Šumavském národním parku, večer blokádu podmíněně přeruší. Po setmění místo opustí, situaci však bude monitorovat hlídka. Pokud by však správa parku začala kůrovcové stromy kácet, jsou ekologové schopni během několika hodin blokádu znovu obnovit. Další informace má redaktor, Dan Moravec.

Redaktor (Dan Moravec): Jaromír Bláha z hnutí Duha trvá na tom, že kácení není nutné.

Host (Jaromír Bláha): Kůrovec ten les nezahubí. Je možné, že uschne část stromů, ale koloběh života v tom lese zůstane zachován. Není záruka, že ten takzvaný asanační zásah, takzvané vykácení povede k ochraně toho zbytku pralesa.

Redaktor (Dan Moravec): Podle dohody správy parku s náměstkem ministra životního prostředí Míkem, není situace k zásahu u pramenů Vltavy zcela jasná. A tak se čtrnáct dní bude monitorovat. Poté by ministerstvo, spolu se správou parku, mělo rozhodnout o dalším postupu. To potvrzuje i ministr životního prostředí, Libor Ambrozek.

Host (Libor Ambrozek): My jsme připraveni uvažovat o změně toho rozhodnutí, byli bychom rádi, aby to bylo spíše jako výjimečná záležitost, poté, co se seznámíme s těmi materiály, tak chceme vydat naše stanovisko a předpokládám, že to rozhodnutí Správy národního parku bude modifikováno.

Redaktor (Dan Moravec): Jak ale doplňuje ředitel správy, Ivan Žlábek, kompetence, tedy rozhodnutí o zásahu, je na správě parku.Takže pokud by se situaci i během těch čtrnácti dnů nějak dramaticky zhoršila, tak zásah určitě provedou.

Problémy s elektřinou v Americe a Kanadě

V Americe usilovně pátrají po příčinách čtvrtečního výpadku proudu, který postihl více, než šedesát milionů lidí ve Spojených státech a Kanadě. K modernizaci elektrické sítě vyzval americký prezident, George Bush a do vyšetřování havárie se zapojil také Kongres. Současnou situaci sleduje na východním pobřeží Ameriky zpravodaj Českého rozhlasu, Miroslav Konvalina.

Redaktor (Miroslav Konvalina): Na středozápadě Spojených států a v Kanadě je stále asi deset milionů lidí bez světla, klimatizace, telefonního spojení. Kazí se jim jídlo v ledničkách a nemohou si vybrat peníze v automatech. Společné kanadsko americké vyšetřování se má soustředit na prevenci kaskádovitého selhání sítě. S výpadkem je spojována smrt tří lidí, dvou v kanadské Otavě a jednoho v New Yorku. Technická závada způsobila jen v New Yorku škody za půldruhé miliardy dolarů. Ve městě byla řada požárů, vznícených od svíček. Nejviditelnější je obnovení dodávek energie právě do New Yorku, kde se rozsvítilo po necelých třiceti hodinách.

Libye uznala odpovědnost za atentát v roce 1988

Libye uznala odpovědnost za podíl na pumovém atentátu proti letounu společnosti Panam nad skotským Lockerbie. Při něm v roce 1988 zahynulo dvě stě sedmdesát lidí. V dopise, zaslaném OSN, Libye odsoudila terorismus, slíbila spolupráci při vyšetřování a povolila vyplatit dvě miliardy a sedm set milionů dolarů jako kompenzace rodinám obětí. Libye teď předpokládá, že OSN zruší jedenáct let trvající sankce. To ale může zmařit Francie, která hrozí při hlasování o zrušení sankcí vetem. Paříž totiž požaduje podobnou kompenzaci za atentát na letadlo francouzské společnosti, které se zřítilo v roce 1989 nad Nigerem. Podrobnosti má zpravodaj Radiožurnálu ve Francii, Jan Šmíd.

Redaktor (Jan Šmíd): Šéf francouzské diplomacie, Dominique de Villepin, naznačil, že Francie zvažuje tuto možnost. Podle Paříže se v případu atentátu na letadlo francouzské společnosti UTA, který si vyžádal sto osmdesát obětí na lidských životech a teroristického aktu vůči letadlu Panam, které vybuchlo nad skotským Lockerbie jedná o stejnou záležitost. Rodiny obětí útoku na americké letadlo však obdrží mnohonásobně vyšší finanční kompenzaci, což Paříž považuje za nepřijatelné. Šéf francouzské diplomacie už na toto téma jednal se svým americkým i libyjským protějškem a v případě návrhu na zrušení sankcí vůči Libyi, který chce předložit Velká Británie Francie vážně uvažuje o tom, že tento návrh v radě bezpečnosti zablokuje.

Zemřel bývalý ugandský prezident

Bývalý ugandský diktátor, Idi Amin, který se v sedmdesátých letech nechvalně proslavil genocidou na vlastním obyvatelstvu, zemřel v exilu v Saudské Arábii. Podle lékařů bylo příčinou smrti zhruba osmdesátiletého muže, přezdívaného řezník z Kampali, selhání orgánů. Odhaduje se, že během osmi let, kdy byl ugandským prezidentem, zahynulo až sto tisíc lidí. Více od redaktorky, Kateřiny Pospíšilové.

Redaktor (Kateřina Pospíšilová): Bývalý boxer a voják, Idi Amin, se k moci dostal převratem v roce 1971. V prezidentské funkci nemilosrdně likvidoval své oponenty. Jejich mrtvými těly prý krmil krokodýly a sám se chlubil svým údajným kanibalismem. Ve snaze afrikanizovat ugandskou ekonomiku navíc prakticky ze dne na den vypověděl ze země na čtyřicet tisíc příslušníků místní indické menšiny. Tehdy to v televizi BBC zdůvodnil takto.

Host (Idi Amin): Myslím, že pro Ugandu bude výhodnější, když ji Asiaté opustí, protože Asiaté vysávali z Ugandy peníze.

Redaktor (Kateřina Pospíšilová): Když byl Amin v roce 1979 svržen, odešel do exilu, nejdřív do Libye a pak do Saudské Arábie. Za své činy nebyl nikdy potrestán. Poradce současného ugandského prezidenta, John Nogenda, televizi BBC řekl, že ho to mrzí.

Host (John Nogenda): Býval jsem v komisi pro lidská práva a bylo by velmi dobré, kdyby před nás musel předstoupit, abychom se ho zeptali na jeho obrovské zločiny. Amin byl už dlouho velmi nemocný, byl v kómatu a podle mě to byl alespoň částečný trest za zločiny, kterých se dopustil.

Velká cena v Brně

Téměř dvacet tisíc lidí přijelo do Brna na Velkou cenu silničních motocyklů. Na bezpečnost návštěvníků dohlížejí stovky policistů. Situaci sleduje reportérka, Gabriela Sahanková.

Redaktor (Gabriela Sahanková): Velká cena silničních motocyklu se dosud obešla bez vážnějších problémů. Stovky nasazených policistů v okolí automotodromu od rána řídily dopravu. Problémy nebyly podle Pavla Švába z brněnského policejního ředitelství ani s parkovacími místy.

Host Pavel Šváb): Kempy v okolí Velké ceny i parkoviště jsou ještě schopny pojmout určité množství návštěvníků, situaci nepřetržitě monitoruje vrtulník letecké služby Policejního prezidia.

Redaktor (Gabriela Sahanková): Horší situace bude podle Švába zítra, kdy pořadatelé očekávají rekordní počet návštěvníků.

Host Pavel Šváb): Doporučil bych všem řidičům, kteří budou projíždět okolím Masarykova okruhu, aby se mu vyhnuli, v podstatě od patnácti do osmnácti hodin, přičemž tato doba se ještě může změnit. Pro návštěvníky bych měl jedno doporučení, aby byli trpěliví a zbytečně nespěchali a nevytvářeli tak zbytečné rizikové situace a případně nezpůsobili dopravní nehodu.

Redaktor (Gabriela Sahanková): Podle neoficiálních informací bylo už na Velkou cenu prodáno téměř osmdesát tisíc vstupenek.

Počítačový vir Blaster

Počítačový vir Blaster dnes měl zaútočit proti Microsoftu. Společnost proto odstranila cílové servery, které měly být počítačovým červem napadeny. Přesto se u některých uživatelů mohou vyskytnout problémy. Vir se projeví tak, že operační systém se resetuje po připojení na internet. Oldřich Miler z firmy Grysoft Software v takovém případě doporučuje pomoc odborníků.

Host (Oldřich Miler): Uživatel, pokud není poměrně zdatným uživatelem, tak s tím sám asi nic moc neudělá. V případě napadení tímto virem, tak by měl pravděpodobně navštívit stránky Microsoftu a stáhnout bezpečnostní záplatu, což je tedy v tom případě restartování obtížné, nejlepší by bylo pravděpodobně zakoupit antivirový systém a požádal o pomoc technickou podporu.

Ropa a zemní plyn v Břeclavi

V Břeclavi se bude těžit ropa a zemní plyn. Městské zastupitelstvo tak rozhodlo i přes protesty ochránců přírody, kteří se obávají ekologických rizik. Mohl by být podle nich poškozen přírodní park Kančí hora, který je součástí lednicko valtického areálu, zapsaného do světového kulturního dědictví UNESCO. Místostarosta, Pavel Dominik, to ale odmítá. Těžba prý bude probíhat za předem stanovených podmínek.

Host (Pavel Dominik): Veškeré činnosti, které s těžkou souvisí, tak budou prováděny na základě řádných povolení. Po skončení těžby bude provedena sanace a rekultivace dotčených území a pak jsme tam doplnili podmínku, týkající se vydobytého nerostu, aby těžební společnosti k městu Břeclav poskytovaly zákonem stanovené finanční prostředky.

Moderátor (Pavel Prouza): Těžit se zřejmě začne na přelomu letošního a příštího roku.

Přehled dalších zpráv

Česká komora architektů zakázala svým členům účast ve veřejné soutěži na realizaci české expozice na světovou výstavu EXPO 2005 v Japonsku. Nelíbí se totiž údajně diskriminační výběrové řízení.

Sedmnáct jednotek hasičů stále bojuje s požárem rašeliniště u Nových Hradů na Českobudějovicku. Už se jim podařilo zmenšit plochu požářiště asi na třetinu původní rozlohy.

U Letovic na Blanensku spadlo ultralehké letadlo. Příčinou nehody byla zřejmě technická závada. Osmačtyřicetiletý pilot vyvázl s lehkým zraněním.

Hastrman u Podkrašovského mlýna

Loňské povodně mají ode dneška svůj první pomník. Téměř dvoumetrovou sochu vodníka na vrbě dnes odhalili u Podkrašovského mlýna v Severním Plzeňsku. V jeho šátku je štítek, upozorňující na to, jak vysoko vystoupala loni Berounka. Podle mlynářky, Lenky Vrbové, totiž poprvé od barokních dob, nestačila výška budovy k zaznamenání povodní.

Host (Lenka Vrbová): Na té mlýnici, je to barokní mlýnice, vidíte rysky jednotlivých velkých vod a byly k ničemu, protože ta mlýnice to nepamatuje a není vlastně kam tu rysku udělat, tak proto nám vlastně teďko ten hastrman tím trošku i pomůže, tak nějak to zobrazí tu velkou vodu.

Dostaveníčko ve Žďáru nad Sázavou vyznavačů starých ruských vozidel

U Pilské nádrže ve Žďáru nad Sázavou si dali dostaveníčko vyznavači starých ruských vozidel. Volhy a populární Gazy, dobře známé z časů, kdy je kromě armády vlastnily i jednotky Lidových milicí, obdivoval i redaktor, Radek Tulis, který byl přímo na místě.

Projev účastníka: Takže nastartovat.

Redaktor (Radek Tulis): Ale za chvíli už to bylo ono. Kultivovaný běh silných motorů, čistota, precizní údržba a zachování originality, to byla vizitka většiny z pětačtyřiceti vozidel, které bylo vidět při srazu značek Volha a Gaz na Piláku ve Žďáru. Příznivci legendárních značek mají i svůj Gaz klub, který se úspěšně rozrůstá a měsíčně přibudou dva nebo tři členové.

Projev účastníka: Já si myslím, že je to taková ta potřeba sdružovat se. Mám určitý koníček a chci se pochlubit nebo vyměnit si zkušenosti vlastně s podobným člověkem.

A většinou je sranda.

Redaktor (Radek Tulis): Z toho, co tu bylo vidět, mohl být i dojem, že Amerika a Rusko jedno jest. Protože vozidla si svého času byla na obou stranách planety až nápadně podobná. Že v tomto případě ale vane vítr opravdu z východu potvrzovaly reproduktory jednoho z aut.

Konkurz zpěváků v Liberci

Liberec dnes patří začínajícím pěveckým hvězdám. Na sto padesát mladých lidí z celých severních Čech tam totiž soutěží v konkurzu zpěváků a hudebních skupin o postup na večer budoucích hvězd. Ten se uskuteční koncem září v Praze. Redaktorka, Ivana Bernátová, zachytila atmosféru dnešní soutěže.

Redaktor (Ivana Bernátová): Olga Stehlíková přijela do Liberce z Teplic s cílem, dostat se do trojice nejsympatičtějších zpěváků, kteří se Praze utkají o možnost nazpívat si vlastní CD a odstartovat tak hvězdnou kariéru.

Host (Olga Stehlíková): Určitě by to byl zajímavej život, každý den by se dělo něco jinýho, poznávala bych spoustu nových lidí a spoustu nových míst.

Redaktor (Ivana Bernátová): Jan Bartoš ze Železného Brodu už ale nyní ví, že život pěvecké hvězdy nebývá jednoduchý.

Host (Jan Bartoš): Každopádně, ono v dnešní době, ať je to sport nebo muzika nebo cokoliv, tak vlastně to přináší samé oběti od toho člověka.

Redaktor (Ivana Bernátová): Porotkyně, Martina Čechová, známá z muzikálu Johanka z Arku, jeho slova potvrzuje.

Host (Martina Čechová): Všem bych to strašně moc přála, ale musím říct, že to je šílená řehole a hlavně ještě, teda ten dotyčnej, kterej se chce stát hvězdou, tak musí vydržet.