Ozvěny dne 15. dubna 2007

Demonstrace v Rusku

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Ozvěnami dne vás provede Jana Lejpová, hezký nedělní podvečer. Velmi tvrdě zakročila dnes policie proti odpůrcům prezidenta Vladimira Putina. V centru Petrohradu se obušky a kopanci pustily pořádkové síly do demonstrantů. Na řadu přišlo i zatýkání. Opoziční hnutí Jiné Rusko, které víkendové demonstrace pořádalo, viní Putina z pošlapávání demokracie. U telefonu je teď zvláštní zpravodajka Radiožurnálu v Rusku Lenka Kabrhelová. Lenko, hezký večer.

Lenka KABRHELOVÁ:
Dobrý večer.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Co se v Petrohradu přesně stalo a proč pokojná demonstrace skončila násilím?

Lenka KABRHELOVÁ:
Tak, ruské úřady v případě té včerejší moskevské akce, tak i té dnešní petrohradské, sice povolily shromáždění, ale ne následný pochod městem. Podle dostupných zpráv z Petrohradu policie začala pronásledovat a bít demonstranty ve chvíli, kdy se začali po konci manifestace rozcházet. Skupinka asi pěti set lidí vyzývala podle agentury Reuters po cestě ke stanici metra prezidenta Putina k rezignaci a v tu chvíli se na ně policie vrhla, do davu složeného od studentů po staré ženy začala bít obušky. Podle zpravodajů policisté kopali i do ležících lidí, další demonstranty pak honili ulicemi. Zhruba sto padesát lidí naložili policisté do přistavených antonů, některé z nich prý byli i tam. Kreml zakázal demonstrace s tím, že opozice podle něj destabilizuje zemi. Prezidentovi oponenti to ale rozhodně odmítají, naopak s poukazem na vládní praktiky.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Už se opozice nějak ozvala, na zákrok policie reagovala?

Lenka KABRHELOVÁ:
Tak jeden z hlavních představitelů té koalice opoziční hnutí Jiné Rusko, bývalý velmistr šachu Garri Kasparov prohlásil, že uplynulé dva dny jasně ukazují, že režim prezidenta Putina naprosto nerespektuje zákony, ale spoléhá jenom na hrubou sílu. Připomenu, že sám Garri Kasparov včera tady v Moskvě skončil se sto sedmdesáti dalšími lidmi na policejní vyšetřovně. Později byl s pokutou propuštěn, nicméně policie mu tak v podstatě zabránila, aby se účastnil té dnešní petrohradské demonstrace. Pořádkové síly tam zatkly další Kasparovovy spolupracovníky. Kreml, jak jsem řekla, vinní tedy představitele opozičního hnutí z destabilizace země. Ti ale tedy poukazují na pokračující centralizaci moci naopak do rukou prezidenta, na omezování demokratických svobod obyvatel. Žádají také, aby prezident umožnil příští rok svobodné a spravedlivé volby nové hlavy státu.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Do Petrohradu děkuji za informace zvláštní zpravodajce Radiožurnálu v Rusku Lence Kabrhelové. Na slyšenou.

Lenka KABRHELOVÁ:
Na slyšenou.

Možné odvolání Jiřího Čunka

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Bez dohody celé koalice premiér Mirek Topolánek Jiřího Čunka z vlády neodvolá. Rozhodného kroku se prý nebojí, ale v žádném případě nechce ohrozit koaliční kabinet. Jak Topolánek řekl v České televizi, pro Čunka chce vyjednat důstojné podmínky odchodu.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/:
Není možné, aby byl politik nařčen a potom ten politik, pokud se očistí, se nemohl vrátit. To znamená jakési garance toho návratu, chci mít dohodnuty i s KDUČSL. Připadá mi to velmi korektní. Neudělám žádný krok, který by v této chvíli rozboural tu koalici.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Na odchod vicepremiéra a šéfa lidovců tlačí zástupci Strany zelených. Vadí jim Čunkova korupční aféra a nevhodné výroky na adresu Romů. Jak v televizi Prima řekl šéf zelených Martin Bursík, Čunek by měl z politiky odejít a vrátit se, až se případně očistí.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených:
Sice je docela dobře možné, že na konci toho celého procesu vyšetřování bude odložení toho případu, tak v normálních civilizovaných evropských demokratických zemích by nebylo možné, aby místopředsedou vlády byl člověk, na kterého je vzneseno obvinění.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Jiří Čunek odmítl říci, zda výzvy k odchodu vyslyší. Počká prý na diskusi s Topolánkem a Bursíkem. Republiková rada Strany zelených včera, kromě jiného, vyzvala premiéra Mirka Topolánka, aby kvůli Čunkovi svolal koaliční schůzku. Topolánek ale zatím neví, kdy bude, protože příští týden odjíždí do Švédska.

Lesní požár na Chomutovsku

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Nebývalé sucho, teplo a většinou lidská nezodpovědnost, to jsou hlavní příčiny víkendové laviny lesních požárů. Například u Vejprt na Chomutovsku bojují hasiči s požárem lesu už druhý den. Práci jim komplikuje nepřístupný terén, kvůli kterému musel včera zasahovat i vrtulník. Situaci dnes sledoval zpravodaj Tomáš Šácha, hezký podvečer.

Tomáš ŠÁCHA:
Pěkný podvečer.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tomáši, už se povedlo dostat požár pod kontrolu?

Tomáš ŠÁCHA:
Tak, hasiči dnes oheň postupně rozdělili na jednotlivá ohniska, které pak likvidovali. A v tuto chvíli je oheň z větší části uhašený, tedy nehoří na povrchu. Hasiči ale na místě zůstávají, a to až do zítřka, protože celou tu lokalitu ještě budou kontrolovat. Jak už si říkala, tak ten zásah byl poměrně komplikovaný. Hořelo totiž v prudkém svahu, do kterého ta hasičská technika nemohla vyšplhat. Dnes na místě zasahovalo šest českých hasičských jednotek a těm ještě přijelo na pomoc osmdesát kolegů ze sousedního Saska. Oheň zachvátil celkem deset hektarů lesa, přibližně polovinu této rozlohy požár úplně zničil.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Už jsou známy příčiny, co požár způsobil?

Tomáš ŠÁCHA:
Ta přesná příčina, tak to budou hasiči teprve vyšetřovat, protože ta plocha je poměrně velká a hasiči ji nemohli ještě ani pořádně prohlédnou. Není ani ale vyloučeno, jak už tady zaznělo, že hořet začalo právě kvůli lidské nedbalosti, protože to je podle hasičů příčina dvou třetin požárů, ke kterým museli v poslední době vyjíždět. Tento víkend byl z tohoto hlediska zatím asi nejhorší. Hořelo nejen tady, ale například taky na Kolínsku, na Českolipsku nebo na Liberecku. Lesním požárům samozřejmě nahrává to takřka letní počasí, které se letos dostavilo velice brzy, takže vypalování trávy nebo pálení klestí, může mít poměrně fatální důsledky.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tak to byl zpravodaj Tomáš Šácha. I tobě díky a na slyšenou.

Tomáš ŠÁCHA:
Na slyšenou.

Požáry na Zlínsku

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
V pohotovosti jsou také hasiči na Zlínsku. Tam už hořelo celkem devětkrát. Jak zjistila reportérka Věta, Věra Hotařová, nejčastěji právě v lese. Věro, máte slovo.

Věra HOTAŘOVÁ:
Hezké odpoledne. V přírodním prostředí zasahovaly jednotky profesionálních i dobrovolných hasičů celkem šestkrát. Série víkendových požárů v přírodě začala včera odpoledne u lesa nedaleko Rožnova pod Radhoštem. Tam hořelo několik balíků slámy. Pak to byl požár louky u lesa nedaleko Držkové na Zlínsku nebo suché trávy u silnice u Slavičína. Mimo jiné včera opět hořelo v lese u Přílep na Kroměřížsku. V místě, kde v pátek odpoledne vypukl rozsáhlý požár mladého porostu. Oheň tam zasáhl více než čtvrthektarovou plochu. Včera se vzňala některé ještě stále doutnající ohniska požáru, proto bylo místo dalších čtyřiadvacet hodin monitorováno. Příčinou tohoto požáru, stejně jako většiny ostatních, jsou odhozené nedopalky cigaret. K takovým závěrům docházejí vyšetřovatelé. Naštěstí se ale všechny případy obešly zatím bez velkých přírodních i materiálních škod a nebyl ani nikdo zraněn.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tak, to jsme si připomněli požáry v přírodě a jaké byly další případy ohně?

Věra HOTAŘOVÁ:
Tak mimo jiné hořely třeba také kontejnery, ale největší požár v mimopřírodním prostředí byl hlášen dnes ráno z Valašského Meziříčí Podlesí. Tam se vzňala zemědělská hala. Montovaný objekt shořel celý a v něm také několik strojů a tři stovky balíků slámy. Zásah trval několik hodin. Komplikoval ho silný vítr a hrozilo také nebezpečí, že začnou hořet další balíky slámy, které byly volně uložené vedle hořící haly. Hasičům se podařilo oheň lokalizovat a zabránit jeho dalšímu šíření. Ani v tomto případě nebyl nikdo zraněn. Škoda byla předběžně vyčíslena na jeden milion dvě stě tisíc korun. Vyšetřovatelé teď ve spolupráci s policií zjišťují příčiny.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tak za souhrnnou informaci děkuji i Věře Hotařové. Na slyšenou.

Věra HOTAŘOVÁ:
Na slyšenou.

Velmi neklidný víkend má za sebou Irák

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Velmi neklidný víkend má za sebou Irák. Při několika sebevražedných útocích zemřelo bezmála devět desítek lidí. Jen samotný Bagdád hlásí dnes čtyři útoky a sedmatřicet mrtvých.

Volby v Nigérii provázejí násilnosti

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
I volby guvernérů a sněmů v Nigérii provázely násilnosti. Nejméně jedenadvacet lidí přišlo o život a dalších čtrnáct utrpělo zranění.

Palestinští ozbrojenci prý zabili Alana Johnstona

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Palestinští ozbrojenci údajně zabili britského dopisovatele BBC Alana Johnstona. Podle izraelského deníku Haarec to oznámila neznámá palestinská organizace Brigády džihádu a monoteismu.

Rusko má novou jadernou ponorku

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Rusko představilo první jadernou ponorku nové generace, vyrobenou od rozpadu Sovětského svazu. Plavidlo nazvané Jurij Dolgorukij dnes opustilo loděnici v Severodvinsku v Bílém moři.

Týden zbývá do prezidentských voleb ve Francii

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Přesně týden zbývá do prezidentských voleb ve Francii a kandidáti vyličují svoji kampaň. Poslední průzkumy ukazují, že s vysokým náskokem vede žebříček uchazečů o prezidentský úřad kandidát pravice Nicolas Sarkozy a socialistka Ségoléne Royalová. Právě ti mají největší šanci postoupit do druhého kola. Svůj boj nevzdává ani šéf Národní fronty JeanMarie Le Pen. Jeho vystoupení v Paříži sleduje tamní zpravodaj Českého rozhlasu Jan Šmíd.

Jan ŠMÍD:
Tisíce lidí přišly sem do krásného paláce /nesrozumitelné/ podpořit kandidáta krajní pravice. Dnešní odpoledne se nese v duchu nacionalismu. Vidím všude okolo sebe francouzské vlajky. Je třeba více než na mítinku Sarkozyho, kandidáta pravice. JeanMarie Le Pen, kterého možná v tuto chvíli slyšíte, nikoho v sále ničím nepřekvapilo, že znovu mluvil o tématech, která jsou základem jeho kampaně. Je to právo pomoc ekonomice a hlavně imigrace. Le Pen řekl, že kdyby byl zvolen prezidentem, tak by zavřel hranice, třeba jen na krátkou dobu by úplně zastavil imigraci a těch, kteří jsou v zemi nezákonně, by museli Francii opustit. Nutno říci, že sympatizantů má Le Pen stále dost. Podle průzkumu by ho volilo šestnáct procent lidí, ale to číslo za týden reálné může být ještě o několik procent vyšší.

Vstup Turecka do Evropské unie v roce 2014

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
V roce 2014 by Turecko mohlo být reálně připravené vstoupit do Evropské unie. Tvrdí to premiér Recep Erdogan, který se dnes v Hannoveru sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ta si představuje, že by unii s Tureckem pojilo jen takzvané privilegované partnerství. Koaliční partneři Merkelové ze sociální demokracie, ale pro Ankaru žádají plnoprávné členství, dodává berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Jiří HOŠEK:
Tureckému premiérovi se nezamlouvá, jak Německo včele s Angelou Merkelovou tento půlrok řídí Evropskou unii. Za velkou chybu například považuje, že jeho země nedostala pozvánku do Berlína na oslavy půlstoletí evropské integrace. Erdogan Evropské unii v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel vyčetl nedostatek upřímnosti při zacházení s Ankarou. Pokud nás Unie nechce, měla by to jasně říct, aby obě strany nemrhaly časem na zbytečná jednání, vzkázal aspirant na post tureckého prezidenta. Erdogan požaduje stanovení cílového data, takzvané cestovní mapy i časového plánu vstupních rozhovorů. Sám přitom považuje za reálné, že by Turecko mohlo unijní řady rozšířit v roce 2014 nebo 2015. Angela Merkelová a její křesťanští demokraté by ale Turecko radši viděli před branami Evropské unie. Německý ministr zahraničí FrankWalter Steinmeier si ale myslí, že by plnoprávné členství zvýšilo bezpečnost a stabilitu v Evropě. Turecký vstup do Evropské unie by mohl zazářit v islámském světě. Myslí si šéf německé diplomacie, hájící barvy sociálních demokratů.

Papež Benedikt XVI. oslavil své osmdesátiny

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Děkovnou mší a o den dřív oslavil v Římě papež Benedikt XVI. své osmdesátiny. Přišly tisíce věřících. Z italské metropole pokračuje spolupracovnice Radiožurnálu Vědunka Lunardi.

Vědunka LUNARDI:
Papež Benedikt XVI. oslaví zítra osmdesáté narozeniny. Dnes předsedal děkovné mši, při které poděkoval bohu za dary, které mu přineslo osmdesát let života.

papež Benedikt XVI.:
Děkuji z celého srdce vám všem a také církvi, která mě jako opravdová rodina, zejména v těchto dnech, obklopuje láskou.

Vědunka LUNARDI:
Na Svatopetrském náměstí zalitém jarním sluncem se sešlo k slavnostní mši na padesát tisíc věřících. Mnoho věřících z Bavorska přišlo v lidových krojích. Do Vatikánu přichází množství darů pro papeže. Zvláštním darem bude také koncert, který papež vyslechne zítra večer.

V Krkonoších skončila lyžařská sezóna

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
V Krkonoších definitivně skončila letošní lyžařská sezóna. Odpoledne se zastavily poslední dva vleky na Horních Mísečkách. Do hor se dnes vypravil i reportér Martin Pařízek.

Martin PAŘÍZEK:
Cestu na Horní Mísečky v Krkonoších si našlo o tomto víkendu posledních několik stovek lyžařů. Ti většinou konce sezóny litovali. V jiných letech se právě tady lyžovalo až do začátku května.

osoba:
Loni se jezdilo do května, tak to bylo lepší, no, ta sezóna.

osoba:
Je to dobrý, ale ten sníh už je takový rozmoklý.

osoba:
Potoky jsou už potom, takže to jako žádnej sníh už tam nebude příští tejden.

osoba:
Mně je to ukrutně líto, lyžoval bych klidně i do půlky května, jako to bylo možný třeba loni.

Martin PAŘÍZEK:
Letošní sezóna patřila i tady k nejkratším za posledních několik let. Vedoucí provozu Zdeněk Spilka to potvrzuje.

Zdeněk SPILKA, vedoucí provozu:
Jindy začínáme v půli listopadu, končíme 1. května. Letos jsme začínali 22. prosince, končíme vlastně v půli dubna. Nechci říct, že tady návštěvnost byla malá, to ne, ale určitě ty propady v těch tržbách jsou veliký.

Martin PAŘÍZEK:
Vlekaři předpokládali, že se podaří sníh na sjezdovkách udržet ještě alespoň do příštího víkendu. Problémy ale přinesly vysoké teploty.

Zdeněk SPILKA, vedoucí provozu:
Pod tím sněhem teče hodně vody. Ta každodenní úprava je složitá a ty rolby jsou těžký, ten sníh vytlačujou a tím pádem to jde všechno pryč.

Martin PAŘÍZEK:
Celý areál na Horních Mísečkách čeká v nejbližších dnech posezónní úklid a údržba veškeré techniky.

Na lyže do zahraničí letos vyrazilo málo Čechů

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Na lyže do zahraničí letos vyrazilo méně Čechů než loni. Podle Asociace českých cestovních kanceláří a agentur strávilo zimní dovolenou v cizině jen půl milionu lidí. Do sousedního Rakouska jezdí převážně ti, kteří si pobyt a lyžování zajišťují individuálně, bez cestovní kanceláře. Důvodem je nejen blízkost Rakouska z České republiky, ale i neochota rakouských hoteliérů, kteří nechtějí dávat cestovním kancelářím množstevní slevy.

Vrací se plynové osvětlení měst

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Praha, Šumperk, Plzeň, České Budějovice, Dvůr Králové nebo zámek Jánský vrh v Javorníku na Jesenicku. To všechno jsou místa, kde ožívá plynové osvětlení. Naposledy se nově plynové lampy objevily v pražské Železné a Rytířské ulici a před Stavovským divadlem před několika málo dny. Jak dodává reportérka Lenka Jansová, plynové lampy dokreslují atmosféru historických měst a jejich světlo je příjemné. Je totiž bližší dennímu než osvětlení elektrických lamp.

Lenka JANSOVÁ:
Nejvíc plynových lamp je v hlavním městě. Ty nové stály třicet milionů korun. Většině Pražanů se líbí, i když k nim mají výhrady.

obyvatel Prahy:
Pěkný to je, vypadá to hezky, když to svítí, ale peníze se dají investovat do něčeho jiného a rozumějš, například do městský dopravy.

obyvatelka Prahy:
Protože mám ráda Prahu, tak se mi to líbí.

obyvatel Prahy:
To navozuje atmosféru starobylé Prahy.

Lenka JANSOVÁ:
Plynové osvětlení se do centra Prahy vrací už několik let. Podle náměstka primátora Pavla Klegy zbývá ještě plynem osvítit zbytek Královské cesty. To ale může trvat dlouho.

Pavel KLEGA, náměstek primátora Prahy:
Řekněme pět let s tím, že je třeba brát celý osvětlení plynového na Karlův most, je hodně specifická záležitost.

Lenka JANSOVÁ:
Plynovými lampami proslul také zámek Jánský vrh na Jesenicku, původní sídlo vratislavských biskupů. Podle vedoucího Plynárenského muzea Jana Žákovce používá plynové osvětlení také řada měst ve světě.

Jan ŽÁKOVEC, vedoucí Plynárenského muzea:
Bezkonkurenčně vede Berlín, kde je v současné době více než deset tisíc plynových lamp. Další německá města, například Düsseldorf nebo Drážďany nebo Chemnitz mají určité ulice v centrech měst, kde je tedy plynové osvětlení.

Lenka JANSOVÁ:
Plynem se svítí také v Paříži, Krakově, New Yorku nebo v Japonsku.

Uctění památky obětí holocaustu

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Nejen Židé si dnes připomínají povstání ve varšavském ghettu v roce 1943. V den holocaustu a hrdinství vzpomínali na šest milionů zavražděných židovských obětí i na náměstí Míru v Praze a četla se tam jména mrtvých. Letošní připomínka šoa byla v hlavním městě zaměřená na osudy Židů z Královských Vinohrad. Dodává redaktorka Lucie Husárová.

Lucie HUSÁROVÁ:
Lidé se dnes tak mohli dozvědět, jaké byly osudy Židů z pražských Vinohrad. Zalistovat terezínskou Pamětní knihou i další literaturou o holocaustu. V roce 1930 žilo na Vinohradech sedm tisíc čtyřicet pět Židů, a to bylo ze všech pražských čtvrtí vůbec nejvíc. Památku obětí holocaustu uctil dnes i Viktor Švarc. Sám věznění v koncentračních táborech přežil a až na jednoho z bratrů přišel o celou svoji rodinu. Takto zavzpomínal na ghetto v rodných Košicích.

Viktor ŠVARC:
Patnáct tisíc lidí tam bylo nacpáno do těch otevřených výrobních hal za strašných hygienických podmínek. No, a najednou samozřejmě přihrnuly vagóny, bylo celé maďarské židovství z Košic a okolí vzato do Osvětimi.

Lucie HUSÁROVÁ:
Koncentrační tábor přežil taky Felix Kolmer, který dnes pracuje v Nadačním fondu obětem holocaustu. Do Terezína odjel prvním transportem, když mu bylo devatenáct let. Z jeho šedesátičlenné rodiny se vrátili jen tři lidé.

Felix KOLMER:
Je paradoxní, že jeden z těch třech členů rodiny byla dokonce babička, která to přežila. Ale byla trošku pomatená, protože za války ztratila svou dceru, matku. Moje matka zemřela v Terezíně.

Lucie HUSÁROVÁ:
Připomínání holocaustu se u nás dosud dělo většinou mimo veřejná místa. I proto se tradiční čtení jmen letos odehrávalo v centru Prahy. Tak, aby na židovské oběti a hrdiny bojující proti nacistům mohla vzpomenout široká veřejnost.