Ozvěny dne 14. března 2008

Soud nařídil exekuci na Pražský hrad

Vít DVOŘÁK, moderátor:
Tady je Radiofórum, přejeme nerušený poslech. Kdo? Tereza Tomášková a Vít Dvořák. Dobrý večer.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Hezký páteční večer. Soud nařídil exekuci na Pražský hrad, katedrálu svatého Víta a několik dalších budov na Hradčanech. Důvodem je údajný milionový dluh Správy Pražského hradu vůči firmě Gema Art, která na Hradě pořádala výstavy.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Dluh měl vzniknout před sedmi lety, kdy na Hradě probíhala výstava Opus Italicum, kterou pořádala firma Gema Art. Správa Pražského hradu jí tehdy odmítla zaplatit několikasettisícový honorář, a Obvodní soud pro Prahu 1 proto loni nařídil exekuci jejího majetku. Proč správa firmě nezaplatila, řekl Radiožurnálu vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl.

Jiří WEIGL, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky:
Společnost Gema Art je v likvidaci. Kdyby Správa Pražského hradu zaplatila tuto částku a poté uspěla v dovolání, znamenalo by to, že už zpátky ty peníze od firmy nikdy nedostane.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Správa Pražského hradu podle Weigla zaplatí, pokud tak rozhodne Nejvyšší soud. Podle mluvčího Exekutorské komory Pavla Kočiše ale nemůže k prodeji Hradu ani dalších budov na Hradčanech dojít.

Pavel KOČIŠ, mluvčí Exekutorské komory:
Vůči milionové pohledávce asi těžko lze považovat přiměřené prodej nemovitostí v hodnotě miliard korun.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Právní zástupce firmy Gema Art na naši snahu o vyjádření ke kauze nereagoval.

Na nádraží v Břeclavi se našly desetitisíce nedoručených dopisů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Největší selhání ve své historii, tak vidí Česká pošta dnešní nález více než sedmdesáti pytlů s nedoručenými zahraničními dopisy v bývalém poštovním tunelu železničního nádraží v Břeclavi. Nejde jen o soukromou, ale i obchodní korespondenci. Celkem může jít o desítky tisíc zásilek. Přestože vedení České pošty teprve zvažuje podání trestního oznámení, kriminalisté už případ řeší. Potvrdil to jejich břeclavský šéf Jan Cupal.

Jan CUPAL, šéf břeclavských kriminalistů:
V období pěti let ty jednotlivé pytle byly házeny do takové šachty, která byla už dlouhodobě nepoužívaná. Jedna z verzí je, že pachatel tipoval, co v té může být, otvíral namátkově některé dopisy, aby zjistil třeba, jestli nejsou přepravované nějaké peníze či něco jiného. Uvidíme, které zásilky byly narušené, jaký byl směr a zájem vlastně pachatele.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vedení České pošty je z nálezu v šoku. Všechny zásilky chce s omluvným dopisem doručit adresátům. My se budeme případu věnovat podrobněji v další části Radiofóra.

Čínské jednotky čelí největšímu odporu Tibeťanů od roku 1989

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Čínské jednotky čelí největšímu odporu Tibeťanů od roku 1989. Stovky buddhistických mnichů a obyvatel metropole Lhasy zaútočily na policejní auta a zapálily i některé čínské obchody. Podle svědků je v ulicích slyšet střelba.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Pátý den protestů proti čínské nadvládě dosud většinou pokojných přinesl i násilnosti. Buddhističtí mniši nejprve požadovali odchod vojenských jednotek ze tří hlavních klášterů, Sera, Drepung a Ganden, které byly obsazeny příslušníky čínských ozbrojených sil. Postupně se k nim ale přidávali i obyvatelé tibetské metropole. Když byl pochod zastaven u chrámu Jokhang, nejuctívanější náboženské stavby v Tibetu, lidé strhli a pošlapali čínskou vlajku a následně začali zapalovat i okolní obchody patřící hlavně čínským majitelům. Proti demonstrantům zasáhly tisíce policistů a vojáků. Na hlavních křižovatkách byla zřízena kontrolní stanoviště a podle očitých svědků se naproti bývalému sídlu Dalajlámy, paláci Potala, objevily i tanky. Velvyslanectví Spojených států v Číně pak zveřejnilo svědectví o střelbě ve Lhase, kde byl údajně vyhlášen zákaz vycházení.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Tibetský duchovní vůdce Dalajláma ze svého exilového sídla v Indii vyzval Peking, aby proti demonstrantům nepoužíval sílu. Protesty jsou podle něj výsledkem hluboce zakořeněného odporu Tibeťanů vůči současné vládě. K umírněnému postupu při řešení situace ve Lhase vyzvala Čínu i Evropská unie a Spojené státy.

Detailní pravidla pro snižování emisí oxidu uhličitého

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Detailní pravidla pro snižování emisí oxidu uhličitého v Evropě si členské státy sedmadvacítky stanoví do konce letošního roku. Na summitu v Bruselu se na tom shodli prezidenti a předsedové vlád zemí Evropské unie. Diskutovali hlavně o tom, jak dosáhnout snížení množství vypouštěných skleníkových plynů, aniž by při tom ohrozili konkurenceschopnost evropských podniků na světových trzích.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Některé hlavně průmyslově zaměřené státy, včetně Česka, se bojí, aby přísné ekologické limity nepřinutily podniky těžkého průmyslu k přesunutí výroby mimo Evropu, především na Východ do dynamicky se rozvíjející Číny a Indie nebo do států Latinské Ameriky. Jak bude nastaven systém aukčního prodeje emisních povolenek, o tom se má rozhodnout do konce roku. Česko, Polsko, Německo a další státy žádaly, aby se systém nerozjížděl v případě energetických společností naplno už od roku 2013. Částečně jsme byli úspěšní.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/:
To, co jsme potřebovali prosadit, a to se podařilo, tak je další otevřená diskuse o aukcích u energetických podniků, která proběhne zřejmě na říjnové radě v rámci francouzského předsednictví.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Uvedl premiér Mirek Topolánek. Balíček opatření k ochraně klimatu by měla mít Unie připravený do konference o změnách podnebí, která bude na konci roku 2009 v Kodani.

Antidiskriminační zákon je o krok blíž k definitivnímu schválení

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Antidiskriminační zákon je o krok blíž k definitivnímu schválení. Poslanci ho poslali už do třetího čtení. Norma by měla zajistit rovný přístup ke vzdělávání, zaměstnání nebo bydlení bez ohledu na věk, pohlaví, původ nebo rasu. Česko je ale poslední zemí Evropské unie, která zatím tento zákon nepřijala.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Antidiskriminační zákon měl být schválený už při našem vstupu do Unie v roce 2004, a proto nám teď hrozí žaloba s pokutou od Evropské komise. I na tento fakt upozorňoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, když dnes ve sněmovně zákon hájil.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/:
Pokud tyto nebudeme implementovat, pak hrozí řízení před Evropským soudním dvorem s Českou republikou.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Podle levice chce ale koalice jen vyhovět Unii a zákon nebude diskriminaci řešit dostatečně. Poslankyně ČSSD Anna Čurdová si například myslí, že norma je moc mírná a odhalování diskriminace v podstatě nezjednoduší.

Anna ČURDOVÁ, poslankyně /ČSSD/:
Bez schválených pozměňujících návrhů naopak snižuje ochranu obětí před diskriminací.

Veronika MALÁ, redaktorka:
S výhradami ale nešetřili ani komunisté. Jejich poslankyně Zuzka BebarováRujbrová dokonce při jednání navrhla, aby v rámci projednávání antidiskriminačního zákona byly zrušeny zákony lustrační. Podle ní jde totiž také o určitou formu diskriminace.

Zuzka BEBAROVÁRUJBROVÁ, poslankyně /KSČM/:
Já se bojím, že pokud by nebyl přijat návrh na zrušení lustračních zákonů, nelze očekávat podporu ze strany komunistů ve prospěch zákonů, který skutečně hájí rovné příležitosti pouze svým názvem.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Definitivně by měli poslanci o antidiskriminačním zákonu hlasovat příští týden.

Celostátní konference KDUČSL

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Aktuální politická situace, zprávy z poslaneckého a senátorského klubu, příprava dubnového sjezdu strany. To je jenom pár bodů z programu celostátní konference KDUČSL. Skončilo před malou chvílí. V pražském Paláci Charitas je i reportérka Radiožurnálu Věra Masopustová. Věro, přišly špičky lidovců, které se do Prahy sjely i z krajů, s něčím mimořádným?

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Tak mimořádného nebylo na konferenci KDUČSL nic. I dnes se ale hlavně řešila druhá etapa reformy zdravotnictví. Lidovci budou například trvat na garancích, že nedojde k privatizaci budoucích univerzitních nemocnic nebo že výběr zdravotního pojištění bude mít i nadále veřejný charakter a peníze z něho půjdou zpět k pacientům. Řešily se i regulační poplatky, a to včetně návrhu poslankyně Michaely Šojdrové. Lidovci totiž chtějí prosadit širší zrušení poplatků a mají prý signály, že by se to mohlo podařit. Takže bude návrh na zrušení poplatků jen pro matky s dětmi v porodnicích zřejmě stažen.

Nejméně na šedesát procent odhaduje íránská vláda účast při volbách

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nejméně na šedesát procent odhaduje íránská vláda účast při dnešních parlamentních volbách. K urnám mohlo teoreticky přijít téměř čtyřiačtyřicet milionů voličů. Hlavní podíl na moci si podle všeho udrží konzervativní náboženské frakce, a to na úkor opozičních liberálnějších proudů. Důrazem na vysokou účast náboženský režim dokládá svou legitimitu před okolním světem.

Důvěřujte americké ekonomice

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Důvěřujte americké ekonomice. Tento vzkaz dnes vyslal prezident George Bush. Ačkoliv odborníci mluví o recesi, Bush se snažil vyvolat optimismus. Do washingtonského studia Českého rozhlasu teď zdravím zpravodaje Víta Pohanku. Vítku, ty jsi celé vystoupení prezidenta Bushe sledoval, co nám k němu můžeš tedy říct?

Vít POHANKA, redaktor:
Hezký podvečer z Ameriky. Prezident Bush se svým vystoupením v Ekonomickém klubu v New Yorku snažil podle prvních komentářů zjevně povzbudit mysl Američanů v době, kdy ceny nemovitostí klesají, stejně tak cena dolaru, naopak cena ropy a následně cena benzinu roste. I když je v Americe stále benzin skoro o polovinu levnější než v Evropě, hrozí, že jeho cena stoupne v přepočtu na osmnáct korun za litr, což je samozřejmě pořád ještě cena, která evropským uším zní jako pohádková, ale pro Američany je to něco nebývalého a něco, co se nepochybně odrazí i na cenách dalšího zboží. George Bush se proto snažil povzbudit optimismus, a to jeho dnešní vystoupení je podle komentářů v americkém tisku součástí téhle strategie.

Naše měna poprvé v historii prolomila hranici šestnácti korun za americký dolar

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Naše měna poprvé v historii prolomila hranici šestnácti korun za americký dolar, posílila na patnáct devadesát osm. Nakonec ale zakončila obchodování o několik haléřů slabší.

Tomáš MEDEK, redaktor:
Dolar dnes klesl na další rekordní minimum vůči evropské měně, jedna celá padesát sedm dolaru za euro. Americké akciové trhy i dolar dnes táhla dolů zpráva o prudkém zhoršení finanční pozice investiční banky Bear Stearns. Akcie banky se propadly o padesát procent. Pražská burza jako jediná v regionu zakončila týden růstem. Index PX přidal necelé procento. Největší vzestup zaznamenaly akcie Zentivy, pět a půl procenta. O tři procenta naopak oslabily cenné papíry pojišťovací společnosti B.I.G.

Pořadatelé knižních cen Magnesia Litera vyhlásili nominace letošního ročníku

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Pořadatelé knižních cen Magnesia Litera vyhlásili nominace letošního ročníku. Soutěž o nejlepší knihy vydané v Česku vyhlašuje občanské sdružení Litera od roku 2002. Letos je v soutěži rekordní počet děl.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Na výroční ceny bylo nominováno nečekaně mnoho prvotin.

Pavel MANDYS, občanské sdružení Litera:
Máme hned čtyřikrát trochu nezvykle obsazenou kategorii Litera pro objev roku, která je určena právě pro knižní prvotiny.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Vysvětluje Pavel Mandys za občanské sdružení Litera.

Pavel MANDYS, občanské sdružení Litera:
Prvotiny se objevují i v jiných kategoriích, první překlad, první próza a je tam i první sbírka básní.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
V kategorii objev roku mají šanci zvítězit hned čtyři kandidáti, Markéta Pilátová za knihu Žluté oči vedou domů, Jonáš Hájek za knihu básní Suť, Petr Kučera za překlad románu Jmenuji se Červená a nominována na objev roku je také redaktorka Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu Martina Lustigová, a to za knihu Karel Kramář, První československý premiér.