Ozvěny dne 12. srpna 2010

12. srpen 2010
Ozvěny dne

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

Přehled zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:

Česko čeká další déšť, mohl by znovu rozvodnit řeky. Předpovídat místní povodně je ale podle hydrologů velmi obtížné.

osoba:
Opravdu u těch bouřek přesně lokalizovat, který ten potůček bude zasažen, to dopředu a s takovýmto předstihem není možné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:

Ústav pro studium totalitních režimů má nového ředitele Daniela Hermanna. Jeho úkole bude zklidnit situaci v ústavu.

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Především se chci zevrubně seznámit se situací v ústavu zevnitř, abych rozhodoval na základě solidní analýzy a nikoliv od zeleného stolu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:

Škrty v rozpočtu by se nemusely dotknout rozestavěné dálnice D 8. Ústecký kraj to podle hejtmanky vítá.

Jana VAŇHOVÁ, hejtmanka Ústeckého kraje:
Ta lovosická silnice bude včas dokončena. Takto ucpané Ústí už neuvidíme a pro mě je to ohromné nadšení.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:

I zítra bude v Čechách místy vydatně pršet, teploty vystoupí na 22 až 26 stupňů, na východě až ke 30.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:

Ozvěny dne pro vás mají Veronika Sedláčková a Jana Veselovská.

Česku hrozí další povodně

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Česku hrozí další povodně. Od jihozápadu postupuje republikou vlna bouřek s krupobitím. Přívalový déšť by mohl znovu rozvodnit řeky v Libereckém a v Ústeckém kraji a na rozdíl od minulého týdne také v Jihočeském a Středočeském kraji. Výstrahu vydal odpoledne Český hydrometeorologický ústav. A my teď máme živě ve vysílání Marii Odstrčilovou, která situaci pozorně sleduje. Dobrý den, paní Odstrčilová, řekněte nám, prší už teď někde tak, že hrozí další povodně.

Marie ODSTRČILOVÁ, Český hydrometeorologický ústav:
Tak prší, srážky se vyskytují hlavně ve Středočeském kraji nebo na východě Středočeského kraje, ale bouřky přešly i okres Děčín a Ústí nad Labem. Ovšem teď se objevují i v okrese Kolín, Mladá Boleslav a zasáhnou zřejmě i východ okresu Jičín. Ty srážkové úhrny mohou být i kolem 50 milimetrů. V těch bouřkách a bouřky postupují dále k severu a teď momentálně to vypadá, že zasáhnou i Liberecký kraj a Frýdlantský výběžek. Samozřejmě řeky na to zatím, aspoň ty větší a střední toky nebo ty toky na to zatím nereagovaly, aspoň tam, kde máme měřící stanice, ovšem nemůžeme vyloučit, že se mohly rozvodnit nějaké místní potoky, anebo i potůčky, které ovšem my nemáme zaznamenány na našich měřících stanicích.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
To byla Marie Odstrčilová a aktuální informace o počasí. Podle hydrologa Jana Daňhelky jde o jiný typ meteorologické situace, než byla ta, která způsobila povodně na severu Čech minulý víkend.

Jan DAŇHELKA, hydrolog:
Neočekáváme, že by se to, co se stalo na konci minulého týdne, opakovalo, nicméně nelze vyloučit, že lokálně ty bouřky způsobí vlastně intenzivní srážky a posléze třeba zatopení a v níže ležících prostor nebo nějaký odtok, rozvodnění menších potoků. Opravdu u těch bouřek přesně lokalizovat, který ten potůček bude zasažen, to dopředu a s takovýmto předstihem není možné.

Ivan Fuksa navštívil Liberecko

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Liberecko, které před týdnem poničila velká voda, dnes navštívil ministr zemědělství Ivan Fuksa. Starostům poničených obcí Chrastavy, Nové Vsi, Heřmanic a Višňové slíbil, že stát by se mohl zaručit za úvěry, které by potřebovali na opravy škod. Malé obce totiž mají velké problémy při získávání úvěrů od bank, protože jejich majetek je malý. Stát podle Fuksy by měl pomoci obcím i jednotlivým lidem najít náhradní pozemky za ty jejich v záplavové zóně, aby se nemuselo znovu investovat do obnovy majetku, který byl už několikrát pod vodou.

Ivan FUKSA, ministr zemědělství /ODS/:
Co se týče obnovy, znova obnovy minimálně státního majetku a státního obecního majetku v lokalitě, která už byla podruhé zničena, tak když to ten stát a obec by už neměly investovat ani korunu a prostě ty domy postavit někde jinde, postavit je nad řekou. Problém to bude samozřejmě se soukromým vlastnictvím. Pozemkový fond tady může sehrát velmi důležitou roli, že pozemkový fond by prostě měl začít dávat dohromady databázi pro tyto účely, těm lidem to zagarantuje o kus výš v tom samým místě, akorát prostě nad potokem.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Podobný mechanismus funguje v Německu nebo v Rakousku.

S likvidací škod po záplavách pomáhají i humanitární organizace

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
S likvidací škod po záplavách pomáhají i humanitární organizace. Člověk v tísni má na pomoc lidem, které zasáhla voda, deset milionů korun. Tři miliony už padly na první materiální pomoc, další prostředky chce humanitární organizace poslat postiženým rodinám do několika týdnů. Charita České republiky zatím vybrala zhruba milion korun, Adra má na kontě 6 milionů. Podle vedoucího povodňového týmu Člověka v tísni Igora Klimeše teď terénní pracovníci začnou zjišťovat, kam organizace pošle peníze.

Igor KLIMEŠ, vedoucí povodňového týmu Člověka v tísni:
Začnou dělat podrobné terénní šetření v postižených domácnostech, tam, protože je to poměrně komplikovaný proces, kdy opravdu zjišťujeme poměrně dopodrobna situaci jednotlivých rodin a snažíme se vytipovat opravdu ty nejpotřebnější, tak o návštěvě terénního pracovníka to trvá zhruba asi 14 dní, než peníze začnou odcházet z našeho účtu, takže výhledově v rámci asi tak jednoho měsíce by se měla dostávat k lidem ta přímá finanční pomoc.

Mohutné záplavy sužují Pákistán už dva týdny

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Mohutné záplavy sužují Pákistán už dva týdny. Podle OSN zasáhla velká voda prozatím třetinu území lidnatého asijského státu. Do postižených oblastí se poprvé od vypuknutí přírodní pohromy vydal prezident Asíf Alí Zardárí, mocně kritizovaný za údajně vlažný přístup k řešení krizové situace. Radiožurnálu se z Pákistánu aktuálně přihlásil tamní koordinátor humanitární mise organizace Člověk v tísni Tomáš Kocián.

Tomáš KOCIÁN, koordinátor humanitární mise organizace Člověk v tísni:
Co se týče celkové situace, tak v současné době ta záplavová vlna vrcholí v jižních provincií Pákistánu, to znamená, jižním Pandžábu a /nesrozumitelné/, ta situace je tam daleko horší, protože ty severní oblasti přece jenom zažily tu potopu před 14 dny a nějakým způsobem už se z té krize dostávají. Zatímco ten jih je ještě zaplavený a momentálně značná část pomoci začíná směřovat tam, protože samozřejmě ta situace je nejaktuálnější na jihu.

Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů bude Daniel Herman

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů bude bývalý mluvčí České biskupské konference Daniel Herman. Rada ústavu ho dnes vybrala z 9 uchazečů. Jednání rady sledoval reportér Zbyněk Zikmund, který je teď ve studiu. Dobrý večer.

Zbyněk ZIKMUND:
Pěkný večer.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Zbyňku, proč rada vybrala právě Daniela Hermana a co to bude pro Ústav pro studium totalitních režimů znamenat.

Zbyněk ZIKMUND:
Pro Daniela Hermana hlasovalo pět radních ze sedmi, což je tedy poměrně silný mandát. Připomenu, že poslední řádně zvolený ředitel Jiří Pernes dostal pouze čtyři hlasy. Rada dnes ale chtěla, aby nový ředitel dostal hlasy všech radních, to se tedy nakonec nepodařilo. Dva hlasy měl dostat současný náměstek ředitele ústavu Marek Junek. Silným kandidátem byla podle informací zevnitř rady i Lenka PtáčkováMelicharová. Pro Daniela Hermana se radní rozhodli kvůli jeho projektu, dodal velmi podrobný životopis a roli hrálo i to, že on a jeho rodina mají zkušenosti s nacistickým i komunistickým režimem. Herman od roku 2008 vede kancelář ekonoma a neúspěšného kandidáta na prezidenta Jana Švejnara. V letech 1996 až 2005 byl mluvčím České biskupské konference. Nový ředitel by měl v první řadě zklidnit situaci v ústavu, bude ale také muset najít úspory, které vláda chce po celé státní správě.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Zbyňku, díky.

Výstavba dálnice D 8 bude zřejmě pokračovat

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Práce na výstavbě dálnice D 8 zřejmě budou pokračovat. Ministr dopravy Vít Bárta s největší pravděpodobností křižovatku u Lovosic na černou listinu nezařadil. To, kde se naopak kvůli nedostatku peněz stavět nebude, oznámí ale až zítra.

Tereza BARTŮŇKOVÁ:
Nehotová dálnice D 8 působí na severu Čech velké dopravní problémy. Kvůli objízdným trasám nedostavěného úseku z Lovosic do Ústí nad Labem trpí i malé obce v Českém středohoří. Podle zjištění serveru iDNES.cz ale teď mají důvod k radosti. Škrty v rozpočtu se dálnice zřejmě nedotknou. To vítá i hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová.

Jana VAŇHOVÁ, hejtmanka Ústeckého kraje:
Pokud tato zpráva a bude pravdivá, tak je to radost pro občany Ústeckého kraje, pro oblast Litoměřicka i pro ty, co navštěvují Ústecký kraj nebo musí projíždět touto tepnou.

Tereza BARTŮŇKOVÁ:
O chystaných úsporách při výstavbě silnic a železnic se dnes ministr vypravil informovat prezidenta Václava Klause. Zdůraznil, že bude přihlížet i k přání občanů.

Vít BÁRTA, ministr dopravy:
Především v těch místech, kde je apel na problémy s dostavbou především těch zásadních komunikací, jsem maximálně akcentoval a vyhověl.

Tereza BARTŮŇKOVÁ:
Omezení investic se ale nelibí opoziční ČSSD. Úřadující předseda strany Bohuslav Sobotka věří, že Bárta své rozhodnutí ještě přehodnotí. Tereza Bartůňková, Radiožurnál.

Stát doplnil dozorčí radu elektrárenské firmy ČEZ

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Stát doplnil dozorčí radu elektrárenské firmy ČEZ. Novými členy vrcholného vedení společnosti se podle očekávání stali Martin Říman a Eduard Janota. Současně rezignovali Martin Kocourek a Ivan Fuksa, kteří se stali ministry nového kabinetu Petra Nečase. Dozorčí rada má teď jedenáct členů, jedno místo zůstává neobsazeno. O předsedovi dozorčí rady se rozhodne až v druhé polovině září.

Potraviny u nás i ve světě možná částečně podraží

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Potraviny u nás i ve světě možná částečně podraží. Světové zásoby pšenice podle nejnovější statistiky amerického ministerstva zemědělství prudce klesly. Mohou za to mimo jiné požáry a extrémní sucha v Rusku. Také úroda v jiných částech světa nejspíš bude menší.

David KOUBEK:
Obilí je málo a jeho ceny na světových trzích rostou i kvůli spekulantům. Jan Záhorka z Agrární komory nevylučuje zdražování potravin ani v Česku.

Jan ZÁHORKA, Agrární komora ČR:
Ta dynamika růstu cen se zvyšuje, odhady sklizně se snižují jak v Evropě, tak v zámoří. Střední Evropa bude mít výrazně nižší sklizeň.

David KOUBEK:
Ukrajina kvůli nepřízni počasí údajně zvažuje omezení exportu pšenice a také kukuřice. Uvalení kvót možná chystá i Kazachstán. Rusko zakázalo vývoz obilovin už před týdnem, zatím do konce roku. Záleží také ale na tom, jak moc budou chtít využít zprávy o zdražování výrobci. Cena obilí se totiž v celkovém účtu za potraviny projeví jen zlomkem. David Koubek, Radiožurnál.

Francouzské úřady zrušily během uplynulých 14 dnů 40 nelegálních romských táborů

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Francouzské úřady zrušily během uplynulých 14 dnů 40 nelegálních romských táborů. Stovky jejich obyvatel se musejí vrátit domů, většinou do Rumunska.

Jan POKORNÝ:
Dnes slyšeli příkaz k vystěhování obyvatelé tábořiště u města /nesrozumitelné/.

osoba:
To není normální.

Jan POKORNÝ:
Říká Romka s dítětem v náručí.

osoba:
Nikomu jsme nic neudělali, nevíme, kam máme jít.

Jan POKORNÝ:
Francouzský ministr vnitra Brice Hortefeux dnes řekl, že pro dopravu Romů domů, většinou do Rumunska nebo Bulharska, objednají zvláštní letadla, nikoliv pravidelné linky. Dodal, že se kvůli situaci sejde příští týden v Paříži se zástupci rumunské vlády. Francie chce zrušit na tři sta nelegálních tábořišť, kde jsou převážně Romové z východních zemí. Podle názorů vlády a prezidenta Sarkozyho jsou zdrojem kriminality. Romové tam většinou žijí v bídných podmínkách, bez základního hygienického vybavení, v přívěsech nebo různých přístřešcích. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Rada Ústavu pro studium totalitních režimů zvolila nového ředitele, bývalého mluvčího Biskupské konference Daniela Hermana. Za okamžik ho pozvu do vysílání. Český hydrometeorologický ústav musí šetřit. Kde? Zeptám se jeho šéfa. Lidé v Moskvě protestují proti starostovi Lužkovovi. Nezvládá podle nich boj s ničivými požáry. A politologa Lukáše Jelínka zaujalo, že bývalý ministr vnitra Martin Pecina se pravděpodobně bude ucházet o funkci předsedy ČSSD.

Rozhovor s Danielem Hermanem

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ústav pro studium totalitních režimů, instituce, která v posledních měsících nepůsobila zrovna stabilním dojmem. Poté, co rada ústavu vybrala historika Jiřího Pernese, aby vystřídal zakladatele a prvního ředitele Pavla Žáčka. Pak ho po měsíci a půl mimo jiné kvůli jistým bodům v jeho životopisu odvolala. Od té doby, tedy od poloviny května, byl vedením ústavu pověřen jeden z badatelů Zdeněk Hazdra. Teď by mělo provizorium skončit. Radní dnes ve druhém kole konkurzu vybrali z 9 kandidátů Daniela Hermana, bývalého mluvčího České biskupské konference. Dobrý večer.

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Hermane, s jakou koncepcí jste šel do toho konkurzu, s jakou představou?

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Především stabilizovat situaci v ústavu tak, aby mohl plnit zákonem dané poslání, to myslím, že je velmi důležité, aby se zbytečně energie nevyčerpávala na jiné věci, než na ty, díky kterým ústav vznikl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ono právě ta stabilizace asi nebude nic jednoduchého. Všichni víme, že ústav není v úplně lehké situaci, jak to chcete dokázat?

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Především chci situaci poznat zevnitř, protože přeci jenom přicházím z vnějšího prostředí, takže bych nerad nějak od boku, od zeleného stolu pálil nějaká rozhodnutí analyzovat situaci a na základě této analýzy se pak rozhodovat. Já věřím na dialog, v životě se mi mnohokrát prokázalo, potvrdilo, že funguje a v době teď té přípravy nebo před vlastní volbou, tak jsem slyšel celou řadu různých názorů, někdy i třeba to byly různé úhly pohledu, ale nemám pocit, že by byly naprosto nekompatibilní, takže chtěl bych stavět na tom, co spojuje, sčítat energii, sčítat IQ a v jisté kontinuitě ústavu pokračovat, protože si myslím, že byl nastaven velmi dobře a že je třeba, aby bylo umožněno, aby své poslání plnil.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě, než se dostaneme k tomu, v čem chcete konkrétně pokračovat, jistě jste si zjišťoval alespoň z dostupných zdrojů, jak to v ústavu vypadá, řekněte mi, podle vašeho názoru, co může za tu skutečně rozkolísanou situaci, ve které se ocitl?

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Přeci jenom přichází zvenku, takže mám informace spíše tak, jak se říká, z otevřených zdrojů, takže bych se teď do nějaké hloubkové analýzy asi nechtěl pouštět, jistě tam hraje roli celá řada faktorů, myslím si, že jeden z nich je určitá snížená schopnost naší společnosti pravdivě se podívat do očí vlastní minulosti, vypořádání se s minulostí. Na základě zahraničních zkušeností, především třeba z Německa jsem přesvědčený o tom, že to jde, že zkrátka je možné se i s velice obtížnou vlastní minulostí poctivě vypořádat. A těch 20 let, které uplynuly od pádu komunistického režimu, to je vlastně jedna generace. Myslím, že je to taková vhodná poloha, vhodná perioda k tomu, abychom do jisté míry už očištění od nějakých horkých emocí se těmito tématy skutečně zabývali, analyzovali je, zpřístupňovali všechny ty materiály, které jsou zpřístupnění hodné nebo je to možné ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podle zákona.

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Přesně tak. Tak, abychom se do budoucna vyvarovali něčeho obdobného. Takže snažit se o to očištění historické paměti, to si myslím, že je velmi důležité a právě proto, že to není tak jednoduché, tak si myslím, že některé ty problémy mohly vznikat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Byl byste spíš pro, aby ústav působil jako badatelské středisko, kde budou vědci pracovat, anebo spíš jako archiv, který bude zpřístupňovat materiály, o kterých mluvíte?

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tak Archiv bezpečnostních složek je další samostatnou institucí, to znamená obě, jak ústav, tak archiv mají svou vlastní identitu, je třeba, aby velice úzce spolupracovaly, ale samozřejmě každý má své poslání. Ten badatelský rozměr, ten je rozhodně velmi důležitý, ale není možné akcentovat pouze jeden přístup, je třeba zároveň také zpřístupňovat a otevírat, zkrátka umožňovat veřejnosti, aby se seznamovala s těmi věcmi a aby opravdu byla naše společnost schopna se svojí minulostí poctivě vyrovnat, to není jednoduché a k tomu si myslím, že jsou obě ty polohy jak ta badatelská, tak ta veřejně popularizační velmi důležité.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Budete se chtít, budete se chtít věnovat speciálně nějakému období totality, například 50. létům nebo období normalizace, co je podle vás teď nejdůležitější otevřít jako kapitolu české společnosti.

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Ty projekty, jak badatelské, tak vzdělávací, které ústav v současné době má, jsou myslím velmi dobře nastavené. Já se domnívám, že mezi nimi je takový velice důležitý projekt, otázka odboje. Řešíme otázku legislativy nebo třetího odboje v legislativním procesu, to si myslím, že je velmi důležité i díky ..., nemůžeme to zastírat tikajícím biologickým hodinám těch, kterých se to přímo týkalo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nedávno byl pohřeb Milana Paumera.

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Například.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Což asi rozvířilo diskusi?

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Ale i bez ohledu na to je velmi důležité téma a myslím si, že to je rozhodně jedna z priorit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nastupujete do funkce s jistou dávkou nervozity?

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Přeci jenom nejsem už úplně lev, řekl bych, mám určité zkušenosti, jistě, určitá zdravá obava z neznáma, taková ta mírná tréma z něčeho nového zde je, asi úplně nevím, co mě čeká, chci se s tím velice rychle seznámit, takže zdravá míra ano, ale necítím to jako paralyzující nervozitu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co vy osobně pokládáte za svou největší kvalifikaci pro tuto funkci, pro ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů?

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Předpokládám, že určité své zkušenosti jak v oblasti společnosti, přeci jen jsem prošel různými ne rozhodně málo významnými sekretariáty a místy, tak i jistou komunikační schopnost, myslím, že i rodinné zázemí, protože na základě vlastně rodinné historie vím, co znamenají totalitní režimy a v tomto případě jak tedy nacistický, tak komunistický, takže to jisté předpoklady jsou. A samozřejmě asi jsou zde jisté i kvalifikace na základě mých studií a zkrátka dosavadní praxe a takové té společenské angažovanosti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává Daniel Herman, bývalý mluvčí biskupské konference, který dnes zvítězil v konkurzu na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Díky, že jste přišel do studia, na shledanou.

Daniel HERMAN, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Děkuji za pozvání.

Český hydrometeorologický ústav musí šetřit

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nezbyla řeč taky o vyhlídkách jiné akademické instituce. To, jak je důležitá, dokázala naposledy minulý týden, kdy důsledně varovala před hrozbou povodní. Přesto bude taky ona muset šetřit. Český hydrometeorologický ústav přijde až o 10 procent státních dotací, oznámil ministr životního prostředí Pavel Drobil. Jak velká je hrozba, že plánované úspory sníží kvalitu předpovědí. To je otázka pro ředitele ústavu Ivana Obrusníka. Dobrý den.

Ivan OBRUSNÍK, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, hrozí tedy kvůli těm menším státním dotacím, že kvalita předpovědí nebude taková, jako dosud?

Ivan OBRUSNÍK, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu:
Tak přímo ta kvalita si myslím ohrožená nebude, protože ta je daná tím vybavením a metodikou, kterou máme současně. A budeme muset samozřejmě se podívat na některé činnosti, jak je omezit a tak dále, ale ta naše snaha bude směřovat tak, abychom co nejméně ohrozili právě tu výstražnou službu. Ale ještě samozřejmě to nemáme hotové a také nás čeká ještě další jednání s ministerstvem životního prostředí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Důležitá je zejména zvýšená hrozba povodní, kterou teď zažíváme a při ní hlavně výstražná služba, tato služba nějak omezena do budoucna, pokud by byly státní dotace škrtnuty v takové míře, jaké oznámil pan ministr Drobil?

Ivan OBRUSNÍK, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu:
Říkám, pokud by došlo k nějakému omezení, tak by bylo poměrně malé, tak aby prostě ta kvalita nebyla ohrožena.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A víte už, kde budete šetřit, když toto tedy garantujete, zachováno?

Ivan OBRUSNÍK, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu:
No, podívejte se, my šetříme už delší dobu, protože ty škrty proděláváme už několikátý rok, samozřejmě ne tak velké, takže šetříme, kde se dá a budeme to muset ještě dále zintenzivnit, to znamená, v provozních nákladech, za spoje, za energie, telefony a tak dále, trošku omezení cest, že jo, snažíme se financovat některé činnosti nebo část těch grantů, kde to jde, samozřejmě hledáme jiné zdroje, chci tady uvést, že my máme i možnost provádět určitou komerční činnost, ale tam samozřejmě taky problémy s tím, že je určitá krize, takže je těžký shánět ty zákazníky, ale i tím se zabýváme, dále šetříme na servisních různých smlouvách, snažíme se prostě ... tak, aby byly třeba nižší, nebo aspoň aby nerostly, prodlužujeme některé intervaly využití některých investic a podobně, například také provádíme nákupy aut přes celý resort, což by mělo přinést podle jejich informací určité úspory, teď se právě připravuje centrální nákup elektrické energie a podobně, čili takový ty možnosti tady jsou, to jsou takový, bych řekl, ty běžný metody šetření, my samozřejmě budeme muset ještě pomýšlet to omezení některých činností, ale ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jestli třeba budete propouštět, pane řediteli, nebo snižovat platy, jestli i toto je ve hře?

Ivan OBRUSNÍK, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu:
Toto ve hře zatím je, alespoň částečně, protože obávám se, že ve hře byl celý státní sektor, my teda nejsme státní správa, ale jsme do toho zařazeni, takže podle informací vlády prostě k tomu dojde, zřejmě k těm škrtům podobně jako u nás, a teď je otázka, jaké budou ty možnosti toho řešení, zda to bude řešeno jenom snižováním stavů nebo prostě nějakou kombinací nebo snižováním platů, tohle není ještě úplně definitivně jasné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Rozumím tomu, teď co zajímá lidi aktuálně, protože podle předpovědi počasí se blíží v nejbližších hodinách, dnech, možná už někde prší, v Praze také pomalu začíná pršet, platí aktuální výstraha před povodněmi pro některé kraje, jak to tedy vypadá?

Ivan OBRUSNÍK, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu:
V současné době to vypadá tak, že ta výstraha na povodňovou pohotovost byla dána pro kraj Liberecký a Ústecký od zítřka od rána, v současné době probíhají někde bouřky a deště, teď jsou spíš tam v té severní části, v části Libereckého kraje, hradeckého, jak se tady dívám na to. A lokálně, když je ta bouřka, tak samozřejmě ty srážky jsou vyšší, ale pokud dojde k nějakýmu rozvodnění teď, tak jsou to jenom menší potoky a tak dále, čili lokální charakter to má, ale jak říkám na ten zítřek, tam je potřeba dávat pozor, tam by mohly být některé srážky, které by mohly uvést ty toky některé, které byly nasyceny, to okolí, ta půda byla nasycena už v té minulé povodni.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na severu Čech.

Ivan OBRUSNÍK, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu:
Na severu Čech. Jak jsem říkal, Liberecký, Ústecký zatím, tak tam by mohly být někde první až druhé stupně, ale asi ne ty třetí, čili není to zase takový, ve srovnání s tím, co bylo, by to nemělo být rozhodně horší, spíš daleko mírnější, zatím to tak vypadá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Předpovídá ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Ivan Obrusník. Já za to děkuji, na shledanou.

Ivan OBRUSNÍK, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A problematice povodní se budeme věnovat i ve druhé části večerních Ozvěn po půl sedmé.

Lidé v Moskvě protestují proti starostovi Lužkovovi

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Taky v Rusku dál zápasí se živelní pohromou s mohutnými požáry, které zasáhly velké části země. Dnes úřady oznámily, že už se podařilo jejich rozsah kolem Moskvy i jinde na západě Ruska významně omezit. Oheň a smog, který z nich vychází, si ovšem už vyžádaly značné oběti. Přes 50 lidí přišlo o život přímo v místech zasažených požáry. V metropoli se kvůli silně znečištěnému ovzduší několikanásobně zvýšila úmrtnost. Mohla by tato kalamita mít i politické oběti. Opozice v Moskvě se o to snaží. Na dnešní podvečer svolala do centra Moskvy demonstraci, na které vyzývá starostu Jurije Lužkova, aby odešel z křesla, ve kterém sedí už bezmála 20 let. Naším dalším hostem je po telefonu Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu 6. Dobrý večer.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Libore, my jsme se dozvěděli, že jeden z organizátorů protestní akce Lev Ponomarjov byl zatčen, kdo to shromáždění vlastně pořádá.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6:
Tak tohle je shromáždění, které jako obvykle pořádá ta takzvaná demokratická opozice. Lev Ponomarjov je samozřejmě známý bojovník za lidská práva, je to významná osobnost, ale jinak pokud jde o ty protesty, když jsem hovořil o demokratické opozici, musíme si uvědomit, že to je dnes spolek dosti roztříštěný, různorodý a mající, řekl bych, v současném Rusku poměrně malou politickou váhu. Pokud se ovšem ukáže, že ty informace, které máme k dispozici, že ta demonstrace na Tvrzském náměstí skutečně před půl šestou moskevského času začala a mohla proběhnout, byť někteří její organizátoři byli zatčeni, tak by to byl vlastně docela významný signál v neprospěch Jurije Lužkova, protože jiné protesty, dejme tomu, ty u těch, které se pořádají každého 31., tedy v každém měsíci, kdy je datum 31., tyto demonstrace bývají pravidelně rozháněny. Pokud by tedy ta dnešní nebyla rozehnána, tak by to byl jasný /nesrozumitelné/ signál, podle mého soudu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Souvisí nějak i to, že i z Kremlu zazněly kritické hlasy vůči Lužkovovi?

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6:
Docela určitě, my si musíme uvědomit jednu věc, že pokud se u nás hovoří o politických dinosaurech, tak tohle je dinosaurus daleko, řekl bych, zasloužilejší. A on v posledních takových dvou, třech letech už měl řadu nepříjemností a ozývala se, ozývalo se mnoho hlasů, které požadovaly jeho odvolání, nyní by se samozřejmě mohl stát vhodným obětním beránkem, přestože přísně vzato jako moskevský starosta za ty požáry, za ty požáry samozřejmě nemůže vůbec, nemůže ovšem ani ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale může třeba za to, že se nevrátil z dovolené, což mu vyčítá opozice, jak vůbec odpovídá na tuto kritiku?

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6:
To je sice pravda, a on se vrátil později, než Dmitrij Medveděv nebo Vladimir Putin, ale na druhé straně znovu opakuji, on na tohle to není takříkajíc trochu, tak trochu jeho odpovědnost, větší odpovědnost v tomto případě leží na státu, který v letech 2006 a 2007 zrušil takzvanou lesní stráž a protipožární opatření v lesích kolem Moskvy, takže ty viny, řekl bych, státní správy, nikoliv moskevské, jsou daleko větší, ale paradoxně by na chyby státu mohl doplatit právě moskevský starosta Jurij Lužkov.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dáli se to říci několika slovy, podle vás, dopadne to tak, doplatí Jurij Lužkov, bude muset opustit post starosty Moskvy?

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6:
Já se domnívám, že v tuhle chvíli by se to stát mohlo, protože ta konstelace je velmi příznivá, pokud by se to tak nestalo, tak by to znamenalo, že ta Lužkovova pozice je ještě pevnější, než jsme se až doposud domnívali.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Odhaduje Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu 6. Díky za vaše postřehy. Na shledanou.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6:
Na shledanou.

Martin Pecina se pravděpodobně bude ucházet o funkci předsedy ČSSD

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A krátce před půl sedmou je čas na pravidelnou poznámku večerních ozvěn. Politologa Lukáše Jelínka z Masarykovy demokratické akademie zaujala informace z deníku Právo. Martin Pecina, donedávna ministr vnitra a jeden z volebních lídrů sociální demokracie, prý uvažuje o tom, že by se mohl zapojit do souboje o nejvyšší stranickou funkci.

Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie:
Sociální demokraté budou mít po senátních a komunálních volbách o čem přemýšlet. Čeká je výběr nového předsedy a není vyloučeno, že se s kandidáty roztrhne pytel. Zatímco Bohuslav Sobotka a Michal Hašek již jasně artikulovali svůj zájem obsadit šéfovský post, exministr vnitra Martin Pecina v dnešním Právu pouze nesměle připouští, že jej tato představa rovněž láká. Kdyby skutečně kandidoval, do karet by mu hrála řada okolností. Nikdo mu nemůže předhazovat grossovský věk, ani nedostatek manažerských zkušeností, navíc je od dob svého působení ve Fischerově vládě nositelem stále aktuálního tématu války s korupcí. Na druhou stranu by bylo paradoxní, kdyby si sociální demokraté instalovali do čela bývalého člena ODS. Může se také stát, že Pecinův zálusk odblokuje sebevědomí dalších případných adeptů. Zemana ani Paroubka klonovat nelze a přirozený /nesrozumitelné/ z ČSSD nyní schází. Na konci roku tak může být uchazečů o předsednictví klidně pět nebo osm. Větší personální konkurence bude též nutit oba favority Sobotku a Haška k propracování a důkladnému popularizování svých zatím utajovaných koncepcí, jejich snaha oddálit startovní výstřel až do listopadu je pochopitelná, jednak by sociální demokraté chtěli podzimní volby absolvovat jednotně, jednak jejich výsledek může vychýlit kyvadlo v Sobotkův či Haškův prospěch. Ovšem už současné probublávání osobních animozit mezi některými stranickými špičkami by mělo být varováním a motivací k tomu, aby ostrá fáze střetu o předsednictví byla nachystána řádně a férově. Zvlášť, když ČSSD uvažuje o unikátní volbě přímé, tedy všemi členy. Sociální demokracie by se v příštích měsících mohla prezentovat jako živá partaj, doslova natřískaná osobnostmi, z nichž každá může pomýšlet na nejvyšší funkci. Stejně tak by však mohla získat pověst sboru ambiciózních béček, která se neštítí bratrovražedného boje. Nejen vítěz, ale i způsob vedení zápasu o stranické žezlo bude právo voličům, v jaké kondici se sociální demokracie nachází a jeli připravená se i bez Jiřího Paroubka přihlásit o moc, pokud by z jakéhokoliv důvodu Nečasův vládní projekt selhal.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Upozorňuje politolog Lukáš Jelínek.

Mladoboleslavská automobilka dnes přerušila výrobu ve svém závodě

Jana VESELOVSKÁ:
Mladoboleslavská automobilka dnes přerušila výrobu ve svém závodě a částečně také ve Vrchlabí, zítra se pak zastaví i výrobní linky v Kvasinách. Důvodem je nedostatek výrobních dílů z dodavatelského závodu v Chrastavě na Liberecku, který o víkendu poškodily bleskové povodně. Mladoboleslavská Škodovka chce výrobu obnovit už v neděli večer.

Jana HUZILOVÁ:
Škodovce chybí z povodněmi poničeného závodu Grupo stropní panely skoro na všechny vyráběné modely. Největší česká automobilka proto musela přerušit výrobu. Její zaměstnanci zůstanou doma za běžnou denní mzdu. Do chrastavského povodněmi poničeného závodu poslala firma i tým odborníků, kterým se daří zatím aktivovat poškozené stroje. Podle informací se v poničené továrně má už o víkendu rozjet naplno výroba. Problém je ale v tom, že dostatek interiérových stropů do Škodovek bude k dispozici až příští týden. Mladoboleslavská automobilka přijde během této odstávky o zhruba dva tisíce šest vyrobených aut. Pro Radiožurnál Jana Huzilová, Mladá Boleslav.

Nepovolený pochod v ulicích Moskvy

Jana VESELOVSKÁ:
Zhruba tři desítky příznivců ruské opozice zadržela milice při nepovoleném pochodu v ulicích Moskvy. Velká přesila příslušníků bezpečnostních sil obklopila několik desítek protestujících, kteří požadují demisi starosty Jurije Lužkova. Vadí jim jeho nedbalý přístup k řešení extrémního počasí, které metropole v posledních dnech zachvátilo. Ve chvílích, kdy město sužoval kouř, vedro a smog, odpočíval na dovolené, z ní se vrátil až po několika dnech, za to ho kritizoval i premiér Ruské federace Vladimir Putin, který se jinak řadí k jeho spojencům.

Nový film Nebe peklo

Jana VESELOVSKÁ:
Dnes vstupuje do kin nový film Davida Čálka Nebe peklo. Snímek portrétuje komunitu lidí, kteří praktikují netradiční sexuální praktiky. Režisér zpracovává toto bizarní téma velmi civilně bez snahy skandalizovat. Autor natočil přes 80 hodin materiálu, většinou jen s pomocí zvukaře. Při některých scénách si dokonce musel vystačit sám, aby neporušil intimitu okamžiku.

David ČÁLEK, režisér:
Jsme se snažili udělat ten film takový, aby si tam každý našel to svoje a vlastně dokázal si za ty tři naše hrdiny dosadit buďto sebe nebo svýho partnera, na kterého by si, myslím, že by se třeba po shlédnutí toho filmu mohlo dívat jakoby s větší tolerancí.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Stát bude garantovat úvěry obcím, které zasáhla velká voda. Slibuje to ministr zemědělství Ivan Fuksa. Dozvíte se podrobnosti. Zeptám se, jestli by vláda měla pomáhat lidem, kteří žijí v záplavových oblastech. A taky, jestli ministr kultury vypíše nové výběrové řízení na šéfa Národní galerie. Taky Jiří Besser bude naším hostem.

Stát bude garantovat úvěry obcím, které zasáhla velká voda

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Stát se zaručí za úvěry, o které zažádají obce poničené posledními povodněmi, řekl to dnes na návštěvě jedné z nich v severočeských Heřmanic šéf resortu zemědělství. Banky jsou totiž vůči nim velmi obezřetné a nerady půjčují i na běžné investice. Vesnice mají pouze malé majetky a ty finančním ústavům jako garance nestačí. Zmíněná podpora státu si podle ministra Ivana Fuksy z ODS vyžádá i legislativní úpravu. Jakou, zeptám se přímo jeho. Dobrý den, pane ministře.

Ivan FUKSA, ministr zemědělství /ODS/:
Dobré odpoledne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co bude tedy třeba změnit, aby mohl stát pomoci vyplaveným obcím tak, jak jsem to už naznačila, jak jste řekl dnes v Heřmanicích.

Ivan FUKSA, ministr zemědělství /ODS/:
Tak vycházím z toho, že je dobré dělat ... realizovat pomoc starostům, stejně jako jsme v rámci protikrizových opatření udělali součinnost s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, která pomáhala exportérům garantovat jim úvěry, tak obdobně si myslím, že PGRLS bude ideálním partnerem pro to, aby právě těmto malým obcím mohl garantovat poskytnutí úvěru, ty malé obce mají problémy s bankami a banky se nechtějí smířit s tím, že ten majetek je za jejich /nesrozumitelné/. A je to opatření, které stát skutečně jako s reálnýma penězma jako nebude mít nic společného, pouze tu garanci samotnou. Budeme hledat, nebo respektive zadal jsem ji úkol, našim úředníkům, aby připravili návrh legislativní úpravy a zítra se dozvím rozsah těch potřebných úprav.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Víte už alespoň předběžně, kdy by mohlo být toto opatření platné?

Ivan FUKSA, ministr zemědělství /ODS/:
Tak v tuto chvíli samozřejmě nevím, protože je to věc, která se zrodila přímo na místě, na základě zkušeností, kteří mi oznamovali starostové malých obcí, takže zítra budu mít na stole tento návrh a podle toho se připraví časový scénář i, jak by se to mohlo změnit tak, aby tyto záruky mohly být poskytovány co nejdříve a navíc na druhou stranu ty obce budou ještě několik dnů, možná týdnů sčítat ten rozsah škod, než se na to připraví nějaký úvěr, nějaký dotační titul, tak to bude ještě nějaký čas trvat, takže není to otázka jednoho nebo dvou, tří dnů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A bude třeba měnit zákon, to znamená, budete muset potřebovat souhlas celé Poslanecké sněmovny?

Ivan FUKSA, ministr zemědělství /ODS/:
Tak v tuto chvíli na to vám nedokážu odpovědět, pokud analýza dopadne tak, že nebudeme, tak o to to bude daleko jednodušší, pokud samozřejmě budeme, tak ve zrychleném řízení v Poslanecké sněmovně myslím, že bude většinová politická vůle, aby se takovéto opatření přijalo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste na druhou stranu také prohlásil, že stát ani obce by neměly přispívat na obnovu majetku v oblastech už podruhé postižených záplavami, za jakou dlouhou dobu podruhé.

Ivan FUKSA, ministr zemědělství /ODS/:
Ne, ne, já to upřesním, ne v oblastech, ale konkrétní poškozených nemovitostí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V obcích, nemovitostí.

Ivan FUKSA, ministr zemědělství /ODS/:
Konkrétně, byl jsem, byl jsem u obecního domů, které byly už podruhé zničeny, tentokráte jsme to viděli na vlastní oči v Chrastavě, kde polovina obecního domu zmizela a pod tím domem teče normálně nová řeka, samozřejmě, že logická úvaha, pokud takto soukromníci se rozhodnou investovat už potřetí do totálně zlikvidovaného domu, tak tam pravděpodobně asi nic nezmůžeme, ale myslím si, že stát má právo na to, nařídit toto státnímu ... provozovatelům státního majetku, ale zároveň i provozovatelům a vlastníkům komunálního majetku, aby skutečně takto nevyhazovali peníze a ty domy, které byly zlikvidovány tou povodňovou vlnou a vůbec tou povodní, tak by skutečně nemělo smysl, aby se stavěly znova, ale aby se postavily na bezpečném místě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na to ale řada lidí peníze mít nebude. Pomůže nějak stát?

Ivan FUKSA, ministr zemědělství /ODS/:
Tak já jsem úvěr ve vztahu ke státu a k samosprávě, jak jsem říkal před chvilkou, tak toto nařízení my samozřejmě, že nemůžeme dát lidem, o tom jsem nemluvil, já jsem mluvil pouze o doporučení a pokynů, k /nesrozumitelné/, a to v tuto chvíli je jednoznačně majetek státu a doporučení pro samosprávu, to znamená, majetek měst a obcí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Přesto, pomůže nějak stát, když se rozhodnou obce vyhovět?

Ivan FUKSA, ministr zemědělství /ODS/:
Tak stát může pomoci získáním novým pozemků, a to prostřednictvím pozemkového fondu, kde už asi před třemi týdny jsem zadal úkol pro pozemkový fond, aby mi vytvořili databázi pozemku, které by šly směňovat, nejenom pro tyto povodňové účely, ale pro výstavbu protipovodňových opatření, takže v tomto, v tomto případě stát může pomoc, že té obci buď daný pozemek smění, pokud zrovna na současným pozemku obce se teďko nachází řeka, která je, která je v gesci státu, ale samozřejmě bude to případ od případu individuální přístup k jednotlivé obci, která o to požádá, tak budeme se o tom bavit a budeme chtít vyhovět.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Upřesňuje ministr zemědělství Ivan Fuksa z ODS. Děkuji za váš čas, na shledanou.

Ivan FUKSA, ministr zemědělství /ODS/:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si i vy, že by stát měl podporovat spíš odchod lidí ze záplavových oblastí než přispívat na obnovu poničených vesnic? Pište nám buď mailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz nebo SMS ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Diskutovat budou Jiří Schwarz z Národohospodářské fakulty. Dobrý večer.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty VŠE:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta, dobrý večer.

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto, zamýšleli jste se ve vaší obci, kterou taky zle poničily povodně, jestli je rozumné investovat peníze do oprav domů, které jsou řece nejblíž?

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
No, myslím na to už od neděle od večera a myslím si, že na té úvaze něco racionálního je, že by v té záplavové oblasti na stoletou vodu měl stát nastavit nějaký program, kterým tam prostě utlumí ty domy, které tam teď stojí, jestli to mám říct takto.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kolik domů to je, jaké části vaší vesnice se to týká?

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
My jsme město ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pardon, vaší obce.

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Chtěl jsem říct, že ta stoletá voda se týká možná nějakých 100, 120 domů, ale myslím si, že by se mělo rozlišovat, protože část těch domů je postavena tak, že stojí v záplavovém území a přesto neměly vodu v obytných místnostech, protože byly postaveny třeba před 100 lety a ještě se tam neztratila ta historická paměť toho, že ty povodně prostě jednou za 20 a 30 roků přicházejí, bohužel nejvíc postiženy byly ty nové domy nebo relativně nové domy, jejichž majitelé tak velkou povodeň prostě nikdy nezažili, takže já si myslím, že to nelze použít plošně, ale ty domy, které byly poškozeny více, tak tam by se mělo přemýšlet, jakým způsobem namotivovat vlastníky k jejich přesunutí někam jinam.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane docente Schwarzi, jak by podle vás ta motivace měla vypadat z pohledu ekonoma nejlíp, jak ty lidi přesvědčit, aby šli jinam, než tam, kde je riziko povodní velké?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty VŠE:
To je skutečně velmi složitý problém, protože lidé samozřejmě inklinují k tomu místu, kde vyrůstali a kde mají hroby svých rodičů, takže zcela opustit toto místo je velmi těžké. Nicméně domnívám se, že skutečně opravovat a investovat do oprav těch domů v záplavových územích je velmi iracionální. Takže ten návrh, že by stát poskytl půdu z pozemkového fondu, která by se směnila s obcemi, která by se směnila s obcemi a ty obce poskytly pak tuto půdu svým občanům bezplatně si myslím, že je velmi vhodné. No, a pak už samozřejmě využít standardních nástrojů podpory bydlení, jako je například stavební spoření, respektive poskytnutí hypoteční půjčky a postavit tyto domy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto, slyšeli jsme před malou chvílí ministra zemědělství Ivana Fuksu, který říkal, že právě, jak tady také správně pan docent připomněl, by se mohly ty pozemky směňovat v rámci pozemkového fondu, byla by to pro vás schůdná cesta?

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Já si myslím, já si myslím, že rozhodně, já si myslím, že každá samospráva uvažuje velice racionálně i my bychom se vlastně nebránili ani tomu použít na výstavbu nových domů pozemky, které v tuto chvíli město vlastní, protože my samozřejmě chceme udržet obyvatele ve městě, v obci, a ta nabídka pana ministra zemědělství je samozřejmě zajímavá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je, jestli už jste tedy mluvil s těmi lidmi, kterých by se to týkalo, myslíte si, že je ta možnost reálná, že by šli dobrovolně, i když by dostali tedy samozřejmě pozemek, nehrají tady roli nějaké ty emocionální vazby k domům, nebo k místům, kde vyrostli, narodili se?

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Tak emoce tady samozřejmě hrají roli a velkou. Já jsem dnes ráno stál u domu, který se zrovna bourala a mluvil jsme s jeho majitelem. Byla to poněkud složitá chvíle, ty slzy v těch očích byly, ale ten člověk říkal, já chci bydlet v Hrádku, ale na tomhle místě už dům nepostavím, takže já si myslím, že potom, co ti lidé zažili, tak přes ty emoce budou schopní uvažovat racionálně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane docente Schwarzi, myslíte si, že nejen tou směnou pozemků z pozemkového fondu, ale třeba i něčím jiným by stát mohl pomoc, našly by se peníze v rozpočtu podle vás?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty VŠE:
Já se domnívám, že to bude velmi, velmi složité, domnívám se, že peníze pro případný výkup domů nebude mít státní rozpočet k dispozici, protože těch domů je skutečně mnoho, které jsou postaveny v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi a znamenalo by to precedent a velký závazek do budoucnosti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto, jak to vůbec teď vypadá v Hrádku nad Nisou?

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
No, my teď dokončujeme čerpání sklepů a vyklízení a díky tomu, že nám výrazně pomáhá armáda a dobrovolníci, tak se ty práce pomalu pohybují směrem vpřed a čeká nás ještě uklízení veřejných prostranství v tom záplavovém území, čeká nás obnova našeho rekreačního areálu, myslím si, že to bude ještě na dlouho.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Budete, respektive využijete té možnosti, o které mluvil také pan ministr zemědělství, že stát bude garantovat obcím přístup k úvěrům.

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
No, tak ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Budete to potřebovat?

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Doufám, že úvěru nebudeme muset využívat. A věřím, že se nám podaří to obnovu těžko dostat do priorit našeho rozpočtu na rok 2011, ale v tuhle tu chvíli, řekl bych, na konečné rozhodnutí je ještě poněkud brzy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane docente, řekněte mi, co vy říkáte na ten nápad pana ministra zemědělství, že by stát garantoval úvěry obcí s malým majetkem?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty VŠE:
Já to, já to považuji za rozpočtově velmi rizikové rozhodnutí, protože to může způsobit někde méně odpovědné chování a jednání, než situace, kdy tyto garance nebudou. Takže mně se to zdá rozhodnutí, u něhož ne zcela vidíme důsledky a vůbec tyto důsledky neumíme kvantitativně vyjádřit, a to znamená vždycky velká rozpočtová rizika, rizika, že nakonec to zaplatí všichni daňoví poplatníci.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pan ministr Fuksa ale ujišťoval, že finančně by s tím v podstatě stát neměl mít žádný problém, že by šlo jenom u tu garanci?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty VŠE:
No.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dá se to slíbit?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty VŠE:
No, tak garance a ... jako garance, za co, jo, to je třeba vy, když prostě něco garantuju, tak musíme být připraven závazek převzít. A tento závazek patrně má materiální nebo finanční podobu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říkáte, že to nejde ani vyčíslit tento závazek, v tuto chvíli.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty VŠE:
No, já se domnívám, že je to velmi složité vyčíslit, a nejen v tuto chvíli, ale i v budoucnu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto, ještě jednu věc, podle meteorologů se na republiku ženou opět deště, připravujete se nějak na příští hodiny nebo na následující víkend?

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Je pravda, že jsme v krizovém štábu řešili ty informace, já myslím, že v tuhle chvíli nemůžeme udělat nic jiného, než být připravení, pokud se ta situace bude zhoršovat, ale podle těch posledních informací, a sledujeme tady na Internetu poslední informace a radary a server Českého hydrometeorologického institutu, tak věříme, že se nám to, že se nám ta situace vyhne a my budeme muset sahat k opatřením, jako je evakuace obyvatel.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Přejeme to i my a loučím se starostou Hrádku nad Nisou Martinem Půtou. A taky s Jiřím Schwarzem z Vysoké školy ekonomické. Díky, pánové, na shledanou.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty VŠE:
Na slyšenou.

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Na shledanou.

Ministr kultury zrušil výběrové řízení na šéfa Národní galerie

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jedním konkurzem jsme publicistiku dnešních Ozvěn zahájili, jiným ji uzavřeme, a sice otázkou, která hned od nástupu do úřadu začala zaměstnávat nového ministra kultury Jiřího Bessera z TOP 09. Komu svěřit vedení Národní galerie po dlouholetém řediteli Milanu Knížákovi. Výběrová komise před pár měsíci doporučila renomovaného historika umění Jiřího Fajta, tehdejší ministr Václav Riedlbauch ale definitivní slovo neřekl. Teď je to na novém šéfovi resortu. Dnes by mohl mít jasněji po schůzce s panem Knížákem. Dobrý večer, pane ministře.

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Takže, k čemu jste dospěli při pohovoru s nynějším šéfem galerie?

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/:
Tak já nechci, aby to bylo interpretováno tak, že to nějaký dohovor /nesrozumitelné/ žákem, to v žádném případě tak není, žák byl akorát poslední v řadě, protože se ho to osobně týkalo a odnesl si tady odsud informaci, že nemůže počítat s tím, že bude ve funkci do konce roku 2011, tak jak bylo původně stanoveno.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Že odejde dřív, já se omlouvám, že do toho vstupuji, vy jste mu řekl jasně, že odejde dřív?

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/:
Já jsem mu řekl jasně, že odejde dřív. A on odcházel s tím, že moje rozhodnutí bude muset akceptovat, tak jsem se rozešli a následně, protože jsem si udělal závěr z této schůzky, a měli jsme připravený materiál, který jsem projednával postupně i s členy komise, procházel jsem všechny dostupné materiály, které běžný občan nemůže mít k dispozici, byly i pod vlastně jakýmsi utajením, bylo potřeba některé věci rozšifrovat, přišlo mi to v některých chvílích až téměř humorné a teprve dnes, když jsem tyto všechny věci si srovnal v hlavě, tak samozřejmě i s náměstkyní zodpovědnou za gesci, do které spadá Národní galerie, tak jsem přijal závěrečné resumé. A jste první, komu sdělím, že jsem se rozhodl vyhlášené výběrové řízení z 25.února 2010 obsazení funkce generálního ředitele Národní galerie v Praze zrušit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ty hlavní důvody, pane ministře, proč?

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/:
Hlavní důvody, které mě k tomu vedou, jsou již publikovány, musím říct, že výběrové řízení nebylo jasně vypsané, že nebyl učiněn jasný závěr, bylo to vypsáno za minulého vedení ministerstva a musím říct, že není mým stylem, abych věci, které jsou od začátku nejasné, potom podepsal a byl ten, kdo v této věci rozhodne. Chci, aby bylo jednoznačně řečeno, že toto své rozhodnutí činím zásadně na základě výhrady uvedené v tom publikovaném inzerátu, která umožňuje ministrovi kultury toto výběrové řízení kdykoliv v jeho průběhu zrušit, ale to by bylo málo, připravili jsme ještě rozhodnutí ministra kultury ve věci toho výběrového řízení, kde přílohou tohoto oznámení je to, je jasně popsáno, včetně termínu rozhodnutí ministra kultury, které je spojeno s následujícími a navazujícími rozhodnutími, a to bude dnes večer uveřejněno v co nejkratší době na webu ministerstva kultury.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kdy vypíšete nové výběrové řízení?

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/:
Vypsání nového výběrového řízení bude postupně připraveno. A nové výběrové řízení bude vypsáno k 1. 1. 2010.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že budete mít z čeho vybírat, že uchazečů bude dostatek?

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/:
Já věřím, že se situace výrazně změnila a myslím si, že i důvody, které mě vedly k tomuto rozhodnutí, částečně zobrazuje právě ten harmonogram navazujících rozhodnutí a že kdo to skutečně myslí s Národní galerií dobře, tak bude minimálně personifikovat to, že teď tam je pan profesor Knížák a ten je tam velice dlouho, já si ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pardon, že do toho vstupuji ...

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/:
... ambiciózní, já si kladu ambiciózní cíl k 1. 6. jmenovat nového ředitele, generálního ředitele Národní galerie. Je to, věřte tomu, že po prozkoumání všech věcí si dnes uvědomuji, že to je velice ambiciózní cíl toto udělat. Je jednoduché jednoho člověka odvolat, druhého jmenovat, ale musím mít jistotu, že ten jmenovaný bude lepší, samozřejmě můžete mi říct, to nemáte nikdy, já věřím, že se to tomu týmu, který je tam popsán, povede.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí ministr ...

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/:
... je to o veřejném diskursu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí ministr kultury Jiří Besser. Díky, na shledanou.

Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poslouchal ho publicista, výtvarný kritik z týdeníku Respekt Jan Vitvar. Dobrý večer.

Jan VITVAR, publicista, výtvarný kritik z týdeníku Respekt:
Pane Vitvare, slyšel jste to taky, ministr kultury ruší výběrové řízení na šéfa Národní galerie. Co vy na to?

Jan VITVAR, publicista, výtvarný kritik z týdeníku Respekt:
Já už jsem to slyšel před chvílí, protože jsem shodou okolností dneska s panem mistrem mluvil, on trošku se přeřekl, protože on říkal, že to výběrové řízení vyhlásí k 1. 1. 2010, což by bylo ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To už by tedy asi nestihl.

Jan VITVAR, publicista, výtvarný kritik z týdeníku Respekt:
Což by teda bylo úplně skvělý ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Všichni chápeme, že až ten příští rok, ano.

Jan VITVAR, publicista, výtvarný kritik z týdeníku Respekt:
Ano, to je bohužel až 2011, ale neřekl podstatnou informaci, a to sice, že nový ředitel Národní galerie má být známý 1. června 2011.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ne, to řekl, že má tu ambici.

Jan VITVAR, publicista, výtvarný kritik z týdeníku Respekt:
S tím, že by se mu to pak předávalo vlastně tři měsíce, takže vlastně Milan Knížák by skončil v Národní galerii 31. srpna. Takže to je taková čerstvá novinka, která mě trochu zaráží, protože vlastně to vypovídá o tom, že v Národní galerii asi panují hodně, hodně zvláštní poměry, když vlastně, když si představíte, že předáváte někomu funkci tři měsíce, tak to se u nás nepředává ani, ani prezidentský úřad, takže se člověk může jenom domýšlet, proč to tak dlouho bude trvat a i vlastně proč se teď musí odkládat a hledat se opravdu člověk, který bude mít ambici s tou Národní galerií něco udělat, no, prostě znamená to pro mě takový signál, že je Národní galerie opravdu v nepořádku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Najde se ten člověk podle vás, přihlásí se například do konkurzu znovu lidé, kteří, jak teď už víme, se přihlásili zbytečně?

Jan VITVAR, publicista, výtvarný kritik z týdeníku Respekt:
No, já myslím, že se asi přihlásí znovu lidé. Já doufám, že se přihlásí i další. Já osobně bych třeba docela, docela jsem byl, docela jsem fandil panu, panu Jiřímu Fajtovi, kdyby to, který byl vyhlášen za takového neoficiálního vítěze, jak je známé, ale předpokládám, že on to asi nebude, protože kdyby to mohl být on, tak už by byl vyhlášený teď, takže pravděpodobně to bude někdo jiný. A je, jako bylo by určitě dobře, kdyby se přihlásili ještě další tváře, protože z toho, co jsem vlastně četl z těch dostupných dokumentů, který jsou k dispozici dneska ty přihlášky, tak vlastně opravdu žádný tam není úplně, úplně ideální, v tom má ministr určitě pravdu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslí si Jan Vitvar z časopisu Respekt. Děkuji i za váš čas, na shledanou.

Jan VITVAR, publicista, výtvarný kritik z týdeníku Respekt:
Díky, na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěny dne končí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na řadě jsou zprávy.

Senátní návrh na úpravu systému trestání řidičů podpořila vláda

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Senátní návrh na úpravu systému trestání řidičů podpořila vláda. Senátoři v něm chtějí zrušit bodový trest za malé překročení rychlosti, za alkohol do tří desetin promile, anebo nezapnutí světel. Naopak požadují přísnější tresty, když se někdo nepřipoutá bezpečnostními pásy, anebo ohrozí jiné účastníky provozu. Návrh teď putuje do sněmovny. Podle vlády je třeba také jednoznačně upravit provádění kontrol technického stavu, stanovit právo přednosti jízdy, anebo zavést parkovací průkazy pro zdravotně postižené.

Kvůli poničeným silnicím po povodních jsou zrušené nebo omezené některé autobusové linky

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Kvůli poničeným silnicím po povodních na severu Čech jsou zrušené nebo omezené některé autobusové linky, týká se to hlavně obcí Chrastava, Horní Vítkov, Hrádek nad Nisou, Heřmanice, Frýdlant, Bulovka nebo Dětřichov. Autobusové linky, které do jmenovaných oblastí aspoň částečně dojíždějí, jsou zadarmo, zjistila reportérka Eva Malá.

Eva MALÁ:
Bez náhrady jsou autobusové linky Frýdlant Dětřichov Chrastava. Mníšek Chrastava nebo Chrasta Nová Ves. Velmi obtížné je také se dostat do obce Višňová, kde povodeň také způsobila rozsáhlé poškození silnic. Lidé, kteří cestují autobusy, musí počítat s velkým omezením zastávek. Autobus se například nedostane do zastávek v Horním a Dolním Vítkově. Václavice, i zahradníka, Heřmanice, Lom až po zastávku HeřmaniceObratiště. Dále není možné dojet do zastávek Frýdlant Pod Zámkem. Frýdlant U Koruny, Raspenava v Aleji, Raspenava u Lávky nebo RaspenavaLékárna.

Francouzští muslimové se kvůli Ramadánu vracejí z dovolené

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Muslimové mají ode dneška Ramadán. Měsíční období půstu, kdy od svítání do západu Slunce nesmějí jíst, pít, ani oddávat se tělesným radostem. Platí to i pro Francii, kde žije nejpočetnější muslimská komunita z evropských zemí. Statistiky uvádějí až 6 milionů vyznavačů islámu.

Jan POKORNÝ:
Letos se začátek muslimského svátku projevil zejména na letištích. "Je tam opravdu nesmírné vedro," říká muž, který byl na dovolené u příbuzných v Maghrebu na severu Sahary. Teploty kolem 45 stupňů. Ve Francii není takové horko, takže omezení plynoucí z Ramadánu jsou snesitelnější. Jakkoliv je Ramadán svátkem duchovním, přizpůsobuji se mu i obchůdky s tradičním arabskými jídlem. "Normálně mám v srpnu dovolenou, tento rok jsem v práci," říká prodavačka a ukazuje na zajímavé laskominy od datlí až ke klobáskám, které muslimové ale mohou jíst až po setmění. Připravuje také speciální směsi, které nasytí a ještě obsahují dostatek vody, aby člověk dodržující Ramadán při namáhavé manuální práci byl co nejméně unavený. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Záplavy si vybírají další daň, výrobu musí přerušit automobilka Škoda. Měl by být na západě Čech znovu vztyčen pomník socialistickým pohraničníkům? To je téma dnešní diskuse. A zajímáme se taky o osud severokorejských fotbalistů, které komunistický režim odsoudil kvůli prohře na světovém šampionátu.

Mladoboleslavská Škodovka zastaví kvůli povodním výrobu

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mladoboleslavská Škodovka zastaví kvůli povodním výrobu. Velká voda totiž zaplavila chrastavskou továrnu Grupo Antolin Bohemia, která dodává interiérové stropy potřebné pro všechny modely. Automobilka přitom nemá žádné v zásobě. Ve spojení jsem s Jaroslavem Černým ze společnosti Škoda Auto. Dobrý večer.

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
Hezký večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Černý, výroba ve vašem závodě v Mladé Boleslavi se má zastavit zítra ve dvě hodiny odpoledne. Bude se to týkat i nějakých dalších provozů Škodovky?

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
Tak zítra ve dvě hodiny odpoledne ukončíme výrobu modelů Fabia a Octavia v Mladé Boleslavi. Tím pádem i vozů modelů Octavia ve Vrchlabí. A poté následně v pátek bude ukončena po 14 hodině i výroba vozů Octavia Tour. Co se týče kvasinského závodu, tak tam vyrábíme modely Yetti, Roomster a Superb. Tak tam dojde k zrušení mimořádné směny, která byla plánována jak z pátka na sobotu, noční směna, tak v sobotu na neděli.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na jak dlouho tuhle nedobrovolnou odstávku vidíte?

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
Tak je dáno, že v pondělí budeme moci normálně zahájit výrobu, protože náš dodavatel postupně obnovuje tu výrobu a vypadá to nadějně, že dnes nebo i zítra už tu výrobu obnoví a v pondělí nám bude vlastně dodávat ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A Škodovka tedy neuvažuje o tom, že by si našla jiného dodavatele, nešlo by to ani tak rychle.

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
Podívejte se, na /nesrozumitelné/ dodavatel takového speciálního dílu, který se vyrábí na speciální lince, trvá minimálně tři čtvrtě roku, a to prostě nejde. Ale Grupo Antolino, víte co, nemůže za to, že se toto stalo. To není chyba dodavatele, je to prostě vyšší moc. A to nedokáže nikdo ovlivnit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říkáte, že postupně tato továrna začíná rozjíždět výrobu, dá se ale předpokládat, že to asi nebude úplně plný provoz, tedy myslíte si, že i Škoda Auto bude od pondělka najeta na úplně plný provoz bez nějakých omezení?

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
My najíždíme od pondělí na normální plný provoz u všech modelů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pokud se tedy týká toho pátku a zřejmě i poloviny čtvrtka, budete to zaměstnancům účtovat nebo připisovat jako dovolenou nebo jako volno.

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
Ne, ne, ze zákona je to překážka na straně zaměstnavatele a zaměstnanci dostanou normální plat, jako kdyby chodili do práce.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká Jaroslav Černý z firmy Škoda Auto, díky, na shledanou.

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
Taky, na shledanou.

Má se do centra Domažlic vrátit symbol minulého režimu socha pohraničníka se psem?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
20 let už je možné Domažlicemi projíždět svobodně z východní na západní stranu a taky naopak. Zdánlivá samozřejmost, o které ale před rokem 89 hodně lidí marně snilo. A řada z nich za touhu uniknout z komunistického vězení zaplatila na hranicích s tehdy západním Německem tu nejvyšší ceny, taky proto po převratu, který železnou oponu zrušil, zmizela z tohoto západočeského města příznačná socha pohraničníka se psem. Potud scénář podobný mnoha dalším, až na to, že některým obyvatelům Domažlic je to líto a rádi by skulpturu nazývanou taky golem a prasátko vrátili do městského centra. Co si o tom myslíte vy, pište nám buď mailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz. Nebo SMS ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Diskutovat budou předseda okresní rady Klubu českého pohraničí František Meca. Dobrý den.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Dobrý den z Domažlic.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A historik z Archivu bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Pulec. Dobrý den.

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Meco, vaše organizace sdružuje bývalé pohraničníky, otázka je jednoduchá, proč tak moc stojíte o to, aby se vrátil ten pomník, ta socha, o které jsme mluvili, tedy pohraničníka se psem do centra Domažlic.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Máme takový názor, že Domažlice jako pohraniční okres, jehož součástí byla i pohraniční stráž a do historie Domažlicka patří i s tou sochou pohraničníka.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy si nemyslíte, že je to, mírně řečeno, kontroverzní, co ta socha zachycuje?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
No, já myslím, že ne, protože ochrana státní hranice se konala podle tehdejších platných zákonů tehdejšího suverénního státu, člena Organizace spojených národů, s většinou zemí světa, zemí diplomatické zastoupení, takže Československá republika to nebyl žádný samozvaný stát, ale celým světem uznávaný suverénní státní útvar a měl nezadatelné právo řešit ochranu a obranu svého území. Stejně jako dnes tak činí i Spojené státy americké na hranici s Mexikem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Srovnáváte tedy minulou dobu se současnou. Pane Pulče, vy se dlouhodobě věnujete mapování osudu těch, kteří se snažili přejít Železnou oponu a zaplatili za to životem. Co říkáte na tyto argumenty, které obhajují návrat sochy pohraničníka se psem do Domažlic?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
No, pokud se týká ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ne, já jsem oslovila pana Pulce, jestli je možné, aby reagoval.

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
Takže na tyto argumenty, tyto, pokud má stát v Domažlicích pomník, který má oslavovat tehdejší dobu, jak říkal kolega, ta doba nebyla taková, ta doba byla zvrácená a stavět pomník, který má oslavovat tuto dobu nebo postavit pomník v bezpečnostní složce, která se podílela na usmrcení mnoha stovek nebo bezmála tří stovek nevinných lidí, mi přijde návrat k té zvrácené době a /nesrozumitelné/ zvrácené doby do doby současné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ona řada lidí, kteří se tehdy účastnili hranic, říká, že plnila rozkazy, že prostě nic jiného nezbylo. Podle toho, co vy během svého bádání, a určitě se tomu věnujete řadu let, víte, je to skutečně tak nebo někdy to byla i přílišná horlivost pohraničníků, která stála za ztracenými a zmařenými životy.

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, tak musíme vlastně tu odpovědnost rozlišovat v několika rovinách. První odpovědnost je odpovědnost těch, kteří tento systém na hranicích zavedli, zavedli tedy systém, kdy změnili přestupek, viz dnešní, dnešní vlastně situaci na hranicích, kdy vlastně za přestupek tehdy do roku 48 byl jako přechod, nedovolený přechod hranic přestupkem, po roce 48 se za to, se to překvalifikovalo na těžký trestný čin a umožnilo, organizovala se ozbrojená složka, která umožnila střílet za toto, vlastně za ten přestupek, který byl od té doby. Takže odpovědnost leží na těch, kteří to zavedli, tento systém, pak dále na těch, kteří ho udržovali jako osoby s povoláním, kteří si dobrovolně zvolili tuto profesi, toto povolání, toto poslání. A třetí rovina je rovina příslušníků PS, kteří byli odvedeni v rámci plnění základní vojenské služby, samozřejmě zde nebudu sahat do svědomí, to má každý pohraničník, který tady sloužil, který použil zbraň proti prchající osobě a eventuálně neozbrojené, i takové případy jsem našel.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Meco, vy jste sám osobně sloužil u pohraniční stráže?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Nesloužil jsem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pouze zastupujete sdružení, ale určitě znáte tedy názory těch pohraničníků, připouští si někdo z nich osobní zodpovědnost za to, že na hranicích umírali lidé, kteří neměli jinou vinu, než že nechtěli žít v komunistickém státě, v totalitním státě?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
S takovým názorem jsem se nesetkal, myslím si, že pokud jsou nějaký, že byli v nějakém masovém měřítku, ale chtěl bych říci, že svévolné použití zbraně bylo vyloučeno, byly stanovené podle předpisu přesné zásady pro jeho použití, které musel na 100 procent ovládat kdykoliv každý pohraničník. A podle toho se taky ta služba na státních hranicích vykonávala.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Meco, možná si nerozumíme, já se ptám na to, jestli se někdo ve vašem spolku, který sdružuje bývalé členy pohraniční stráže, zamýšlí nad tím, že to prostě nebylo správné střílet po lidech, kteří se neprovinili vůbec ničím, než tím, že chtěli opustit republiku, což jim zaručuje svoboda pohybu, svoboda, Ústava, kterou dnes například uznává i Česká republika?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
S takovým názorem jsem se nesetkal, ale chtěl bych říci, že každý, který uposlechl výzvy pohraničníka k zastavení, tak se mu nic nemohlo stát, to prostě jsou, prostě pomluvy a je to nepravda, že se střílelo, prostě jako na lovnou zvěř a tak dále.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Pulče, vy shromažďujete, já už jsem to říkala, archiválie, které dokumentují případy, o kterých mluvíme, jak to bylo, je to skutečně tak, když už tedy na chvíli přistoupíme na tu rétoriku, co se mohlo podle tehdejších zákonů nebo byly překračovány i ty při ostraze socialistických hranic?

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tak samozřejmě při zjišťování případů osob proti nestátní hranici jsme se v mnoha případech setkal se skutečností, že byly vyšetřovací zprávy o použití zbraní proti osobám zfalšovány tak, aby to použití zbraní bylo v souladu s tehdy platnými předpisy a tudíž ty pohraničníci, kteří prováděli zásah, nemohli být stíháni. Je to, tento případ falšování vyšetřovacích zpráv nebyl ojedinělý a když jste v případě použití zbraně byl zpravidla na místě a pouze svědek ze strany pohraniční stráže, tak pak toto historické zkoumání to staví do poněkud složité roviny, ale podařilo se v mnoha případech rozkrýt i takové případy, kdy došlo k falšování, k falšování zpráv a pohraničníci používali zbraň v rozporu s tehdy platnými předpisy. Ostatně jeden pohraničník byl odsouzen za to, že použil zbraň v rozporu s platnými předpisy, po roce 90 byl odsouzen.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Meco, když jsme u toho, jak vnímali tehdejší pohraničníci svou roli, jak, pokud se tedy k tomu můžete vracet s těmi lidmi, kteří vykonávali toto povolání, nebo tuto službu, jak to vnímali?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
No, já si myslím, že ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jako nutné zlo nebo byli rádi, že můžou vykonávat službu na hranicích?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Sloužili tehdejšímu režimu, tehdejší socialistické vlasti, podle toho, jak, podle zákonů, podle platných předpisů, podle platných tehdejších ustanovení, to je, to je evidentní, to je skutečnost.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy shromažďujete například názory obyvatelů Domažlic, ptáte se i jiných, než členů svých sdružení na to, zda by se měla socha pohraničníka se psem vrátit do centra města.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
No, já sleduju Domažlicko, často týdeník Domažlicko, kde k této věci jsou vyslovovány nejrůznější názory, teď ten poslední, ten poslední názor pana Wolfa, místostarosty, města Domažlice naprosto negativní, ten dokonce, ten dokonce ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je proti tomu.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Je proti tomu. A ten dokonce se pohoršuje nad tím, že by měla být zavedena diskuse o navrácení prostě sochy pohraničníka a tak dále, ale ve většině případů těm dotazovaným lidem to nevadí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posluchači nám píší, názory se různí, i když převažují ty, které říkají, že socha by se vracet neměla, jeden posluchač nám dokonce vyčítá propagaci komunismu, chtěla bych říct, že samozřejmě zastupujeme i druhý názor, ten tady zastává pan Pulec, historik Archivu bezpečnostních složek, teď na vás otázka, vy už jste zmínil, že jeden pohraničník byl odsouzen za to, že užil zbraň nesprávně, řekněme tomu tak, ale byl někdo z vyšších kruhů ten zodpovědnější odsouzený po roce 89?

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, tak bohužel postih posunout do těchto, postih bývalých příslušníků pohraniční stráže se nepodařilo posunout do těchto rovin, byly pokusy stíhat tehdejšího velitele pohraniční stráže Hlavačku za vedení elektrické, elektrického zařízení v ochraně hranic, to bohužel tento pokus bohužel ztroskotal ze zdravotních důvodů, takto alespoň zdůvodňovali justiční orgány, dále byl pokus stíhat trestně tehdejšího velitele nebo, myslím, že náčelníka štábu, teď přesně nevím, generálmajora Šátka, ale bohužel i tento pokus ztroskotal ze zdravotních důvodů. Byl odložen, myslím, že /nesrozumitelné/ ze zdravotních důvodů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posluchač Vladimír nám píše, že služba na hranicích byla vyhrocená, nepíše tedy, jestli byl jedním z jich příslušníků, ale je to pravděpodobné, lidé byli léta masírováni propagandou, nikdy jste nevěděli, píše posluchač, zda narušitel není ozbrojen, co udělá, podle toho, co vy víte, byli lidé ozbrojeni často ti, kteří odcházeli za hranice, je to vůbec tak?

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
Prosím vás, musíme se vžít do tehdejší doby, kdy skutečně, vy jste používala výraz masírování, ti pohraničníci, těm bylo 19 až 21 let, byli vlastně soustředěni nejdříve do výcvikových středisek, pak byli na pohraniční roty, roty prvního sledu, které prováděly tu vlastní ostrahu a tam vlastně žili de facto bez kontaktu ostatních společností a byli právě pod tady tou masáží, jednak, a součástí toho bylo, že jim bylo vysvětlováno, že prostě narušitel chodí ozbrojen a že prostě bude opětovat palbu, nebo že prostě bude střílet první tak, aby na toto eventuálně byli připraveni, ale já zmíním počty, které nejsou zatím definitivní, ale opírají se o studium archivních materiálů, o život přišlo na hranicích během služby zhruba 650 pohraničníků a z toho 12 jich padlo, zhruba 12 jich padlo při střetu podle tehdejší terminologie s narušitelem. Když se to vezme v celkové sumě zadržených osob, počet, kdy lidi s sebou nosili zbraň, tak je mizivé, a ještě mizivější procento je těch, kteří jí použili tu zbraň proti hlídkám.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Meco, ten Klub českého pohraničí, který zastupujete v našem vysílání, shromažďuje příslušníky hraniční a pohraniční stráže z minulého režimu ty, kteří se dobrovolně účastnili této služby nebo jsou tam i někteří, kteří byli například jenom na základní službě a v podstatě moc nevěděli o co jde.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
No, my v rámci Klubu českého pohraničí máme /nesrozumitelné/ bývalých ochránců státních hranic, nejsou tam všichni bývalí pohraničníci, ale při každoročních setkáních v /nesrozumitelné/ se tohoto setkání zúčastňují vojáci základní služby, všichni ti, kteří jsou sympatizanti, rodinný příslušníci a podobně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A i ti mají stejný názor, jaký jste nám už tady popsal, že v podstatě plnili rozkaz a zákony země, která tady tehdy a vlády, která tady tehdy byla?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Ano, samozřejmě, proto se toho taky aktivně zúčastňuji.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Pulče, ještě jednu věc, jak na tom byli velitelé, důstojníci pohraniční stráže, jak byli proškoleni?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
No, každý ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já bych ráda pana Pulce, pokud by mi mohl odpovědět. Díky.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Dobře.

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tak i v rámci hierarchie nebo v rámci organizačních struktur pohraniční stráže byly střední školy, kde se doplňovalo střední vzdělání a později, myslím, že od konce 70. let, nebo od počátku 80. let byla zavedena i Fakulta ostrahy státních hranic na jaksi /nesrozumitelné/, tak byli proškolováni, pak byly různé periody, různá periodická školení, různá odborná školení, jako nevím, jak bych odpověděl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ně, mně jde o to, že jsem se dočetla, že řada z nich absolvovala i například školy v Rusku nebo školy KGB.

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, samozřejmě, jasně, jasně. KGB přímo, tak tam zpravidla studovali nebo absolvovali školu zpravodajci takzvaní, zpravodajci, to byla osoba kontrarozvědky a rozvědky v pohraniční stráži a další ..., prostě i odborné školy, ostrahy státních hranic absolvovaly i v Sovětském svazu, to byl nejvyšší stupeň toho vzdělání, by se dalo říct.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává historik z Archivu bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Pulec. A děkuji taky předsedovi okresní rady Klubu českého pohraniční Františku Mecovi, že se zúčastnili naší diskuse, díky, na shledanou.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Prosím vás, pěkně, mohl bych ještě jednu poznámku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ne, pane Meco, ne, nemůžete, už nemáme čas.

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
Prosím, na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Děkuji, na shledanou.

Osud severokorejských fotbalistů

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co jste udělali s fotbalovou reprezentací, ptá se federace FIFA Severní Koree. Množí se totiž informace, že komunistický režim sportovce za prohru na světovém šampionátu přísně potrestal. FIFA žádá oficiální potvrzení, že fotbalisty nikdo netýral. Koreanisty Petra Bláhy jsem se zeptala, jestli se dá čekat, že severokorejský režim odpoví pravdivě.

Petr BLÁHA, koreanista:
Je každopádně dobře, že se FIFA o osud fotbalistů i trenéra oficiálně zajímá. Zároveň nevidím důvod, proč by severokorejský fotbalový svaz na oficiální dopis FIFA neodpověděl. Avšak zároveň předpokládám, že půjde o zdvořilostní a nepříliš jasnou takovouto oficiózní odpověď ze strany severokorejského fotbalového svazu. Domnívám se, že i severokorejští fotbaloví funkcionáři si jsou vědomi, že jakýkoliv trest za prohru je skutečně fantastická absurdita, která nemá se sportem vůbec nic společného. A o trestu se tedy bude hovořit jen stěží, ovšem předpokládám, že budou uvádět něco o svých vlastních socialistických tréninkových metodách, které jsou pochopitelně věcí každého národního mužstva.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak alespoň podle zatím dostupných informací měl komunistický režim fotbalisty potrestat?

Petr BLÁHA, koreanista:
Tak já bych nejprve, jestli dovolíte, se zastavil u toho, proč vlastně k potrestání nebo k jakému trestání sankcí ten severokorejský režim přistoupil. Problém tkví v tom, že všechny oblasti života v korejské lidově demokratické republice, včetně sportu jsou skutečně ideologizovány ad absurdum. A ta místní komunistická ideologie je založena na neotřesitelném tvrzení, že severokorejský lid pod vedením dynastie /nesrozumitelné/ vytvořil neporazitelný socialismus korejského typu. A z toho důvodu v podstatě hovoří neustále o vítězstvích, porážku v korejské válce, samozřejmě Pchjongjang také vydává za vítězství a jakákoliv porážka je jaksi otřesením tohoto ideologického základu severokorejské, samotného severokorejského režimu. A tady je zajímavá informace o tom, že poté, co Korejská lidově demokratická republika, myslím tím reprezentace, sehrála poměrně dobrý zápas s Brazílií, tedy jedním z největších favoritů mistrovství svět, tak se severokorejské vedení rozhodlo, že bude dávat dokonce v přímém přenosu utkání své reprezentace s Portugalskem. A jak víme, tak s Portugalskem Severní Korea prohrála 7:0 a jaksi to bylo tím otřesením těch lží o neporazitelnosti KLDR v /nesrozumitelné/ slova smyslu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A k tomu trestu, jak alespoň podle dostupných informací vypadá?

Petr BLÁHA, koreanista:
Takže tady, když se hovoří o tom, o těch jakýchsi sankcích, tak je vhodné připomenout, že tu informaci přineslo Radio Free Asia a i ta zpráva není příliš jasná, opírá se o tvrzení jakéhosi čínského obchodníka a rovněž o nejmenovaný severokorejský zdroj a z pochopitelných důvodů, tedy uzavřenosti severokorejského režimu je velmi obtížné tu informaci ověřit. V prvé řadě ta zpráva hovořila o tom, že celé mužstvo bylo podrobeno asi šestihodinové veřejné kritice a vzhledem k tomu, že sebekritika je běžnou součástí každodenního života severokorejské společnosti, tak předpokládám, že podobné divadlo se skutečně odehrálo. Nicméně, jak říkám, Severokorejci jsou na to víceméně zvyklí. Ta největší kritika měla směřovat na trenéra reprezentace /nesrozumitelné/, o jehož osud se západní veřejnost nejvíce obává, ta zpráva uváděla, že snad měl být kritizován za to, že svým vedením vlastně zařadil důvěru nejvyššího vedení a v podstatě měl být zřejmě poslán na jakési nucené práce. Já bych to nějak nedramatizoval a domnívám se, že prostě ztratil důvěru toho vedení a nevidím důvod, že by měl být snad popraven nebo tak.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje koreanista Petr Bláha. Ozvěny dne končí.

autoři: ves , jve
Spustit audio

Více z pořadu