Ozvěny dne 11. 2. 2004

Protestní dopis Vladimíru Špidlovi

Schválení zatím poslední části reformy veřejných financí není vůbec jisté. Zvednout pro ni ruku totiž odmítá především celá řada zákonodárců nejsilnější vládní strany ČSSD. Vadí jim hlavně souběh hned několika zdražení, což podle nich neúnosně tvrdě postihne především méně majetné vrstvy lidí. Více než dvě desítky poslanců ČSSD proto poslaly Vladimíru Špidlovi dopis, kde vedení strany ostře kritizují. Jak dodává náš zpravodaj Vít Dvořák, nespokojenci také Špidlovi vytýkají dlouhodobě špatnou komunikaci uvnitř ČSSD.

Vít Dvořák: Naposledy řadu sociálních demokratů rozčílil Špidlův postup při vyjednávání s lidovci a unionisty o zvýšení daní. My jsme o ničem nevěděli, stěžuje si poslanec Karel Šplíchal.

Karel Šplíchal: My jsme se to dozvídali z médií až po koaličních jednáních a dostávali jsme do trapných situací, že jsme na to neuměli reagovat.

Vít Dvořák: Dopis nespokojenců, adresovaný Špidlovi, podepsali i další vlivní lidé strany, třeba Jan Kavan, Jan Hojdar nebo místopředsedkyně Sněmovny Jitka Kupčová.

Jitka Kupčová: Abysme prostě vedli daleko širší diskusi a to tehdy, kdy je ještě možno něco ovlivnit.

Vít Dvořák: Podepsal i šéf poslanců Petr Ibl, i když přiznává - může nás to poškodit.

Petr Ibl: Já si myslím, že to asi nepůsobí příliš dobře.

Vít Dvořák: Jiní ale nesouhlasí.

Jitka Kupčová: No to bysme potom prostě nemohli dělat nic. Nemohli bychom diskutovat, nemohli bychom mít různé názory.

Vít Dvořák: A Jitka Kupčová dodává - další podpisy přibývají. Vladimír Špidla chyby v komunikaci uvnitř strany přiznává.

Vladimír Špidla: To je problém, který má především technické příčiny, takže hledáme nějaký efektivnější systém.

Vít Dvořák: Mimořádné jednání poslaneckého klubu kvůli dopisu nespokojenců bylo svoláno na příští čtvrtek, dřív prý není čas.

Návrat zimy působí potíže

Totální kolaps zažívá hlavní tepna v zemi dálnice D 1. Po sněhové bouři na Vysočině je několik úseků zcela neprůjezdných. Vozovku blokuje množství uvízlých kamionů a havarovaných automobilů. Policie vyzývá řidiče, aby na dálnici vůbec nevyjížděli. Jak zjistila redaktorka Vladimíra Brávková, situace se dál zhoršuje.

Vladimíra Brávková: První velká nehoda se stala v 16 hodin na 128. kilometru.

Jan Vopálenský: Máme uzavřenou dálnici D 1, takže už někde od 125. kilometru by se měly tvořit kolony a mělo by to být neprůjezdné.

Vladimíra Brávková: Říká operační důstojník krajských hasičů Jan Vopálenský. Jednotka na místě stále odstraňuje následky nehody. Policie odklání dopravu přes Měřín.

Jan Teichner: Tady stojím vlastně už asi hodinu. Já jsem chvíli stál na tom 90. kilometru u Humpolce, tam jsem zastavil, tam do mě zezadu bouchnul s kamionem, no popojel jsem sem a tady stojím.

Vladimíra Brávková: Telefonuje ze 125. kilometru řidič autobusu Jan Teichner. Silničáři celý den vyzývají řidiče kamionů, aby raději nevyjížděli.

Projev silničáře: Nestačíme, nezvládáme to. No zvládáme, ale průjezdný opravdu se zimní výbavou. A kamiony ať radši stojí, ať radši nejezdí.

Vladimíra Brávková: Problémy jsou na Vysočině nejen na dálnici D1, ale nesjízdné jsou prakticky téměř všechny silnice.

Návrat zimy potrápil i silničáře a železničáře na Liberecku. Na železničních kolejích tam ještě dopoledne byly až dvoumetrové závěje. Vlaky jezdily se zpožděním, některé soupravy se musely zkracovat, protože motorové vozy by je na zasněžených kolejích neutáhly. Teď večer je už ale i na silnicích klid. Redaktorce Zdence Schovánkové to shodně potvrdily dispečinky v Jablonci, Liberci, Semilech i České Lípě.

Projev pracovníka dispečinku: Ty hlavní tahy jsou převážně mokrý.

Zdeňka Schovánková: A to znamená, že je sjízdnost na komunikacích prvních tříd dobrá. Vozovky jsou po chemickém posypu, na dvojkách a trojkách zůstávají zbytky sněhu. Ani jeden dispečink nehlásil kritická místa. Jen varuje při cestách do vyšších poloh, kde fouká silný vítr. V noci se očekává mráz. Už nyní například na Semilsku jdou teploty rapidně dolů. Během hodiny tu klesly o 3 stupně. Prognózu na noc potvrzuje i českolipský dispečink.

Projev pracovníka dispečinku: V noci by mělo sněžit a hlavně by mělo taky mrznout.

Osvobozující rozsudek

Brněnský krajský soud osvobodil muže, který měl v červenci 1967 jako vojín zastřelit při přechodu hranic do Rakouska mladého Němce. Šestapadesátiletému Josefu Mlčouškovi hrozilo za pokus o vraždu až 15 let vězení. Jak dodává reportér Vladan Dokoupil, obžaloby z tohoto trestného činu byl Mlčoušek zproštěn.

Vladan Dokoupil: Předsedkyně senátu Hana Kleinová uvedla, že mu nebyl prokázán. Státní zástupce Zdeněk Adámek se proti rozsudku na místě odvolal.

Zdeněk Adámek: Toto rozhodnutí není správné, neodpovídá důkazům. Domnívám se, že ty důkazy, které byly opatřeny, pokud by byly hodnoceny ve všech svých vzájemných souvislostech, tak bylo by jich dostatek, aby bylo umožněno učinit závěr o vině.

Vladan Dokoupil: Obhájce Lukáš Vymětal se domnívá, že další projednávání více než 36 let starého případu nic nového nepřinese.

Lukáš Vymětal: Vzhledem k tomu, že nejsou a nemůžou být k dispozici žádné nové materiály, které by mohly sloužit jako podklady k vypracování jakéhokoli znaleckého posudku, neboť se jedná o záležitost historicky starou.

Vladan Dokoupil: Případ bude nyní projednávat Vrchní soud v Olomouci. Josef Mlčoušek s novináři nepromluvil. Po celou dobu soudu prohlašoval, že je nevinen. Tvrdil, že střílel před prchající muže, aby je odradil od další cesty.

Krátké informace

Sátu se lépe daří vybírat daně. Nedoplatky loni poprvé klesly. Podle údajů Ministerstva financí ale ve státní pokladně stále chybí 100 miliard korun.

O řešení problémů Aera Vodochody bude večer jednat vláda. Návrh ministerstev financí a průmyslu předpokládá, že se stát pokusí udržet zadlužený podnik při životě i za cenu miliardových dotací.

Tři roky za obchod se ženami dostala bývalá striptérka z Bruntálska. Podle bruntálského soudu byla hlavou gangu, který do zahraničí vyvezl téměř 100 žen, které se v cizině živily poskytováním sexuálních služeb.

Sebevražedný útok v Bagdádu

Nejméně 43 Iráčanů přišlo o život při dnešním sebevražedném útoku v Bagdádu. Neznámý útočník odpálil automobil naplněný výbušninami před náborovým střediskem obnovované irácké armády. Během dvou dnů jde už o druhý útok s tolika oběťmi na lidských životech. Podrobnosti má náš zpravodaj na Blízkém východě Jaromír Janev.

Jaromír Janev: Atentátník odpálil nálož umístěnou ve svém autě ve chvíli, kdy přijel k velké skupině mladých lidí, kteří chtěli vstoupit do armády. Exploze byla neobyčejně silná. Jak uvedla katarská televize Al-Džazíra, ani přes intenzivní vyšetřování iráckých policistů a americké armády zatím není známo, kdo je za útok zodpovědný. Představitelé Iráckého ministerstva vnitra obviňují teroristy ze zahraničí. Zatím ale není vyloučeno, že za atentátem stojí islámští extrémisté nebo stoupenci svrženého režimu Saddáma Husajna.

Izraelské jednotky podnikly jeden z nejrasantnějších zásahů v pásmu Gazy od loňského podzimu. Zahynulo při něm 14 Palestinců a více než 50 dalších bylo zraněno. Podle izraelské armády začala přestřelka ve chvíli, kdy palestinští ozbrojenci zaútočili na jednotku pátrající po pachatelích útoku na židovskou osadu Neskarim. Boje trvaly několik hodin. Palestinský ministr pro mírová jednání Saíb Irikát operaci označil za sabotáž mírového procesu.

Senátor John Kerry favoritem pro prezidentské volby

Senátor John Kerry potvrdil roli favorita pro nominaci Demokratické strany na úřad amerického prezidenta. S přehledem vyhrál primárky ve Virginii i v Tenesee. Přízeň demokratů tak získal ve 12 státech ze 14, které už mají primárky za sebou. Naopak konec prezidentských ambicí dnes oznámí jeden z Kerryho soupeřů, bývalý generál Wesley Clark. Svůj politický boj ukončí v rodném Arkansasu, kde také na podzim oznámil, že se chce utkat v listopadovém klání s nynějším šéfem Bílého domu George Bushem. O důvodech Clarkova neúspěchu už více zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina.

Miroslav Konvalina: Generál s vystupováním gentlemana, kandidát, který neuměl rozproudit americkou patriotickou krev, politik spíše evropského než washingtonského formátu. Hned při prvním předvolebním pokusu v New Hampshire bylo jasné, že Clark není strhujícím řečníkem, ale přednášejícím intelektuálem. Vstoupil do kampaně pozdě a nesehnal na ni dost peněz. Veterán z Vietnamu Kerry mu přetáhl válečné veterány. I když je dodneška třetím nesilnějším demokratickým kandidátem, vyhrál primárky v Oklahomě, má podporu Hollywoodu včetně Madony, přesto odstupuje. Za necelých 5 let by se ale mohl stát kandidátem na viceprezidenta vedle Hilary Clintonové.

Peníze od NATO na modernizaci vojenských letišť

NATO dá další peníze na modernizaci našich vojenských letišť. Infrastrukturní výbor aliance se rozhodl přidělit zhruba 555 milionů korun na základny v Čáslavi a Náměšti nad Oslavou. Před dvěma týdny přitom NATO přikleplo Česku na stejné účely podobnou sumu. Celkem tak jde o 16 projektů, na které aliance vynaloží více než miliardu korun. Část peněz musí přitom dodat sama Česká republika. Z Bruselu pokračuje zpravodajka Českého rozhlasu Pavla Kvapilová.

Pavla Kvapilová: Je to po všech stránkách výborná zpráva, říká Radiožurnálu velvyslanec při NATO Karel Kovanda, který byl sám poněkud překvapen.

Karel Kovanda: No tak přišel Ježíšek. Rozhodnutí o tolika projektech v takto krátké době jsme nečekali. Jsme samozřejmě nesmírně rádi.

Pavla Kvapilová: NATU jde hlavně o to, aby se tato naše letiště dostala na alianční standardy. Právě tyto dvě základny bude totiž také používat, vysvětluje Kovanda. Mezi nevětší chystané stavby patří budování skladů pohonných hmot ve Velké Bíteši a Heřmanově Městci, které budou na příslušná letiště napojené. Celkem 16 projektů na modernizaci našich základen je také velkou příležitostí pro české firmy. Tendry má na starosti Ministerstvo obrany, které počítá s tím, že s realizací projektů se začne v květnu.

Osvobozující rozsudek pro Dagmar Havlovou

Švagrovou bývalého prezidenta, Dagmar Havlovou, zprostil pražský Obvodní soud obžaloby. Ta Havlovou vinila z toho, že porušila v souvislosti s koupí paláce Lucerna povinnost v řízení o konkurzu. Jak informuje reportérka Viktorie Hošková, dopustit se toho měla tím, že nespolupracovala se správcem konkurzní podstaty zkrachovalé dceřinné firmy Chemapolu. Právě od ní koupila před 5 lety polovinu Lucerny.

Dagmar Havlová: Očekávala jsem to. To obvinění je dost absurdní.

Viktorie Hošková: Dagmar Havlová považovala proces od začátku za nesmyslný. Ve stanovené lhůtě totiž podala žalobu na vyloučení Lucerny z konkurzu. Podle advokáta Vladimíra Jablonského, který Havlovou ve všem, co se týká Lucerny zastupuje, proto nebyl k procesu důvod a správce konkurzní podstaty neměl nárok na žádné podklady.

Vladimír Jablonský: Do té doby než je rozhodnuto, v té žalobě nemá nárok na nic, konkurzní řízení stojí. Navíc, když se s někým soudíte, přece mu neposkytnete doklady, aby mohl proti vám.

Viktorie Hošková: Tyto argumenty uznal i Obvodní soud pro Prahu 1. Podle něho Havlová sice nedodala veškerou dokumentaci, sepsání majetku ale nebránila. Státní zástupce, který pro Havlovou požadoval milionovou pokutu, se proti dnešnímu rozhodnutí odvolal. Švagrová bývalého prezidenta ale věří, že se dočká i vyloučení paláce z konkurzu. Pak chce začít v Lucerně s velkými opravami.

Dagmar Havlová: Já si musím vzít úvěr. A úvěr si nemohu vzít, dokud majetkoprávní vztahy nejsou vyjasněné.

Viktorie Hošková: Na rozhodnutí pražského Městského soudu si ale ještě musí počkat.

DPH zdraží jazykové kurzy

Mezi služby, které by měla zdražit novela zákona o dani z přidané hodnoty, jsou i jazykové kurzy. Jazykové školy se proti tomu bouří. Diví se, že vláda, která označuje výuku jazyků za prioritu, je tak činí hůře dostupnou. Názory škol i studentů zaznamenala redaktorka Lucie Weissová.

Lucie Weissová: Roční kurz angličtiny stojí dnes asi 10 tisíc korun. Intenzivní jazykové kurzy ještě podstatně víc, jak potvrzují slova jednoho z klientů.

Projev klienta jazykové školy: Já teďka dělám jazykovou jednoletý pomaturitní studium a to stojí kolem 20 tisíc. Takže když by to zdražili, tak si myslím, že by to bylo už hrozně moc.

Lucie Weissová: Učitelé jazyků protestují proti narušení podmínek volné soutěže. Školy, které investují do kvality výuky, by byly diskriminovány vůči těm, které podnikají jen pro okamžitý zisk a nejsou plátci DPH. Handicap by měly soukromé školy i vůči těm, které zřizují kraje. Ty také neplatí DPH. Názory jazykových škol sdílí i opoziční ODS, jak potvrdil její poslanec Martin Kocourek.

Martin Kocourek: Pokud je naší prioritou vzdělání, tak jazyková vybavenost s ohledem na vstup do Evropské unie zejména, tak my budeme usilovat o to, aby jazykové školy a jejich služby byly přesunuty zpět do snížené sazby.

Lucie Weissová: Asociaci jazykových škol by podle její předsedkyně Andrey Křížkové stačilo i kompromisní řešení.

Andrea Křížková: Navrhujeme, aby kurzy pro podnikovou klientelu byly v té vyšší sazbě daně, ale kurzy, které si platí veřejnost, bychom navrhovali ponechat v té nižší sazbě daně.

Lucie Weissová: Poslanci by měli o dani z přidané hodnoty rozhodovat příští středu.

Novela poplatkového zákona

Poslanci vedou spor o výběr koncesionářských poplatků za veřejnoprávní rozhlas a především Českou televizi. Jablkem sváru se nově stal návrh lídrů koaličních stran zvýšit televizní poplatky do roku 2010 z dnešních 75 až na 155 korun měsíčně a zároveň do té doby utlumit reklamu v ČT. Taková varianta řešení ekonomické situace veřejnoprávní televize ale mnohé zákonodárce z kulturního výboru zaskočila. A jak dopadne novela poplatkového zákona ve Sněmovně, je zatím velmi nejisté. Reakce na to i další podrobnosti přidává naše parlamentní zpravodajka Milada Richterová.

Milada Richterová: Návrh počítá s posupným zvýšením poplatků a ubíráním reklamy v České televizi v období příštích 6 let, jak upřesňuje poslankyně ČSSD Eva Nováková.

Eva Nováková: Nyní na stokorunu, potom o 35 korun a potom o 20 korun s tím, že se zároveň snižuje reklama nejdřív na 0,8 z jednoho procenta a potom postupně až k nule.

Milada Richterová: Proti takovému řešení výběru koncesionářských poplatků jsou komunisté a výhrady k němu má i koaliční poslankyně unionistka Taťána Fischerová. Podle ní by ale měl být nějaký zákon přijat a je tedy třeba o tom stále jednat.

Taťána Fischerová: Teprve na Sněmovně se načtou nové pozměňovací návrhy a ten zápas se svede tady.

Milada Richterová: Pro nynější zvýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní rozhlas a televizi zatím nejsou občanští demokraté. Prosazují účinnější výběr peněz tak, aby plošně platili všichni, i když přijímače nevlastní. ČSSD přitom doufá, že nakonec část opozičních poslanců růst poplatků s omezením reklamy podpoří. Předseda poslanců KDU-ČSL Jaromír Talíř ale upozorňuje, že i někteří sociální demokraté zatím zvýšení poplatků nechtěli. Zítra se bude tématem zabývat ještě sněmovní mediální komise.

Českému rozhlasu ponechává kontroverzní iniciativa reklamu a poplatek chce zvýšit z dnešních 37 korun na 45 korun měsíčně.

Nominační večer na filmové České lvy

Pražské kino Lucerna čeká nominační večer na filmové České lvy. Zároveň bude předán první Český lev a to v kategorii nejlepší zahraniční film. Sošku získá buď německý snímek Good bye, Lenin, americké drama Hodiny nebo film Romana Polanského Pianista. Režisér slavnostního večera Petr Vachler slibuje nezapomenutelný zážitek.

Petr Vachler: V kině Lucerna se budou dít neuvěřitelné věci. Vyhlásíme nejlepší zahraniční film, vyhlásíme cenu filmových kritiků, vyhlásíme několik dalších cen a samozřejmě všechny nominace v každé kategorii po třech. Krom toho tento večer uvádí Ester Kočičková a Kamil Švejda, noví moderátoři, čili to bude zcela nový večer v jiných dimenzích.