Ozvěny dne 1. dubna 2008

Jiří Čunek se vrátí do vlády

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Šéf lidovců Jiří Čunek se má vrátit do vlády, dohodli se na tom leadeři všech tří koaličních stran společně s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Předseda KDUČSL bude ale muset do svých rodinných financí nechat nahlédnout auditorskou firmu. Karel Schwarzenberg, který už dříve hrozil, že kvůli Čunkovi opustí kabinet, tak zatím ve vládě zůstává. O dalším postupu se rozhodne, až bude mít výsledky auditu.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Zítra dopoledne prezident Václav Klaus znovu jmenuje Jiřího Čunka ministrem pro místní rozvoj. Po pěti měsících se tak šéf lidovců vrátí do funkce, kterou v listopadu opustil. Kontrola jeho financí by ale měla začít už v nejbližších týdnech řekl premiér Mirek Topolánek.

Mirek TOPOLÁNEK, premiér /ODS/:
Termín pro auditorskou firmu je 1. 7. Začne zkoumat ty záležitosti v druhém nebo v třetím týdnu dubna.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Podle výsledků auditu se o dalším postupu rozhodne ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Uvidí také, jestli výsledky kontroly zveřejní nebo ne.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí:
Jeli v tom něco závažnýho, tak si můžu představit, že se to zveřejní. Jde o výsledky, jestli je to průhledný, jasný nebo ne.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Jiří Čunek s takovým kompromisem souhlasil. Vyjít vstříc chtěl ale hlavně právě šéfovi české diplomacie. Z auditu obavu nemá.

Jiří ČUNEK, předseda KDUČSL:
V hospodaření rodiny Čunkových už zřejmě není nic, co by se dalo tajit. A není nic, co by aspoň po částech nebylo známo.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Opozice ale považuje návrat šéfa lidovců do vlády a audit jeho rodinných financí za blamáž a matení veřejnosti. Podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha by proto kabinet sám měl požádat sněmovnu o důvěru.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda ČSSD:
V politice audity neplatí. Bylo by celkem čestné od této vlády, aby požádala své poslance, zda i takováto vláda má důvěru ještě vlastních poslanců.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Když to kabinet neudělá, sociální demokracie zváží, jestli sama vyvolá hlasování o nedůvěře vládě.

Valorizace důchodů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Důchodci zřejmě budou mít od srpna vyšší penzi, v průměru o čtyři sta šedesát pět korun. Po bouřlivé diskusi v dolní komoře parlamentu s tím souhlasili poslanci. Mimořádně v prvním čtení schválili návrh ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na změnu podmínky valorizace důchodů z deseti na pět procentních bodů inflace. Jednání ve sněmovně sledovala reportérka Věra Masopustová.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Očekávanému schválení Nečasova návrhu předcházela široká diskuse poslanců. Opozice totiž vinila vládu z vysoké inflace, kterou podle ní nezpůsobil světový růst cen ropy, ale její reformní kroky. Za všechny místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:
Prostě tato vláda je pyroman, který hasí požár, který sama způsobila.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Nicméně navrhovatel zákona, ministr Petr Nečas je s výsledkem jednání sněmovny spokojený.

Petr NEČAS, ministr práce a sociálních věcí /ODS/:
Já jsem přesvědčen, že to bylo dobré rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Je dobře, že bylo podpořeno i opozičními stranami.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Po srpnové valorizaci by měl být průměrný důchod v Česku devět tisíc šest set dvacet korun.

Ústavní soud rozhoduje o poplatcích ve zdravotnictvé

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ústavní soud odročil jednání o poplatcích u lékaře. Chce vyslechnout premiéra Mirka Topolánka a ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Na poplatky si u Ústavního soudu stěžovala sociální demokracie. Topolánek s Julínkem mají ústavním soudcům vysvětlit, co reforma přinese pacientům a co by se mohlo stát, kdyby Ústavní soud tuto část reformy zrušil. Další jednání o regulačních poplatcích bude 16. dubna. Premiér už oznámil, že do Brna k Ústavnímu soudu pojede. Zákon o poplatcích ve zdravotnictví odmítá nejenom opozice, ale výhrady k němu mají i někteří koaliční zákonodárci. Lidovcům vadí především zpoplatnění léků a lékařské péče pro děti a pro důchodce.

Jednání tripartity o zákonu o zaměstnanosti

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Zástupci odborů, zaměstnavatelů a vlády zasedli kvůli zákonu o zaměstnanosti k jednacímu stolu. Minulé jednání tripartity zkrachovalo poté, co premiér Mirek Topolánek odboráře i zaměstnavatele kritizoval za jejich postoj k možnému zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Na dnešním jednání premiér nebyl.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Předseda vlády se ze schůzky tripartity omluvil, zástupci zaměstnavatelů a odborů se tak nedočkali vysvětlení výtek, které jim minulý týden adresoval.

Jan VÍZNER, předseda konfederace zaměstnavatelů:
Tady se říkalo třeba, že podporujeme šedou ekonomiku, tak to není pravda. Musíme si vyjasnit, kde ty stanoviska vzal.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Říká předseda konfederace zaměstnavatelů Jan Vízner. Přestože se Topolánek za svá slova omluvil, šéf odborářů Milan Štěch požaduje, aby se ke vztahu premiéra k sociálním partnerům vyjádřila vláda.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Buď teda řekne, že to, co premiér řekl, je i její názor. To skutečně potom bude otázka, jestli my v jednání tripartity budeme pokračovat.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Tripartita by se měla scházet dál, i když odboráři i zaměstnavatelé nejdříve pohrozili koncem jednání. Podle ministra financí Miroslava Kalouska ale byla společná zhruba dvouhodinová diskuse nad zákonem o zaměstnanosti velmi věcná.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDUČSL/:
Shrnu. Proběhlo korektní pracovní jednání tripartity.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Předlohu ve středu projedná vláda.

Polsko schválilo lisabonskou smlouvu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Polský Sejm schválil evropskou smlouvu. Pro její přijetí hlasovalo tři sta osmdesát čtyři ze čtyř set padesáti dvou přítomných poslanců. Poláci tak zažehnali krizi, hrozil totiž krach ratifikace takzvané lisabonské smlouvy v celé Evropské unii.

Martin DORAZÍN, redaktor:
Do posledního momentu nebylo jisté, jak bude hlasovat největší opoziční strana Právo a spravedlnost, bez její podpory by lisabonská smlouva nezískala potřebné dvě třetiny hlasů. Poslance nejprve přesvědčoval premiér Donal Tusk. "Evropský kompromis, kterým lisabonská smlouva je, dobře slouží polským zájmům. Na základě této smlouvy můžeme obhájit své národní zájmy a zároveň budovat silnou Evropu," uvedl premiér Tusk. K nerozhodnutým poslancům promluvil také prezident Lech Kaczynski. "Obracím se k vám s prosbou o ratifikaci smlouvy. Ta posilňuje naši pozici v Evropské unii a je solidním základem, na kterém postavíme dobrou a bezpečnou budoucnost Polska." Většina poslanců nakonec hlasovala podle přání premiéra i hlavy státu.

Přítomnost francouzských vojáků v Afghánistánu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Francie pošle do Afghánistánu další stovky vojáků. Prohlásil to premiér Francois Fillon v Národním shromáždění, kde přítomnost francouzských jednotek v Afghánistánu obhajoval. Veřejné mínění ve Francii je ale pro stažení francouzských vojáků z této země.

Jan ŠMÍD, redaktor:
Fillon zdůraznil, že pokud NATO neposílí svou vojenskou přítomnost v Afghánistánu, může se Kábul znovu dostat do rukou Talibanu. Francouzský premiér naznačil, že jeho země může do Afghánistánu, kde má v současnosti na patnáct set vojáků, vyslat ještě několik set dalších. Přesné číslo by měl oznámit prezident Sarkozy na summitu NATO v Bukurešti tento týden. Debatu o dalším působení francouzských jednotek v Afghánistánu vyvolali v Národním shromáždění opoziční socialisté, kteří požadují jejich stažení. Nahrává jim k tomu i veřejné mínění. Proti přítomnosti francouzských vojáků v této zemi je až osmašedesát procent Francouzů.

Nová umělecká díla pro moravské hrady a zámky

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Na moravské hrady a zámky se vrátí část uměleckých děl, která odtud odvezli Lichtenštejnové na konci druhé světové války. Zástupci Národního památkového ústavu nakoupili na aukci v Amsterodamu několik obrazů a dalších artefaktů ze soukromé sbírky lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. Náš zpravodaj v zemích Beneluxu Pavel Novák byl u toho.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Na nákup uměleckých děl má česká delegace deset milionů korun, tedy asi dvě stě třicet tisíc eur. Dražba se přehoupla do druhé poloviny a už teď víme, že hrad Šternberk a zámky Lednice a Valtice obohatí několik nových přírůstků. Za třicet a půl tisíce eur se podařilo koupit soubor tří tapiserií. Česko také koupilo květinové zátiší od Breugela za padesát tisíc eur a další obrazy vlámských a italských mistrů. Česká delegace ani neusilovala o koupi dekorativních globů z hradu Šternberk, vydražil je neznámý kupec za šest set osmdesát tisíc eur. Tato suma zcela přesáhla naše možnosti.

Stát přispěje na výměnu ekologického topení

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Stát lidem částečně zaplatí výměnu kotle na tuhá paliva za zařízení na ekologické vytápění. Ministerstvo životního prostředí může zájemci poskytnout až šedesát tisíc korun. V těchto týdnech navíc vyjednává Státní fond životního prostředí případnou podporu bankovních ústavů. Peníze dostane ten, kdo nainstaloval kotel po 1. lednu 2005 a používá ho maximálně osmnáct měsíců, dříve topil fosilními palivy a dnes využívá biomasu nebo solární systémy. Stát přispívá také na už provedenou instalaci tepelných čerpadel. Ministr životního prostředí Martin Bursík Radiožurnálu řekl jak se dostat k potřebným formulářům.

Martin BURSÍK, ministr životního prostředí /SZ/:
Veškeré informace jsou volně dostupné na webové stránce Státního fondu životního prostředí. Zároveň tam existuje bezplatná telefonní linka. Kdokoliv jenom zvedne telefon, tak dostane se k operátorkám, které vlastně jsou podrobně informovány. A zároveň jsou na těch webových stránkách k dispozici technici, kteří už jsou schopni poskytovat velmi podrobné informace o tom, co je potřeba pro tyhle žádosti.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Stát uvolní na projekt dohromady sto milionů korun. Pokud by byl zájem větší, jsou podle ministra Bursíka ještě rezervy. Navíc o pomoci vyjednává s Evropskou komisí.

Ceny akcií na pražské burze

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Objem obchodů s akciemi na pražské burze letos v březnu spadl na nejnižší hodnotu od září 2006. I během dnešního dne investoři koupili a prodali akcie za pouhé dvě a půl miliardy korun, to je polovina denního průměru za poslední rok.

Tomáš MEDEK, redaktor:
Pražská burza dnes smazala včerejší ztrátu, index PX přidal skoro procento. Trh táhly hlavně akcie Komerční banky, jejich cena stoupla o tři procenta. Obchodníci dnes naopak prodávali akcie autobazaru AAA Auto, titul odepsal skoro tři procenta. Nedařilo se ani cenným papírům Erste Bank.

Kurs české koruny

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Koruna posílila na třítýdenní maximum k euru, dvacet čtyři korun a devadesát dva haléře. K dolaru je kurs šestnáct korun a dva haléře.

Pražská kulturní grantová politika

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Pražská kulturní veřejnost se bouří proti kulturní politice hlavního města. Podle divadelníků, galeristů, hudebníků i výtvarníků město dotuje ryze komerční projekty, zatímco ty podle nich kulturní živoří. To zaznělo na dnešním setkání v Divadle Archa. Neslo název Za pět minut dvanáct.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Peníze od magistrátu mohou získat všechna kulturní zařízení, která o něj požádají. Magistrát nedělá rozdíly mezi komerčním a nekomerčním zařízením.

Yvona KREUTZMANNOVÁ, členka grantové komise:
Což zásadně porušuje kulturní politiku hlavního města. To znamená, že jde o dotace, které mohou navyšovat zisk.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Ale problematický je také způsob rozdělování grantů, dodává členka grantové komise Yvona Kreutzmannová.

Yvona KREUTZMANNOVÁ, členka grantové komise:
A pak jsme zjistili, že ten rozpočet je nižší.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Pražský magistrát rozdělil méně peněz na kultuře než loni či předloni. Letos by mělo jít do kultury o osm milionů korun méně, ve srovnání s rokem 2006 je to skoro o čtyřicet milionů korun nižší částka. Na setkání byli pozváni také zástupci města, ale nepřišli. Vzkázali, že město Praha je připraveno vést dialog.