Osobnosti a kultura ’68

Z Čechů tomu nikdo nevěřil, vzpomínal Miloš Forman na srpen 1968

Předchozí díl
Následující díl

Černý Petr, Konkurz nebo Lásky jedné plavovlásky. To byly filmy, kterými se v 60. letech proslavil scenárista a režisér Miloš Forman. Byl jedním z umělců, kteří po okupaci v srpnu 1968 zůstali na Západě. Jeho posledním československých filmem byla hořká komedie Hoří, má panenko z roku 1967.

Vše, co chtěl, řekl Miloš Forman svými filmy

Miloš Forman

Miloš Forman před pár dny oslavil 80. narozeniny. Světoznámý režisér už publicitu nevyhledává. Když se rozpovídá před rozhlasovým mikrofonem, je to malý svátek.

Při schvalovací projekci prý členy vedení KSČ pobuřila slavná scéna, kdy jeden z hasičů jde vrátit tlačenku z rozkradené tomboly a vidí ho celý sál. „Pak ale Novotný padl a film šel v červenci do kin. Po srpnu 1968 ale byl zakázaný navždy,“ vyprávěl Miloš Forman v dokumentu České televize Zlatá šedesátá.

On sám byl 21. srpna 1968 v Paříži, kde se celý večer dobře bavil se dvěma kamarády. U jednoho z nich pak přespával. „Ve dvě hodiny ráno telefon a v něm se ozval ožralý Jean Pierre. ‚Rusové ti obsazují Československo!’ říkal. Nevěřil jsem a zavěsil,“ vzpomínal režisér.

Z Čechů nikdo nevěřil, že se to stane. Naopak cizinci všichni tvrdili, že se to stane.
Miloš Forman v roce 2008

Přesvědčily ho až rozhlasové zprávy. Po prvním šoku vydal prohlášení, které 23. srpna přečetl hlasatel protiokupačního vysílání Československého rozhlasu. 

Forman v něm připomněl, že Čechoslováci se mohli bránit se zbraní v ruce, nebo beze zbraně. Forman tak pokládá řečnickou otázku vládám ostatních států:

„Existuje ještě v civilizovaném světě 20. století třetí možnost, jak by malá země mohla bránit svou svobodu? Jestli ano, sdělte to ihned 14 milionům obyvatel Československa. A jestli třetí možnost neexistuje, udělejte vše pro to, aby Československo bylo znovu socialistickým, svobodným a demokratickým státem.“

autoři: Jan Herget , als
Spustit audio

Související