Ohroženo je osmdesát procent smrků, kůrovec je jen prostředník, tvrdí ekolog

„Fandím nové jednobarevné vládě, která pět měsíců nic nedělala a teď se takto marketingově projevuje, aby to dotáhla do konce,“ říká bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a připomíná, že když se problém kůrovce snažil v minulé vládě řešit, tak u ministrů dopravy, vnitra nebo obchodu se žádostmi o spolupráci neuspěl.

Máme obrovský problém dostat manuálně pracující lidi do lesa. Na vládě jsem na letošní rok navrhoval uvolnění 15 tisíc víz do zemědělství pro pracovníky z Ukrajiny, ale schválený kompromis byl 1500.
Marian Jurečka

Jurečka zdůrazňuje, že problém začal už před několika generacemi, kdy byly vysazovány smrkové monokultury v lokalitách, které se dnes ukazují jako nevhodné. V obnovovaných lesích už prý ale mnohdy převažují listnaté stromy.

Oslabené lesy se kůrovci neubrání, primární problém je změna klimatu, říká ředitel Lesů ČR

• Upravit
• Smazat

Česko sužuje kůrovcová kalamita. Situace je vážná, zejména na Olomoucku a v částech střední a východní Moravy. „Kalamita to určitě je, ale nerad slyším, že kůrovcová. Primární problém je změna klimatu a oslabení porostů, které se nedokáží bránit škůdcům,“ upřesňuje Tomáš Pospíšil, pověřený ředitel státního podniku Lesy České republiky.

„Třeba v okrese Olomouc je podíl listnáčů na výsadbě 62 procent. Po celé republice to v roce 2017 bylo 52 procent a o pět let dříve 45 procent,“ uvádí Jurečka. Největší výzvou pro příští generace ovšem bude hospodaření s vodou a její zadržování v krajině.

Právě sucho a oteplování je podle pověřeného ředitele Lesů ČR Tomáše Pospíšila primární příčinou současné kalamity.

S tím, že se podíl listnatých stromů v minulých letech zvýšil, souhlasí i Jaromír Bláha z hnutí DUHA. „Ještě se ale zdaleka neobrátil. Smrk je vysokohorská dřevina, ale jakmile ho vysadíte do nižších středních poloh, tak už v minulosti měl problémy a nyní kvůli suchu plošně odumírá,“ upozorňuje.

Problémem je dlouhodobá nečinnost ministerstva zemědělství. Na to, že smrky budou v nižších a středních polohách kvůli klimatické změně hynout, ekologické organizace a vědci upozorňují dvacet let. Měla tu být nová legislativa a dotační politika, ale ministerstvo změny blokuje.
Jaromír Bláha

Do roku 2060 je plošným hynutím ohroženo 80 procent smrkových porostů v České republice. „Kůrovec je jen prostředník, v podstatě jen odstraňuje smrky, které by jinak odešly kvůli něčemu jinému. V řadě míst se na tom podílí například houba václavka,“ dodává Bláha.

Tempo výsadby listnatých stromů podle něj zdaleka nestačí, smrk navíc zůstává nejpoužívanější dřevinou. Celorepublikově tvoří skoro 40 procent všech vysazovaných stromů, přirozeně by se ale měl vyskytovat jen na desetině území.