O Vánocích je ve věznicích šedo
Není rozhovor jako rozhovor: ty, které vedou vězeňští duchovní s lidmi ve výkonu trestu, jsou obzvláště náročné. Platí to zejména teď, v čase adventu a nadcházejících vánočních svátků. Je to čas zjitřených emocí, smutku a osamělosti.
Tichá noc, přesvatá noc
náhle v ní jásot zní
vstávej lide můj, tmu z očí střes
v městě Betlémě Bůh zrozen jest...
(Petr Linhart – zpěv ve studiu ČRo)
To je Petr Linhart, frontman skupiny Majerovy brzdové tabulky. Zanotoval mi Tichou noc v jednom z našich studií, když jsme se nořili do adventní atmosféry – jen tak, bez nároku na učesanost...
A když jsem potom mluvila s evangelickým kazatelem Bohdanem Pivoňkou – dříve dlouholetým hlavním kaplanem Vězeňské služby, o lidech, kteří tráví Vánoce ve vězení, vybavila se mi Tichá noc v podání Petra Linharta. Nějak mi k tomu tento drsný mužský chraplák sedí víc, než sofistikované, vymazlené verze koled. Ale to je možná to poslední, co lidi ve výkonu trestu o Vánocích trápí. Bohdan Pivoňka vypráví:
Bohdan Pivoňka: „Znám to prostředí. A vím, co se o Vánocích děje – je lepší jídlo, nějaký řízek nebo něco – no a církve se snaží udělat vánoční pořad, a nejenom církve, abych byl spravedlivý, ale i některé skupiny, občanská sdružení, která se starají o vězně, tak se snaží něco o Vánocích udělat. Ale podle mě to musí být strašné, že prostě vedle těch drobných známek něčeho jiného vlastně tam je šedo... Je třeba nějaká ta slavnost, ale jinak – stejné prostředí, stejní lidé, k tomu ještě vzpomínky na ty milé doma, třeba zase je pronásledují myšlenky na to, co udělali někomu... V takové ty exponované dny to člověku vyvstane, takže já si myslím, že to musí být strašně smutné.“
Dnes už téměř v každí věznici je duchovní místnost či skromná kaple. Je to místo, kde se dá najít azyl pro duši, pro vzpomínky, pro všechno, co se lidem honí hlavou, když jsou Vánoce a oni je vnímají zpoza mříží. Bohdan Pivoňka v tomto vánočním období jakožto farář upřednostňuje pro tyto lidi nějaký, jak říká „quazi duchovní program“.
Bohdan Pivoňka: „Který vede prostě k nějaké reflexi, sebereflexi, ke vzpomínkám a možná i k přemýšlení nad svým životem a co s tím, aby ten život byl lepší.“
To všechno – tedy reflexe a sebereflexe, vzpomínky či přemýšlení, jak udělat život lepší – to je koneckonců obecně lidský vánoční instinkt, kterým jsou obdařeni všichni. Ve vězení, i na svobodě. K čemuž Bohdan Pivoňka podotýká stručně a jasně:
Bohdan Pivoňka: „Vždyť to jsou lidi...“
Petr Linhart – zpěv:
V městě Betlémě Bůh zrozen jest
náhle se člověkem stává
z lásky se člověkem stal.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Odvolání Alicje Knast mě nepřekvapilo. Způsob, jakým se to stalo, ale ano, říká kulturní publicista Vitvar
-
Rozdělení Československa bylo jako rozvod báječných lidí. Ne jenom racionální úvaha, říká Livia Klausová
-
Leonardo DiCaprio i Jennifer Lawrenceová v Česku. Hlavní fáze natáčení nového Scorseseho filmu začala
-
Alkmaar deklasovat Spartu 4:0 a ta v Konferenční lize skončila v osmifinále