Nové sankce EU proti Rusku začaly platit, Moskva protestuje
Státy Evropské unie na Rusko uvalily další sankce. Vydáním v Úředním věstníku EU tak vstoupil v platnost například zákaz pro ruské státní ropné firmy získávat půjčky na evropských finančních trzích. To postihne především ropnou společnost Rosněfť. Moskva sankce označila za nezákonné a nespravedlivé. Ukrajinský prezident Petro Porošenko je vítá jako projev solidarity s Kyjevem.
Unie dnes ráno ve svém věstníku zveřejnila seznam 24 osob, kterým zakázala vstup na své území a kterým zmrazila případný zahraniční majetek.
Do Evropské unie nově nesmí cestovat populistický ruský poslanec Vladimir Žirinovskij, „premiér“ doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko či další předák proruských separatistů Vladimir Kononov.
Na seznamu je dále například místopředseda ruské Státní dumy Igor Lebeděv či podnikatel Sergej Čemezov, který stojí v čele obří ruské strojírenské a zbrojní firmy Rostec.
„Já osobně tento typ sankcí považuji za vůbec nejlegitimnější, protože dopadá přímo na konkrétní viníky. Ostatní typy sankcí dopadají na obyvatelstvo a tam je to mnohem spornější,“ říká ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl.
„U personálních sankcí je dopad jednak symbolický, protože západní partneři s těmito politiky odmítají jednat. Druhý dopad je finanční, protože řada z těchto lidí má svá aktiva v zahraničí,“ podotýká.
Sankce dopadají na velké firmy
Sankce rovněž postihly ruské energetické koncerny Rosněfť, Transněfť a Gazprom Nefť, které si nově nebudou moci na unijních trzích půjčovat peníze.
Unijní protiopatření se týkají také ruské zbrojovky Uralvagonzavod, výrobce zbraní Kalašnikov, postižen je velký ruský výrobce civilních a vojenských vrtulníků Oboronprom či ruský letecký výrobce United Aircraft Corporation.
Platí také zákaz dodávek techniky potřebné pro těžbu energetických surovin například v Arktidě.
Na rozšíření sankcí se země osmadvacítky dohodly už před týdnem. S jejich zavedením ale čekaly na to, jestli na Ukrajině vydrží příměří. Mluvčí Evropské komise Pia Hansenová připomíná, že evropské sankce jsou závislé na konkrétním vývoji na Ukrajině. Unie je tak může stupňovat, nebo naopak zmírnit.
Přesně to posoudí členské země unie do konce září, kdy mají rozhodnout, jestli Rusko skutečně přispělo k uklidnění krize. Zatím podle unie i přes současné zmírnění bojů na Ukrajině stále zůstávají ruští vojáci, a proto se členské země rozhodly nejnovější sankce zavést.
Také Spojené státy dnes znovu zpřísní sankce vůči Rusku. Západ viní Moskvu z destabilizace Ukrajiny a podpory proruských separatistů na východě země. Rusko vyzbrojování povstalců popírá.
Rusko proti sankcím ostře protestuje
Moskva sankce označila za nezákonné a nespravedlivé. „Rozhodnutí o rozšíření sankcí je naprosto nepochopitelné především vzhledem k nejnovějším mírovým iniciativám prezidenta Vladimira Putina,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Pěskov.
Dodal, že Rusko s politováním přijalo fakt, že Evropská unie dala přednost jazyku sankcí před vkladem v mírové řešení konfliktu na jihovýchodní Ukrajině.
Pěskov připustil, že sankce způsobí Rusku jisté „nepohodlí“, ale cenu za ně zaplatí také evropské společnosti a daňoví poplatníci.
Rusko se chystá zavést embargo na dovoz evropských aut, strojírenských výrobků a oděvů.