Magazín Experiment: Co o nás prozradí solární elektrárna na střeše? A co učí zdravotníky na kurzech simulační medicíny?

Chytré vysavače, auta, telefony – a také solární elektrárny. Stále více zařízení v našich domácnostech je připojených k internetu a posílá data svým výrobcům. Často až do Číny. Právě tam se vyrábí většina fotovoltaických elektráren. Data o našem využívání elektrické sítě se tak mohou klidně dostat na druhý konec světa, kde nad nimi nemáme žádnou kontrolu. Na zub tomuto problému se proto rozhodli podívat dva bratři z Fakulty informačních technologií VUT.

Čtěte také

iROZHLAS

Solární panely s čínským dílem uvnitř jde na dálku vypnout. Slabinu řeší i české úřady

Pouštím si teplou vodu, abych si umyl ruce. Právě sepnul kotel, a protože svítí slunce, pracuje i solární elektrárna na střeše. Je připojená k internetu a o svém provozu odesílá data výrobci. Je možné, že někde v Asii právě někdo ví, že si myju ruce? I tímto tématem se zabývají bratři Svetozár a Matúš Noskovi z Fakulty informačních technologií VUT v Brně.

„Stojíme u fotovoltaické elektrárny, konkrétně u jejího srdce – fotovoltaického střídače. Ten má za úkol proměnit energii ze solárních panelů na elektřinu, kterou můžeme využít v naší distribuční síti,“ vysvětlují.

Před námi stojí několik boxů, které různě pípají a na nichž blikají kontrolky. „Všechny fotovoltaické střídače, které se dnes instalují, jsou z různých důvodů připojené k internetu. A to s sebou přináší i riziko kybernetického útoku,“ vysvětluje Svetozár Nosko.

Co všechno mohou prozradit data ze střídače

Ukazuje přitom na střídač, klíčovou součást solární elektrárny. Pomáhá domácnostem šetřit energii i náklady. Zároveň ale může představovat technická i bezpečnostní rizika. „Typicky pocházejí z Číny. Výrobci je mají připojené ke svým cloudům, kde sbírají data, například kvůli servisu nebo záruce,“ doplňuje Matúš Nosko z FIT VUT.

Čtěte také

iROZHLAS

Kybernetický úřad varoval před posíláním dat do Číny. Rizikové jsou IP kamery i zdravotní technika

Riziko podle nich spočívá především v tom, že z dat lze odpozorovat naše každodenní návyky. „Typicky například kdy se sprchujeme, protože se musí nahřát voda. V podstatě tak může docházet k úniku citlivých informací.“

Nejde přitom jen o soukromí jednotlivých domácností, ale také o bezpečnost celé energetické sítě. „Když se na to podíváme z širší perspektivy, Čína – nebo konkrétní výrobci – mají velmi dobře zmapovanou naši distribuční síť. A jsem si jistý, že vědí, kde jsou její slabiny,“ uvažuje Matúš Nosko.

Podle vědců navíc nemusí jít jen o sběr dat. Teoreticky je možné střídače i na dálku ovládat. „Riziko je také v tom, že samotný výrobce se může stát terčem kybernetického útoku. Pokud by jeho servery byly kompromitovány, může útočník třetí strany způsobit škodu,“ dodává Svetozár Nosko.

Česká krabička jako ochrana

Bratři Noskovi proto už během studia přišli s nápadem, jak citlivá data lépe chránit. S podporou fakulty a Jihomoravského inovačního centra založili startup a vyvinuli zařízení, které kontroluje, jaká data ze střídače odcházejí.

Čtěte také

iROZHLAS

Expertka: Čína se věnuje destabilizaci západní elektrické sítě. Může i zneužít osobní data

„S kolegy jsme vyvinuli zařízení Guardexy, které se připojuje k fotovoltaickému střídači. Veškerá komunikace směřující do internetu prochází přes naše zařízení. Dokážeme rozpoznat, které příkazy jsou bezpečné a které mohou být potenciálně rizikové,“ vysvětlují.

V podstatě jde o malou krabičku, která se připojí k elektrárně a dohlíží na to, aby naše data neodcházela tam, kam nemají. „Jediné, co uživatel musí udělat, je zapojit komunikační modul fotovoltaického střídače do Guardexy a projít procesem inicializace přes webový prohlížeč.“

Podle bratrů Noskových je u chytrých zařízení – od solárních elektráren přes auta až po vysavače – bezpečnější vybírat výrobce z Česka nebo z Evropy. Data pak zůstávají na lokálních serverech a riziko jejich zneužití je výrazně menší.

Chytrá zařízení o nás mohou prozradit víc, než tušíme. Jak svá data a soukromí lépe chránit? Poslechněte si rozhovor redaktora Marka Hensla s kyberbezpečnostním expertem z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Tomášem Lieskovanem.