Dvě kila kešu, žádný internet a rukopis v trezoru. Brownovo Tajemství všech tajemství se překládalo v „bunkru“ u Národního muzea

„Přesto musím říct, že jsem tady měla jeden z nejkrásnějších výhledů, které jsem kdy viděla,“ říká v bunkru bez internetového připojení, ale zato s výhledem na pozlacenou kupoli Národního muzea Michala Marková.

„Bylo to svým způsobem strašně zábavné, protože nevím, jestli se mi ještě někdy stane, že bych dělala práci, kde jsem každý večer musela pečlivě pozamykat několik zámků a uložit papírový rukopis do trezoru.“

A do speciálního, o hodně menšího trezoru museli vždy před vstupem do místnosti ve třetím patře, která je nedaleko Hlavního nádraží součástí vydavatelství audioknih Tympanum, ukládat také svoje mobilní telefony.

„Měli tady i postýlku, peřinky a my jsme jim donášeli vodu a sušenky. Nejoblíbenější byly s karamelovou příchutí. Pak jsme museli pořídit pochopitelně množství oříšků, nejoblíbenější byla směs, ale prim vedlo kešu. Těch jsme nakoupili zhruba tak dva kilogramy, aby překladatelé byli spokojeni a radostně překládali,“ vypráví ředitelka společnosti Tympanum Monika Oweyssi.

Přídavný stres

Více než 650stránková kniha vážící kolem čtyř kilogramů vyjde zároveň také v audio podobě, stopáž má dohromady 27,5 hodiny. Za neméně přísných bezpečnostních podmínek ji načetl herec Aleš Procházka.

„Účastníci měli k dispozici každý natáčecí frekvenční den pouze papírové stránky. Po 50 stranách je museli odevzdat a zase uložit do trezoru. Taková bezpečnostní opatření při natáčení audioknihy jsme ještě nezažili,“ glosuje Oweyssi.

„A doufám, že už nikdy nezažijeme," dodává odpovědný redaktor nakladatelství Argo Petr Onufer, který působil také jako poradce pražských reálií. „Tento přídavný stres k té standardní práci, která je sama o sobě dost neurotická, není nic, co by člověk vyhledával každý den.“

Překladatelský open office

V prosluněné místnosti tři na pět metrů s vysokými stropy a světlými parketami Onufer vysvětluje, kde se pojem bunkr vlastně vzal. Jde o narážku na bunkry, kde se překládaly předchozí tituly.

„Byl to takový open office, kde překládali překladatelé z různých jazyků a muselo to být pěkné psycho. A navíc to byly poměrně nemalé náklady, ubytovat tolik překladatelů někde v cizím městě,“ poznamenává redaktor.

„Jsme rádi, že letos jsme mohli mít svůj soukromý bunkr. Teď je ta místnost už pomalu odstrojena, nevypadá už tak, jak byla. A mně se zmocňuje nostalgie, protože se mi stýská po tom, jak jsem sem za překladateli docházel, kontroloval jejich pokrok a povídali jsme si o tom. A teď je to takové pódium po koncertě. Už je vidět, že se tady něco dělo, ale už je ta věc pryč a už se to blíží opravdu do finále.“

Na seriálovém zpracování knihy Tajemství všech tajemství Dana Browna už pracuje Netflix a jeden z tvůrců, Carlton Cuse, který má za sebou třeba série Ztraceni, Jack Ryan nebo Zámek a klíč, si momentálně obhlíží pražské lokace.

O čem vlastně nová kniha bude a jaká dobrodružství nejen na papíře, ale také na filmovém plátně už Robert Langdon prožil? Poslechněte si i příští díl seriálu.