Bratrská pomoc, nebo invaze? Z Polského rozhlasu se ozývala sovětská propaganda, Bukurešť okupaci odsoudila

Čtěte také

„Na rozhlasovou vlnu přichází kovový tón.“ Vysílané komentáře odsuzovaly dění po lednu 1968

„Vážení posluchači, zůstaňte u svých přijímačů.“ 

První hlášení Československého rozhlasu, který před 57 lety informoval o okupaci Československa pěti armádami zemí Varšavské smlouvy. Věta, na kterou pamětníci srpnových událostí zřejmě nikdy nezapomenou.

Zatímco na západě o událostech v Československu otevřeně informovali a přibližovali i obavy a příběhy běžných Čechů a Slováků, v satelitech Sovětského svazu média šířila kremelskou propagandu. Jinak tomu nebylo ani v Maďarsku nebo v sousedním Polsku, jehož vojáci se na okupaci Československa také podíleli. 

Pražské jaro jako ohrožení

Čtěte také

„Poznali jsme jejich pravou tvář. Až moc dobře jsme ji poznali.“ Reportér Sláva Volný zaznamenal v ulicích první hodiny invaze

Polský rozhlas, který sloužil jako hlásná trouba Polské sjednocené dělnické strany, označoval invazi pěti armád východního bloku za bratrskou pomoc a politiku reformního komunisty Alexandra Dubčeka za úpadek socialismu. Podle šéfredaktora Českého rozhlasu Plus Josefa Pazderky vnímala Varšava Pražské jaro za ohrožení vlastní bezpečnosti.

„Dost se v tom ozývala celková sovětská propaganda o tom, že se Severoatlantická aliance snažila skrze Československo vytvořit předpolí pro útok na celý východní blok.“

Zatímco někteří Poláci proti okupaci otevřeně protestovali, známý je například tragický příběh Ryszarda Siwiece, který se 8. září 1968 upálil na varšavském stadionu, propaganda polských médií byla v souladu s politikou komunistické vlády ve Varšavě, která vůči Československu zaujala tvrdý přístup.

„V Polsku stejně jako ve východním Německu lídři a představitelé komunistické elity tlačili Kreml k tomu, aby zasáhl vůči Československu tvrději,“ vysvětluje Pazderka.

Samostatná linie Rumunska

Čtěte také

17. srpen 1968: Ceaușescu vyjadřuje Čechoslovákům podporu, Dubček dostává poslední varování

Mezi země, které se tlaku z Moskvy nepodvolily, patřilo Rumunsko. Státní rádio Bukurešť nazývalo dění v Československu otevřeně invazí, informovalo o mrtvých a přinášelo zprávy z demonstrací proti okupaci v Praze, Bratislavě nebo Košicích. Země pod vedením Nicolae Ceaușesca okupaci veřejně odsoudila.

„Snažil se o samostatnou linii, která akcentovala určitou metodu nevměšování se do československých událostí. Ale musel se samozřejmě předtím ujistit, že za to neponese nějaké tvrdé důsledky,“ přibližuje Pazderka.

Ze socialistických zemí pak odmítavý postoj k okupaci zaujala Jugoslávie, Albánie, ale i Čína. Příslušnost k východnímu bloku tak automaticky neznamenala podporu okupace Československa, které tak zaplatilo daň za období krátkého uvolnění a společensko-kulturního rozkvětu, pro nějž se vžilo označení Pražské jaro.

Od srpnových událostí letos uplyne 57 let. Jak o okupaci vojsky Varšavské smlouvy informovali v zahraničí, si tento týden připomínáme každý den v ranním Radiožurnálu. Zítra se podíváme do Sovětského svazu.