Miláno a Cortina d'Ampezzo 2026. Jak se čeští reprezentanti připravují na zimní olympijské hry?
Nejlépe se cítím ve sportovním, ale užívám si i společenské obleky, vypráví paralympijský hokejista Vápenka
Parahokejového gólmana Michala Vápenku nepřehlednete, na ledě ani v reálném životě. Má totiž skoro dva metry a je jednou z tváří projektu Olympijský rok Radiožurnálu. Český reprezentant má protézu na levé noze, a také problém koupit si obuv na zdravou nohu.
„Můj hendikep v oblékání je noha velikost 50, protože na to sehnat obuv, nedej bože společenskou, je trošku oříšek, ale jinak já osobně žádné velké problémy nemám. Vím, že kluci na vozíku řešili nějaké úpravy na kalhotách, protože tím, že celou dobu sedí, tak aby jim kalhoty seděly hlavně v tom sedu,“ vysvětluje gólman.
Čtěte také
Michal Vápenka má protézu místo levé nohy. Jak právě tato končetina funguje, jak je propojená s botou a jak důležitá správná obuv je?
„Mám trošku problém, pokud se týče bot, kvůli nějakému sklonu chodidla, aby se mi na tom dobře chodilo, protože na té protéze je defacto chodidlo pevné, má nastavené nějaký úhel, takže střídání bot je občas trošku problematické, protože pak je to, jako by si normální člověk vzal každou botu jinou. To znamená na jedné budu mít trošku větší podpatek, na druhé nižší, a hrozně špatně se s tím chodí a na té protéze je to o to víc znát,“ popisuje.
Lichožrouti v šatníku nejsou
Může se zdát, že kvůli protéze potřebuje jen jednu botu a třeba ponožky mu vystačí jeden pár na dva dny. „Je pravda, že na protéze ponožku měním opravdu velmi zřídka. Převlékám klasicky jenom jednu ponožku, takže nemám párové ponožky, mám nakoupenou sadu stejných ponožek v ideálním stavu a vlastně měním jenom jednu a je to velmi pohodlné,“ říká s tím, že lichožrouti ve šatníku rozhodně nejsou.
A manželka Lucie potvrzuje, že Michala není těžké oblékat. „Má spoustu triček ze sportovních akcí, takže například trička prakticky nenakupujeme. A jinak je to samozřejmě otázka velikosti, protože můj muž měří skoro dva metry, takže tam spíš aby to člověk trefil, aby to bylo dost velké. Má rád sportovní oblečení,“ vypráví manželka.
Vybírání obleku
Čtěte také
A jak je to se společenském oblečení? „Vybírali jsem spolu oblek a bylo to v rámci slevové akce pro zdravotníky za covidové éry. To jsme měli takový benefit, takže to jsme si užili vybírání obleku. Přišla paní, podívala se na něj a říká – tak na vás tady budu mít tak dva obleky. Naštěstí jeden z nich seděl,“ usmívá se manželka Lucie.
A Michal Vápenka dodává: „Nejlépe se samozřejmě cítím ve sportovním nebo v obyčejném bavlněném tričku, v kraťasech nebo v něčem podobném. Na druhou stranu musím přiznat, že si společenské obleky velmi užívám, je to vždycky hezká sváteční akce nebo důvod si společenské oblečení užít, vzít si ho na sebe a užít si atmosféru. Mám to spojené s atmosférou různých vyhlašování a různých společenských akcí.“
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
