K vtipům jsme nepotřebovali ani slova, vzpomíná Jiří Suchý. Se Šlitrem měli humor, kterému rozuměli jen oni sami

„Tamhle je taková fotografie, kde je s Janem Werichem. A já vám přečtu, co tam Werich napsal: Tohle je pro vás. Škoda, že nemůžeme být tři se Šlitrem,“ ukazuje Jiří Suchý černobílou fotografii.

Spolupracovat s Jiřím Šlitrem se Janu Werichovi nepoštěstilo. Ani dvojici Suchý-Šlitr nebylo dopřáno dlouhého trvání. Přesto stihli společně napsat na tři stovky písní. Dvacítka z nich večer 15. února rozezněla divadlo Semafor.

První hit Jiřího Šlitra

Představení otevřel první Šlitrův hit Včera neděle byla.

Původní interpretku Pavlínu Filipovskou nahradila teprve dvanáctiletá Lea Hurábová. „Každý má na ty písničky jiný názor. Ale vzhledem k tomu, že jsem tady od malička, tak mi to přirostlo k srdíčku,“ vypráví.

Semafor a Jitka Molavcová

Dvaadevadesátiletý Jiří Suchý to pak na jevišti doslova rozpálil písní Koupil jsem si knot. V ní zpívá o krabici, ve které má roztodivných věcí více. A z velké krabice na scéně po pár minutách vykoukla i Jitka Molavcová.

„Toto je můj pes, kterému se říká Máslo. Je to rekvizita,“ ukazuje Jitka Molavcová. „Jiří Šlitr s Jiřím Suchým totiž napsali méně známý melodram. Já jsem se to naučila nazpaměť. To je melodram, který trvá tak asi sedm minut:

Když jsem byla malá, měla jsem krásnýho hadrovýho psa. A když se s ním trochu třáslo, sypal se z něho prach, ach! Říkali jsme mu Máslo a ve tváři měl strach...“ recituje a zpívá Jitka Molavcová melodram Můj pes.

Čtěte také

Šlitrovi stačilo říct větu a přišel aplaus, vzpomíná Suchý na společné začátky. Vztah měli především pracovní

Sál Semaforu zaplnily i ikony českého divadla. Podívat se přišel třeba cimrmanolog Miloň Čepelka nebo teatrolog a kritik Vladimír Just, který na adresu Jiřího Šlitra se smíchem říká: „On to své neherectví ještě prohluboval do dalších nehereckých výšin a nížin.“

Suchý, Šlitr a růže

V závěru večera Jiří Suchý připomněl, že měli se Šlitrem společný humor. Takový, kterému rozuměli jen sami navzájem. A na jeviště přišel s historkou a taky s růží. „Seděl jsem v té naší šatničce společné, když tu kdosi zaklepal. Já řek' ‚Vstupte!‘ a ve dveřích stál Jiří Šlitr s andělským výrazem a s růží v ruce. Protože až do této chvíle jsme si žádné květinové dary navzájem nedávali, pochopil jsem, že to je jeden z našich dalších vtipů beze slov. A teď mu to vracím. Kam, že bych ji umístil, aby mu došla?“

Na provázku zavěšená váza se teď spouští ze stropu jeviště a Jiří Suchý růži posílá nahoru. Diváci aplaudují. „Váš potlesk vyřídím, doufám, že ne brzo,“ dodává s úsměvem Jiří Suchý a následuje píseň Na shledanou.

Na shledanou, na shledanou. Až se budeš sama bát, utrhni si růži planou. Na shledanou, na shledanou. Mám tě rád...

Na hru Šli tři Šlitři můžete do Semaforu zajít až do konce roku.