Legendy Československého rozhlasu ’68
Hlas Vladimíra Fišera se stal součástí dějin našeho národa. Před 50 lety oznámil okupaci
Před druhou hodinou v noci na 21. srpna 1968 na rozhlasových vlnách Vladimír Fišer oznámil vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Opakovaně četl zvláštní provolání, ve kterém vedení KSČ invazi odsoudilo. Zároveň vyzývalo všechny občany republiky, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor.
„Chodil jsem číst výzvy – vážení posluchači, za okamžik budeme vysílat důležitou zprávu,“ vzpomínal před lety na svou nejdramatičtější hlasatelskou službu Vladimír Fišer, který jako hlasatel pracoval v Československém rozhlase od roku 1953.
Vzápětí, po přečtení výzvy, se v domech rozsvěcovala okna, taxikáři troubili, lidé volali do rozhlasu. „Na operativním pracovišti se brzy ráno sešla spousta rozhlasáků, Jirka Dienstbier, Honza Petránek a spousta dalších,“ připomíná Fišer.
Legendy Československého rozhlasu ’68

V srpnu 1968 pracovali v Československém rozhlase jako redaktoři, zvukaři nebo technici. Svobodné vysílání bránili před sovětskými tanky a vojáky.
Vzrušená atmosféra okupace a nebývalá solidarita i soudržnost lidí provázela Fišera i cestou z rozhlasu domů. V samoobsluze ho lidé poznávali a pouštěli ho, aby si mohl nakoupit. „Celý národ tím žil, držel palce sám sobě i vysílání,“ vyzdvihuje.
Osobitý podmanivý hlas Vladimíra Fišera využíval také krátký film. „Kameramani běhali celou dobu po Praze a točili a točili – to už byl filmový týdeník. Honem to namluvit a do kin,“ přibližuje.
Legendární rozhlasový hlasatel Vladimír Fišer zemřel v roce 2015.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.