Co předcházelo událostem v srpnu 1968
Provolání Dva tisíce slov varovalo před zastavením reforem
Na možné ohrožení reforem Pražského jara poukázal manifest Dva tisíc slov. Sepsal ho spisovatel Ludvík Vaculík na popud několika vědců z Akademie věd, kteří se v roce 1968 obávali o osud demokratizace společnosti. Vedení KSČ provolání odmítlo, bylo radikálnější, než komunistický Akční program. Na druhé straně ale vyvolalo zájem lidí, kteří k dokumentu připojovali své podpisy.
Článek vůbec nebyl protisocialistický, nenabádal svrhnout vládu nebo režim, jenom řekl, že chceme, aby nebyla cenzura, aby lidé mohli volit, koho chtějí, aby měli svobodu projevu apod.,“ vzpomíná Zdeněk Hubáček, tehdy student ČVUT.
Provolání bylo nápadem několika akademiků, nejznámějším z nich byl vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle. Ten společně s dalšími vědci navštívil spisovatele Ludvíka Vaculíka.
„Přišli s žádostí, abych napsal provolání k veřejnosti. Do toho textu jsem napsal jenom to, co jsem chtěl,“ vzpomíná spisovatel Ludvík Vaculík s tím, že vycházel z toho, že demokratizační proces musí jít s komunisty, nikoliv proti nim.
Dva tisíce slov – Přečtěte si dokument, který komunisté považovali za pokus o kontrarevoluci
Jeden den po zrušení cenzury v roce 1968 vyšel dokument, který zarytí komunisté označovali jako důkaz, že se v Československu děje něco nekalého. 27. června otiskly Literární listy a různé deníky Dva tisíce slov. Text vznikl na podnět pracovníků Československé akademie věd. Autorem je Ludvík Vaculík.
Podle historika Oldřicha Tůmy je text reakcí na určité zbrždění, obrat v politice vedení po masivní kritice v březnu a květnu po návštěvě Moskvy. „V Akademii věd vznikla idea vytvořit programový text, který by upozornil na nebezpečí zastavení reformního procesu a společnosti dal určitý návod, jak se drobnou prací reformní proces dá posouvat,“ říká.
A historik Michal Stehlík dodává, že text měl ohromný dopad, lidé ho četli, společenská aktivita převálcovala schopnost KSČ reagovat, o to více byl materiál nenáviděn. Jeho podpis a podpora byly po roce 1969 pronásledovány.
Provolání podepsalo asi 100 tisíc lidí, mezi nimi i herec a zpěvák Jiří Suchý. „Nevěděl jsem, o co jde, ale stačilo, že jsem tam viděl podpisy Wericha, Trnky, Seiferta, tak jsem vůbec neváhal, těmto lidem věřím a jestliže oni to podepsali, tak je to správné,“ vysvětluje.
Související
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.