Ozvěny dne 3. června 2007

3. červen 2007
Ozvěny dne

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Od ledna 2009 se začne vybírat mýtné na většině silnic

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Hezký podvečer. Ozvěnami dne vás provede Jana Lejpová. Ministerstvo dopravy chce za dva roky spustit mýtný systém na silnicích první, druhé a třetí třídy. Šéf resortu Aleš Řebíček se tak snaží vyjít vstříc požadavkům hejtmanů. Výběrové řízení na dodavatele satelitní technologie chce uzavřít už letos. Podrobnosti zjišťoval reportér Pavel Otto.

Pavel OTTO:
Zavedení plošného mýtného musí podle brněnského primátora a dopravního experta ČSSD Romana Onderky předcházet studie výnosnosti. Zvýšení inflace by totiž systém ekonomicky znehodnotilo.

Roman ONDERKA, brněnský primátor, dopravní expert ČSSD:
No, jestli druhá etapa má být spuštěna v lednu 2009, tak dneska dokáži tvrdit, že ministerstvo bude mít dost práce na to, aby to vůbec zvládlo. Musíme si uvědomit, že ten systém tak, jak je nastaven, tak není jednoduchý.

Pavel OTTO:
Onderka také připomíná, že ministerstvo se bude muset dohodnout s firmou Kapsch, dodavatelem mikrovlnné technologie na odškodnění, protože Rakušané měli vybírat mýtné právě i na silnicích první třídy. Ministr Řebíček v tom problém nevidí.

Aleš ŘEBÍČEK, ministr dopravy /ODS/:
Co se týče smlouvy s Kapschem, tak v podstatě jakoby projekt jedničky, dvojky, trojky satelitem tam jako nefiguruje nijak, že jo, to je rozhodnutí vlády.

Pavel OTTO:
Onderka s Řebíčkem jsou pro kombinaci mikrovlnné a satelitní technologie. Sdružení autodopravců ČESMAD by zajímalo hlavně to, jestli se zavádění dalšího mýtného státu vůbec vyplatí. Pokračuje mluvčí sdružení Martin Felix.

Martin FELIX, mluvčí sdružení autodopravců ČESMAD:
My se samozřejmě na žádné další mýto netěšíme. Tam spíš se bojíme toho, aby nedošlo k tomu problému jako při spouštění první etapy, kdy se do poslední chvíle nevědělo, zda bude, jak bude rozsáhlá, jaké budou sazby.

Pavel OTTO:
Státní fond dopravní infrastruktury chce letos vybrat na dálnicích a rychlostních komunikacích necelých pět miliard korun, z toho ale dvě miliardy odvede firmě Kapsch.

Česko se připravuje na návštěvu prezidenta Georga Bushe

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Den zbývá do příletu amerického prezidenta George Bushe do Prahy. Už předem je téměř jisté, že s našimi politickými špičkami chce mluvit hlavně o protiraketové základně, kterou by Američané rádi postavili v Brdech. Čeští zástupci se zase budou amerického prezidenta ptát na americká víza. Premiér Mirek Topolánek ale nepředpokládá, že by Bush v Česku oznámil termín zrušení vízové povinnosti. Jak řekl České televizi, "Závisí to spíš na Kongresu".

Mirek TOPOLÁNEK, premiér:
George Bush není schopen přesně říct, kdy bude tato změna vízového režimu schválena. Nicméně ten jeho tlak je významný a i ty jeho věty, které říká, jsou velmi dostatečné, abych věřil, že Kongres to projedná.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Na úterní schůzce s americkým prezidentem chce Topolánek určitě o zrušení vízové povinnosti mluvit. Nechce je však spojovat s uvažovanou základnou v Brdech. Jednání s Američany o radaru však nebudou pokračovat, pokud Kongres neuvolní na projekt peníze nebo se ukáže, že radar negativně ovlivní lidské zdraví, upozornil premiér. Rozhovory o umístění radaru mají trvat zhruba do konce roku, pak chce Washington slyšet, zda Češi radar povolí či ne. Hlavní vládní strana ODS protiraketovou ochranu plně podporuje, ale například koaliční zelení a opoziční sociální demokraté by uvítali, kdyby protiraketový deštník byl součástí NATO. Lidé v Česku nejsou podle průzkumů americkému záměru nakloněni. Svědčí o tom i místní referenda v obcích, které náležejí nedaleko plánované základny. Jak Američané vnímají ne zrovna příznivé diskuse o uvažované základně řekl Českému rozhlasu americký velvyslanec v Praze Richard Graber.

Richard GRABER, americký velvyslanec v Praze:
Co se týče České republiky, myslím, že je dobře, že zde existuje debata. V minulosti to v této zemi nebylo možné. Nikdo nemohl vznášet legitimní otázky. A to jsou otázky zdraví, životního prostředí, ale i účasti NATO a vztahu k Rusku. Věřím, že v následujícím měsíci odpovíme na tyto otázky tak, že nakonec i český parlament tento projekt schválí.

Moskva mluví o možnosti vytvoření protiraketové obrany s NATO

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Moskva dnes začala mluvit o možnosti vytvořit protiraketovou obranu společně s NATO. Ke schůzce už Brusel vyzval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Současně ale varoval, že Moskva odpoví na případné umístění základny ve střední Evropě. Nové výhrůžky připojil i prezident Vladimir Putin.

Topolánek bude jednat s Melčákem a Pohankou o podpoře reformního balíku

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Premiér Mirek Topolánek bude v úterý jednat o podpoře reformního balíku koaliční vlády s poslanci Milošem Melčákem a Michalem Pohankou. Ti na podzim opustili řady opoziční ČSSD a umožnili vznik pravicové vlády.

Rakouští odpůrci Temelína hrozí úplnou blokádou přechodů

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Úplnou blokádou společných hraničních přechodů hrozí rakouští odpůrci Temelína, a to i přes ujištění Vídně, že zabrání omezování volného pohybu na hranicích. Rakouskou vládu obvinili, že se nedokázala postavit proti nebezpečí, které jaderná elektrárna Temelín podle nich představuje.

Pád ultralightu u Nepomuka nepřežili dva lidé

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Dva lidé uhořeli v ultralightu, který se před polednem zřítil do lesa o Nepomuka ve směru na Novou Ves. Po pádu se podle očitých svědků trosky stroje vzňaly.

Střet policie a demonstrantů v Rostocku šokoval Německo

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Zděšení a šok. Tak se dají popsat reakce německé veřejnosti a médií na včerejší brutální násilnosti skupiny ultralevicových radikálů v severoněmeckém Rostocku. Tam demonstrovaly zprvu poklidně desetitisíce odpůrců globalizace proti nadcházejícímu summitu skupiny G8. Asi dvě tisícovky zahalených mladíků ale rozpoutaly krvavé potyčky, na které zraněním doplatilo přes čtyři sta třicet policistů. Za včerejšími výtržnostmi se ohlíží i jejich očitý svědek, německý zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Jiří HOŠEK:
Vytrhaná dlažba, ohořelá a převrácená auta, rozbité výlohy. Takový obrázek nabízela a nabízí část hansovního města Rostocku. To včera zažilo pouliční bitky, které Německo dlouho nepamatuje. Podle SpiegeluOnline se něco podobného naposledy odehrálo v osmdesátých letech při střetech u stavenišť jaderných elektráren nebo nové startovací dráhy frankfurtského letiště. I přes masivní nasazení policie se tvrdému jádru antiglobalistů podařilo rozpoutat krvavou řež, při které bylo zraněno přes čtyři sta příslušníků pořádkových sil a podle nejčerstvějších údajů více než pět set demonstrantů. Sto dvacet pět výtržníků skončilo v policejní cele. Třináct nejhorších násilníků je stíháno pro těžké ublížení na zdraví a výtržnictví. Server Stern.de tvrdí, že počínání radikálů z takzvaného blackblocku totálně zdiskreditovalo úsilí mírumilovných odpůrců summitu G8. Kritika levicových aktivistů i některých médií se ale nevyhnula ani zasahujícím policistům, kteří podle nich nepostupovali dost profesionálně.

Americké úřady prý zabránily útoku na newyorské letiště JFK

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Teroristický útok na newyorské letiště Johna F. Kennedyho prý překazily americké úřady. Z jeho přípravy obvinily čtyři osoby. Tři lidé skončili ve vězení. Na letišti údajně chtěli odpálit nálož, ale nestihli si koupit výbušninu. Exploze měla zasáhnout nádrže s palivem a potrubí v areálu největšího newyorského vzdušného přístavu. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je jedním ze zatčených bývalý poslanec parlamentu jihoamerické Guyany a dalším bývalý pracovník z nákladové části letiště.

Fidel Castro je už zase v pořádku

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Kubánský prezident Fidel Castro se po čtyřech měsících znovu objevil na televizní obrazovce. Na závěrech, které pořídila tamní televize se setkal s generálním tajemníkem vietnamské komunistické strany Nong Duc Manhem. Kubánský vůdce na nich vypadá zdravější a silnější. Fidel Castro se už desátý měsíc zotavuje po těžké operaci zažívacího traktu. Po zákroku převzal dočasně moc v zemi jeho bratr Raúl.

Festival spisovatelů v Praze

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Už po sedmnácté se scházejí v Praze významní světoví spisovatelé na ojedinělém festivalu veřejných čtení, besed a setkávání autorů a čtenářů. Letošní ročník je věnován dosud neznámé podobě českého dadaismu a uměleckému směru jako takovému. Podrobnosti ví redaktor David Šťáhlavský.

David ŠŤÁHLAVSKÝ:
Dada bylo prvním projevem globalizace, nepočítámeli španělskou chřipku. Tak zní podtitul festivalu.

Michael MARCH, ředitel festivalu:
V duchu myšlenek dadaismu budou také pozvaní spisovatelé zde filosofovat.

David ŠŤÁHLAVSKÝ:
Dodává prezident festivalu Michael March. Byl to právě on, kdo počátkem devadesátých let přesídlil se svými aktivitami z Londýna do Prahy. Dosud hostil na dvě stě šedesát autorů. Mezi těmi nejznámějšími je letos mistr fantazie a historické účelovosti E. L. Doctorow, bosenský Američan Aleksandar Hemon a za českou literaturu Ludvík Kundera. Sedmnáctý festival spisovatelů začíná vernisáží Výstava dada na východě a diskusí nenásilím proti terorismu.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
A je tu rekapitulace.

autor: jal
Spustit audio