Ozvěny dne 4. března 2007

4. březen 2007
Ozvěny dne

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Vondra: Odpověď na nótu k základně nabídne jednání o radaru

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Česká vláda v nejbližších dnech odpoví na americkou nótu se žádostí o vybudování radarové základny na našem území. Redaktorce Marcele Krejsové to dnes potvrdili zástupci jednotlivých stran.

Marcela KREJSOVÁ:
Odpověď na nótu by neměla být jednoznačná a zavazující. Jak řekl vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, měl by to být začátek rozsáhlých jednání.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/:
My odpovíme v řádu několika nejbližších týdnů, pak budou následovat ta jednání. Čili znovu, ta nóta nezakládá nějakou odpověď ano nebo ne, ale jenom budeme teď příštích několik měsíců vyjednávat a tady definujeme ty základní parametry toho jednání.

Marcela KREJSOVÁ:
Místopředseda Strany zelených Ondřej Liška souhlasí s tím, že by se mělo na americkou nótu odpovědět, ale bez jakýchkoliv konkrétních stanovisek.

Ondřej LIŠKA, místopředseda Strany zelených:
Česká republika by měla odpovědět v následujícím duchu ano, souhlasíme se zahájením vyjednávání, s tím, že v žádném případě negarantujeme jejich výsledek.

Marcela KREJSOVÁ:
Podobný názor zastává i místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR /ČSSD/:
Samozřejmě na diplomatickou nótu se sluší odpovědět, ale já jsem přesvědčen, že v té situaci, která dnes tady je, by rozhodně ta nóta neměla dávat žádné definitivní stanovisko.

Marcela KREJSOVÁ:
Reakcí na americkou nótu jednání o radarové základně na našem území teprve začínají. Definitivní odpověď na otázku, zda radar ano či ne, se dozvíme nejdříve na konci letošního roku.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro Českou televizi odmítá radar sedmdesát procent lidí. Jeho umístění na českém území podporuje třicet procent oslovených. Z průzkumu také vyplynulo, že zájem lidí o toto téma se zvyšuje.

Vyšetřování příčin výbuchu munice v Novákách

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Vyšetřovatelé upřesňují příčiny pátečního výbuchu munice ve slovenském městě Nováky. Při explozích zahynuli nejméně tři lidé, dalších pět považují úřady za nezvěstné. Vojenský opravárenský podnik v Novákách se specializoval na opravu a likvidaci tankové, dělostřelecké a raketové munice. Patřil pod ministerstvo obrany a všichni jeho zaměstnanci byli civilisté. Aktuální informace doplňuje zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Lubomír Smatana.

Lubomír SMATANA:
Jako první nevybuchnul muniční sklad, ale takzvaná delaborační hala, kde zaměstnanci zneškodňovali munici, uvedl ministr obrany František Kašický. Podle něj by mohla být na vině používaná technologie. O chybách lidí nechtěl spekulovat. V delaborační hale pracovníci odšroubovávali roznětky, rozebírali jednotlivé miny a granáty. Právě tady se ozval první slabší výbuch, po kterém následovaly dvě mohutné exploze, které zcela zničily areál. Ministr obrany dnes také nabídl demisi, protože cítí za havárii politickou odpovědnost. Prezident republiky se k tomu zatím nevyjádřil, ale podle všeho František Kašický ministrem zůstane. Jednoznačně ho podpořil nejenom premiér, ale i další politici, včetně opozičních poslanců.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Vojenský opravárenský podnik Nováky založily československé úřady v roce 1957. Před několika, lety se změnil na akciovou společnost. Podobných podniků je na Slovensku dvacet, Nováky byly největší.

Dánská policie má za sebou další střety s demonstranty

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Dánská policie má za sebou další střety s demonstranty. Skupinky protestujících, kteří nesouhlasí s uzavřením squatu v dělnické čtvrti Nörrebro, zapálily v noci na jedné z hlavních silnic barikády. Menší ohně vzplály i na jiných místech Kodaně. Jak dodává redaktorka Lubica Bergmanová, incidenty ale nebyly tak závažné jako předešlé dvě noci, kdy se části města proměnily v bitevní zónu.

Lubica BERGMANOVÁ:
Vystěhovaný squat hlídalo několik stovek policistů, kteří pomocí dodávek rozbíjeli dav protestujících na menší skupiny. Budova byla postavena v roce 1897 a sloužila zpočátku jako kulturní centrum. V posledních letech se středisko stalo oblíbeným především pro anarchisty a levicově orientované skupiny. Koncerty tu ale uspořádalo i několik světových hudebních veličin, včetně Australana Nicka Cavea či islandské zpěvačky Björk. Význam squatu pro mladé pro televizní stanici CNN upřesnil jeden z demonstrantů.

demonstrant:
Toto místo vždy sloužilo mladým a těm, kteří neměli kam jít, kde bydlet. Teď tu pro ně nic takového není. Vždycky to byla pevnost, kam lidé mohli přijít a klidně přespat

Lubica BERGMANOVÁ:
Manifestace sympatizantů s dánskými protestujícími se v uplynulých dnech konaly také v německém Hamburku, Norsku, Švédsku i Finsku. Dánská policie proto prý zpřísnila kontroly na hranicích.

Hrad a církev mají v úterý jednat o předání katedrály

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Kancelář prezidenta republiky a Metropolitní kapitula by měly v úterý jednat o termínu a podmínkách předání katedrály svatého Víta státu. Kardinál Miloslav Vlk ale řekl, že toto datum není termínem předání chrámu. Mluvčí prezidenta Petr Hájek ale očekává, že v úterý kapitula katedrálu předá.

Julínek: Poplatky by ročně neměly překročit pět tisíc korun

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Poplatky za návštěvu lékaře, recept či pobyt v nemocnici by dohromady s doplatky za léky neměly ročně překročit pět tisíc korun. Televizi Prima to řekl ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Strop, přes který by se roční spoluúčast pacientů neměla přehoupnout, teď jeho úřad přesně propočítává.

Právník Čunka odmítá podezření z ovlivňování svědkyně

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Právník vicepremiéra Čunka Eduard Bruna odmítl policejní podezření z ovlivňování klíčové svědkyně. To, že by se někdo pokoušel uplatit bývalou sekretářku Urbanovou, označil za absurdní. Podle něj svědkyně vypovídá od počátku stejně a při změně výpovědi by jí hrozilo stíhání kvůli křivé výpovědi.

Polky vyšly do ulic proti úplnému zákazu potratů

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Polská ženská hnutí demonstrovala ve Varšavě za právo na interrupci. Část vládní koalice chce prosadit změnu ústavy, která by chránila dítě už od okamžiku početí. Protestní mítink sledoval varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Martin DORAZÍN:
Asi dva tisíce žen před parlamentem protestovaly proti změně ústavy, kterou navrhuje Liga polských rodin. Z řad demonstrantek i demonstrantů se na adresu předsedy ligy Romana Giertycha ozývaly šťavnaté nadávky. Za ochranu lidského života demonstrovali příslušníci ultrakatolické Celopolské mládeže. Skandovali hesla o velkém katolickém Polsku. Změna ústavy ale v Sejmu nemusí projít.

Jolanta SZCZYPINSKÁ, poslankyně za stranu Právo a spravedlnost:
Nejde o změnu ústavy, ale o změnu v ústavě. Myslím si, že ochranu lidského života musíme posílit. Všichni naši poslanci jsou pro, nevím ale, jestli se nám podaří najít většinu v parlamentu.

Martin DORAZÍN:
Říká poslankyně za stranu Právo a spravedlnost Jolanta Szczypinská. Mnoho pravicových poslanců se totiž domnívá, že současná právní úprava, která je k interrupcím nejpřísnější v Evropě, plně postačuje.

Parlamentní volby v Estonsku

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Už jen necelou hodinu mají Estonci na to, aby se zúčastnili voleb v pořadí už do jedenáctého Riigikogu, tedy parlamentu. Podle posledních informací prezident země Ilves nebyl spokojen s celkově asi padesátiprocentní účastí a vyzval občany, aby si připomněli, jak příjemné je svobodně volit. Volby sleduje přímo na místě i zvláštní zpravodaj David Šťáhlavský.

David ŠŤÁHLAVSKÝ:
K volebním urnám prozatím přišlo za jediný den více voličů než ve třech vyhrazených dnech paralelnímu klasickému i řádnému elektronickému hlasování. Estonsko se tak stalo jedinou zemí na světě, kde mohli voliči rozhodovat o složení sněmovny prostřednictvím internetu. I to je zřejmě důvodem zájmu zahraničních novinářů. Zdejší rozhlas dnes zmínil také účast obou českých veřejnoprávních médií, České televize i Českého rozhlasu. Podle průzkumu zůstane u moci současná středopravá koalice nebo se naopak vrátí konzervativci.

Mart LAAR, bývalý estonský premiér:
Je jedno, zda vládnete malé nebo velké zemi. Některé moje reformy ostatně zavedli i v jiných zemích.

David ŠŤÁHLAVSKÝ:
Řekl Českému rozhlasu bývalý a možná budoucí premiér Mart Laar. Výsledky hlasování budou známy před půlnocí středoevropského času.

Václav Klaus vyrazil na týdenní návštěvu USA

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Prezident Václav Klaus odletěl do Spojených států. Poprvé cestuje novým vládním airbusem. Ve Washingtonu bude mimo jiné hledat vhodné přímluvce za zrušení víz pro naše občany a nevyhne se ani debatě o chystané americké základně na našem území. Podrobnosti má zpravodaj Českého rozhlasu Alexandr Pícha.

Alexandr PÍCHA:
Návštěva prezidenta Klause začíná v Houstonu, kde se setká s bývalým americkým prezidentem Georgem Bushem seniorem. Václava Klause přijmou také nejvyšší představitelé Texasu. V New Orleans se prezident Klaus seznámí se stavem obnovy po hurikánu Katrina a s našimi projekty pomoci. Navštíví také centrum výměnných programů pro české a americké studenty. Nejvíce je ale očekáván mezi novináři příjezd prezidenta Klause do Washingtonu. Setká se tu s viceprezidentem Cheneym a americké novináře velmi zajímá hlavně naše reakce na návrh stavby amerického radaru v Česku.

Na českých úřadech je málo dokumentů v cizích jazycích

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Na českých úřadech je málo dokumentů v cizích jazycích a některé formuláře spojené s pobytem cizinců u nás je dokonce nutné vyplňovat jen v češtině. V Česku přitom žije a pracuje čím dál tím víc cizinců a často nejde jen o lidi ze Slovenska nebo z Evropské unie. Řada formalit, která je s jejich pobytem spojená a vyřizuje se jen česky, jim proto dost komplikuje život. Více zjišťovala redaktorka Veronika Hankusová.

Veronika HANKUSOVÁ:
Venezuelan Ernesto žije v Česku už více než dvanáct let. Na úřady se kvůli práci nebo pobytu u nás dostal někdy i několikrát do roka. Kvůli tomu, že je řada věcí dostupná jen v češtině, podle něj cizinci nemohou formality bez další pomoci zvládnout.

Ernesto, Venezuelan:
Sami většinou nemohli to dělat. Potřeboval vždycky pomoc někoho, kdo s tím musel poradit. Je to k nepochopení většinou. Jak to tam psaný ten úřední jazyk pochopitelně je pro cizince taková záhada.

Veronika HANKUSOVÁ:
Podle Miloslava Smetany z cizinecké policie je používání češtiny při vyřizování pobytu povinné ze zákona.

Miloslav SMETANA, cizinecká policie:
Zákon stanovuje, že všechna jednání jsou vedena v českém jazyce, a proto i tyto tiskopisy musí být vyplňovány v českém jazyce.

Veronika HANKUSOVÁ:
Všechny důležité informace jsou podle něj ale také na internetu. Například formuláře na pracovní povolení, které existují i v cizích řečech, ale i přesto vyžadují vyplnění v češtině. Podivil se nad tím i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Petr NEČAS, ministr práce a sociálních věcí /ODS/:
Formulář, který je v angličtině, vyplňovat v češtině, vyžaduje trošku dávku fantazie a docela by mě zajímalo, který úředník toto vymyslel, a samozřejmě, že tyto věci se mají změnit, mají být trošku logické.

Veronika HANKUSOVÁ:
Cizinci, kteří se rozhodnou zůstat u nás natrvalo, by podle Nečase ale měli češtinu zvládnout.

Českého lva za nejlepší film získal Menzelův "anglický král"

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Českého lva za nejlepší český film získal včera večer snímek Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále. Film natočený podle předlohy Bohumila Hrabala byl s jedenácti nominacemi a čtyřmi lvy vůbec nejúspěšnějším dílem. Kromě hlavní ceny vynesl křišťálovou sošku Martinu Hubovi za vedlejší mužskou roli, Jaromíru Šofrovi za kameru, a pak také tvůrci filmu, režisérovi Jiřímu Menzelovi.

Jiří MENZEL, režisér:
Hlavně komu bych chtěl poděkovat, je ten, kvůli kterýmu a pro koho jsme to vlastně dělali, a kterej se na nás kouká seshora, a to je pan Hrabal. Myslím, že můj druhej největší dík patří těm odvážlivcům, kteří měli odvahu dát tuhle práci režisérovi z fosilních dob.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tři České lvy, za hlavní mužskou a hlavní i vedlejší ženskou roli, pak získal film Kráska v nesnázích. Grandhotel bodoval v kategoriích nejlepší zvuk a nejlepší hudba.

Čeští vědci se vracejí z Antarktidy

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Čeští vědci se vracejí z Antarktidy. Pokud půjde všechno podle plánu, dnes odletí z argentinské základny Marambio na pevninu. Mají za sebou dvouměsíční pobyt na české polární stanici Johanna Gregora Mendela, jejíž pravidelný provoz zahájili. Informace od reportéra Marka Janáče.

člen expedice:
Je 5. února. Dnešní počasí zrovna neláká k pobytu venku.

Marek JANÁČ:
Silný vítr a sněžení, to byly podmínky, se kterými se museli čeští vědci vypořádat při pobytu na ostrově Jamese Rosse. Jejich meteorologické přístroje ale díky poloze ostrova zaznamenávají nedocenitelná data.

Kamil LÁSKA, meteorolog:
V okruhu sto kilometrů není jiná stanice.

Marek JANÁČ:
Říká meteorolog Kamil Láska.

Kamil LÁSKA, meteorolog:
Tím pádem meteorologické údaje, které naše stanice poskytuje, jsou svým způsobem ojedinělé.

člen expedice:
Ptáci nade mnou krouží ve velkém víru.

Marek JANÁČ:
Živočichů je na ostrově podstatně víc než rostlin, které přijeli zkoumat biologové naší výpravy. Zaměřili se především na lišejníky, sinice a řasy.

Josef ELSTER, Botanický ústav Akademie věd ČR:
Jsou to první rostliny, které se podílí na osidlování nově odledněných území.

Marek JANÁČ:
Vysvětluje Josef Elster z Botanického ústavu Akademie věd.

člen expedice:
Tady je stanice Mendel. Usneo, ozvěte se. Jak mě slyšíte? Příjem.

členka expedice:
Tady je Usnea. Slyším dobře.

Marek JANÁČ:
Geologové během výpravy zpracovávali první mapu složení ostrova, která je jejich kolegy ve světě velice očekávána. Teď si výprava veze tři sta padesát kilogramů vzorků, které v České republice zpracuje. Výzkumy budou pokračovat v domácích laboratořích celou řadu měsíců.

autor: jal
Spustit audio