Ozvěny dne 6. ledna 2007

Dosud nezpoplatněné úseky dálnic

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo dopravy připravuje zrušení všech zhruba deseti výjimek na dálničních úsecích, které umožňují jízdu bez dálniční známky. Bez poplatků by tak v budoucnu měly zůstat jen ty části dálnic a rychlostních komunikací, které vedou městy. Úředníci už začali shromažďovat všechny podklady, aby mohli co nejdřív připravit novou vyhlášku. Ministr Aleš Řebíček chce v nejbližší době také oslovit všechny hejtmany a starosty měst a obcí, kterých se to týká, aby byli na zpoplatnění i těch zbývajících úseků připraveni. Jak Radiožurnálu přiznal mluvčí úřadu Karel Hanzelka, získat jejich souhlas asi nebude snadné.

Karel HANZELKA, mluvčí Ministerstva dopravy ČR:
Tak samozřejmě nakloněn není nikdo, protože všichni říkají: "Ano, ať lidé platí, ať existuje například elektronické mýtné, ale ne u nás." Takže počítáme s tím, že ta kritika z regionů bude poměrně masivní.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
V současné době je u nás sto čtyřiačtyřicet kilometrů nezpoplatněných úseků dálnic a rychlostních komunikací, například na Ostravsku, na Brněnsku či v okolí Tábora.

Skandál polského arcibiskupa Wielguse

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Polskem stále hýbe skandál kolem arcibiskupa Wielguse. Dvě komise historiků potvrdily, že kněz dlouhodobě spolupracoval s bývalou Státní bezpečností a rozvědkou. Arcibiskup se přesto včera ujal úřadu varšavského metropolity. Případ rozdělil polskou církev, někteří hodnostáři se odmítají zúčastnit nedělního uvedení arcibiskupa do funkce, jiní ho brání a útočí na novináře. Jak dodává varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, polský tisk mluví o největší krizi církve od pádu komunismu.

Martin DORAZÍN:
Tvář arcibiskupa Wielguse je dnes na titulních stránkách všech polských novin. Nejdále zašel bulvární deník Fakt, který kněze nazval arciudavačem. Pravicový list Dziennik připomíná, že arcibiskup Wielgus ještě včera ráno odmítal nařčení ze spolupráce se Státní bezpečností a přiznal se až poté, co se odpoledne stal varšavským metropolitou. Gazeta Wyborzca píše, že kněz překročil hranice kompromisu. List si všímá, že na zítřejší inauguraci nepřijedou někteří významní biskupové. Věřící nebudou moci slavnost sledovat na velkoplošných obrazovkách před varšavskou katedrálou, církev od tohoto záměru upustila. List Rzeczpospolita v komentáři napsal. "Arcibiskup Wielgus znovu ukázal, že dobro církve a diecéze pro něj není důležité. Když podepisoval spolupráci se Státní bezpečností, řekl, že to udělal kvůli vědecké kariéře, která pro něj byla tehdy důležitá. Teď byl pro něj důležitý úřad metropolity," napsala Rzeczpospolita.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Vatikán na prohlášení nového varšavského arcibiskupa Stanislawa Wielguse nereagoval. Jak dodává spolupracovnice Radiožurnálu v Itálii Vědunka Lunardi, tiskové oddělení Svatého stolce se odvolává na komuniké z 21. prosince.

Vědunka LUNARDI:
Podle italských médií případ nového varšavského arcibiskupa vyvolal v římské kurii roztrpčení a nelibost, protože staví papeže Benedikta XVI. do nepříjemné situace. Oficiální reakce chybí a tiskové oddělení Vatikánu poukazuje na komuniké z 21. prosince, ve kterém se zdůrazňuje, že Svatý stolec zvážil pozorně minulost Stanislawa Wielguse, a to znamená, že papež u něj má plnou důvěru. Většina polských prelátů v Římě odmítá případ komentovat. Polský kardinál Szoka řekl tisku, že chová plnou důvěru v rozhodnutí Svatého stolce. Pozorovatelé upozorňují na pasáž dnešní papežovy homilie, ve které Benedikt XVI. vyzval věřící, aby se nevzdalovali Kristu a jeho poselství i přes chyby představitelů církve.

Další američtí vojáci do Iráku

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Američtí kongresmani z řad Demokratické strany zkřížili plány prezidenta George Bushe na vyslání dalších vojáků do Iráku. Proti posílení tamního kontingentu se postavili jak nová předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, tak šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid. Prezidenta v otevřeném dopise upozornili, že taková taktika už několikrát selhala. Co konkrétně demokratům vadí, to shrnuje zpravodaj Českého rozhlasu Alexander Pícha.

Alexander PÍCHA:
Vyslání dalších vojáků do Iráku by jen ohrozilo více Američanů a nemělo by žádný strategický dopad. Podkopalo by to prý také snahy, aby Iráčané co nejdříve sami převzali do rukou osud vlastní země. Prohlášení přichází před očekávaným poselstvím prezidenta George Bushe o nové americké strategii. Podle dosavadních dohadů chce část Pentagonu vyslat do Iráku dalších dvacet až třicet tisíc vojáků, kteří by tam měli uklidnit sektářské násilí. Řada amerických představitelů se totiž obává, aby po odsunu koaličních vojáků nepadla země do rukou extremistů.

Útoky korsických nacionalistů

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Nedávné bombové útoky korsických nacionalistů přiměly k návštěvě Korsiky francouzského ministra vnitra Nicolase Sarkozyho. Ministr potvrdil, že vládní síly jsou připraveny reagovat dalším zatýkáním. Jak informuje zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Jan Šmíd, vláda se současně chystá poskytnout nejchudšímu regionu země další ekonomickou pomoc.

Jan ŠMÍD:
Korsika je výrazně nejchudší francouzský region a je zcela závislá na pomoci Paříže. Nicolas Sarkozy během návštěvy Ajaccia potvrdil, že vláda poskytne tomuto ostrovu další pomoc ve výši jedné miliardy eur v průběhu dalších sedmi let. Většina Korsičanů si uvědomuje nezbytnost úzkého spojení s kontinentální Francií, proto vliv nacionalistů klesá a teroristické útoky mají stále menší podporu u místních obyvatel. "Právě to může být bezpečné a nacionalisté mohou své útoky přitvrdit," prohlásil Sarkozy a potvrdil, že bezpečnostní opatření na ostrově se po sedmi bombových atentátech ve čtvrtek zpřísnila. V posledním roce bylo na Korsice zaregistrováno dvě stě třicet podobných útoků. "Jedná se však o akce úzké skupiny lidí a proti jakémukoliv pokusu o destabilizaci jsme připraveni zakročit," zdůraznil francouzský ministr vnitra.

Bombové útoky na Srí Lance

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Více než dvě desítky obětí si za posledních osmačtyřicet hodin vyžádaly dva útoky na srílanské autobusy. Při tom dnešním, ke kterému došlo nedaleko turistického letoviska Hikkaduwa, zemřelo patnáct lidí a několik desítek dalších utrpělo zranění. V autobuse bylo nalezeno ohořelé tělo ženy, policisté se proto domnívají, že šlo o sebevražedný atentát. Srílanské úřady z obou incidentů podezřívají tamní separatistickou organizaci Tygři osvobození tamilského ílamu, ta ale odpovědnost za atentáty odmítá.

Onemocnění horních cest dýchacích

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Počet onemocnění dýchacích cest v Česku stoupá. Ve srovnání s vánočním týdnem se počet nemocných zvýšil o polovinu. Chřipka se ale podle údajů Státního zdravotního ústavu vyskytuje jen ojediněle.

Systém elektronického mýtného

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Mýtné v Česku doposud vydělalo dvaapadesát milionů korun. Nejvíc firma Kapsch, která systém provozuje, vybrala včera, a to čtrnáct milionů. Do systému se zaregistrovalo přes třiaosmdesát tisíc palubních jednotek.

Požár zemědělské usedlosti

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Celý den bojovalo deset jednotek hasičů s požárem zemědělské usedlosti v Ústupu na Blanensku. Oheň zcela zničil chlévy a další hospodářské objekty, shořela také střecha obytné části domu. Škoda je asi osm set tisíc korun.

České a polské nápisy v Třinci

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Polská menšina v Třinci usiluje o zavedení dvojjazyčných nápisů. O svých záměrech už dal vědět Polský kulturněosvětový svaz prostřednictvím tamního regionálního tisku. Jeho představitelé zatím přesně nevědí, v jakém rozsahu budou opatření požadovat. Vedle stávajících českých by se ale podle nich měly polské nápisy objevit na hlavních ulicích a náměstích. Starostka Věra Palkovská řekla, že oficiální žádost zatím nezaznamenali.

Věra PALKOVSKÁ, starostka Třince:
Ve chvíli, kdy to bude na stole, kdy bude jasný požadavek ze strany polské národnostní menšiny, tak se budeme podle toho tím zabývat. A podle toho budou i stanoviska, do jaké míry je to možné, není. A podle toho se budou vést jednání.

Výročí zveřejnění Charty 77

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Dnes uplynulo přesně třicet let od zveřejnění prvního dokumentu Charty 77. Cílem jejího úvodního prohlášení bylo upozornit na to, že se v normalizačním Československu nedodržují mezinárodní úmluvy o občanských právech, ty přitom tehdejší prezident Gustáv Husák oficiálně podepsal. Téma pro redaktorku Veroniku Hankusovou.

Veronika HANKUSOVÁ:
Pod Chartu 77 se v první vlně podepsalo dvě stě čtyřicet dva lidí nejrůznějších profesí, názorů a přesvědčení. Jejími iniciátory a prvními signatáři se stali Václav Havel, Jan Patočka, Zdeněk Mlynář, Jiří Hájek a Pavel Kohout. Charta se vyjadřovala k řadě společenských témat, mimo jiné se třeba zasazovala o vydávání necenzurovaných publikací, a stala se tak nejvýznamnějším opozičním hlasem předlistopadového Československa.

Václav HAVEL, bývalý prezident ČR:
Ta Charta nebylo nic jiného, než že jsme je vzali za slovo, a to, co oni považují za cár papíru, jsme chtěli, aby bylo opravdu naplňováno.

Veronika HANKUSOVÁ:
Vzpomíná bývalý prezident Václav Havel. Charta 77 se také podle Havla nikdy nesnažila stát politickým hnutím, šlo jí hlavně o pravdivý popis poměrů a jejich svobodnou a objektivní kritiku. To zdůrazňuje také jeden z mluvčích Charty 77 Miloš Rejchrt.

Miloš REJCHRT, mluvčí Charty 77:
Já jsem měl od začátku dojem, že Charta byla, chtěla být a nakonec se jí to víceméně povedlo nepolitickým hnutím.

Veronika HANKUSOVÁ:
I přesto státní komunistická moc viděla v signatářích nebezpečí. Chartisté pak léta čelili represím režimu. Činnost Charty 77 byla ukončena v roce 1992.

Dnes by se dožil osmdesáti let Karel Kincl

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Dnes by se dožil osmdesáti let jeden z nejznámějších rozhlasových novinářů a českých publicistů Karel Kincl. Zemřel po těžké nemoci před necelými deseti lety. Jeho osobité reportáže, televizní postřehy z Velké Británie, kam se uchýlil před komunistickým režimem, stejně jako knihy jsou ale stále populární. Redaktor David Šťáhlavský připravil následující zvukovou vzpomínku na Karla Kincla.

Karel KINCL /ukázka/:
Tady je Londýn, Karel Kincl.

David ŠŤÁHLAVSKÝ:
Takhle jste ho mohli slýchat od pádu komunismu na vlnách Radiožurnálu. Karel Kincl. Prošel složitou cestou od komunisty z přesvědčení, až po oponenta normalizačního husákovského režimu, který ho věznil, pronásledoval za podpis Charty 77. Nikdy ho však nezlomil a on nesložil ruce do klína ani v exilu. Věnoval také velké úsilí obnově žurnalistiky po sametové revoluci.

Milan POKORNÝ, publicista:
Čím dál tím víc přemýšlel o smyslu své práce. Narážel na její limity toho, co je předávání, dejme tomu, informace a co je manipulace s příjemcem této informace.

David ŠŤÁHLAVSKÝ:
Říká publicista Milan Pokorný. Svůj životní epilog si však zřejmě z vůle osudu napsal Karel Kincl sám a jak jinak než ve svém pořadu z nejoblíbenějších, Zápisníku zahraničních zpravodajů.

Karel KINCL /ukázka/:
Jeho zazvonění je signálem, že vypukla zavírací hodina. Neúprosná zavírací hodina. Bože můj, měl bych toho ještě tolik na srdci a přitom můj vymezený čas už uplynul.