Ozvěny dne 5. listopadu 2006

5. listopad 2006
Ozvěny dne

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Soud vynesl nad Saddámem Husajnem rozsudek trest smrti oběšením

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Irácký prezident Saddám Husajn zřejmě skončí na popravišti. Soud ho uznal vinným ze zločinů proti lidskosti. Nejpřísnější možný trest dostal bývalý irácký diktátor za masakr šíitů ve městečku Dudžail v roce 1982. Trest smrti oběšením dostal i někdejší předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár a Husajnův nevlastní bratr, bývalý šéf tajných služeb Barzán Ibráhím Tikrítí. Redaktor Jaromír Marek, který soudní líčení sledoval, má další informace.

Raouf ABDELRAHMAN, předseda tribunálu:
Obžalovaný byl shledán vinným z podílu na masakru šíitů v městečku Dudžail v roce 1982.

Jaromír MAREK:
Když předseda tribunálu Raouf AbdelRahman četl rozsudek, viditelně otřesený Husajn odmítl povstat a na nohy jej postavili soudní zřízenci.

Saddám HUSAJN, bývalý irácký prezident:
Nepovstanu, zůstanu sedět. Bůh je veliký.

Jaromír MAREK:
Převážně šíitská irácká vláda rozsudek nad bývalým prezidentem uvítala. Sunnitští politici ale označili verdikt za politicky motivovaný. Jak potvrdil poslanec iráckého parlamentu Mufíd Jazairi, rozsudek smrti nebyl překvapivý.

Mufíd JAZAIRI, poslanec iráckého parlamentu:
Nikdo neočekával, že rozsudek bude, bude nižší, než, než rozsudek smrti. Prostě ty důkazy jsou, jsou velice jasné a jsou přesvědčivé.

Jaromír MAREK:
Po vynesení rozsudku se do ulic Bagdádu i přes zákaz vycházení vyhrnuly statisíce šíitů, kteří oslavovali verdikt nad diktátorem. Naopak Husajnovi sunnitští stoupenci protestovali. Iráčtí představitelé i zahraniční pozorovatelé se obávají další vlny krveprolití. Před vážnými důsledky varoval ještě před vynesením rozsudku Husajnův obhájce Zinad Annajdanin.

Zinad ANNAJDANIN, Husajnův obhájce:
Jestliže tento proces skončí trestem smrti pro prezidenta a jeho spolupracovníky, věřte mi, otevřou se dveře pekla v Iráku a také v jeho sousedních arabských zemích.

Jaromír MAREK:
Podle iráckých zákonů musí rozsudek automaticky přezkoumat odvolací soud. Ten začne už v pondělí, devět soudců posoudí, zda v dosavadním řízení nebylo porušeno právo. Pokud rozsudek smrti potvrdí, musí být vykonaný do třiceti dnů.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Jaké jsou reakce Spojených států, na to se teď zeptáme zpravodaje Českého rozhlasu ve Washingtonu Alexandra Píchy. Alexi, hezký podvečer.

Alexandr PÍCHA:
Hezký podvečer. Pokud jde o oficiální reakce, tak rozsudek nad Saddámem Husajnem už uvítal Bílý dům. Prezident Bush sice cestuje po volebních mítincích republikánů na Středozápadě a Jihozápadě a ujal se toho mluvčí Tony Snow. Ten zdůraznil, že rozsudek je rozhodnutím nezávislého iráckého soudu, který jednal podle právního řádu své země. Americký velvyslanec v Iráku Zalmán Chalíl Záde označil rozsudek za milník na cestě ke svobodné společnosti v Iráku. Přestože Iráčané mají podle něj před sebou ještě těžké dny, verdikt nad Saddámem dává irácké společnosti možnost sjednotit se a pracovat na lepší budoucnosti.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tak to byli politici a co americká média a analytici, jak to podle nich ovlivní situaci?

Alexandr PÍCHA:
Všechna média tady rozsudek nad Saddámem Husajnem registrují v předních titulcích, ale jinak ho silně, opravdu silně přehlušuje zpravodajství o vrcholící kampani před úterními volbami do amerického Kongresu. Jinak podle místních komentářů to situaci v Iráku příliš neovlivní. Analytici upozorňují, že se odstředivé tendence Kurdů a hlavně nepřátelství mezi šíity a sunnity už dostalo opravdu příliš daleko. Dá se prý také očekávat, že se ještě povleče odvolací procedura, která ještě následuje po vynesení rozsudku nad Saddámem Husajnem.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tak to byl aktuálně z Washingtonu zpravodaj Českého rozhlasu Alexandr Pícha. Díky, na slyšenou.

Alexandr PÍCHA:
Na slyšenou.

Evropská unie irácké úřady vyzývá, aby Saddáma Husajna nepopravovaly

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Evropská unie irácké úřady vyzývá, aby Saddáma Husajna nepopravovaly. V Bruselu máme zpravodaje Víta Pohanku.

Vít POHANKA:
"Evropská unie se staví proti trestu smrti ve všech případech a za všech okolností, neměl by být proto vykonán ani v tomto případě," uvádí se v prohlášení, které vydalo Finsko jako předsedající země pětadvacítky. Současně ovšem také připomíná, že Unie mnohokrát režim prezidenta Saddáma Husajna odsoudila. Především to, jak hrubým způsobem porušoval lidská a základní humanitární práva. Pokud chce být ale pětadvacítka důsledná, musí i v tomto případě žádat, aby trest smrti nebyl proveden.

Intenzivní deště v západních Krkonoších zvedají hladiny řek

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Intenzivní deště v západních Krkonoších zvedají hladiny řek. Horní Jizera už dosáhla druhého stupně povodňové aktivity. První stupeň, bdělost, zatím platí na horních tocích Smědé a Kamenice. Podle meteorologů v horách prší intenzivněji, než se předpokládalo. Očekávají, že druhého povodňového stupně, tedy pohotovosti, postupně dosáhnou hladiny všech tří řek, Jizery, Kamenice a Smědé, i v dalších úsecích. Potvrdil nám to i dispečer Povodí Labe Zdeněk Novák.

Zdeněk NOVÁK, dispečer Povodí Labe:
Je takovej předpoklad, že tady ten rychlej nárůst je z tajícího sněhu, kterej většinou roztál, a jakmile tady ten sníh odejde celej, tak pak už to bude jenom ze srážek a tam si myslím, že ty vzestupy už budou pomalejší, případně se třeba už přerušej. A v podstatě do půlnoci by ty srážky měly pokračovat, pak by to snad mělo přejít do přeháněk. A ty se samozřejmě ještě na těch vzestupech projeví.

Peníze z prodeje ČEZu by mohly vylepšit státní rozpočet

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Peníze z prodeje ČEZu by podle ministra financí Vlastimila Tlustého mohly vylepšit státní rozpočet na příští rok. Akcie by koupila sama elektrárenská společnost. Téma pro reportéra Jana Hrbáčka.

Jan HRBÁČEK:
Vlastimil Tlustý sice upřednostňuje prodej akcií ČEZu na burze, nebo nalezení možného strategického partnera, ale i tuto variantu předloží v dohledném horizontu jako jednu z možných opozičním sociálním demokratům.

Vlastimil TLUSTÝ, ministr financí /ODS/:
Já do vlády předložím návrh, kde všechny varianty, které zatím byly zmíněny, budou popsány s jejich výhodami a nevýhodami a nechám na rozhodování vlády a také na jednání se sociálními demokraty, které si vymínili, aby ta nejvhodnější forma byla zvolena a já osobně nebudu žádnou variantu zásadně prosazovat či blokovat, protože mně šlo o to, aby státní rozpočet měl kryté příjmy a ta forma je víc v rukou ministra průmyslu a ostatních kolegů ve vládě.

Jan HRBÁČEK:
ČSSD už naznačila, že by se zmiňovanou alternativou mohla souhlasit, chce ale předem znát odborný názor na to, zda by se transakce státu vyplatila. Někdejší exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach Českému rozhlasu ale řekl, že o této variantě slyší poprvé.

Zdeněk ŠKROMACH, bývalý ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Těžko asi hodnotit, asi technicky to možné je, ale připadá mi to takové zvláštní, já myslím, že otázka takovýchto privatizací by měla být otázkou jednání mezi vládou a opozicí tak, aby nenastávaly zbytečně prostě nějaká zpochybňování.

Jan HRBÁČEK:
A jak by takový prodej akcií ČEZu firmě samotné mohl vypadat? Stát by se zbavil kolem sedmi procent akcií z celkem sedmašedesátiprocentního podílu, což by představovalo injekci do rozpočtu ve výši zhruba třiceti miliard korun. ČEZ by akcie nemohl koupit přímo od státu, zákon to nepovoluje. Společnost by ale podle Hospodářských novin nabídla akcionářům výkup za nižší než burzovní cenu a jediný, kdo by tuto nabídku akceptoval, by byl stát. ČEZ by poté získané akcie zrušil a na tom by akcionáři, tedy především stát, vydělali. Stát by sice prodal sedm procent akcií a snížil svůj podíl na šedesát procent, ale poté, co by ČEZ akcie zrušil, by podíl státu stoupl na pětašedesát procent, citovaly Hospodářské noviny z analýzy brokerské společnosti Wood & Company.

Komunisté si myslí, že by ČSSD měla dostat šanci sestavit vládu

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Komunisté si stejně jako sociální demokraté myslí, že ČSSD by měla dostat šanci sestavit vládu. V diskusním pořadu České televize to řekl předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Debata zástupců všech pěti sněmovních klubů potvrdila, že strany mají k dohodě daleko.

Policie obvinila muže, u kterého našli pět kilo heroinu

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Policie obvinila devětatřicetiletého muže, v jehož voze celníci zajistili v pátek při běžné silniční kontrole u Lovosic na Litoměřicku více než pět kilogramů heroinu.

Obětí vraždy se stal obžalovaný v kauze střelby před diskotékou

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Obětí vraždy se stal včera večer jeden z pěti obžalovaných v kauze střelby u mostecké diskotéky Neprakta klub. Neznámý pachatel muže překvapil před mosteckým bytem jeho přítelkyně.

Část Evropy byla bez proudu

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Miliony obyvatel západní a jižní Evropy se v noci musely obejít bez dodávek elektřiny. Jen těsně nedošlo k takzvanému black outu, tedy totálnímu výpadku proudu. Na počátku řetězové reakce byla zřejmě porucha v německé rozvodné síti. Přesná příčina ale zůstává nejasná, dodává berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Jiří HOŠEK:
Dominový efekt spustil podle všeho výpadek jednoho nebo dvou vedení vysokého napětí na území Německa. "Celá evropská elektrizační soustava je propojená, jedna závažná porucha tak může mít dalekosáhlé následky," řekl stanici Deutschlandfunk mluvčí energetického koncernu RWE Theo Horstmann. Stanice ARD ale přišla s hypotézou, že na počátku výpadku stálo plánované odpojení vedení přes severoněmeckou řeku Emži, které mělo umožnit proplutí obří zaoceánské lodi /nesrozumitelné/. Ať tak, či onak, jen odpojení značné části odběratelů zabránilo takzvanému black outu v celé západní Evropě. I tak ale tisíce lidí od Berlína až po BádenskoWürttembersko uvízly ve výtazích, vlacích, lanovkách i dalších pastích a musely často desítky minut čekat na své vysvobození. Podle ministra životního prostředí Sigmara Gabriela výpadek ukázal, jak naléhavě potřebuje německá rozvodná síť nové investice.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Ve tmě se ocitly miliony francouzských domácností. Na mnoha místech se zastavily vlaky. Pokračuje zpravodaj Jan Šmíd.

Jan ŠMÍD:
Výpadek trval hodinu a půl a jen v Paříži museli hasiči vyprostit kolem čtyřiceti lidí, kteří uvízli ve výtazích. Ministerstvo vnitra však informovalo o tom, že provoz metra ani vlaků nebyl výrazně narušen a také známá Eiffelovka bez přestání svítila. Celkově se bez elektřiny ocitlo na pět milionů Francouzů a zejména v Alsasku byl zastaven provoz vlaků. Osmdesát procent francouzské energie pochází z jádra, ale problémy v této oblasti nejsou příliš pravděpodobné. Příčinou mohlo být spíše prudké ochlazení, které zasáhlo velkou část Evropy.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Italové se obávali, že se bude opakovat výpadek z roku 2003, který zasáhl celou Itálii s výjimkou Sardinie. Slovo má italská spolupracovnice Radiožurnálu Vědunka Lunardi.

Vědunka LUNARDI:
V Itálii výpadek v dodávkách elektřiny postihl kolem pěti milionů obyvatel. Přibližně na půl hodiny zůstaly bez proudu severozápadní /nesrozumitelné/, ale také jihoitalská oblast Pulja. Itálie závisí ve velké míře na dodávkách elektřiny ze zahraničí a s prvními problémy ve Francii a Německu byly automaticky přerušeny dodávky proudu do Itálie. Italové mají ještě živě v paměti velký výpadek ze srpna 2003, kdy kvůli poruše ve Švýcarsku zůstala bez proudu celá Itálie po mnoho hodin.

Evropská komise zpřísňuje kontroly na letištích

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Evropská komise zpřísňuje kontroly na letištích. Nová pravidla platí od zítřka. Komise o nich rozhodla po srpnovém zmařeném teroristickém útoku na letadla směřující z Londýna do USA. Podrobnosti má redaktor Jaroslav Skalický.

Jaroslav SKALICKÝ:
Nová pravidla hlavně omezují množství tekutin a gelů, které si cestující mohou vzít na palubu letadla do příručního zavazadla.

Daniela HUPÁKOVÁ, mluvčí ČSA:
Na palubu letadla budou cestující moci vzít nově jen malé množství tekutin, kdy jednotlivá balení nesmí překročit sto mililitrů, navíc všechny lahvičky s tekutinami musí být vloženy do průhledného a uzavíratelného plastového obalu o maximální velikosti jeden litr. Tímto způsobem mohou cestující v kabině letadla přepravovat například vodu, anebo jiné nápoje, parfémy, spreje nebo šampóny.

Jaroslav SKALICKÝ:
Říká mluvčí ČSA Daniela Hupáková. Příslušné sáčky dostanou cestující před odbavením na letišti.

Eva KREJČÍ, mluvčí Letiště Praha:
Při samotném procesu toho odbavení si cestující budou odkládat svrchní oblečení, kabáty, saka a podobně, a také budou vyndávat elektronická zařízení, notebooky, fotoaparáty, a tyto věci projdou samostatně rentgenem.

Jaroslav SKALICKÝ:
Upozorňuje na další zpřísnění kontroly před nástupem do letadla mluvčí Letiště Praha Eva Krejčí.

Daniela HUPÁKOVÁ, mluvčí ČSA:
Vzhledem k novým bezpečnostním kontrolám cestujícím doporučujeme dostavit se k odletu dvě hodiny před odletem na evropských linkách a tři hodiny na linkách do Spojených států, Kanady nebo na Blízký východ.

Jaroslav SKALICKÝ:
Nová pravidla jsou jednotná pro všechna letiště v zemích Evropské unie, platit budou také na Islandu, v Norsku a ve Švýcarsku.

Mříže v ráji

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Příběhy žen, které se do Evropy přistěhovaly z různých muslimských zemí, to je téma nové knihy Mříže v ráji, kterou napsala bývalá novinářka a v současnosti spolupracovnice českého eurokomisaře Magdaléna Frouzová. Publikace je volným pokračováním knihy o ženách v muslimských zemích. V nové knize vyprávějí muslimské ženy různého postavení a vzdělání své životní příběhy a se čtenáři se podělí o to, jak se v Evropě vyrovnávají s předsudky, diskriminací a nedůvěrou okolí.

Magdaléna FROUZOVÁ, spolupracovnice českého eurokomisaře, autorka knihy Mříže v ráji:
Ty ženy byly ochotné vyprávět svůj příběh a vlastně chtěly přispět k tomu, aby lidi poznali, jak žijí, co je trápí, ale bály se kolikrát uveřejnit k tomu svoje jméno, nechtěly, nechtěly prozradit svoji identitu. Ale ve většině těch příběhů teď ta jejich identita je, asi ve třech případech ji neuveřejnili, protože i by to bylo nebezpečné.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
O svém životě muslimky v Evropě vypráví v knize Mříže v ráji například módní návrhářka z Velké Británie, senátorka z Belgie, přítelkyně atentátníka z 11. září 2001, muslimská feministka nebo oběť nuceného sňatku.

autor: jal
Spustit audio