Ozvěny dne 9. prosince 2005

9. prosinec 2005
Ozvěny dne

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Třetí den po kalamitě bez elektřiny

Už třetí den od sněhové kalamity zůstávají stovky domácností na Frýdeckomístecku a Vsetínsku bez elektrického proudu. Kvůli výpadkům energie povolal vsetínský krizový štáb na pomoc armádu. Chce si od ní půjčit velké agregáty na výrobu elektřiny. Bez proudu je totiž stále mnoho domácností a energetici dodávky zcela obnoví zřejmě až o víkendu. Jak se v mnoha místech dramatická situace vyvíjí, to shrnuje redaktorka Radiožurnálu Lenka Rákošová.

Lenka Rákošová: Energetici poruchy stále odstraňují. Bez elektrické energie je například polovina obce Velké Karlovice. Severomoravská energetika tam přivezla náhradní zdroje a další mají od armády. Starostové menších obcí na Frýdeckomístecku také hlásí desítky domácností bez elektřiny. Podle mluvčí energetické společnosti Sylvy Vidlákové technici nejdříve opravili vysoké napětí, to by měli stihnout dnes. O menších závadách na nízkém napětí mnohdy ani nevědí.

Sylva Vidláková: My se o nich na dispečinku v podstatě nedozvíme, pokud nám je zatím nikdo nenahlásil. Fakt je ten, že my tam máme teďka tisíc hlášek a na tom se prostě pořád průběžně dělá.

Lenka Rákošová: S tím ale nesouhlasí starostové na Frýdeckomístecku. Podle nich nefunguje komunikace se Severomoravskou energetikou. Například starosta Horních Tošanovic Petr Martiňák má v obci bez proudu 12 domů, obydlených převážně starými lidmi.

Petr Martiňák: Čtvrtý den urgujeme konkrétní věci, my víme, kde ty poruchy jsou, přece není nic jednoduššího, než aby se spojili se starosty těch obcí a ne chaoticky popojížděli v dědinách a hledali, kde se co děje.

Lenka Rákošová: Výpadky elektřiny komplikují i práci stovkám lidí. Problémy měli chovatelé dobytka. Milionové škody hrozí továrnám, kde museli provoz výrazně omezit nebo zastavit. Ztráty budou hlásit obchodníci i sama Energetika. V mnoha školách také museli vyhlásit ředitelské dny, například v Hnojníku na Frýdeckomístecku.

Ante Gotovina dosud nevydán do Haagu

Bývalý chorvatský generál Ante Gotovina se skrýval mimo jiné i v České republice. Vyplývá to z razítek v jednom z pasů, který měl u sebe, když ho ve středu španělská policie dopadla. Gotovina je obviněný z válečných zločinů, ze kterých se má zodpovídat před Mezinárodním tribunálem v Haagu. Je na něj vydán mezinárodní zatykač. Česká policie ale o jeho pobytu na našem území nevěděla. Jak upřesňuje spolupracovník Radiožurnálu na Balkáně Martin Ježek, Ante Gotovina cestoval s padělanými doklady.

Martin Ježek: Falešný chorvatský pas zněl na jméno Kristián Horváth, poslední záznam byl z ostrova Mauritius, odkud Gotovina jel na Kanárské ostrovy. Další místo, kde se skrýval, byla Jižní Amerika, která figurovala na rozdíl od Španělska v mnoha spekulacích o jeho pobytu. Dále Rusko, Čína nebo Tahiti. Celkem měl Gotovina falešné pasy dva. Španělsko odkládá předání obžalovaného generála do Nizozemska k Haagskému tribunálu. Podle původních plánů měl odletět už dnes, teď španělské úřady hovoří o zítřejším ránu. V Chorvatsku se proti jeho vydání množí protesty. Demonstrace byly v Záhřebu a v Dalmácii. Na víkend chystá organizace válečných veteránů velké protesty do dalmatského Splitu. Premiér Ivo Sanader na to řekl, že emoce lidí chápe, protože se Gotovina zasloužil o Chorvatsko. Dodal ale, že ulice mu teď nepomůže.

Únos českého misionáře na Haiti

Na karibském Haiti byl unesen český misionář Roman Musil. Zřejmě nejde o politický únos, ale o kriminální čin. Únosci chtějí v přepočtu asi jeden a čtvrt milionu korun výkupného. Martin Sedloň z Kongregace misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné, jehož je i Musil členem, Radiožurnálu řekl, jak se o únosu dozvěděl.

Martin Sedloň: Jsme dostali zprávu od jednoho českého spolupracovníka, který pracuje na Haiti a ten mi poslal mail, že otec Roman odjel ještě s jedním patnáctiletým chlapcem od nich z farnosti do Porto Prince do hlavního města, kde měl vyzvednout nějaké balíky a nevrátil se a přišla zpráva od sester řeholních, které Romana znají, že byl unesen a že únosci chtějí výkupné.

Od VZP odešlo 9 tisíc pojištěnců

Za prvních 14 dnů listopadu odešlo ze Všeobecné zdravotní pojišťovny téměř 9 tisíc pojištěnců. Ředitelka Jiřina Musílková to uvedla v souvislosti s uvalením nucené správy. Způsob jejího zavedení ani průběh kontroly nejsou podle VZP v souladu se zákonem, tvrdí vedení pojišťovny v dnes zveřejněném rozkladu. Další podrobnosti od redaktorky Vlasty Valentové.

Vlasta Valentová: Nucenou správu na VZP uvalil ministr zdravotnictví David Rath 10. listopadu. Dluh zdravotního pojištění překročil údajně 14 miliard korun. Podle Ratha za schodkem stojí právě ředitelka Jiřina Musílková a její špatné řízení. To však vedení VZP odmítá. Mluvčí Jiří Suttner naopak říká, že nucená správa byla zneužita k nátlaku na ředitelku pojišťovny. Podle ni o tom svědčí i zveřejňování některých průběžných výsledků kontroly v médiích.

Jiří Suttner: Jestliže někdo řekne, že pojišťovně například chybí tři automobily, tak my samozřejmě víme, že to není pravda, ale už je to vyřčeno.

Vlasta Valentová: I když by se mohl zdát odchod 9 tisíc pojištěnců jako zanedbatelné číslo, vyjádřeno v penězích je to jiné, říká Musílková.

Jiřina Musílková: Kdyby to byli jenom muži mezi 30-35 lety, kteří mají průměrný výdělek 19 tisíc, tak pojišťovna přijde o 64 milionů.

Vlasta Valentová: Prohlásila Musílková na své dnešní, zřejmě poslední tiskové konferenci ve funkci ředitelky VZP. K případu pojišťovny dnes volila členy vyšetřovací komise Poslanecká sněmovna. Každou stranu zastupují dva poslanci, předseda komise by měl být zvolen příští týden. Jeden z kandidátů na tuto funkci, lidovec Josef Janeček vysvětluje, čím by měla komise začít.

Josef Janeček: Jaké jsou příčiny vzniku deficitů ve VZP a zdali tam byly nějaké vlivy, které způsobily, že v rozporu se zákonem a hospodaření VZP je v takovém propadu.

Přehled dalších zpráv

Vládní návrh nového stavebního zákona jde ve Sněmovně do finále. Předloha počítá například s tím, že rodinné domky do 150 metrů čtverečních a tří nadzemních podlaží bude zřejmě moci stavebník stavět jen na základě ohlášení. Papírování také ubude při dalších malých stavbách, jako například garážích, anebo při přestavbách bytů.

Cestování přes česko rakouské hranice bude snazší. Nově bude zřízeno celkem 27 turistických přechodů. Zjednodušení přinese i zrušení dvojí kontroly na přechodech Slavonice Fratres a Nová Bystřice Grametten.

Čína má zájem o dialog o lidských právech jak s Evropskou unií, tak s Českem. V Praze to řekl čínský premiér Wen Ťia-pao prezidentovi Václavu Klausovi. Ten vyjádřil přesvědčení, že změny v Číně budou pokračovat i v oblasti demokracie a v oblasti politické demokracie zvlášť.

Británie předloží nový návrh rozpočtu EU

Velká Británie předloží nový návrh rozpočtu Evropské unie v úterý, anebo ve středu. To je závěr londýnského jednání šéfů států a vlád členských států pětadvacítky. Rozpočet upraví financování unie v letech 2007 až 13 a politici o něm zřejmě budou znovu jednat příští čtvrtek na summitu. Další podrobnosti má spolupracovník Radiožurnálu Milan Kocourek.

Milan Kocourek: Británie má zájem na dosažení dohody ještě před ukončením jejího půlročního předsednictví unie. Proto nabízí zvýšení svého příspěvku do rozpočtu výměnou za omezení rozvojové pomoci novým členským zemím. Premiér Tony Blair jednal také s předsedou Evropské komise Barrosem, který řekl, že nyní posuzuje vyhlídky pozitivněji, protože ví o nových návrzích, které budou teprve předloženy. Podobně se vyjádřil irský premiér Bertie Ahern, podle něhož odpovědnost za dohodu spočívá na bedrech všech, nejen předsednictví.

Průzkum o korupci ve světě

Korupce ve světě jen kvete. Vyplynulo to z průzkumu Gallupova ústavu, který zveřejnila organizace Transparency International. Šetření se zúčastnilo v 69 zemích přes 55 tisíc respondentů. Většina z nich si myslí, že míra korupce za poslední tři roky vzrostla. Zprávu Transparency International četla i redaktorka Radiožurnálu Zuzana Gálová.

Zuzana Gálová: V žebříčku korupce vedou politické strany. Za nejzkorumpovanější je považuje více než polovina dotázaných ve 45 státech. Například v Kanadě, Polsku, Itálii i u nás. Korupce se ale rozrůstá i u celníků. Ti jsou nejvíce zkorumpovaní v zemích střední a východní Evropy. V Nizozemsku a Norsku zase vedou podnikatelé a novináři. V Africe policisté a zaměstnanci soudů. Afričané se také nejčastěji setkávají s úplatky. Nejzávažnější je situace v Ghaně, Kamerunu a Nigérii. Tamní domácnosti vydají na úplatcích více než 20 procent svých příjmů. Úplatky jsou ale také rozšířené ve střední a východní Evropě a v Latinské Americe. A jakou budoucnost lidé korupci připisují? Dál bude podle nich bujet v ekonomicky silných státech, a to hlavně u podnikatelů a v médiích. Jsou ale i optimisté, kteří očekávají opačný trend. Patří mezi ně Indonésané, Rumuni, Ukrajinci i někteří Afričané.

Výstavba přímého plynovodu z Ruska do Německa

Ruský plynárenský gigant Gasprom měl dnes dvojnásobný důvod k radosti. Rusko společně s německými partnery začalo na pobřeží Baltského moře budovat velmi strategický projekt, první přímý plynovod do Německa. Jeho výstavbě bude velet bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Ruský parlament dnes také schválil nový zákon, kterým velmi posílil postavení firmy Gasprom ve světě. Vše shrnuje moskevský zpravodaj České rozhlasu Petr Vavrouška.

Petr Vavrouška: Rusko německý plynovod přes Baltské moře velmi posílí vliv Ruska na zásobování západní Evropy svým plynem. Moskvě také odpadnou spory, zejména s Ukrajinou, která je dnes hlavní tranzitní zemí ruského plynu směrem do Evropy. Plynovod, který začne fungovat v roce 2010, postaví za 4 miliardy eur firma, ve které má 51 procent ruská společnost Gasprom, zbytek pak německé energetické koncerny EUN a BAS. Dnes bylo oznámeno, že šéfem správní rady firmy, která vybuduje strategický plynovod bude bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Ten těsně před neúspěšnými volbami v Německu stačil s prezidentem Putinem podepsat smlouvu právě o výstavbě plynovodu. Ruský parlament dnes také schválil změnu zákona o vlastnictví polostátního Gaspromu, změna spočívá zejména v tom, že akcie Gaspromu budou nyní moci přímo vlastnit i zahraniční investoři, což nesmírně posílí akcie firmy. Gasprom, největší producent zemního plynu na světě, pak může očekávat velký příliv peněz ze zahraničí na své další projekty.

Zákon o neziskových nemocnicích

Sporným návrhem zákona o neziskových nemocnicích se bude Sněmovna zabývat až v úterý. Poslanci to sice měli původně v plánu dnes, nakonec ale jednání odložili. Do Sněmovny už přitom přišel předseda Asociace krajů a moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský z ODS, který chtěl poslance vyzvat, aby normu odmítli. Návrhem reagovali poslanci, zejména z ČSSD, na postup krajů, které nemocnice převádějí z příspěvkových organizací na akciové společnosti. Podrobnosti má redaktorka Hana Jurášková.

Hana Jurášková: Krajům vadí, že nemocnice budou zařazeny do sítě jen, když se změní v neziskové. Pouze to by jim zaručovalo peníze od pojišťoven. Podle hejtmanů znamená zákon znárodňování a navíc ho nikdo podle hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla s krajem neprojednával.

Petr Bendl: Je to návrh zákona, který od doby vlády jedné strany nemá obdoby.

Hana Jurášková: Jak dodává hejtman Plzeňského kraje Petr Cimrman, v Česku se za 15 let nestalo, že by soukromé nemocnice podlehly bankrotu. Jiná právní forma nestátní podle něj neohrožuje pacienty, spíš naopak.

Petr Cimrman: Nejstrašnější příklad neřízeného bankrotu se odehrál ve státní nemocnici v Plané u Mariánských Lázní, zanechal za sebou 120 milionu dluhů, rozdané výpovědi.

Hana Jurášková: Ministr zdravotnictví David Rath kritiku hejtmanů odmítá a tvrdí, že jsou to právě krajští zastupitelé z ODS, kteří se snaží nemocnice zprivatizovat a v nejhorším případě i rozkrást.

David Rath: Ty důsledky jsou vidět nejvíc třeba ve Středočeském kraji, kde už 11 nemocnic bylo zrušeno, s tím majetkem se nejrůznějším způsobem posunuje.

Hana Jurášková: Pokud bude zákon nakonec schválen, kraje se obrátí se stížností na Ústavní soud.

Diskuse o eutanázii

Eutanázie, téma, které rozděluje naši společnost na dva nesmiřitelné tábory. České církve a náboženské společnosti se vůbec poprvé spojily a vydaly společné prohlášení, ve kterém uvádějí, že eutanázie je nepřípustná aktivní asistence usmrcení. Jak doplňuje redaktorka Radiožurnálu Naděžda Hávová, iniciativa vznikla v reakci na nový trestní zákoník, který přijala Sněmovna.

Naďa Hávová: Křesťané, židé a muslimové vidí v novém zákoníku příznaky, které by mohly jednou vést k uzákonění eutanázie v Česku a případně k jejímu zneužívání. Podle kardinála Miloslava Vlka je povinností zastat se života.

Miloslav Vlk: Pravdu je možné a tak aj skutečně se to děje, zneužívání tohoto zákona k usmrcování nepohodlných lidí.

Naďa Hávová: Aktivní eutanázie není podle zástupců církví slučitelná s lékařskou etikou, považují ji za zabití. Jiný názor má ale unionistický ministr spravedlnosti Pavel Němec.

Pavel Němec: Je velký rozdíl mezi tím, pokud někdo někoho usmrtí na jeho žádost, jedná se o těžce nevyléčitelně nemocnou osobu a rozdíl mezi činem, kdy si na vás někdo počká a zastřelí vás, anebo vám píchne kudlu do zad.

Naďa Hávová: A co si o eutanázii myslíte vy, posluchači Radiožurnálu?

Projevy účastníků: Myslím si, že eutanázie je strašně velké zlo. Všem těm řekněme nadšencům církevním chci říct, že já tady věřím v Boha, ale Bůh taky řekl, že se bude pomáhat bližšímu.

Pomáhat někomu ke smrti, to si myslím že je opravdu scestný výklad toho, co tam v bibli je napsáno.

Naďa Hávová: Podle Mladé fronty Dnes prezident Václav Klaus váhá, jestli má změnu trestního zákona podepsat. Není si jistý, jestli tak citlivou věc má upravovat zákon. Před prezidentem bude ještě zákon posuzovat Senát.

Věda a výzkum

Česká věda a výzkum tento rok prošly malou reformou, která by v příštích letech měla vést k vyššímu hospodářskému růstu. Potvrdil to dnes vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn s tím, že vláda bude v příštích letech vědu a výzkum podporovat hned několika způsoby. Jakými, to už ví redaktorka Naďa Bělovská.

Naďa Bělovská: Vláda se rozhodla, že v příštích letech věnuje na vědu a výzkum více peněz.

Martin Jahn: Ty výdaje rostou tak, že v roce 2010 bychom se měli dostat na jedno procento veřejných výdajů, na jedno procento HDP, což je vlastně doporučení Evropské komise pro oblast výzkumu a vývoje.

Naďa Bělovská: Upřesňuje Martin Jahn. Firmy si budou moci odepisovat také vyšší částky investované do výzkumu a vývoje z daní. I přesto ale ve vědě určitě nebude peněz nazbyt a vláda proto dopředu určila priority, na které by se naše věda a výzkum měly zaměřit.

Martin Jahn: Je to například molekulární biologie, jsou to energetické zdroje, materiálový výzkum, strojírenství, informační společnost, ale patří tam také výzkum bezpečnostní.

Naďa Bělovská: Abychom ale o peníze, investované navíc nepřišli, je podle Karla Šperlinka z Rady pro výzkum a vývoj velmi důležité motivovat vědce k tomu, aby přicházeli s výsledky, které se dají využít v praxi.

Karel Šperlink: Všichni se musíme snažit o to, aby se změnilo myšlení lidí, kteří se výzkumem a vývojem zabývají, aby i vědečtí pracovníci měli v dlouhodobějším horizontu na mysli příští aplikovatelnost výsledků a ten ekonomický zdroj, protože pokud nebude stát prosperovat, nebudou prostředky ani na vzdělání, ani na vědu.

Rekapitulace

Už třetí den od sněhové kalamity zůstávají stovky domácností na Frýdeckomístecku a Vsetínsku bez elektřiny. Kvůli výpadkům energie povolal vsetínský krizový štáb na pomoc armádu, chce si od ní půjčit velké agregáty na výrobu elektřiny. Energetici dodávky obnoví zřejmě až o víkendu.

Předevčírem zadržený chorvatský generál Gotovina se ukrýval také v Česku. Česká policie ale o jeho pobytu nemá žádné informace a stejně je na tom i Bezpečnostní informační služba.

Na Haiti byl unesen český misionář Roman Musil, který působí na ostrově už několik let. Únosci údajně požadují výkupné 50 tisíc dolarů. S únosci vyjednávají představitelé katolické církve.

Ruská plynárenská společnost Gasprom oficiálně zahájila první etapu výstavby nového plynovodu, který povede do Německa. Plyn ze Sibiře bude proudit plynovodem pod hladinou Baltského moře a vyhne se tedy tranzitním zemím.

Ozvěny dne pro vás připravil zpravodajský tým Radiožurnálu pod vedením Miroslava Panušky.

autor: jal
Spustit audio