Ozvěny dne 23. 4. 2003

23. duben 2003
Ozvěny dne

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Výstražná stávka v ostravské Nové huti

Odboráři ostravské společnosti Ispat Nová huť dnes varovně zdvihli prst a na hodinu přerušili práci. Výstražnou stávkou dali najevo svůj nesouhlas s chystaným masivním propouštěním. Dnešní protest ale nemusí být poslední. Reportér Martin Knytl se od odborářů dozvěděl, že bude záležet na dalším jednání s vedením firmy. Pokud bude neúspěšné, není možné vyloučit stávku nepřetržitou.

Redaktor (Martin Knitl): Vedení firmy Ispat Nová huť chce do konce roku 2005 propustit dva tisíce čtyři sta zaměstnanců, což je více než pětina z celkového počtu. Podle odborového předáka Vernera Stuchlíka se stávky mezi devátou a desátou hodinou zúčastnila polovina všech zaměstnanců, kteří byli na ranní směně.

Host (Verner Stuchlík): Počet stávkujících a ti, kteří nám vyslovili podporu, odpovídá reakcím na vedení akciové společnosti na vyhlášenou výstražnou jednohodinovou stávku.

Redaktor (Martin Knitl): Vedení hutní společnosti má ale jiná čísla o počtu stávkujících. Více mluvčí Ispat Nová huť Ivo Čelechovský

Host (Ivo Čelechovský): Více než šedesát šest procent zaměstnanců ranní směny podpořilo snahy vedení společnosti restrukturalizovat tuto společnost, zachovat její životaschopnost, což je samozřejmě pro nás pozitivní jev.

Redaktor (Martin Knitl): Mluvčí Ivo Čelechovský nesouhlasí s názorem odborářů a totiž že firma odmítá přistoupit na rozumnou dohodu. Práce pro všech více než jedenáct tisíc lidí ale není.

Host (Ivo Čelechovský): My musíme vycházet z toho, že nemůžeme uměle zkracovat pracovní dobu, na úkor toho vytvářet umělá pracovní místa, která tuto společnost samozřejmě nejenom finančně zatíží.

Redaktor (Martin Knitl): Devětadvacátého dubna se znova sejdou všichni odboráři, aby projednali další postup především to, zda se bude ve stávkách pokračovat.

Sporu v Nové huti se budeme věnovat také v publicistickém pořadu Stalo se dnes po jedenadvacáté hodině.

Hranická továrna společnosti Philips omezila kvůli potížím s odbytem výrobu

Hranická továrna společnosti Philips omezila kvůli potížím s odbytem výrobu televizních obrazovek. Jak zjistila redaktora Václava Vařeková, je to dočasné opatření, které se dotkne přibližně poloviny ze třinácti set zaměstnanců.

Redaktor (Václava Vařeková): K omezení výroby vedou hranickou továrnu odbytové potíže. Na trhu klesl zájem o jeden z typů barevných televizorů, který firma Philips vyrábí.

Host (Vladan Pěnkava): V této chvíli je situace na trhu špatná zejména pro jeden z našich výrobků. Učinili jsme tedy opatření na regulaci svých nákladů prostřednictvím zastavení výroby na lince Jumbo přibližně na dva týdny.

Redaktor (Václava Vařeková): Jak mluvčí podniku Vladan Pěnkava dále uvedl, opatření se dotkne šesti stovek pracovníků elektrotechnického podniku. Na čtrnáct dní se tak zastaví jedna ze tří výrobních linek. Jestli budou zaměstnanci pobírat po tuto dobu alespoň část mzdy, mluvčí podniku nekomentoval.

Host (Vladan Pěnkava): Já fakt mám povolení odpovídat pouze v intencích tady této zprávy.

Redaktor (Václava Vařeková): Hranická továrna společnosti Philips funguje necelé dva roky a zaměstnává asi třináct set lidí.

Jiří Rusnok se vzdal mandátu za Sociální demokracii

Spory bývalého ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka uvnitř ČSSD skončily jeho odchodem z poslaneckých lavic. V poledne se vzdal mandátu za Sociální demokracii. Radiožurnálu řekl, jaké důvody ho k tomuto kroku vedly.

Host (Jiří Rusnok): Ten aktuálně nejzávažnější je skutečnost, že jak se zdá, stal jsem se pro některé exponenty sociální demokracie příliš nepohodlnou osobou a jako bych bránil řekněme v úspěšné budovatelské éře naší současné vládní koalice a to bych velice nerad. Já jsem v životě se držel kréda, vždycky že nikomu v ničem překážet nebudu a nemíním být ani v této roli nějakým objektem her někoho jiného a jakýmsi fackovacím panákem, takže jsem usoudil, že bude lepší, když uvolním místo jiným.

Rusnok před časem oficiálně z vlády odešel kvůli dlouhodobě špatné komunikaci narušující chod celé vlády. Exministr ale tvrdí, že musel odejít kvůli hlasování v prezidentské volbě, kdy podpořil kandidáta opozice. Poté několikrát kritizoval premiéra Vladimíra Špidlu. Rusnok chce zůstat řadovým členem sociální demokracie. Popřel dřívější spekulace některých politiků, že by mohl přestoupit do ODS. V poslanecké lavici ho nahradí Robin Béniš

Vojenská nemocnice v jižním Iráku se připravuje na start své humanitární mise

Vojenská nemocnice v jižním Iráku se připravuje na start své humanitární mise. Zdravotníci začnou naplno pomáhat na jihu Basry už pozítří. Polní nemocnice s padesáti lůžky je určena k léčení raněných a nemocných a ke krátké hospitalizaci. Podle informací zvláštního zpravodaje Radiožurnálu Františka Lutonského zvládnou denně tři týmy chirurgů mimo jiné deset velkých operací.

Redaktor (František Lutonský): V pátek ráno tak čeští vojenští zdravotníci ošetří první Iráčany.

Host (Jana Hybášková): V současné době probíhá úklid terénu, který je velmi nejednoduchý, protože z hygienického hlediska je to nutný, že je tady řáděná oblast.

Redaktor (František Lutonský): Potvrdila dnes velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková. Každý den vozí čeští vojáci do Iráku cisterny s pitnou vodou. V sobotu navíc předají svým iráckým civilním kolegům také dvě kompletně vybavená chirurgická pracoviště. Armáda vyjednává také o rozmístění třiceti úpraven vody. České velvyslanectví v Kuvajtu navíc uvažuje i o tom, že by do Iráku dovážely vojenské konvoje noviny, které obyvatelé Basry dvanáct let vůbec nečetli.

Možnosti české účasti na obnově Iráku

Poprvé od zahájení války v Iráku dnes do ropovodů začala téci ropa z jihu země. Americký brigádní generál Robert Clear, který dostal za úkol těžbu obnovit, řekl, že cílem je zajistit, aby se výtěžek z ropy dostal k Iráčanům a aby mohla být obnovena infrastruktura země. České podniky mají šanci podílet se na poválečné obnově Iráku. Napomoci jim v tom má databáze, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s agenturou Czech Trade vytvořilo a do které se zájemci mohou hlásit. Informace o projektu zjišťovala reportérka Lucie Weissová.

Redaktor (Lucie Weissová): Firmy, které by mohly uspokojit potřeby poválečného Iráku, se mohou přihlásit na webové adrese www. Byznysinfo. cz. O jaké obory bude zájem, upřesňuje ředitel Czech Trade Martin Tlapa.

Host (Martin Tlapa): Jsou to projekty, které se týkají obnovy energetických zařízení Iráku. Druhá oblast je těžba a zpracování ropy a třetí oblast je zpracování vody a samozřejmě všechny odvětví, které se týkají těchto hlavních oblastí.

Redaktor (Lucie Weissová): České firmy disponují výhodou, kterou je tradice v podnikání na iráckém trhu. Například přes šedesát procent kapacit petrochemického průmyslu bylo českého původu. Dováželi jsme také traktory, obráběcí stroje nebo pivo. Trochu skeptická je ke snaze podílet se na obnově Iráku Dagmar Kuchtová ze Svazu průmyslu a dopravy. Vychází ze zkušeností s podobným pokusem po válce v Jugoslávii. kdy naše podniky na tamní trh nepronikly.

Host (Dagmar Kuchtová): Bylo to způsobeno podle mého názoru tím, že jsme nedokázali my, myšleno tedy podnikatelské organizace a státní správa, najít nějaký způsob jak tedy intenzivněji ty firmy tam protlačit.

Redaktor (Lucie Weissová): Dagmar Kuchtová doufá, že tentokrát pomůže podnikatelská mise, která by se ucházela o zakázky přímo v Bagdádu a v Kuvajtu a také pomoc poradenských firem, které by české společnosti prosadily.

Vláda nechce rušit majetkové daně

Vláda nechce rušit majetkové daně. Odmítla proto návrh poslanců ODS, kteří považují daně dědickou, darovací a z převodu nemovitostí za nadbytečné. Z Úřadu vlády pokračuje Aleš Heřmánek.

Redaktor (Aleš Heřmánek): Daň z převodu nemovitostí brzdí trh s byty, protože lidé z každého prodeje domu nebo pozemku musí platit pět procent státu. Říká poslanec Hynek Fajmon. Kromě toho dědická a darovací daň se podle něj nevyplatí, neboť její výběr stojí víc než je zisk státu.

Host (Hynek Fajmon): Já se domnívám, že je správné už i s ohledem na to, že v souvislosti se vstupem do unie se řada daní musí zvýšit, tak alespoň v některých daních občanům ulevit a toto jsou daně, kde to je možné aniž by došlo k nějakém výraznému zásahu do příjmu státního rozpočtu.

Redaktor (Aleš Heřmánek): Veřejné rozpočty z těchto daní získají ročně osm miliard korun a o ty vláda nechce přijít. Navíc, jak dodává vicepremiér Pavel Rychetský, změřit čas, který úřadníci vynaloží na jejich výběr, v podstatě nejde.

Host (Pavel Rychetský): Daně vybírají finanční ředitelství a vybírají všechny druhy daní a neexistuje vnitřní analýza kolik minut denně ten úřadník dělá daň z příjmu právnických osob, kolik daň z příjmu fyzických osob, kolik ostatní daně a kolik připadne na tyto daně.

Redaktor (Aleš Heřmánek): Rychetský připomněl, že pokud majetek získají přímí příbuzní, jsou od těchto daní osvobozeni, což v jiných státech nebývá zvykem. Přestože vláda návrh odmítla, bude ho posuzovat Parlament a záleží tedy na poslancích a senátorech, jestli se tyto tři daně u nás zruší.

V centru Jihlavy se propadá dům

V centru Jihlavy se propadá Historický dům. Dnes ráno se zřítil jeden z pilířů v jeho chodbě. Hasiči z budovy pomocí plošiny evakuovali čtyři osoby, nikdo nebyl zraněn. Dům zůstane z rozhodnutí statika zatím prázdný. Všech osmnáct obyvatel se přestěhovalo k příbuzným nebo do náhradního ubytování v hotelích a ubytovnách. Události popsal reportérovi Radku Tulisovi jeden z nájemníků domu.

Projev nájemníka: Já jsem spal, najednou slyším zvonek, pak klid, pak táta přiběh, že se nám bortí barák. Tak ať se rychle sbalíme, přenesli jsme nějaký věci, cennosti do druhýho pokoje a pak jsme seběhli dolů a pak přišel statik a už nás tam nahoru zpátky nepustil. No tak ségra nám házela věci z okna.

Redaktor (Radek Tulis): Na místě zasahovali hasiči s plošinou. Průběh popsal vedoucí zásahu Zdeněk Munduch.

Host (Zdeněk Munduch): Jsme přijeli, bylo zjištěno, že v horních patrech se nacházijou čtyři osoby, dvě starší. Takže ty jsme evakuovali pomocí vysokozdvižné plošiny, starší osoby na nosítkách. A v přízemí byly tři osoby v bytu, ty jsme pouze pomohli při výlezu z okna.

Redaktor (Radek Tulis): Statik rozhodl, že do svých bytů se zatím nesmí vrátit nikdo ze všech osmnácti obyvatel domu. Podle nepotvrzených informací se v minulosti na ulici před domem stalo několik havárií vody a díky nedokonalým opravám se voda dostala pod dům. Domněnku potvrdil i vedoucí odboru správy nemovitostí Vladimír Lysý.

Host (Vladimír Lysý): Ta voda opravdu zřejmě je hlavní příčinou toho sesypání toho pilíře.

Krátké informace

Soud vyměřil Petru Smetkovi pět let vězení za sedmnáctimilionový podvod v kauze pražského hotelu Kriváň. Zakladatel zkrachovalého H-Systému podle soudu podvedl Českou spořitelnu při čerpání úvěru. Obhájce se proti rozsudku okamžitě odvolal.

Vůbec poprvé od konce korejské války v roce 1953 spolu jednají Spojené státy, Severní Korea a Čína. představitelé všech tří stran se v Pekingu snaží najít cestu, jak ukončit půl roku trvající napětí vyvolané severokorejským jaderným programem.

Složení příští palestinské vlády je domluveno. Po neúspěšných pokusech se na něm dnes shodli palestinský předák Jásir Arafat a designovaný premiér Mahmúd Abbás. Parlament by měl o důvěře nové vládě hlasovat na mimořádném zasedání během týdne.

Václav Klaus na návštěvě ve Vídni

Prezident Václav Klaus už nechystá žádné další gesto, které kvůli Benešovým dekretům požadují někteří němečtí a rakouští politici. Řekl to dnes ve Vídni, kde jeho návštěvu sledovala zpravodajka Radiožurnálu Marie Vudhamsová.

Redaktor (Marie Vudhamsová): Rakousko je tečkou za prezidentovými cestami do okolních států. Jak ale Václav Klaus zdůraznil, neznamená to, že by stavěl tuto zemi na poslední místo. Naopak, podle vyjádření obou státníků, vše nasvědčuje tomu, že nacházejí společnou řeč v řešení problémů obou sousedících zemí. K otázce Benešových dekretů prohlásil prezident Klaus, že je připraven diskutovat o minulosti, ale žádné zásadní změny v postoji České republiky nesignalizoval.

Nová testovací souprava na SARS i v Česku

Světová zdravotnická organizace varuje před cestami do Pekingu, jihočínské provincie Šen-si a kanadského Toronta. Tato tři místa zdravotníci označili za největší šiřitele smrtelně nebezpečné plicní nákazy SARS. Doporučení omezit návštěvy postižených oblastí má platit tři týdny, tedy dvojnásobek inkubační doby viru. Za posledních čtyřiadvacet hodin zemřelo ve světě na SARS dalších šestnáct lidí. V metropoli nejhůře postižené země Číny budou kvůli nekontrolovanému šíření epidemie od zítřka na dva týdny uzavřeny základní a střední školy. Rychlejší vyšetření nemocných s příznaky SARS umožní i v Česku nová testovací souprava, kterou v nejbližších dnech dostane Národní referenční laboratoř pro chřipku. Výsledek testu bude znám do dvou hodin. Zatím vyšetření trvalo celý den. Pražské pracoviště bude zajišťovat toto rychlé testování pro celou zemi. Vedoucí laboratoře Martina Havlíčková poznamenává, že pokud by se v Česku počet lidí s příznaky SARS zvýšil, pak novou testovací soupravu dostanou i další zdravotnická zařízení.

Host (Martina Havlíčková): Já si myslím, že to se opravdu jaksi vyladí během té následující doby. To záleží také na tom, kolik těch případů se bude řešit. Pokud by se to početně skutečně přehouplo přes určitou hranici, tak pak nemusí být reálné, aby to zvládalo jedno pracoviště.

Integrovaný záchranný systém byl dnes v akci

Integrovaný záchranný systém byl dnes v akci. Studenti středních škol a žáci posledních ročníků základních škol dnes totiž mohli zblízka vidět práci záchranářů, policistů a hasičů. jak zpravodajce Radiožurnálu Daně Jaklové řekla ředitelka Centra zdravotnických škol v Praze-4 Antonie Hrdličková, zájem byl velký. Podívat se přišlo přes čtyři tisíce dětí a to nejen z Prahy.

Host (Antonie Hrdličková): Největší zájem byl o historické zbraně, protože hasiči i policie tedy měla ukázky, že se mohly sledovat jak jsem říkala, jak vypadá kalašnikov.

Redaktor (Dana Jaklová): Děti viděly i ochranné obleky, prostředky proti zbraním hromadného ničení, práci kynologů a nechyběly ani praktické ukázky. U školního bazénu byli žáci třetího ročníku vyšší zdravotnické školy.

Projev studenta: My jsme tady předváděli záchranu tonoucího s předpokládaným poraněním páteře.

Redaktor (Dana Jaklová): Kdo byl ten postižený?

Projev studenta: Vždycky tomu, komu je nejmenší zima, tak je postižený.

Redaktor (Dana Jaklová): Centrum zdravotnických škol v Praze-4 má třináct set studentů. Připravuje nejen nemocniční zdravotní personál, ale jako jediná škola i budoucí záchranáře a to pro všechny složky našeho bezpečnostního systému.

Redaktor (Dana Jaklová): Kterým rokem studujete?

Projev studenta: Druhým rokem.

Redaktor (Dana Jaklová): Máte už promyšleno kam potom pudete, do které třeba z těch složek toho záchranného systému?

Projev studenta: Většina žáků na záchrannou službu. Někdo může jít k horský, k hasičům, ale spíš se jedná o tu přednemocniční neodkladnou péči.

Na dobudování poslední SOS vesničky v Brně chybí peníze

Na dobudování poslední SOS vesničky v Brně chybí peníze. Podle pracovnice kanceláře Sdružení SOS dětských vesniček Soni Hyské chtějí finance získat při prodejní charitativní akci s názvem Děti v pohybu.

Host (Soňa Hyská): Děti v SOS dětské vesničce Chvalčov kreslí, jak se dostane na prázdniny, jaké byly nejlepší prázdniny a protože to je akce, která je ve spolupráci s jedním z našich mezinárodních podporovatelů, tak potom bude vlastně vyhlášena soutěž a vybraných asi deset nejhezčích obrázků bude přetištěno na plechové krabičky s bonbóny a tyto bonbóny budou prodávány na vybraných čerpacích stanicích a to od konce školního roku.

autor: jal
Spustit audio