Ozvěny dne 17. března 2006

17. březen 2006
Ozvěny dne

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Přehled zpráv

První arbitráž Český stát Nomura skončila vítězně pro Japonce. Kolik miliard zaplatíme ještě není jasné.

Policie prověřuje možnou účast náměstka Pospíchala na korupci na Ministerstvu dopravy.

Tresty za dovoz nelegálního odpadu se zvýší. Pokuta může dosáhnout až 50 milionů.

Jugoslávský exprezident Miloševič nebyl otráven. Ukazují to předběžné toxikologické testy.

Je tu hlavní zpravodajská relace Ozvěny dne. Dobrý poslech přeje Věra Štechrová.

První prohraná arbitráž s Nomurou

Česko prohrálo kvůli IPB arbitráž s japonskou Nomurou. Ve druhém kole arbitři rozhodnou o výši náhrady. Japonci po nás za zmařenou investici žádají 40 miliard korun. Londýnský tribunál dospěl k závěru, že náš stát porušil dohodu o ochraně a podpoře investic. Podrobnosti má redaktor Ondřej Kapic.

Ondřej Kapic: Nomura žádá desítky miliard kvůli uvalení nucené správy na banku IPB a jejímu následnému prodeji finančnímu ústavu ČSOB.

Jiří Hrabovský: Arbitrážní tribunál dospěl k závěru, že Česká republika porušila dvoustrannou dohodu o podpoře a ochraně investic mezi Českou republikou a Nizozemskem, když byla prodána IPB v červnu 2000 po krátké nucené správě do rukou ČSOB za jednu korunu. Toto označil arbitrážní tribunál za diskriminační jednání státu.

Ondřej Kapic: Říká mediální zástupce Nomury Jiří Hrabovský, který verdikt přivítal. Arbitři v první fázi rozhodovali jen o vině nebo nevině Českého státu. Kolik nás bude tato prohra stát, popřípadě jestli existuje možnost, že bychom nemuseli platit nic, rozhodnou až v kole dalším, upozorňuje analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

Jan Procházka: Nás tyto arbitráže poměrně významně zadlužují, ale já si myslím, že ještě asi není úplně vyhráno, protože celá záležitost teď půjde do druhého kola a opravdu ty pochybnosti, ty pochybnosti jsou v podstatě velké, protože spekuluje se na to, že Nomura v podstatě nebyla žádným strategickým investorem, ale chtěla jen nakoupit přes tuto banku další akcie. Například akcie pivovaru. Ovšem to jsou jen spekulace.

Ondřej Kapic: Nomura si svou zmařenou investici do IPB cení částkou 40 miliard korun. Analytik Procházka doufá, že Česko nakonec tak velkou sumu platit nebude.

Jan Procházka: Já pořád doufám, že tento šok byl zatím jenom prvním kolem, a že v podstatě v tom druhém kole buď bude částka významně zmenšena, nebo v podstatě se dojde k názoru, že nakonec žádná platba tam ani neproběhne, protože jsou možné další zápočty pohledávek mezi bankou a mezi Českým státem.

Kvůli výsledku londýnské arbitráže svolal vpodvečer mimořádnou tiskovou konferenci ministr financí Bohuslav Sobotka. Na místě je i reportér Ondřej Kubala. Ondřeji?

Ondřej Kubala: Dobrý večer. Tak já hned na začátku musím říct, že Česká republika v tom prvním kole přece jenom částečně uspěla. Arbitři totiž zamítli názor Nomury, že šlo v případě IPB o vyvlastnění. S tímto tvrzením tedy Nomura neuspěla, ale uspěla v něčem jiném. Arbitři totiž souhlasili s tím, že vláda Miloše Zemana nepřistupovala ke všem bankám na trhu stejně, a že některé subjekty diskriminovala. Což se týká například toho, jak získala ČSOB IPB za jednu korunu. Rozhodně jde ale podle ministra financí Bohuslava Sobotky jen o jednu prohranou bitvu z dlouhé války. Příští týden totiž začíná v Curychu arbitráž, kde žaluje naopak Česká republika Nomuru o 263 miliard korun. No a tam je například obsaženo obvinění ze škodlivého působení Nomury v IPB, které podle Českého státu vedlo až k jejímu krachu.

Spor s Nomurou není jediný, kterému musela Česká republika v minulosti čelit. Například prohraná arbitráž se společností CME Ronalda Laudera o zmařené investici do televize Nova stála daňové poplatníky 10 miliard korun. Dalších více než 300 milionů korun pak ze státní pokladny putovalo na účet firmy Diag Human podnikateli Josefa Šťávy po prohraném sporu v kauze zpracování krevní plazmy. Otevřené pak zůstávají další arbitráže. Například cukrovarnická britsko-francouzská společnost Eastern Sugar po nás žádá 3 miliardy korun. Viní stát z diskriminačního přidělování kvót na výrobu cukru. Další miliardy pak po nás chce společnost Petrcíle za akce Nové huti. O ty se s námi soudí také největší výrobce oceli na světě firma Mittal Steel.

Policie prověřuje korupci u náměstka ministra dopravy

Policie se začala zajímat o sociálně demokratického náměstka ministra dopravy Petra Pospíchala. Prověřuje jeho možnou účast v korupční aféře, ve které figurují jeho podřízení. Téma pro reportéra Jana Hrbáčka.

Jan Hrbáček: Náměstek Pospíchal se koncem února osobně nominoval za člena mezirezortního poradního orgánu pro biopaliva. Tedy zhruba dva týdny předtím, než policie zatkla kvůli podezření z úplatkářství kvůli chystaným kontraktům s biolihem šéfku Pospíchalova sekretariátu Ludmilu Švarcovou a tajemníka Státního fondu dopravní infrastruktury Josefa Lázničku. Pospíchal je už týden na nucené dovolené.

Petr Pospíchal: Já se k celé té záležitosti vyjádřím až po dovolené.

Jan Hrbáček: Řekl Pospíchal. Ministr dopravy Milan Šimonovský se začal informací o náměstkově kroku intenzivně zabývat.

Milan Šimonovský: Já jsem si prověřil tyto okolnosti a skutečnost je poněkud zarážející, že se pan Pospíchal do této komise jmenoval sám. Budu s ním o tom hovořit příští týden ve středu, kdy končí nařízenou dovolenou a určitě to bude mít na tu rozmluvu podstatný vliv.

Jan Hrbáček: Klíčovou postavou úplatkářského skandálu je olomoucký lobista František Vybíral. Ten byl před lety tajemníkem řídícího výboru pro výstavbu dálnice D47. Podle zjištění Radiožurnálu jej ale Ministerstvo dopravy za jeho činnost neplatilo. Od koho Vybíral Schling nevzpomíná.

Jaromír Schling: Jo, to já nevím, to rozhodně nebyla moje starost.

Jan Hrbáček: Není proto vyloučeno, že se policie začne znovu zabývat i dávno odloženým podezřením na korupci při dohadování kontraktu na výstavbu severomoravské dálnice.

Vyšší tresty za dovoz nelegálních odpadů

Přísnější tresty čekají v budoucnosti na nelegální dovozce odpadu. Počítá s nimi návrh ministra životního prostředí Libora Ambrozka, který Sněmovna schválila s poslaneckou novelou zákona o odpadech. Jak zaznamenala zpravodajka Radiožurnálu Milada Richterová, ministr předpokládá, že se mimo jiné zvýší horní hranice současných pokut.

Libor Ambrozek: V jednom případě na 10 milionů korun z jednoho a ve druhém případě na 50 milionů korun za porušení těch povinností. Zadruhé zavádí o tomto přestupku v odpadovém zákoně, a zatřetí dává kompetenci Policii České republiky, aby podle tohoto zákona mohla kontrolovat podezřelé náklady.

Milada Richterová: Policie má podle Ambrozkova návrhu zaznamenávat podezřelé okolnosti nasvědčující nelegální přeshraniční přepravě odpadů, a předávat pak podněty orgánům Inspekce celních úřadů.

Libor Ambrozek: Já pevně věřím, že teď už je tedy ta hradba, kterou se snažíme proti nelegálnímu dovozu postavit, tak pevná, že by ten dovoz měl postupně slábnout a ustat. I když nelze vyloučit jednotlivce, tak věřím, že ten problém jako celek zmizí.

Milada Richterová: Tvrdí ministr životního prostředí. Novelu zákona o odpadech ještě posoudí Senát a prezident republiky.

Věkové omezení pro umělé oplodnění

Manželské či partnerské páry mají šanci, že se na ně nebude vztahovat chystané věkové omezení pro umělé oplodnění. Podpořila to dnes většina senátorů. Věkový limit by tak měl platit jen pro anonymní dárce. Pro anonymní dárkyně vajíček od 18 do 35 let, pro anonymní dárce spermií je navrhovaná horní hranice o 5 let vyšší. Jak připomíná přímo ze Senátu náš zpravodaj Vít Dvořák, návrh zákona se teď vrací k novému hlasování do Sněmovny.

Vít Dvořák: Většina senátorů to uznává.

Alena Palečková: Zejména u mužů ten věk nad 40 let není ještě ničím mimořádným pro otcovství.

Vít Dvořák: Připouští šéfka senátního zdravotního výboru Alena Palečková z ODS, a dodává, ženy ale na tom jsou podobně.

Alena Palečková: Ty roky utíkají a často dojde k té možnosti asistované reprodukce až právě někdy v tom věku kolem 35. roku.

Vít Dvořák: Manželské páry by podle senátorů také nemusely podstupovat nákladná genetická vyšetření, která by jejich snahu o potomka zbytečně prodražovala a komplikovala. Návrh popisuje i pravidla výzkumu na lidských embryonálních buňkách. Právě ta ale málem ohrozila celý zákon.

Jiří Stodůlka: Dámy a pánové, z důvodu výhrady svědomí podávám návrh na zamítnutí této předlohy. Děkuju.

Vít Dvořák: Senátor za KDU-ČSL Jiří Stodůlka však podporu u většiny svých kolegů nenašel.

Přehled zpráv

Majitelé lékáren se shodli s ministry zdravotnictví a financí Davidem Rathem a Bohuslavem Sobotkou na zásadní změně systému lékové přirážky. Zatím mají lékárny a distributoři z každého léku 29 procent. V budoucnosti by měli mít z nejlevnějších léků 33 procent, marže u nejdražších medikamentů zbývá ještě doladit.

Bývalý náměstek ministra spravedlnosti a soudce Nejvyššího správního soudu Jiří Vyvadil se vzdal mandátu a stal se justičním poradcem premiéra Paroubka. Vyvadil složil soudcovskou funkci poté, co ministr spravedlnosti Pavel Němec vyhověl návrhu předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy a dočasně Vyvadila zprostil funkce soudce.

Občanská demokratická strana si stále udržuje pozici strany, která má největší podporu voličů. Průzkum agentury Stem ukázal, že by počátkem března získala necelých 27 procent hlasů. Sociální demokracie téměř 22 procent, komunisté přibližné 12, zelení 9 a lidovci 6 procent hlasů.

Chystaný pohřeb Slobodana Miloševiče

Někdejší jugoslávský prezident Slobodan Miloševič nebyl podle předběžných výsledků toxikologické expertízy otráven. V Haagu to oznámil předseda Trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Fausto Pokar. Podle něj se ve vzorcích krve a tkáně z těla Miloševiče nenašly stopy po antibiotiku na léčení malomocenství. Léku, který mohl podle některých zdrojů snížit účinnost medikamentů užívaných Miloševičem proti vysokému tlaku. Smrt bývalého jugoslávského prezidenta rozděluje Srbský národ na jeho striktní přívržence, absolutní odpůrce a mlčící většinu. Jak z Bělehradu dodává náš zvláštní zpravodaj v Srbsku Pavel Novák, na zítřejší pohřeb Slobodana Miloševiče se chystají i ti, co s ním nesympatizovali.

Pavel Novák: Odpůrci Slobodana Miloševiče se asi samotného pohřbu v Požerevaci nebo rozloučení s ním v právě poledne před budovou parlamentu nezúčastní. Chtějí se ale sejít před Skupštinou o několik hodin později na manifestaci odporu proti bývalému diktátorovi. Přijďte a ukažte, jak moc je nám líto, že už se léta s Miloševičem nebudou opakovat. Značka, poznáme se podle balónku, pošli to dál. Taková esemes zpráva se dnes šíří mobilními sítěmi v Srbsku. Protestní shromáždění se má v Bělehradě konat zítra v 15 hodin. Tedy v dobu, kdy má být rakev s Miloševičovými ostatky uložena do hrobu na zahradě domu jeho rodiny v Požerevaci.

Prezidentská kampaň v Bělorusku

V Bělorusku končí kampaň před nedělními prezidentskými volbami. Jejich favoritem je současný prezident Alexandr Lukašenko. Další podrobnosti má náš zvláštní zpravodaj v Minsku Martin Dorazín.

Martin Dorazín: Opozice upozorňuje na možnost manipulace s hlasy voličů. Ti mohou hlasovat od 15. března. Podle Ústřední volební komise zatím tohoto práva využilo 10 procent ze zhruba 7 milionů oprávněných voličů. Jde zejména o státní zaměstnance, vojáky a studenty. Tento volební proces ale není pod mezinárodní kontrolou. Opozice svolala na neděli do centra Minsku mítink. Úřady upozorňují, že půjde o nepovolení shromáždění a jeho účastníci musejí počítat s následky. Ministr vnitra Vladimír Naumov prohlásil, že policie nebude mít střelné zbraně a nechystá masové zatýkání. Pokud nedojde k závažnému ohrožení veřejného pořádku. Štáb hlavního prezidentského kandidáta opozice Alexandra Vilinkijeviče oznámil, že v posledních dnech policie zatkla a stále zadržuje 70 opozičních aktivistů.

Američtí vojáci zabavili zbraně u města Sámarra

Američtí a iráčtí vojáci zabavili velké množství zbraní ve skladištích, které objevili při vojenské operaci u města Sámarra na severu od Bagdádu. Zajali také několik desítek ozbrojenců, z nichž necelou třetinu zase propustili. Pokračuje náš zpravodaj na Blízkém východě Jaromír Janev.

Jaromír Janev: Vojenské jednotky odhalily 6 velkých skladišť zbraní. Byly v nich minomety a minometná munice. Raketové střely a ruční zbraně. Na místě vojáci nalezli také dokumenty ozbrojenců a léky. Mluvčího americké armády citovala televize Al-Džazíra. Poradce iráckého ministra obrany Mohamed Al Askarí zdůraznil, že cílem tohoto největšího vojenského zásahu po skončení hlavních válečných operací před téměř 3 roky je zabavit zbraně a munici, která je používána pro sebevražedné útoky. Dalším cílem má být zatčení těch, kteří takovéto a další útoky organizují. Z 1500 vojáků je 800 příslušníků irácké národní gardy.

Dagmar Havlová se vrací na jeviště

Dagmar Havlová se po 9 letech vrací na jeviště. Večer jí čeká v divadle Na Vinohradech premiéra hry Chvíle pravdy. Režii tragikomedie amerického dramatika Izraele Horowitze má Ladislav Smoček. Hru pro dva herce označil jako komorní příběh o smíření nejenom dvou rozdílných lidských povah.

Ladislav Smoček: Já jsem to teda celé stavěl s ohledem právě na ten velký prostor a nesouhlasil bych s inscenováním této hry v tomto velkém prostoru, kdybych nebyl přesvědčen, že v tomto případě je to schůdné. A myslím, že tato stránka věci, že jsme jí úspěšně zvládli.

Spolu s Dagmar Havlovou v představení pro dva herce vystupuje Petr Kostka.

Přehled zpráv

Je tu čas pro krátkou závěrečnou rekapitulaci.

Česká republika prohrála první arbitráž s japonskou bankou Nomura. Kolik budeme muset zaplatit určí arbitři ve druhém kole. Nomura chce 40 miliard korun. Tribunál dospěl k závěru, že Česká republika porušila dohodu o ochraně a podpoře investic.

Policie se začala zajímat o sociálně demokratického náměstka ministra dopravy Petra Pospíchala. Prověřuje jeho možnou účast v korupční aféře, ve které figurují jeho podřízení. Jde o chystané kontrakty na biolíh.

Účinnější obranu proti dovozu nelegálních odpadů má přinést novela, kterou schválila Sněmovna. Zvýšila horní hranice pokut až na 50 milionů korun a posílila pravomoc policie tak, aby mohla účinněji kontrolovat kamiony.

Někdejší jugoslávský prezident Slobodan Miloševič nebyl podle předběžných výsledků toxikologické expertízy otráven. Ve vzorcích jeho krve a tkáně se nenašly stopy po léku, který mohl podle některých zdrojů snížit účinnost medikamentů, které Miloševič užíval proti vysokému tlaku.

Takové byly Ozvěny dne, které pro vás připravil a dobrý večer vám přeje zpravodajský tým Zuzany Bančanské.

autor: všt
Spustit audio