Ozvěny dne 29. května 2005

Krátké zprávy

Francouzi mají v rukou budoucnost euroústavy. Na výsledky hlasování čeká celá Evropská unie.

Mlčící pianoman, který se záhadně objevil ve Velké Británii, by mohl být Čech.

Z britského jaderného zařízení unikla radioaktivní tekutina.

I dnešní teplo je v Česku rekordní. Zítra se má opakovat.

Francouzi dnes rozhodují o euroústavě

Francouzi dnes rozhodují o euroústavě. K dispozici mají 65 tisíc volebních místností, kde mohou vyjádřit své ano či ne tomuto dokumentu. Až do poslední chvíle průzkumy naznačovaly, že mezi možnými voliči převažovali odpůrci. O dosavadním průběhu hlasování informuje přímo z Paříže zvláštní zpravodaj Radiožurnálu ve Francii, Jan Šmíd.

Jan Šmíd: Francouzi rozhodují o evropské ústavní smlouvě. Už teď je jasné, že zájem voličů je velký.

Jean Tibery: Je ještě příliš brzy, protože máme jen první odhady, ale už se tu objevilo hodně lidí, můžeme říci, že účast je vysoká i proto, že kampaň byla hodně aktivní a hodně Francouzů chce k této otázce říci své.

Jan Šmíd: Řekl Českému rozhlasu místostarosta 5. pařížského obvodu, kam patří i latinská čtvrť, Jean Tibery. Někteří Pařížané půjdou kvůli práci hlasovat až večer, stejně jako Nabil, recepční hotelu DďDragon na San Germain dďPre.

Překlad projevu občana: Já osobně budu večer hlasovat ano, protože Evropa je dobrá pro nás i pro všechny a dalším důvodem je to, že nacionální fronta LďPena je proti a to pro mě znamená, že já budu pro.

Na výsledky francouzského referenda čekají netrpělivě špičky Evropské unie v Bruselu. Hlásí se tamní zpravodajka Českého rozhlasu Pavla Kvapilová.

Pavla Kvapilová: Právě v těchto chvílích oživí zdejší sídlo Evropského parlamentu, tedy místo, kde bude bruselská unijní komunita až do pozdní noci sledovat čísla přicházející z Paříže. Verdikt, který Francouzi vynesou zásadně ovlivní další vývoj evropské integrace. Pokud dostane v této klíčové unijní zemi ústava nakonec ano, bude to silný signál do ostatních států, kde se plánují referenda. Pokud ne, není zatím jasné, co se bude dít. Faktorů, které jsou ve hře, je mnoho a ve věci dalšího postupu nepanuje jednoznačný názor. Velmi bude záležet kromě jiného na přesném finálním poměru sil i na tom, jak budou bezprostředně reagovat političtí lídři a také na tom, jak dopadne středeční lidové hlasování o euroústavě v Nizozemsku. Výsledek je ve Francii velmi otevřený a tak nezbývá než vyčkat na to, jak tamní voliči skutečně rozhodnou.

Rozhodnutí Francouzů o euroústavě bude mít vliv i na situaci u nás. Jan Zahradil z ODS, stínový ministr zahraničí, tvrdí, že pokud Francouzi dokument zamítnou, není potřeba pokračovat v ratifikaci. Ministr zahraničí Cyril Svoboda říká opak. Evropská ústava sice začne platit pouze v případě, že ji schválí všechny členské země, dokument ale nechává otevřená vrátka, jednat o části ústavy. Podrobnosti má redaktorka Blanka Číhalová.

Blanka Číhalová: Téma přijetí evropské ústavy se v členských státech zpolitizovalo, říká socioložka Jiřina Šiklová.

Jiřina Šiklová: Nemluví se o podstatě, mluví se o politických postojích na podkladě partajní knížky.

Blanka Číhalová: Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody bude záležet na tom, jak silné případné negativní rozhodnutí Francouzů bude. Ratifikace ústavy ale bude podle Svobody pokračovat.

Cyril Svoboda: V každém případě proces ratifikace se nezastaví rozhodnutím v jedné ze zemí Evropské unie.

Blanka Číhalová: Jeho stínový kolega z ODS Jan Zahradil tvrdí, že není potřeba dělat další referenda.

Jan Zahradil: ODS bude určitě prosazovat, aby v takovém případě žádná další ratifikace v České republice neprobíhala.

Blanka Číhalová: Zahradil uvedl, že doufá, že uspořádání unie začneme znovu řešit až za několik let. Náš bývalý komisař a nyní spolupracovník Centra pro evropskou politiku Pavel Telička popsal některé z možných dalších postupů, pokud Francouzi ústavu neschválí.

Pavel Telička: Vyčkat dalšího eventuálního vývoje v těch zemích, které by případně hlasovaly ne, jsou to možnosti, které by mohly spočívat dejme tomu v částečném provádění této smlouvy, samozřejmě mohlo by se diskutovat o třeba jednáních o novém jiném jednodušším užším smluvním dokumentu.

Blanka Číhalová: Samotní evropští lídři s odmítnutím evropské ústavy v některé zemi zřejmě počítali. Do dokumentu dali ustanovení, které říká, když bude po dvou letech ústava ratifikovaná čtyřmi pětinami států, bude se tím zabývat Evropská rada.

Mlčící pianista, který se začátkem dubna záhadně objevil na východoanglickém pobřeží, je možná Čech

Mlčící pianista, který se začátkem dubna záhadně objevil na východoanglickém pobřeží je možná Čech. Britskému tisku to řekl český muzikant Klaudius Krišpín z kapely Pražský výběr. Neznámým je podle něj Tomáš Strnad, se kterým hrál v 80. letech ve skupině Ropotamu. Objevení tajemstvím zahaleného muže připomíná spolupracovník Radiožurnálu ve Spojeném království, Milan Kocourek.

Milan Kocourek: Byl objeven 7. dubna na mořském pobřeží v hrabství Kent ve večerních šatech s odpáranými štítky výrobců. Od té doby byli u něho tlumočníci z Polska, Litevska a Litvy, ale češtinu dosu nikdo nevyzkoušel. Dosud k němu přihlásilo mezi jinými jeho bývalý kolega z české kapely Ropotamo, Klaudius Krišpín, který v současnosti hraje na bicí v Pražském výběru a jmenoval ho jako Tomáše Strnada. Záhada však zdaleka není jednoznačně vyřešena. Dnes mluvčí nemocnice v Darkfordu nebere telefon, zítra jsou v Británii bankovní prázdniny a podle listů Mail on Sunday opatrovatelé chtějí s mužem od klavíru zkusit českou řeč někdy příští týden.

Přestože Klaudius Krišpín v britském tisku tvrdil, že tamní pianista je Čech, Radiožurnálu to ani nepotvrdil, ani nevyvrátil, podrobné informace prý podá až za 3 týdny. Jeho kolega z Pražského výběru Michal Kocáb byl vstřícnější. A řekl, že si není identifikací záhadného muže stoprocentně jistý.

Michal Kocáb: Tam je jakoby x znaků, který tomu nasvědčuje, ty rysy jsou hodně jakoby podobný, řekl bych, že je to, ale nemůže to říct na 100 procent, a hlavně tam nesedí to, že já jsem s ním mluvil 10. dubna a on tam má být údajně už od 7. v tom ústavu. Definitivně bych to mohl říct, až kdybych ho viděl nebo kdyby mi poslali nějakou perfektní fotografii, ale ty nemám. Nebyl jsem tam, my jsme to plánovali, ale ten ústav to nakonec odmítnul s odvoláním na to, že těch zájemců o jeho identifikaci je tam hodně. To je mi taky záhada, například to, že ta rodina se k tomu nevyjádřilo, to by třeba zase naopak mohlo znamenat, že je doma, že to prostě není on. Ale já to nemůžu takhle říct.

V Hodslavicích na Novojičínsku skončila nepovolená třídenní technoparty

V Hodslavicích na Novojičínsku skončila nepovolená třídenní technoparty. Podle reportéra Ivana Sekaniny se na soukromém pozemku u vodní nádrže Kacabaja sešlo na 2 tisíce mladých lidí.

Ivan Sekanina: Obecní úřad v Hodslavicích s pořádáním technoparty nesouhlasil, proti byla rada i zastupitelstvo, potvrzuje starosta Miroslav Vyhlídal.

Miroslav Vyhlídal: Tak to prostě bylo řečeno, že my nepovolujeme tady tu akci.

Ivan Sekanina: Technoparty se uskutečnila na soukromém pozemku, podle jednoho z organizátorů byla akce včas ohlášena, obec se vyjádřila pozdě, když už bylo vše připravené.

Projev občana: Do tří dnů nám měli dát vědět a dali nám vědět až 14 dní potom, že prostě nesouhlasí s tímhle a to už my na to nebereme zřetel.

Ivan Sekanina: Technoparty to je tanec, alkohol a hlasitá hudba. Obyvatelé nedalekých domků se příliš nevyspali.

Projev občana: Připadal jsem si jako by byl výbuch sopky, byla to hrůza, je to prostě katastrofa je malé slovo.

Projev občana: My třeba jsme tady zažili už ledacos, ale to co tady bylo teď, to tady ještě nebylo, takový kravál a humbuk po 24 hodin denně, opravdu, k tomu už není co dodat.

Projev občana: Pořád se oháníme právy dítěte a právy mládeže a oni mohou všechno a oni jsou si toho velice vědomi.

Ivan Sekanina: Technoparty v Hodslavicích se odehrála za asistence policie. K vážnějším incidentům nedošlo.

Z britského jaderného zařízení unikla radioaktivní tekutina

V britském provozu na zpracování jaderného odpadu Thorop ne severozápadě země uniklo z rozbitého potrubí za tři čtvrtě roku zcela bez povšimnutí téměř 85 tisíc litrů silně radioaktivní tekutiny. Podle britského listu The Independent on Sunday, rozsah neštěstí dokonce zpochybňuje budoucnost provozu v komplexu Selafeeld, protože Mezinárodní agentura pro atomovou energii nehodu klasifikovalo jako vážný incident. Množství tekutiny, která unikla, by zaplnilo polovinu olympijského vodního bazénu.

Americká vláda začala přehodnocovat svou strategii boje s terorismem

Americká vláda začala přehodnocovat svou strategii boje s terorismem. Snaží se jí přizpůsobit změnám, kterými v uplynulých letech prošla teroristická síť Al-Kajda. Revize způsobu vedení války s terorismem přinese rozšíření metod boje. Prezident George Bush si myslí, že Američané a spojenci válku s terorem vyhrávají, bývalý prezident Václav Havel po dvou měsíčních politických konzultacích ve Washingtonu Českému rozhlasu řekl, že by byl v hodnocení opatrnější.

Václav Havel: Samozřejmě, co je velmi důležité, je nebojovat pouze s teroristy, ale i jakýmsi způsobem reflektovat ty, kteří sympatizují s terorem, byť třeba mlčky nepřímo podvědomě. Je třeba se zamýšlet nad tím proč se to děje. A co to znamená? Protože bez jakési nepřímé psychologické podpory nějakých komunit nebo částí obyvatelstva, by stěží nějací teroristé asi byli. A vůbec něco takového dělali.

Přehled dalších zpráv

Irácké jednotky zahájily avizovanou rozsáhlou bezpečnostní operaci v Bagdádu. Bylo do ní nasazeno 40 tisíc vojáků a policistů, které podporuje 10 tisíc amerických vojáků. Cílem je odhalit povstalce, jejich spojence a zabavit jim zbraně.

Soukromá afghánská televize odvysílala záběry Italky Klementiny Cantonyové, kterou 16. května unesli 4 muži v Kábulu. Pracovníci kanálu Toho odmítli sdělit, kdo jim nahrávku doručil.

Papež Benedikt XVI. chce pokračovat na cestě směřující k nastolení jednoty všech křesťanů. Během mše v přístavním městě Bary na jihovýchodě Itálie ujistil, že je připraven spolupracovat na rekonstrukci jednoty všech věrných Kristu a zacelit tisíciletou roztržku s východními ortodoxními křesťany.

V Praze a Českých Budějovicích opět padly teplotní rekordy

V Praze a Českých Budějovicích opět padly teplotní rekordy. Teploměr v pražském Klementinu ukazoval 32 stupňů. Dosavadní nejvyšší teplota byla po 74 letech překonána o půl stupně. Meteorologové v Českých Budějovicích naměřili ještě o dvě desetiny vyšší teplotu. Podobnou situaci hlásí i Pardubice a Hradec Králové. Horko ale přidělává práci záchranářům, těm pražským stoupl počet výjezdů téměř o třetinu a protože nás vedro čeká i zítra, mluvčí pražské záchranné služby Simona Cikánková radí, jak se můžeme vyhnout kolapsu z horka.

Simona Cikánková: Lidé a to zejména starší lidé, by měli svoje každodenní procházky přesunout na večerní dobu, případně by neměli vycházet vůbec. Je třeba omezit náročnost sportovních výkonů, nepřepínat se ani při práci například na zahrádkách, na chalupách, protože organismus je v těchto dnech enormně přetěžován.

Polská policie kvůli horku varuje řidiče, aby se nevydávali na delší cesty v autech bez klimatizace

Polská policie kvůli horku varuje řidiče, aby se nevydávali na delší cesty v autech bez klimatizace. Pokračuje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Martin Dorazín: Také v Polsku zaznamenali několik teplotních rekordů. Největší vedra panují na jihu a jihovýchodě země, kolem 33 stupňů ve stínu. Mnozí Poláci hledají přívětivější teploty v Tatrách. Záchranáři je upozorňují, aby ani teď nezapomínali na kvalitní zimní výstroje, protože na vrcholcích a v dolinách stále leží velké množství mokrého a těžkého sněhu.

S tropickými vedry se potýká i Německo

S tropickými vedry se potýká i Německo, počasí vyhnalo z měst tisíce lidí a plovárny zažily první zatěžkávací zkoušku. Jak dodává z Berlína zpravodaj David Šťáhlavský, teploty se včera přiblížily stoletému maximu.

David Šťáhlavský: Takové teplo v květnu pamatuje už jen málokdo. Naposledy v roce 1922 v Cáchách vystoupal rtuťový sloupec těsně pro 35. Ještě tepleji bylo podle historických záznamů v roce 1892. Letošní teplotní maximum hlásí z Postupimi, 34,3 stupně Celsia. Dnes podle meteorologů už rekordy padat nebudou a příští týden se má výrazně ochladit. Na severu a východě až o 15 stupňů.

Letošní Vlčnovské slavnosti se známou jízdou králů jsou téměř minulostí

Letošní Vlčnovské slavnosti se známou jízdou králů jsou téměř minulostí. Do jejich úplného konce chybí už jen několik okamžiků. Třídenní přehlídka krojů, tanečních souborů a muzik, ale také lidových umělců, přilákala i tentokrát tisíce návštěvníků z Česka i ze zahraničí. Letošního krále, 10letého Vlastimila Ježka, doprovázela družina 17 krojovaných jezdců na koni. K nim se pak postupně přidaly všechny účinkující sobory, aby svým odpoledním vystoupením vzdaly hold novému králi. Průběh letošních slavností sledovala redaktorka Věra Hotařová.

Věra Hotařová: Mimořádné uznání si letošní král zaslouží zejména za odvahu. Přestože jeho kobyla se na začátku jízdy plašila a dokonce ho shodila ze sedla, zachoval se velmi statečně a nechal se na koně znovu vysadit.

Projev občana: Ona je trošičku lechtivá, tak je nervózní.

Věra Hotařová: Spanilá jízda tak mohla nerušeně pokračovat. Také letos krojovanou družinu provázelo několik tisíc návštěvníků. Podívat se přijel i populární britský herec Michael York. Na Zlínsku je v těchto dnech jako host Mezinárodního filmového festivalu pro děti.

Michael York: Pan York je velice rád a potěšen, že přijel, aby se zúčastnil jedné z nejstarších folklórních slavností v Evropě.

Věra Hotařová: Vlčnovská jízda králů je považována za unikátní přehlídku folklórních tradic a bude zřejmě zařazena mezi mistrovská díla ústního a nemateriálního dědictví lidstva UNESCO. Informoval o tom starosta Vlčkova Jan Pijáček.

Jan Pijáček: V letošním roce bylo zahájeno získávání materiálů pro tento projekt, který potom jako celek půjde do orgánů UNESCA.

14. ročník festivalu Mezi ploty večer končí

14. ročník festivalu Mezi ploty večer končí. V areálu pražské psychiatrické léčebny Bohnice se představili nejrůznější divadelníci, hudebníci a výtvarníci. Ředitel festivalu Roberto Kozlárik k letošní přehlídce Českého rozhlasu řekl.

Roberto Kozlárik: Tady všichni účinkují bez nároku na honorář, a to je úžasné, představíte-li si, že během tohoto víkendu zde vystoupí přes více než 100 divadelních a hudebních souborů z celé České republiky a podotýkám, že i ze zahraničí. Já budu stát o to, aby vlastně v podstatě prezentace duševně a tak dál, se zde konaly v daleko větší míře.

Přehled dalších zpráv

Francouzi rozhodují o euroústavě. K dispozici mají 65 tisíc volebních místností. Až do poslední chvíle průzkumy naznačovaly, že mezi možnými voliči převažovali odpůrci. Výsledky budeme znát dnes v noci.

Mlčících pianista, který se začátkem dubna záhadně objevil na východoanglickém pobřeží, je možná Čech. Britskému tisku to řekl český muzikant Klaudius Krišpín z kapely Pražský výběr. Neznámým by podle něj mohl být Tomáš Strnad, se kterým hrál v 80. letech ve skupině Ropotamo.

V britském provozu na zpracování jaderného odpadu na severozápadě země uniklo z rozbitého potrubí za tři čtvrtě roku bez povšimnutí téměř 85 tisíc litrů silně radioaktivní tekutiny. Mezinárodní agentura pro atomovou energii nehodu klasifikovala jako vážný incident.

Dnešní horko bylo rekordní. V Klementinu zaznamenali na teploměru 32 stupňů. Rekordy padly i v dalších městech České republiky. Horko ale přidělává práci záchranářům.