Ozvěny dne 13. 6. 2003

13. červen 2003
Ozvěny dne

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Výsledky referenda o našem vstupu do EU

Jasné ano Evropské unii, takový je výsledek referenda o našem přidružení k Evropě. Pro hlasovalo více než sedmdesát sedm procent voličů, proti se postavilo necelých dvacet tři procent. Podrobnosti shrnuje reportér, Dušan Valenta.

Redaktor (Dušan Valenta): Pro vstup do Unie se vyslovilo zhruba tři a půl milionu obyvatel České republiky, proti bylo něco málo přes milion. Výsledky se zpracovávaly překvapivě rychle. První čísla zveřejnili statistici jen pár minut po uzavření volebních místností.

Host (Jan Fišer): Nejdříve jsme data získávali z těch malých okrsků, to je tradiční záležitost.

Redaktor (Dušan Valenta): Popisuje šéf statistického úřadu, Jan Fišer.

Host (Jan Fišer): My jsme měli první okrsek k dispozici necelých deset minut po uzavření volebních místností, to snad je historický rekord. Bylo to v okrsku v obci Hlubina, jeden okresek a je to v okrese Příbram.

Redaktor (Dušan Valenta): Naopak nejdéle se sčítalo v obci Chřibská na Děčínsku. Největší zájem o hlasování měli lidé v okrese Praha západ. Nejvíc příznivců má Evropská unie na Uherskohradišťsku. Největší obavy z našeho členství mají lidé na Českolipsku.

Moderátor (Věra Štechrová): V pražském sídle sociálních demokratů panuje všeobecná radost. Špidlův kabinet si totiž může odškrtnout svůj hlavní úkol, přivedl zemi do Evropské unie. Lidé mu k tomu dnes řekli své ano. Radiožurnál má v Lidovém dome zpravodajku, Danu Jaklovou.

Redaktor (Dana Jaklová): Předseda sociálních demokratů, Vladimír Špidla, spolu s užším vedením strany děkuje všem, kteří se stali účastníky skutečně historické události.

Host (Vladimír Špidla): Díky rozhodnutí velké většiny našich občanů se České republice otevřela nová perspektiva a naplnilo se přání mnoha generací, abychom se stali součástí sjednocené Evropy.

Redaktor (Dana Jaklová): Premiér Špidla výsledek referenda nechápe jen jako vítězství kabinetu, který se vstupem do Evropské unie spojil svůj osud.

Host (Vladimír Špidla): Je to vítězství České republiky.

Redaktor (Dana Jaklová): Oslavovat bude Vladimír Špidla skromně. Po přípitku se členy své strany v Lidovém domě odjede na vládu a večer pak zajde do hospody se svým synem. Kam, to ještě neví.

Host (Vladimír Špidla): Někam do vobyčejný hospody na pivo.

Moderátor (Věra Štechrová): Účast v referendu chválí ministr zahraničních věcí, Cyril Svoboda.

Host (Cyril Svoboda): Jako trend pozitivní, dobrý, potvrzující, že většina našich občanů má zájem o naši budoucnost, rozhoduje a že z nich ještě drtivá většina říká ano, to je správné. Je to poprvé v dějinách vůbec naší země, našich národů, že se o takto zásadní otázce rozhodují všichni občané. Až dosud to vždycky oni - někdo rozhodl. Dnes rozhodují občané.

Moderátor (Věra Štechrová): Reakce občanských demokratů, Unie svobody-DEU a komunistů zjišťovala reportérka, Eva Lizcová.

Redaktor (Eva Lizcová): Političtí představitelé se dnes předháněli v tom, kdo lépe poděkuje svým voličům za jejich účast v referendu. Místopředseda ODS, Jan Zahradil, nebyl výjimkou.

Host (Jan Zahradil): ODS je přesvědčená, že občané České republiky hlasovali odpovědně a po zralé úvaze a výsledek referenda, který potvrdil vstup České republiky do Evropské unie pokládáme pro Českou republiku za dobrý.

Redaktor (Eva Lizcová): Předseda KSČM, Miroslav Grebeníček, znovu potvrdil, že jeho strana není nadšena vstupem České republiky do Evropské unie a že podmínky našeho vstupu byly vyjednány špatně.

Host (Miroslav Grebeníček): Většina našich občanů, pokud uvěřila té propagandistické taškařici, tak ty iluze brzy ztratí.

Redaktor (Eva Lizcová): Předseda US-DEU, Petr Mareš, je rozhodně s výsledky hlasování spokojen a cení si toho, že je český volič schopen se rozhodovat sám, podle vlastního rozumu.

Host (Petr Mareš): Je to tady trochu krok navzdory, protože, přiznejme si, že ani reklamní kampaň, kterou jsme vedli my, jako, jako vláda a už zdaleka ne kampaň, kterou vedli opoziční strany, nesměřovala jednoznačně k tomuto výsledku.

Redaktor (Eva Lizcová): A pro ty, co v referendu řekli ne, má následující vzkaz.

Host (Petr Mareš): Já doufám, že jste se mýlili.

Moderátor (Věra Štechrová): Lidé výsledek referenda většinou přivítali. Ani po hlasování ale často nevědí, co mohou od členství naší země v Evropské unii čekat. Rozhodovali prý hlavně pro naše děti. Pokračuje reportérka Radiožurnálu, Blanka Číhalová.

Redaktor (Blanka Číhalová): Lidé, které jsme oslovili, ocenili možnost, že se mohli ke vstupu Česka do Evropské unie vyjádřit.

Projevy náhodných účastníků: Když jsme chtěli jít třeba do toho NATA, vůbec se nás nikdo neptal a šlo to.

Redaktor (Blanka Číhalová): Rozhodování často ovlivnila velikost a poloha naší země.

Projevy náhodných účastníků: Že se na nás nebudou dívat, že jsme tam někde zabraní, že budem patřit do něčeho většího.

Jsme tak malej stát, že si nemůžeme moc vybírat, hlavně.

Nic jinýho nám nezbejvá, když všechny státy vokolo nás tam budou.

Redaktor (Blanka Číhalová): I lidé, kteří zaškrtli ano ale často nevědí, co naši zemi vstup do Unie přinese. Počítají však s tím, že výhody z členství pocítí až další generace.

Projevy náhodných účastníků: Myslela jsem si nejdřív, že to nebude dobrý, ale myslím si v současnosti, že jo. Hlavně teda do budoucna.

Aby se ty mladý měli lepší, jak teď. Dyť to teďka není pěkný. Práce žádná.

Momentálně to není pro nás nic jako v podstatě dobrýho, že jo, protože ty začátky budou si těžký, ale myslím si jako, že jsme šli hlasovat proto, protože to je vlastně pro naše děti, že jo.

Myslím si, že snad nějaké výhody určitě budou z toho, doufejme, no. Musíme věřit.

Reakce ze světa k výsledku našeho referenda

Toto je dobrý den pro Evropu a další důkaz, že naše národy patří dohromady. To jsou slova, která posílá dnes do Česka šéf Evropské komise, Romano Prodi. Z Bruselu pokračuje zpravodajka Českého rozhlasu, Pavla Kvapilová.

Redaktor (Pavla Kvapilová):Bylo to hlasité a jasné ano, konstatuje Evropská komise, která takový jednoznačný výsledek oceňuje. Jak Radiožurnálu řekl její mluví, Gregor Kreutzhuber, Češi teď tak mohou plně využít výhody, které jim místo v evropském klubu nabízí.

Host (Gregor Kreutrzhuber): Je to skutečně enormně pozitivní výsledek a jsme tedy i příjemně překvapeni. Je to důležitý den pro všechny, Nikdy jsme nepochybovali, že Češi nakonec řeknou ano, ale čím víc hlasů je to samozřejmě lepší.

Redaktor (Pavla Kvapilová): Potěšen je i komisař pro rozšíření Günter Verheugen, který nedávno prohlásil, že Češi by dostali Nobelovu cenu za skepticismus, pokud by nějaká existovala. Z Izraele dnes vzkázal, Pražské jaro 68 mě přesvědčilo, že toho není moc, co by mohl někdo Čechy učit o svobodě, demokracii a lidských právech. Celá Evropské unie teď může mít ze zvláštní české citlivosti pro tyto otázky prospěch.

Moderátor (Věra Štechrová): Vedoucí delegace Evropské komise v Praze, Ramiro Cibrian, považuje výsledky referenda za výborné. V podobném duchu se vyjadřují i velvyslanci v členských zemí Evropské unie v Praze. Jejich první reakce zaznamenával v budově ministerstva zahraničí, Vít Pohanka.

Redaktor (Vít Pohanka): Ramiro Sibrijan je podle svých slov velmi spokojen.

Host (Ramiro Cibrian): Domnívám se, že ty výsledky jsou výborné, pokud ty výsledky jsou potvrzeny konečně, to znamená jednoznačně, že Česká republika vstoupí do Evropské unie, díky jasnému hlasování jejich občanů.

Redaktor (Vít Pohanka): Účast nad padesát procent voličů je podle něj navíc zárukou, že Češi, Moravané a Slezané berou členství a dění v Evropské unii vážně. Kampaň před referendem, kterou podle průzkumu polovina voličů nepovažovala za prospěšnou, hodnotí Ramiro Sibrijan shovívavě.

Host (Ramiro Cibrian): Kampaň měla některé problémy, ale při každé kampani co je důležité, jsou výsledky, která ta kampaň přinese s sebou.

Redaktor (Vít Pohanka): A ty jsou, podle vedoucího evropské delegace v Praze, více než pozitivní. Také velvyslanci členských zemí Unie v České republice dnes vyjadřovali uspokojení. Za všechny velvyslanec Francie.

Překlad projevu francouzského velvyslance: Jsme velmi šťastní, že vstup do Evropské unie má tak masivní podporu. Relativně vysoká účast naznačuje budoucí aktivní členství České republiky v rámci Unie.

Moderátor (Věra Štechrová): Slovenští politici připomínají, že ani na okamžik nezapochybovali o rozvaze českých občanů. Z Bratislavy telefonuje naše zpravodajka, Renata Havranová.

Redaktor (Renata Havranová): Prvním slovenským představitelem, který zareagoval hned po zveřejnění odhadů, byl slovenský prezident, Rudolf Schuster. V telegramu Václavu Klausovi vyjádřil přesvědčení, že spolupráce Slovenska a Česka bude i po vstupu do Unie nadstandardní. Šéf slovenské diplomacie, Eduard Kukan, v telefonickém rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že je velmi rád, že to u nás tak dobře dopadlo. Slováci by Česku hodně drželi palce. Češi ale potvrdili úspěšný trend, který kandidátské země v referendech nastolily. Kukan prý má radost i z toho, že předběžné výsledky ukázaly, že obavy z euroskepticismu byly zbytečné. Je to pro nás skvělá zpráva, řekl Českému rozhlasu slovenský ministr zahraničí.

Moderátor (Věra Štechrová): Reakci našich západních sousedů na výsledek hlasování zaznamenal berlínský zpravodaj Českého rozhlasu, David Šťáhlavský.

Redaktor (David Šťáhlavský): Reakce německých politiků na jasné ano v českém přístupovém referendu se dají teprve očekávat. Možná už dnes večer na sjezdu vládnoucích Zelených, kde vystoupí i vicekancléř a ministr zahraničí, Joschka Fischer. Televize ART si ve zpravodajské relaci povšimla zejména jasné převahy stoupenců evropské integrace. Televize NTV upozorňuje ale na nižší volební účast, která byla způsobena zřejmě příliš teplým počasím. I když na druhé straně, vyvážena přesvědčivým výsledkem.

Moderátor (Věra Štechrová): Většina, dvaašedesát procent občanů ,zaznamenalo kampaň ministerstva zahraničí s heslem Vítejte ve společenství. V exkluzivním bleskovém průzkumu pro Český rozhlas a Českou televizi, to zjistila agentura STEM. Detaily od Pavly Dluhošové.

Redaktor (Pavla Dluhošová): Častěji ji zaregistrovali lidé vzdělanější, muži ve věku od třiceti do pětačtyřiceti let, říká analytička, Jitka Uhrová.

Host (Jitka Uhrová): Naopak, méně často této kampaně si povšimli lidé se základním vzděláním a mladí lidé, kteří se o celou Evropskou unii méně zajímají.

Redaktor (Pavla Dluhošová): Zaznamenala jste kampaň ministerstva zahraničí s heslem Vítejte ve společenství?

Projev náhodných účastníků: Ne.

Vůbec ne.

Zajisté.

Redaktor (Pavla Dluhošová): Myslíte, že byla prospěšná?

Projev náhodných účastníků: Jistě.

Opravdu ne. Byla jsem teda říct své ano, ale žádnou kampaň jsem nezaznamenala.

Zaregistroval, ale ne moc, protože žiju dlouhodobě v zahraničí.

Redaktor (Pavla Dluhošová): Myslíte, že mohla být prospěšná?

Projev náhodných účastníků: Já myslím, že ano.

Redaktor (Pavla Dluhošová): O prospěšnosti kampaně je přesvědčena polovina občanů, druhá polovina má opačný názor. Ministr zahraničí, Cyril Svoboda, je s ní přesto spokojen.

Host (Cyril Svoboda): To je jako přinést modré z nebe, vymyslet a udělat kampaň, která se líbí všem .

Redaktor (Pavla Dluhošová): Na výsledku referenda je podle ministra vidět, že svůj cíl splnila.

Moderátor (Věra Štechrová): Češi do Evropy chtějí, chtějí ale Českou republiku v Unii i lidé ze států, které už v Evropské unii jsou? Na to se turistů v pražských ulicích ptala Petra Mašková.

Redaktor (Petra Mašková): Pro nás to bude velmi praktické, říká Manuela z Norimberku. Až budeme cestovat, nebudeme muset vyměňovat peníze. Manžel paní Manuely, pan Bertold na mě vesele mává modrou vlajkou s dvanácti žlutými hvězdami, vlajkou Evropské unie a doplňuje svoji ženu. Podle něj to nepřinese výhody jen lidem, kteří už v Unii jsou, ale přinese to výhody především nám, nově příchozím.

Překlad projevu pana Bertolda: Děláme takovou studijní cestu po jižních Čechách a Praze ve jménu Evropské unie. Byla by škoda, kdyby se Evropa kolem dokola vás uzavřela a vy jste zůstali jako malý, kulturní a hospodářský ostrůvek mimo ní. Víme, že vaše plné začlenění do Evropy přijde později, tím mám na mysli, že se tu hned nebude platit eurem. Vaše ekonomika musí ještě trošku posílit, ale podívejte se. Já sem jezdím od jedenadevadesátého a od té doby jste udělali velký krok vpřed. To je hned vidět.

Co se stalo při volbách

Doutnající předmět, který kdosi vhodil do volební urny, narušil závěr referenda v Praze čtyři, Modřanech. Když krátce před uzavřením místnosti začal z urny stoupat kouř, členové volební komise ihned její obsah polili vodou. Naštěstí žádný hlasovací lístek nebyl natolik poškozen, aby byl neplatný. Kriminalisté případ vyšetřují jako maření přípravy a průběhu voleb nebo referenda. Za to hrozí trest vězení od šesti měsíců do tří let. Kvůli nedostatku hlasovacích lístků hrozilo přerušení referenda v obci Choryně nedaleko Valašského Meziříčí. Volič, který dostal poslední hlasovací lístek, udělal při vyplňování chybu a komisu už neměla k dispozici další formuláře. Podle mluvčího Městského úřadu ve Valašském Meziříčí, Josefa Beneše, požádali členové komise o výpomoc sousední obec.

Host (Josef Beneš): Poté tam přijeli i kolegové z Městského úřadu ve Valašském Meziříčí a dovezli dostatečný počet lístků. Důvodem k té situaci bylo zřejmě špatné přepočtení hlasovacích lístků, které volební komise převzala.

Moderátor (Věra Štechrová): Po oznámení výsledků hlasování se Hradčanské náměstí v Praze promění v koncertní sál pod širým nebem. O akci s názvem Ta naše Evropa, ví víc redaktor, Jaroslav Doleček.

Redaktor (Jaroslav Doleček): Od dvaceti hodin se na pódiu na Hradčanském náměstí vystřídá celá řada předních interpretů českého popu. Účast přislíbila například Lucie Bílá, Helena Vondráčková, Bára Basiková, Janek Ledecký, či Petr Muk. Kromě umělců by měli vystoupit také premiér, Vladimír Špidla a ministr zahraničí, Cyril Svoboda. Koncert Ta naše Evropa česká by měl začít po oznámení výsledků referenda o vstupu České republiky do Evropské unie. Koncert bude v přímém přenosu vysílat Česká televize i Český rozhlas jedna, Radiožurnál.

Moderátor (Věra Štechrová): Před desátou hodinou večer rozzáří nebe nad hlavním městem ohňostroj.

Nehoda s kaprolaktamem

Cisterna s kaprolaktamem z neratovické Spolany stále blokuje dopravu v Podhořanech na Mělnicku. Řidič italského kamionu nezvládnul krátce po deváté hodině řízení a z převržené cisterny uniklo více než šest tisíc litrů jedované chemikálie. Jak dodává spolupracovník Radiožurnálu, Ladislav Pavlík, na místě proto zasahovaly hned čtyři profesionální jednotky hasičů.

Redaktor (Ladislav Pavlík): Ty se nejprve musely vypořádat s unikajícím kaprolaktamem, který vytvořil na silnici místy až pěticentimetrovou kluzkou vrstvu. Samotné zajištění cisterny přitom bylo velmi komplikované. Hasičům se podařilo až po šestnácté hodině vyprostit tahač a nyní čekají na další jeřáb, který by spolu s dalším zdvihačem umístil cisternu na připravený valník. Přesto, podle mluvčího Středočeských hasičů, Ladislava Křivana, nehrozí, i díky velkým zábranám z písku, větší zasažení životního prostředí.

Host (Ladislav Křivan): V podstatě ta látka na normální teplotě tuhne, jinak bod tání je kolem sedmdesáti pěti stupňů. Po ztuhnutí bude odvážena firmou Dekonta na dekontaminaci a zrovna tak i půda, která byla zasažena, bude zčásti skryta.

Transplantace jater v Praze

Lékaři pražského IKEMU provedli poprvé v České republice transplantaci jater od žijícího dárce. Čtrnáctihodinový zákrok, při kterém otec daroval část jater svému malému synovi, v pondělí uskutečnily týmy docenta Miroslava Rysky a Jiřího Šnajdaufa. Jak Radiožurnálu potvrdil docent Ryska, operace otce i dítěte byla úspěšná.

Host (Miroslav Ryska): U otce to dopadlo dobře, tam myslím, že můžeme říct, že vlastně on je téměř před propuštěním do domácího ošetření u dítěte to dopadlo zatím nebo dopadá to zatím dobře, jenže samozřejmě ta hospitalizace tam bude podstatně delší, tak jak tomu bývá ve světě.

Přehled dalších zpráv

Bez zranění se obešla nehoda českého autobusu na dálnici mezi Berlínem a Hamburkem. Viníkem kolize je podle všeho vyšetřovatele řidič autobusu, který zřejmě za volantem usnul. Ve voze cestovala skupina dvanácti školáků a jedna učitelka.

Hrozba teroristických útoků obchází summit Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a tichomoří, plánovaný na říjen. Přijet na něj měl i americký prezident, George Bush. Pumové útoky na vrcholné setkání údajně plánovali muslimští extrémisté. Jeden ze čtyř v květnu zadržených islamistů se k přípravě atentátu přiznal.

Francouzský prezident, Jacques Chirac, slavnostně zahájil čtyřicátý pátý ročník Mezinárodního pařížského aerosalonu. Největší a nejstarší přehlídky letecké techniky na světě se účastní na tisíc sedm set vystavovatelů ze třiceti osmi zemí.

Britská královna Alžběta II. slaví narozeniny

Britská královna Alžběta II. slaví narozeniny. Londýn se zahalil do svátečního a Britové byli dnes dopoledne svědky velkolepé přehlídky královských gard. Oslavy sledoval spolupracovník Radiožurnálu na Britských ostrovech, Milan Kocourek.

Redaktor (Milan Kocourek): Pochod královských granátníků, kteří byli mezi stovkami vojáků ve slavnostních uniformách, pochodujícími před královnou na dvoře paláce královského jezdectva, nedaleko Buckinghamského paláce v centru Londýna. Slavnosti se říká anglicky trupping the calo - je to předvádění královské standardy,které má dlouhou tradici. Záměrem bylo nést vlajku v čele útvaru, aby ji vojáci poznali v bitvě. Královna, Alžběta II., oslavila sedmasedmdesáté narozeniny jednadvacátého dubna. Dnes ji za slunného počasí doprovázel v kočáře její manžel, vévoda z Edinbourghu a mezi hosty byli i premiér, Tony Blair, s manželkou.

Festival rekordů a kuriozit v Pelhřimově

V Pelhřimově, na festivalu rekordů a kuriozit, padají první rekordy. K vidění je i řada dalších zajímavostí. Na pelhřimovském náměstí stojí například patnáctimetrová pomlázka s tisíce a jednoho sta proutků. Dění popsal Českému rozhlasu ředitel agentury Dobrý den, Miroslav Marek.

Host (Miroslav Marek): V zádveří kostela svatého Bartoloměje staví hřebíky na hrot jediného hřebu a těch hřebíků už jsou tam desítky Němec Ralf Laue, kromě toho René Wunsch dokázal za deset minut udělat rekordních šest set čtyřicet tři kliků a Miloš Škorpil dokázal ujet na veslařském trenažéru sto dvacet pět kilometrů na dvanáct hodin.

Závěrečný přehled zpráv

Češi chtějí do Evropské unie, vyplývá to z referenda o vstupu, kterého se zúčastnilo pětapadesát procent voličů. Sedmdesát sedm procent z nich hlasovalo pro , třiadvacet procent proti.

Politici jsou po hlasování spokojeni. Lidé ocenili možnost, že se mohli ke vstupu do Evropské unie vyjádřit. Někteří z nich si ale stále neumí představit, co je v Unii čeká. Cisterna s chemickou látkou kaprolaktam, která odpoledne havarovala u Podhořan na Mělnicku, zatím stále leží na silnici a chemikálie z ní pomalu vytéká. Větší zasažení okolního prostředí ale nehrozí. Hasiči už odtáhli tahač, teď čekají na jeřáb, který zvedne i kontejner s chemikálií.

První českou transplantaci jater od žijícího dárce provedli lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Operace dítěte o váze devět a půl kilogramu trvala čtrnáct hodin a byla úspěšná. Dárcem byl otec, který dítěti poskytl část svých jater.

Britská královna, Alžběta II, slaví sedmasedmdesáté narozeniny a Londýn slaví s ní. Britové byli dnes dopoledne svědky velkolepé přehlídky královských gard.

To byly Ozvěny dne, které pro vás připravil zpravodajský tým Igora Maňoura.

Přehled zpráv

Po dvoudenním referendu je vše jasné. Do evropského společenství vstoupíme prvního května 2004.

Prezident, Václav Klaus, říká, že teď bude záležet hlavně na nás. Jeho další názory můžete slyšet už za malou chvíli.

Ohlasy na výsledky referenda v zahraničí jsou příznivé.

Izrael plánuje, že se stáhne ze severu pásma Gazy. Zajištění bezpečnosti bude tak na samotných Palestincích.

Začíná hlavní zpravodajská relace, dnes s Věrou Štechrovou. Dobrý podvečer.

vRozhovor s prezidentem k výsledkům referenda

Dva dny referenda ukázaly vůli občanů Česka vstoupit do Evropské unie. Během pátku a soboty se sedmdesát sedm procent voličů vyslovilo pro, dvacet tři procent proti. K urnám přišlo přes padesát pět procent lidí. Jsme tak sedmou kandidátskou zemí, která přistoupení k Unii schválila. Prezident republiky, Václav Klaus, včera prostřednictvím svého mluvčího vzkázal, že výsledek tohoto typu očekával. Václav Klaus je právě teď v našem studiu na Vinohradské třídě v Praze. Dobrý podvečer.

Host (Václav Klaus): Dobrý večer.

Moderátor (Věra Štechrová): Pane prezidente, jste s výsledky referenda spokojen?

Host (Václav Klaus): Tak, já byl zopakoval tu větu, že jsem výsledek tohoto typu očekával. Myslím, že jsem to mnohokrát i předtím řekl, pro mne o výsledku referenda pochyb nebylo ani chvíli a jedinou neznámou byla účast. Jsem také přesvědčen o tom, že byli občané rozhodnutí již dávno před referendem a že jejich názory žádná kampaň posledních dnů neovlivnila. Neboli, já myslím, že občané se rozhodli pro vstup do Evropské unie, zdůraznil bych to slovo občané. Myslím, že jejich rozhodnutí si pro sebe nesmí chtít ukrást žádný jednotlivec, ani žádná politická strana. Já jsem přesvědčen o tom, že tato věc, tento krok daleko přesahuje aktuální cíle politických stran a lidé to dobře vědí a teď bych byl moc rád, aby to ani z druhé strany nedopadlo jinak.

Moderátor (Věra Štechrová): Referendum skončilo, prvního května 2004 vstoupíme do Unie. Co je teď před vámi? Před námi i před vámi?

Host (Václav Klaus): Před námi, já myslím, že lepší říci před námi, já bych bohužel, mírné nadsázky slovem, že , že před námi je normální, všední den. To znamená, ani před referendem, ani po referendu nehrozilo a nehrozí, že by naše problémy někdo řešil za nás, jak nám to bohužel v takovém tom předreferendovém dramatickém burcování někteří slibovali. Našich vnitrostátních , vnitropolitických problémů se státními financemi, s důchodovou reformou, zdravotnictvím, školstvím, armádou a já nevím, co ještě, jsme se tímto referendem nezbavili. Ty tady pěkně zůstávají s námi, budou tady s námi, i když se za necelý rok staneme prvního května 2004 plnoprávními členy Evropské unie. Takže, to je myslím poučka obrovská. Co konkrétního vůči Evropské unii zůstává před námi, jako velký úkol, je myslím to, abychom byli dostatečně silní a když říkám silní, tak bych řekl koncepčně nebo argumentačně při jednání mezivládní konference o budoucí ústavě Evropy, Evropské unie. To se nás týká velmi, jako členy velmi hmatatelně a teprve, jaké bude konečné znění této ústavy, rozhodne o tom, do jaké Unie jsme vlastně o tomto víkendu my vstoupili.

Moderátor (Věra Štechrová): Vy jste včera řekl, že teď bude záležet na tom, jak se v Evropské unii zabydlíme. Jsme podle vás na vstup do Unie připraveni?

Host (Václav Klaus): To já myslím, že přiměřeně připraveni jsme, já jsem velmi proti tomu, abychom měli nějaká, za prvé měli nějaké pocity malosti, které u nás pořád má sklon někdo šířit a na druhé, a co je rubem a lícem stejné věci, abychom čekali, že to někdo bude dělat, prostě za nás, říkám, jak už jsem jednou řekl, teď dneska. Ty problémy jsou tady s námi a my nejsme ani o nic lepší, ani o nic horší, než ti všichni ostatní v té Evropské unii. Nesmí být ani nafoukaní, ale ani zbytečně pesimističtí.

Moderátor (Věra Štechrová): Pane prezidente, ještě na závěr. Obstáli tedy naši občané v referendu?

Host (Václav Klaus): Já bych si myslel, že ano. Já bych chtěl poděkovat všem, kteří se rozhodli přijít do volebních místností, kteří se rozhodli svým hlasováním aktivně vyjádřit svou občanskou angažovanost a já myslím, že budoucnost ukáže všem, i té čtvrtině, která hlasovala proti, zda její obavy byly oprávněné, či liché a zrovna tak ta budoucnost ukáže, zda očekávání těch tří čtvrtin, které hlasovaly pro , zda jejich očekávání budou nebo nebudou naplněna. Já myslím, že obstáli jsme.

Moderátor (Věra Štechrová): Pane prezidente, díky za váš čas. Na slyšenou.

Host (Václav Klaus): Na slyšenou.

Názory představitelů na výsledky referenda

S výsledky všelidového hlasování jsou spokojeny všechny strany zastoupené v parlamentu, s výjimkou komunistů. Ti tvrdí, že naše země není na integraci připravena. Podle jejich předsedy, Miroslava Grebeníčka, totiž neexistuje záchranný polštář pro sociálně slabé občany.

Host (Miroslav Grebeníček): To znamená, jestliže dojde k pohybu, pokud se týká daně z přidané hodnoty, například u potravin, služeb, což už se objevuje, no tak samozřejmě, když například důchodcům nezvedneme důchody, případně dokonce budeme blokovat valorizaci, tak se jejich životní úroveň zákonitě sníží. A za těch okolností budeme důsledně tedy připomínat některé proklamace vládním exponentům, aby si uvědomili, že už končí legrace a že věc je velmi vážná.

Moderátor (Věra Štechrová): Vláda ale výhrady komunistů odmítá. Žádný sociální otřes podle premiéra, Vladimíra Špidly, nebude. Snižování nezaměstnanosti prý ale chvíli potrvá.

Host (Vladimír Špidla): Je zaznamenáno, že třeba Španělům to chvíli trvalo, než začali snižovat nezaměstnanost, čili takový to šok, o kterém jste hovořili, ten nepřijde a ty běžné sociální situace, které budou přicházet v budoucnosti, ty umíme zvládnout.

Ano i Ne vstupu do EU

Ze všech zemí, kde se podobné hlasování v nynější i předchozích vlnách rozšiřování Unie konaly, je to třetí nejnižší účast, hned po Maďarsku a Slovensku. Nejmenší účast byla v obci Někynec na Strakonicku, kde se ze čtyřiadvaceti oprávněných voličů dostavili k urnám pouze tři. Nejvyšší účast byla v Královéhradeckém kraji, nejnižší v Moravskoslezském. Dvacet čtyři hlasy pro vstup, proti žádný. Takový výsledek mělo referendum v jedné z nejmenších obcí v republice, Dolních Těšicích na Přerovsku. K volebním urnám přišlo osmdesát dva procent voličů. Pokračuje redaktorka, Václava Vařeková.

Redaktor (Václava Vařeková): V Dolních Těšicích trvale žije třicet osm lidí, z toho dvacet devět voličů. Hlasovat jich nepřišlo pět. Z těch, kteří svůj hlas do urny hodili, byli všichni pro.

Projevy voličů: Protože v tom vidím nějakou budoucnost pro moje děti, Třeba se tady přistěhuje víc lidí a třeba tady postavíme obchod, hospodu a tak, že tady bude větší prosperita.

Protože hlasovali všichni.

Například hřiště, obecní úřad jako spraví.

Redaktor (Václava Vařeková): Nejstarší volička v Dolních Těšicích měla osmdesát, nejmladší devatenáct let. Volilo se jako tradičně, na obecním úřadě. Po vyhlášení výsledků referenda se starosta, Jiří Tvrdoň, i jeho sousedé tvářili spokojeně. Žádné velké oslavy ale v obci nepropukly.

Host (Jiří Tvrdoň): Není co oslavovat a je to po referendu pro nás den jako každý jiný.

Moderátor (Věra Štechrová): Výrazné ne vstupu do Evropské unie naopak vyjádřila obec Županovice na pomezí Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Proti vstupu do evropského společenství se tu vyslovilo sedmdesát čtyři procenta voličů. Obec o šestačtyřiceti obyvatelích navštívil redaktor, Radek Tulis.

Redaktor (Radek Tulis): Do Županovic je to odkudkoliv daleko. Chtělo by se říct, že nejblíže to sem mají Rakušané. A to doslova. Vzdušnou čarou to hranice nebude víc, než dva kilometry. Už to naznačuje, že by právě v tomto mohl být důvod k euroskepsi. Jakoby tu lidé věděli víc, než my všichni ostatní. Potvrzují to i slova županovického starosty, Luboše Bureše.

Host (Luboš Bureš): No tak já si myslím, že tudle každej ví, co nás čeká, jo a tady jsme jako blíž hranic Rakouska, tak jako poznáváme, co se děje tam, jo a tak jako víme, že to nebude nic dobrýho.

Redaktor (Radek Tulis): V čem vidíte ta negativa?

Host (Luboš Bureš): Negativa vidět. Říkám, jsme tady blíž toho Rakouska, sem tam se podíváme tam, jo a ty Rakušáci jako někteří říkají, že to není nic dobrýho, tohle to.

Moderátor (Věra Štechrová): Překvapením je poměrně vysoký počet neplatných hlasů. Hlasovací lístek neúmyslně nebo možná záměrně nesprávně použilo přes sto tři tisíce voličů, je to čtyřikrát víc, než při loňských sněmovních volbách.

Zahraniční ohlasy na naše referendum

Kladné ohlasy na výsledky referenda přišly jednak od představitelů Evropské unie i z kandidátských zemí. Českého hlasování si všimla i americká média. Ohlasy tamního tisku telefonuje washingtonský zpravodaj Českého rozhlasu, Miroslav Konvalina.

Redaktor (Miroslav Konvalina): Pražský dopisovatel New York Times, Peter Grün, jehož zpravodajství se dnes objevilo v řadě amerických nedělníků, si všímá toho, že Češi v drtivé většině hlasovali pro vstup do Unie. Konstatuje, že obavy z nízké účasti se ukázaly jako liché. A cituje slova premiéra Špidly o tom, že výsledek referenda je nad očekávání pozitivní. Americké deníky si všímají také dvojakého chování prezidenta, Václava Klause a Peter Grün úspěch plebiscitu přičítá také kampani, kterou těsně před referendem rozvinula nezávislá česká média.

Blízký Východ

Palestinská samospráva bude zajišťovat bezpečnost na těch částech území, ze kterých se stáhne izraelská armáda. Rozhodla o tom palestinská autonomní vláda. Podrobnosti dodává přímo z Jeruzaléma zpravodaj Radiožurnálu, Jaromír Janev.

Redaktor (Jaromír Janev): Palestinská autonomie je připravena dosáhnout příměří. Řekl to dnes odpoledne palestinský ministr informací. Izraelská armáda by se na začátek měla stáhnout ze severu pásma Gazy a z Betléma. Izraelské deníky dnes citovaly palestinského ministra bezpečnosti, podle kterého, pokud militantní hnutí Hamás nepřestane s útoky na Izrael, autonomie proti členům této organizace tvrdě zasáhne. Izraelský ministr obrany dnes ale řekl, že Izrael si vyhrazuje právo zasahovat proti teroristům z Hamásu. Přesto je dosažení přinejmenším dočasného zastavení palby podle komentátorů pravděpodobné. A to zejména kvůli velkému tlaku Spojených států.

Přehled dalších zpráv

Plošná odzbrojovací akce v Iráku se nepovedla. Slabý výsledek dvoutýdenní amnestie, během které Iráčané měli odevzdat těžké a automatické zbraně, přiznal civilní správce Iráku, Paul Bremer. Místní obyvatelé tak zůstávají ozbrojení. Amnestie vypršela včera o půlnoci a američtí vojáci hned ráno znásobili prohlídky automobilů v Bagdádu. Jejich razie slaví úspěch. Během krátké doby zabavili velké množství munice a zatkli osm lidí.

Italové dnes a zítra rozhodují v referendu o ochraně před neoprávněným propouštěním. Ta by se měla podle iniciátorů všelidového hlasování týkat i zaměstnanců malých podniků.

Úterní stávka pilotů Českých aerolinií stále hrozí. Na dnešním jednání se totiž piloti s vedením aerolinií na kolektivní smlouvě opět nedohodli. Podle mluvčího firmy, Daniela Plovajka, jednání budou do úterka ještě pokračovat.

Velký úhyn ryb na Zlínsku

Víc než tunu mrtvých ryb vylovili od pátečního večera rybáři v přibližně tříkilometrovém úseku řeky Dřevnice ve Zlíně. Na hladině se stále objevují nová těla a zatím nikdo nedokáže odhadnout, co je hlavní příčinou tak hromadného úhynu. Na vině mohou být mimo jiné i dlouhotrvající vedra. Redaktorce, Věře Hotařové, to řekl Petr Kubský, který má na starosti vodní hospodářství Zlína.

Host (Petr Kubský): Voda postrádá velké množství kyslíku. Další faktor může být, že v pátek vlastně byla vcelku velká průtrž mračen, kdy v tom prostoru, kdy vlastně byl ten počátek toho úhynu viditelný, protékalo velké množství vody na povrchu po komunikaci, takže pravděpodobně, že velké množství bylo i v kanalizaci.

Redaktor (Věra Hotařová): Odpadní voda se mohla do řeky dostat kanalizačními oddělovači a tím se ještě procento kyslíku snížilo. Podle náhodných svědků do řeky vnikly zřejmě i chemikálie.

Projev náhodných svědků: Byly tam skvrny, dá se říci, jako od nějakých saponátů nebo tak a hodně ta voda pěnila mezi kamenama.

Redaktor (Věra Hotařová): Z přibližně deseti druhů ryb, které v řece žijí, jsou odolní zatím dravci, kaprovité ryby a potěr.

Host (Petr Kubský): Ryby umírají, je to parma, jelec, nějaký okoun tam je, pstroužek, lipánek. Slzy v očích člověk má, když to vidí.

Redaktor (Věra Hotařová): Úsek byl ohraničen nornými stěnami a během večera bude zvýšen průtok hladiny vodou z okolních přehrad. Přesné příčiny kontaminace budou známy až po zítřejších výsledcích rozborů vody a mrtvých ryb.

Bomba v Drážďanech

Výbušniny nalezené před týdnem na hlavním nádraží v Drážďanech měly velkou razanci a měly napáchat co možná největší škody. Tato odhalení policie přináší německý tisk s tím, že vyšetřovatelé mají genetickou informaci o pravděpodobném pachateli. Ze spolkové republiky informuje zpravodaj Českého rozhlasu, David Šťáhlavský.

Redaktor (David Šťáhlavský): Podle policejního mluvčího sasské kriminální ústředny mají vyšetřovatelé žhavou stopu. Při tom však stále nevědí, zda pokus o atentát byl dílem jednotlivce nebo organizované skupiny. Jisté je, že jeden a půlkilogramová bomba, uložená v běžném příručním zavazadle na frekventovaném přestupu z letiště, měla velkou razanci tak, aby zranila, případně usmrtila co největší počet lidí. Proto je pravděpodobné, že vražedný pokus byl dílem teroristů. Ti udělali ovšem zásadní chybu nebo byli amatéry. Na zajištěném zavazadle kromě otisků prstů byla nalezena i důležitá genetická stopa, která má nyní pomoci tyto pachatele nalézt.

Summit v Kambodži

Severní Korea se omítla zúčastnit asijsko pacifického summitu, který zítra začíná v Kambodži. Důvodem je údajné zaneprázdnění Pchjongjangu. Do Kambodži míří ministři zahraničí třiadvaceti zemí, včetně šéfa americké diplomacie, Colina Powella. Jak dodává náš východoasijský zpravodaj, Robert Mikoláš, Severní Korea a její nukleární program měly být přitom hlavním tématem schůzky.

Redaktor (Robert Mikoláš): Rozhodnutí Severní Koreje překvapilo jak představitele Sdružení zemí jihovýchodní Asie , tak i spojence Pchjongjangu, Čínu. Schůzky Asanu přitom bývají pro totalitní režim jednou z mála příležitostí, kdy může vystoupit z mezinárodní izolace. Očekávalo se také, že se se severokorejským ministrem zahraničí setká jeho americký protějšek, Colin Powell. Podle pozorovatelů se ale Pchjongjang zřejmě obával velké kritiky kvůli svému nukleárnímu programu. Kromě Severní Koreje se bude v Kambodži jednat i o situaci v Barmě, kde vojenská junta už více než dva týdny zadržuje nositelku Nobelovy ceny míru, bojovnici za svobodu a demokracii Suu Ti.

Změna jízdního řádu

Dnes se mění jízdní řád Českých drah. Pasažéři se však nemusejí obávat, že by se jim cestování po železnici zkomplikovalo. Radiožurnálu to potvrdil Pavel Tesař z tiskového oddělení Českých drah.

Host (Pavel Tesař): Dochází pouze k menším úpravám , například v jízdě některých vlaků tak, aby se zlepšily přípoje mezi jednotlivými spoji, také v některých stanicích začnou zastavovat rychlíky, jako například v Přibyslavi. Změna také přináší tarifní úpravy, které začnou platit od prvního července, jejichž cílem je zjednodušit systém odbavování tak, abychom získali další zákazníky.

Strašidla v Plzni

V Plzni vrcholí akce s názvem Historický víkend, aneb Strašidla a mumraje plzeňské. Bohatý program probíhal od pátku na sedmi scénách v centru města a účastnilo se ho na čtyři sta účinkujících. Jak zjistila redaktorka, Jana Kosová, i letos vše probíhalo hladce a ke spokojenosti návštěvníků.

Ukázka akce: Alarm, alarm.

Redaktor (Jana Kosová): Právě takhle vypadal budíček ve vojenském táboře, který tvořil jednu ze scén v Mlýnské strouze. Kdo v něm po tři dny sídlil, upřesňuje jeden z vojáků.

Projev vojáka: My představujeme starý a nový modrý švédský pluk.

Redaktor (Jana Kosová): Spokojeni byli i severoameričtí Indiáni, kteří rozbili své ležení u hradeb.

Projev Indiána: Prostředí, konkrétně tady u těch hradeb je určitě dobrý a myslím si, že pro nás je teda jako stvořený.

Redaktor (Jana Kosová): Říká Indián Vapaha, jinak Jiří Kohout a jak hodnotí historický víkend ředitel nadace Sedm set let města Plzně, Miloslav Raboch?

Host (Miloslav Raboch): Tak, náměstí bylo úplně nabité a ulice bysme potřebovali ještě protáhnout, protože jenom noční průvod strašidel měřil půl kilometru.

Redaktor (Jana Kosová): Co se týče strašidel, letos nebylo hlavním cílem zdolávat rekord v jejich počtu. Jak ale uvedl ředitel pořádající agentury RLA Stadion, Zdeněk Zajíček, přesto se tento rekord zlomit podařilo.

Host (Zdeněk Zajíček): Nový rekord v počtu strašidel na jednom místě je číslo dva tisíce čtyři sta osm zaregistrovaných strašidel a prapodivných bytostí.

autor: všt
Spustit audio