Ozvěny dne 8. 5. 2003
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Srážka rychlíku s autobusem v Maďarsku
Pravděpodobně nejhorší nehoda v historii Maďarska se dnes odehrála u známého Balatonského letoviska Siófok. Na nechráněném železničním přejezdu se srazil rychlík s německým turistickým autobusem. Na místo přijelo třicet sanitek. S dopravou zraněných pomáhaly čtyři helikoptéry. Úsilí maďarských záchranářů toho ale už nemohlo příliš změnit. Přímo na místě zahynuly tři desítky lidí. O nehodu a její příčiny se zajímal spolupracovník Radiožurnálu v Budapešti Gregor Martin Papuček.
Redaktor (Gregor Martin Papuček): Němečtí turisté jeli krátce po osmé hodině z hotelu v Siófoku na snídani. Na cestě byla zácpa a řidič autobusu se ještě odvážil přejet železniční přejezd přesto, a to je jednoznačné, že už svítilo červené světlo. Nezadržitelně stokilometrovou rychlostí se řítil rychlík směrem na Budapešť. Po srážce se vykolejila lokomotiva i první vůz vlaku. Ale ještě asi dvě stě metrů tlačily před sebou odtrženou přední část autobusu. Na místě zahynulo třicet lidí. Jejich identifikace se ještě neskončila. Další dva zemřeli v nemocnici, stav pěti zraněných je nyní uspokojivý. Železniční trať je poškozená, provoz se na ní obnoví možná až ráno.
Německá média ocenila rychlý zásah včetně nasazení vrtulníků. Naopak se jim nelíbil morbidní obrázek desítek mrtvých těl, která záchranáři na místě vystavili k identifikaci. Podle zpravodaje Českého rozhlasu Davida Šťáhlavského kritizují také to, že přejezd nebyl chráněn závorami.
Host (David Šťáhlavský): Nechráněný železniční přejezd dvojkolejné dálkové tratě u Siofoku nevraždil poprvé. Podle cestovní kanceláře Ursel Reisen šlo hlavně o důchodce ze Šlesvicka-Holštýnska a Dolního Saska, kteří si vyjeli na jednodenní okružní výlet kolem Balatonu. Německé velvyslanectví a ministerstvo zahraničí zřídily okamžitě krizový štáb. Na místo nehody u Siofoku dorazil osobně německý velvyslanec a také premiér Péter Medgyeszy.
Strojvedoucí rychlíku musel být s těžkými zraněními převezen do nemocnice, cestující ve vlaku vyvázli jen s lehčími následky. Nejhorší kolize vlaků s autobusy z posledních let připomíná naše redaktorka Jitka Pfeiferová.
Redaktor (Jitka Pfeiferová): Srážky na místech kde se protíná železnice se silnicí, mívají nejtragičtější následky ze všech silničních neštěstí. Dnešní nehodě u Balatonu se počtem obětí blíží střet školního autobusu s vlakem u jihoruského města Rostov na Donu v září devadesát šest, kdy bylo zabito jednadvacet dětí. Na českém území zaznamenali nejvíce obětí za uplynulých dvacet let při kolizi kloubového autobusu ČSAD s osobním vlakem na nechráněném železničním přejezdu v Třebechovicích pod Orebem na Královéhradecku. Tehdy zahynulo šest lidí. Ke srážkám autobusu s vlaky dochází v Evropě většinou v zemích bývalého východního bloku, často k nim vede neopatrnost nebo nerespektování světelné signalizace.
Padesáté osmé výročí konce světové války
Před padesáti osmi lety skončila v Evropě druhá světová válka. Přestože hitlerovské Německo kapitulovalo, u nás pokračovaly boje. Reportér Radiožurnálu Dušan Valenta doplňuje, že dramatický konec války zažilo české hlavní město.
Projev hlasatele rozhlasu: Hovoří Praha. Rudá armáda.
Redaktor (Dušan Valenta): Takhle volala Praha o pomoc už od pátého května, kdy většina našich měst povstala proti okupantům. Lidé se snažili odzbrojit německé vojáky, stavěly se barikády, docházelo k přestřelkám.
Projev hlasatele rozhlasu: Právě před chvílí nad námi zněly kulomety a protipancéřové pěsti.
Redaktor (Dušan Valenta): Němci se snažili povstání všemožně překazit. Stále kontrolovali většinu důležitých rozhlasových vysílačů, ze kterých šířili propagandu. Revoluční program ale na jejich výzvy okamžitě reagoval.
Projev hlasatele rozhlasu: Mělnickou a liblickou vysílací stanici jakož i letáky rozšiřují Němci.
Redaktor (Dušan Valenta): Tato slova zněla z pražského rozhlasu i ve chvílích, kdy Němci oficiálně kapitulovali. Vše pro Prahu skončilo až devátého května, kdy se ráno na severním předměstí objevily ruské tanky.
Ústavní činitelé, představitelé měst, vojáci, bojovníci za svobodu, zástupci Sokolů a legionářů si výročí osvobození připomínali pietními akty. Reportérka Blanka Číhalová si ale také všimla, že veřejnost dnešní sluneční den trávila především odpočinkem.
Redaktor (Blanka Číhalová): Prezident Václav Klaus památku obětem boje proti nacistickému režimu uctil u hrobu neznámého vojína na pražském vrchu Vítkov. Po něm následovali místopředseda Senátu Jan Ruml a šéf sněmovny Lubomír Zaorálek, premiér Vladimír Špidla a ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Pražský primátor Pavel Bém zdůraznil, že osmý květen je nejen připomínkou ukončení války.
Host (Pavel Bém): To vše jsou prostě vzpomínky a to vše je součást tradice našeho národa a si nesmírným způsobem vážím a lituji každého ztraceného života a jsem přesvědčen, že odkaz té druhé světové války zůstane navždy živý tak, aby se něco podobného už nikdy nemohlo opakovat.
Redaktor (Blanka Číhalová): V den padesátého osmého výročí ukončení druhé světové války složilo na Pražském hradě slavnostní přísahu sto dvacet šest nováčků Hradní stráže. Krátce nato prezident Václav Klaus jmenoval nové generály. Oficiálních připomínkových akcí se zúčastnila jen hrstka veřejnosti. Lidé dnešní den trávili odpočinkem nebo v přírodě.
Projev občana: Dnešní státní svátek jsme i opravdu nepřipomněli jako. Ráno jo, ale to jenom ty data.
Projev občana: Spaly jsme dlouho a potom jsme šly sem. Odpočívaly jsme no.
Projev občana: Já jsem byl s kamarádem. Byli jsme ve sklepě a stavěli jsme tam skejt part.
Projev občana: Akorát jsme uklidili, byli jsme nakoupit, najedli jsme se a vyrazili jsme sem.
Redaktor (Blanka Číhalová): Mladí lidé se shodli na tom, že učitelé by s nimi o významných historických událostech měli víc diskutovat.
Připomenutí konce války v dalších českých městech
Květinami a státní hymnou si výročí konce druhé světové války připomněli v Brně zástupci města, kraje a bývalí odbojáři. Pietní akt se uskutečnil u pomníku odboje na nových sadech. Podle brněnského primátora Petra Duchoně je třeba vzpomínat nejen na konec války, ale přemýšlet hlavně nad jejími kořeny. Den osvobození oslavily východočeské Velichovky tradiční jízdou historických amerických vojenských vozidel pod názvem Mise Velichovky. Akce připomněla skutečnou ozbrojenou výpravu americké armády, která tehdy zbavila Velichovky zbytku německé armády pod vedením maršála Schörnera. Na místě natáčel redaktor Miroslav Ponomarev.
Redaktor (Miroslav Ponomarev): Jeden z džípů řídil Martin Lehký. Jeho koníček je prý reakcí na skutečnost, že komunisté za minulého režimu tvrdili, že nás osvobodila jen Rudá armáda.
Host (Martin Lehký): Někdo se tomu musel vzepřít a ukázat, že to bylo trošku jinak ta historie.
Redaktor (Miroslav Ponomarev): Velitel jízdy Lukáš Kulhánek upozorňuje, že jde o připomínku hrdinství amerických vojáků, a to bez ohledu na současnou mezinárodní situaci.
Host (Lukáš Kulhánek): Tenkrát jeli zabránit maršálovi Schörnerovi v dalším postupu armády na Prahu, takže vidíme sami je tady účastníků dost a asi se to lidem líbí.
Oslavy osvobození americkou armádou dnes vyvrcholily v Plzni. Zakončila je výstava historických vozidel armády Spojených států.
SARS
Za poslední den zemřelo na smrtelnou infekční nemoc plic nazvanou SARS nejméně devět lidí a to v Číně a Hongkongu. Celosvětově tak počet obětí překročil hranici pěti set. Nakažených zdravotníci napočítali přes sedm tisíc. Experti Světové zdravotnické organizace dnes mapují epidemii SARS v čínské provincii Chebei. Právě tam se za poslední týden počet nemocných zvýšil dvojnásobně. Podle reportéra Lubomíra Smatany odborníci předpokládají, že zdrojem infekce jsou námezdní dělníci, kteří se vrátili z Pekingu.
Redaktor (Lubomír Smatana): Oficiální údaje naznačují, že počet nemocných v Pekingu vzrůstá proti minulým dnům pomaleji. Virus však začíná pronikat na venkov. Provincie Chebei obklopuje Peking ze všech stran. Počet nemocných tu zatím není nijak vysoký, jedná se o sto čtyřicet přiznaných případů, ale nuzné podmínky venkovanů jsou živnou půdou pro jakýkoliv mikroorganismus. Kromě toho nejvíce dělníků dojíždí do Pekingu za prací právě odtud. Vědí to i experti Světové zdravotnické organizace, kteří na rozdíl od čínských úřadů tvrdí, že epidemie SARSu v Číně ještě nedosáhla svého vrcholu.
Světová zdravotnická organizace opět vydala doporučení, do jakých oblastí by lidé kvůli nemoci SARS neměli jezdit. Vedle Pekingu, Hongkongu a čínských provincií Kuang-tung a Šan-si přidala na seznam tchajwanskou metropoli Tchaipei a čínské město Tien-tin a autonomní oblast vnitřní Mongolsko.
Dvě letadla humanitární pomoci pro Irák
V irácké metropoli Bagdádu dnes přistála dvě letadla s patnácti tunami léků a zdravotnického materiálu. Zásilku humanitární pomoci poslal Dětský fond OSN a organizace Červeného půlměsíce Spojených arabských emirátů. Dodávka má pomoci při obnovení zásob v nemocnicích vydrancovaných při nedávném rabování. Kvůli němu a také škodám způsobeným válkou systém zdravotní péče v Bagdádu takřka zkolaboval. Třiatřicet nemocnic města trpí vážným nedostatkem základních léků. Návrat do normálního chodu bude zdravotnickým zařízením, která pro jistotu chrání američtí vojáci, trvat několik měsíců.
Litva se připravuje na víkendové referendum
Pobaltská republika Litva se připravuje na víkendové referendum. Jak z Vilnijusu doplňuje náš zvláštní zpravodaj Pavel Novák vrcholící kampaň poznamenala nízká účast nevládních organizací.
Redaktor (Pavel Novák): Vládní kampaň pro Ano Evropské unii stála litevskou státní pokladnu milion euro. Příležitost prezentovat své názory dostali v hromadných sdělovacích prostředcích jak příznivci unie, tak euroskeptici. Kampaň proti unii ale nebyla financována ze státních prostředků. Jak Českému rozhlasu řekl ředitel odboru pro evropskou integraci ministerstva zahraničí Jegimantas Pavaljonis, do kampaně se příliš nezapojily nevládní organizace. Své projekty bohužel připravily pozdě. To, jak se Litevci nechali, nebo nenechali přesvědčit, to odpovědět na otázku, zda chtějí do EU, se ukáže tento víkend.
V Česku budeme o Evropské unii rozhodovat třináctého a čtrnáctého června. Podle posledního výzkumu společnosti TNS Factum chce hlasovat téměř sedmdesát procent lidí. Pro vstup Česka do unie by přitom bylo více než osmdesát procent dotázaných.
Krátké informace
Velmi zdařilé padělky dvou stodolarovek se objevily v Karlových Varech. první z nich chtěla na svůj účet vložit padesátiletá žena ze Staré Role, ale bankovku zajistila pokladní. Další padělanou stodolarovku chtěla vyměnit pětatřicetiletá cizinka ve směnárně. Případem se zabývá policie společně s kriminalisty.
Na posádku sanitky záchranné služby v Praze zaútočil se zbraní v ruce šestačtyřicetiletý psychicky nemocný muž. Nikoho nezranil, policie ho zadržela a odvezla do psychiatrické léčebny. Útok se odehrál zhruba týden poté, co posádka havarovaného auta brutálně zbila přivolaného lékaře záchranky.
Mostecký magistrát zakázal kvůli častým požárům vstup do městských lesů. Zákaz bude platit nejméně do konce května. Za jeho porušení hrozí pokuta až do výše jednoho milionu korun. Na veřejné komunikace v lese se zákaz nevztahuje.
Znečištěný zdroj obecní pitné vody
Padesát obyvatel obce Štítov na Rokycansku je už téměř týden kvůli naftě ve společné studni bez pitné vody. Musí si ji nosit z náhradních cisteren, protože studna napájí veřejný vodovod. Zda ji někdo otrávil úmyslně, nebo se tam ropa dostala náhodou, se zatím neví. Reportér Martin Sobotka dodává, že jasné není ani to, kdy pitná voda v domácnostech opět poteče.
Redaktor (Martin Sobotka): Štítovská studna se do země zavrtává v lese nad vsí. Proto je záhadou, jak se do ní nafta dostala. Místostarosta František Krátký si myslí, že mohlo jít o hloupou májovou legrácku.
Host (František Krátký): To jsou takový úvahy, jako, to nikdo neví. Nikoho nesmíte vobvinit. Já jsem si tak myslel, že jestli to tady udělali někdo mezi občanama, tak tomu nevěřím. Takový lidi tady snad nejsou, no.
Redaktor (Martin Sobotka): Štítovští se s žádostí o pomoc obrátili na starostu Rokycan, který o ně má pečovat místo přednosty zaniklého okresního úřadu.
Host (František Krátký): Nikdo se nám neozval a starosta tam volal, nikdo neměl zájem.
Redaktor (Martin Sobotka): V obci jsou přesto tři cisterny s pitnou vodou od hasičů i vojáků. Voda z nich ale nikomu moc nechutná. Práce na čištění studny musí pokračovat. Podle Františka Krátkého jde o kolotoč proplachování, který bude trvat neodhadnutelný počet týdnů.
Host (František Krátký): Teď jsme to napustili, vyčistili jsme to celou tu studnu a napustili jsme to znova pitnou vodou, odčerpáváme a přejímáme tam pomocnej vrt, tak tímto se snažíme čistit.
Zítra mají do Štítova přijet hygienici. Většina lidí věří, že na základě nových měření povolí užívat obecní vodu alespoň jako užitkovou.
V Jindřichovicích začíná pracovat větrná elektrárna
V Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku se dnes poprvé roztočila čtyřiačtyřicetimetrová vrtule obří větrné elektrárny o výkonu šest set kilowattů. Spolu s druhým stejně výkonným zařízením bude za pár dní dodávat elektrickou energii do rozvodné sítě celého mikroregionu. Na místě se byla podívat redaktorka Ivana Bernátová.
Redaktor (Ivana Bernátová): Malé Jindřichovice financují tuto stavbu z Fondu životního prostředí a další výhodné půjčky. Obě elektrárny o výkonu dvanáct set kilowattů budou stát šedesát dva milionů korun. Podle starosty Jindřichovic Petra Pávka se ale tato investice vyplatí, protože odborníci vybrali ideální místo.
Host (Petr Pávek): To se počítá přes průměrnou hodnotu větrů rozloženou do roka a tady se to pohybuje kolem šesti metrů za sekundu. Ta elektrárna začíná vydělávat od čtyř, čtyř a půl metrů za sekundu.
Redaktor (Ivana Bernátová): Výstavba větrných elektráren je podle Petra Pávka po vybudování výtopny na biomasu už druhým realizovaným projektem, který povede k energetické soběstačnosti území. Měl by také zajistit pracovní příležitosti a přinést peníze do obecní kasy.
Host (Petr Pávek): Asi tři miliony korun ročně.
Začíná televizní festival Zlatá Praha
V pražském Obecním domě začne večer slavnostním koncertem čtyřicátý ročník mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha. Jeho ředitel Tomáš Šimerda nám prozradil, že především porota je v exkluzivním složení.
Host (Tomáš Šimerda): Zasednou v ní všichni předsedové porot posledních deseti ročníků. Těch ročníků, které již byly věnovány výhradně hudbě a tanci na televizní obrazovce. A dále máme, domnívám se, velmi prestižního hosta našeho festivalu. Je jím primabalerína paní Maja Plisecká.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
U hlavního nádraží v Praze se srazily dva vlaky. Na místě jsou zranění, zasahují tam hasiči i policisté
-
Iron Dome pro Česko je nesmysl, je na nepříjemného souseda s malými raketami, přibližuje expert Kraus
-
ONLINE: Česko si připomíná 17. listopad. Akce se konají po celé republice
-
ONLINE: Ruské síly zničily zřejmě rekordních 1441 ukrajinských dronů, na 800 jich mířilo na Moskvu