Ozvěny dne 9. 4. 2003

Válka v Iráku - jednadvacátý den

Americké jednotky ovládly odpoledne střed iráckého hlavního města Bagdádu. Ještě v průběhu dne ale probíhaly v okolí boje. Co se dále dělo, k tomu přímo z Bagdádu náš spolupracovník, zpravodaj Českého rozhlasu Michal Kubal.

Redaktor (Michal Kubal): Dobrý večer. Musím potvrdit, že po třech desetiletích režim Saddáma Husajna v Iráku skončil. Asi před hodinou a půl tady dav Iráčanů spolu za pomoci americké techniky strhl sochu na jednom z hlavních náměstí v Bagdádu. Co tomu předcházelo? Dnešek byl celý podivný. Dneska ráno jsme se probudili do zvláštního rána, protože tam, kde včera byly ještě irácké obranné pozice, tam dneska už nebyl vůbec nikdo. Dostali jsme se, ráno jsme se dostali ještě na místa, kam se předtím nedostal obyčejný člověk. Dostali jsme se na ministerstvo vnitra, dostali jsme se na ministerstvo obrany. Vypadalo to, že lidé si v prvních okamžicích nemohli uvědomit, co se děje. Z ulic samozřejmě zmizeli i policisté, kromě vojáků a ozbrojených milicí. Za několik hodin poté už dopoledne začalo rabování. To rabování postihlo centrum města, nejvíce se soustředilo na olympijský výbor, soustředilo se také na centrálu nebo na hlavní středisko OSN tady v Bagdádu. Tam jsme se také poprvé vydali, tam jsme také poprvé potkali americké vojáky, kteří toto středisko zajistili a rabování zabránili. Měli jsme možnost vidět na vlastní oči, že všude jinde ve městě to rabování stále ještě pokračovalo. Lidé vynášejí hlavně ze státních úřadů, ministerstev, ale i z obchodů skoro všechny věci, které se dají použít. Doslova celé nákladní, doslova celá nákladní auta odjíždějí naplněná nábytkem, odjíždějí naplněná koberci, lidé opravdu berou úplně všechno. Odpoledne potom americké jednotky vstoupily i sem do přímo, přímo do centra Bagdádu. Před hotelem Palestina, kde bydlí většina zahraničních novinářů včetně nás, je v současné době asi deset amerických tanků Abrams, jsou tady obrněná vozidla Bradley, jsou tady i speciální vozidla Hammer a Američané odpoledne zajistili i tento hotel a podle těch informací, které nám poskytli velitelé postupujících jednotek, tak se dneska setkali jenom s velmi malým odporem. Většinou to byly jednotky fidajínů, pravidelnou armádu už vůbec nepotkali. Samozřejmě jsme viděli, že stále ještě nějaká ohniska odporu, jedno z nich je u ministerstva obrany, kde se odpoledne zformovaly některé jednotky fidajínů kombinované s ozbrojenou milicí a další zůstává u velmi významného mostu Duborija. Na druhém břehu už jsou americké tanky, ale na druhém břehu, na tom protějším se stále ještě drží skupinka zhruba dvaceti ozbrojenců.

Tolik živě přímo z Bagdádu zpravodaj České televize Michal Kubal. K situaci v Bagdádu američtí představitelé upozorňují, že válka není o zabití jednoho muže, ale o svržení celého režimu. Reakce ve Washingtonu sleduje tamní stálý zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina.

Redaktor (Miroslav Konvalina): Američtí představitelé se snaží utlumit optimismus a říkají, že spojence čeká v Iráku ještě spousta práce. Podle George Bushe válka ještě neskončila, i když velmi dobrý pokrok v Iráku je podle amerického prezidenta povzbuzující. Podle Bílého domu jde stále o vojenskou misi a jsou v sázce lidské životy. Viceprezident Dick Cheney řekl, že nelze délku války předvídat i přes blížící se konec iráckého režimu.

Situace v jihoirácké metropoli Basře

Situace v jihoirácké metropoli Basře je stále velmi chaotická. Už v tak zbídačeném městě nadále pokračuje hromadné rabování, terčem útoku zdivočelých band se stala také nákladní auta převážející humanitární pomoc. Jak ale z Kuvajt City hlásí náš zvláštní zpravodaj v oblasti Jiří Hošek, britští vojáci na rozdíl od předchozích dnů běsnění davu nepřihlížejí nečinně.

Redaktor (Jiří Hošek): Britové sice odmítají, že by suplovali chybějící policejní síly, přesto však proti loupícím bandám poprvé zasáhli. Podle vojenského mluvčího britských sil jeden z vojáků dnes například zmařil pokus o vyrabování bankovní pobočky. Loupeživým bandám se postavili na odpor také někteří obyvatelé Basry. Jeden muž byl rozhořčeným davem ukamenován k smrti, když byl spolu se svými kumpány dopaden při rabování obchodu. Britové rovněž oslovili jednoho z místních vůdců, šíitského duchovního, aby sestavil provizorní městskou radu, která by zastavila bezpráví. Spojenečtí vojáci se také snaží vrátit do služby ty složky policejních sil v Basře, které se nezkompromitovaly během předchozího režimu. Situaci ještě více komplikuje kritický nedostatek pitné vody a váznoucí distribuce humanitární pomoci.

Polní nemocnice připravena k přesunu

Přestože náš parlament posunul jednání o vyslání polní nemocnice do Iráku, vojáci jsou ve Zbiroze na Rokycansku připraveni k okamžitému přesunu. Jak bude probíhat, popisuje náčelník generálního štábu Pavel Štefka.

Host (Pavel Štefka): V první části pojede rekognoskační skupina, která najde příslušný prostor. První skupina takových těch lékařů, kterou jsou schopni poskytnout akutní péči, takže v podstatě okamžitě po příjezdu jsou schopni poskytovat takovou tu základní péči. No a celé rozvinutí a přesun tam může trvat takových čtrnáct dní, kdy bude schopna prostě zahájit tu činnost, na kterou je plně připravena.

Sněmovna bude o vyslání sedmé polní nemocnice do Iráku jednat ve čtvrtek sedmnáctého dubna. Senát má o odjezdu nemocnice rozhodovat už příští úterý tedy patnáctého dubna.

Dostali jsme vstupenku do EU od Evropského parlamentu

Sedmdesát pět milionů lidí v deseti zemích dostalo dnes od Evropského parlamentu vstupenku do Evropské unie. Poslanci hlasovali o přistoupení každé země zvlášť. Česko stejně jako ostatní státy hladce prošlo. Ze všech uchazečů ale dopadlo u europoslanců nejhůř. Ve Štrasburku je naše zpravodajka Pavla Kvapilová.

Host (Pet Cox): Čtyři sta osmdesát devět pro, třicet devět proti, třicet sedm se zdrželo. Parlamentem schváleno.

Redaktor (Pavla Kvapilová): Ohlásil jeho šéf Pet Cox dnes v jednu hodinu odpoledne výsledek hlasování o nás. Jak se vzápětí ukázalo, všechny ostatní země nasbíraly víc, přes pět set hlasů poslanců. Rozdíl způsobily mimo jiné takzvané Benešovy dekrety. Kvůli nim hlasovalo proti CSU. Některým poslancům stále vadí, že česká vláda ještě nepřišla se vstřícným gestem ohledně poválečného postupu vůči sudetským Němcům. Vicepremiér Petr Mareš, který byl ve Štrasburku Radiožurnálu řekl: Jako předseda Unie svobody si myslím, že jsme ho měli udělat už před půl rokem.

Host (Petr Mareš): Ale neměli bychom ho dělat kvůli tomu, abychom uklidnili poslance CSU nebo abychom se jim zavděčili. Měli bychom ho udělat kvůli sobě, kvůli tomu, abychom si vyčistili stůl.

Redaktor (Pavla Kvapilová): Kdy ho udělat, to je ale teď podle něj těžké říct.

Host (Petr Mareš): Víte, každé takovédle gesto má dva, dvě podmínky úspěchu. První je, že je dobře vymyšleno obsahově a druhé, že je správně načasováno. A to načasování musí být trochu překvapení.

Redaktor (Pavla Kvapilová): Přes poslední místo v tabulce hlasování faktem zůstává, že Česko společně s dalšími devíti zeměmi podepíše v Aténách příští týden přístupovou smlouvu. Následovat bude ratifikace, zbývající referenda a prvního května 2004 bychom měli být členy klubu. Parlament považuje dnešek za historický den, který přispěje ke smíření kontinentu. Slavnostní náladu poslanců ale narušili parlamentní odboráři. Ti kvůli chystaným změnám svých penzí neváhali využít ke stávce právě dnešní den. Na chvíli tak vypadlo tlumočení a program nabral mírný skluz. Samotné hlasování proběhlo bez komplikací, ale atmosféra byla lehce pokažená. Je skandální, že nejlépe placení úředníci v Evropě se chovají takhle zrovna ve chvíli, kdy mluvíme o přijetí našich chudých sousedů. Prohlásila belgická poslankyně Nelly Maasová.

Novela zákona o státním rozpočtu prošla do druhého čtení

Poslanci zatím nevyřešili otázku jak a odkud vzít peníze na zaplacení více než deseti miliard korun, které má dát naše země společnosti CME za neochráněné investice v televizi Nova. I když dnes sněmovnou prošel do druhého čtení vládní návrh novely zákona o státním rozpočtu, který se zajištěním této částky počítá, nebude schválen na této dubnové schůzi zákonodárců. Poslanci opoziční ODS a KSČM se totiž domnívají, že by se mělo vyčkat do patnáctého května na výsledek odvolacího soudního řízení ve Stockholmu, kde se Česká republika domáhá prohlášení neplatnosti arbitráže, která o odškodnění firmě CME rozhodla. I na základě této kauzy se dnes ve sněmovně rušně diskutovalo o nedávném odvolání a novém zvolení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Výsledkem je, že nové radní zřejmě budou poslanci volit dvacátého devátého dubna. V emotivní diskusi na mimořádné schůzi opozice vytýkala vládní koalici, že chce urychlenou volbou ovládnout média. Schůzi sledovala Milada Richterová.

Redaktor (Milada Richterová): Je v tomto směru i místopředseda ODS Jan Zahradil.

Host (Jan Zahradil): Obávám se, že snahy o urychlení této volby jsou znakem jednoznačného politického tlaku a politické manipulace ze strany vládní koalice tak, aby mohla ovládnout mediální scénu v České republice.

Redaktor (Milada Richterová): Poslanci vládní koalice ale tato nařčení důrazně popírají. Šéf unionistických poslanců Karel Kühnl zásadně odmítá výtky, že volba je uspěchaná.

Host (Karel Kühnl): Je to dost času na to, aby byli vybráni kvalitní lidé, lidé neúplatní, lidé, kteří zajistí, aby rada fungovala při dodržování zákona a nikoli při neustálém porušování zákona.

Redaktor (Milada Richterová): Každopádně návrhy kandidátů na nové členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání přijme volební komise sněmovny do dvanácti hodin příštího úterý. Volba se tak zřejmě uskuteční devětadvacátého dubna.

Poslední dění kolem Union Banky

Výplaty peněz klientům Union Banky začnou v květnu. Od Fondu pojištění vkladů dostanou devadesát procent svých peněz, maximálně ale dvacet pěti tisíc eur, tedy necelých osm set tisíc korun. Do kdy musí být vyplácení zahájeno, řekla mluvčí České národní banky Alice Frišaufová.

Host (Alice Frišaufová): Vklady klientů Union Banky budou ze zákona o bankách vypláceny nejpozději do jednadvacátého května a podle mých informací by to mělo být o trochu dříve, to znamená již v polovině května.

O přesném systému výplat ještě není podle místopředsedy Fondu pojištění vkladů Karla Bidla rozhodnuto. Předseda představenstva společnosti Union Group Giuseppe Roselli byl unesen neznámými pachateli. Spolu s ním unesli i jeho tělesného strážce. Potvrdil to zástupce ředitele pražské policie Zdeněk Janíček s tím, že důvody únosu se stále prošetřují.

Host (Zdeněk Janíček): Včerejšího dne byl únosci propuštěn bez zranění a v okolnostech odkazujeme na pozdější dobu, až bude skončeno vyšetřování.

Mediální zástupce společnosti Invesmart, která je většinovým vlastníkem Union Group a Union Banky, Michal Donát tvrdí, že únosci Roselliho donutili podepsat řadu dokumentů, které mohou být zneužity k podvodným účelům. To policie nepotvrdila, ale ani nevyvrátila.

Krátké informace

Cigarety a lihoviny nespíš budou opět dražší. Zvýšení spotřební daně právě u těchto výrobků totiž poslanci odsouhlasili i v takzvaném druhém čtení. Krabička běžných cigaret by tak podražila až o pět korun, půllitr lihoviny o osm korun. Další informace nabídne Radiožurnálu v pořadu Stalo se dnes po jednadvacáté hodině.

Dalšího mladého muže s podezřením na SARS přijali lékaři na infekční klinice nemocnice v Praze na Bulovce. Mladík cestoval po Austrálii a vracel se přes Singapur, takže se pohyboval v oblastech se zvýšeným rizikem nákazy. Pacient je v dobrém stavu, lékaři ale ještě čekají na laboratorní testy.

Jen sto dvacet tisíc korun uloupeno včera v ČSOB

Jen sto dvacet tisíc korun si odnesl pachatel včerejšího loupežného přepadení pobočky ČSOB v Praze-Dejvicích. Výši ukradené částky potvrdila podle mluvčího banky Pavla Hejzara inventura v pobočce.

Host (Pavel Hejzar): Musím podotknout, že technické zabezpečení je na takové úrovni, že ani neumožňuje případným pachatelům z pobočky odnést větší množství peněz. Sto dvacet tisíc korun z pohledu ČSOB je samozřejmě minimální ztráta. Samozřejmě nemá to jakýkoli dopad na její chod.

Ozbrojený lupič včera při přepadení banky zastřelil pracovníka ochranky. Podle policejního mluvčí Ladislava Bernáška po něm kriminalisté stále intenzivně pátrají. Hledají také případné svědky přepadení.

Po nepříznivé zimě nepřeje zemědělcům ani jarní počasí

Po nepříznivé zimě nepřeje zemědělcům ani jarní počasí. Ti se bojí, že příchod mrazů v minulých dnech zřejmě ještě prohloubí škody na polích, které napáchaly prudké změny teplot a mrazy během zimy. Ze současného mrazivého počasí nemají radost ani ovocnáři. Například sadař Richard Švarc, který pěstuje jablka na sedmdesáti hektarech v Břasích na severním Plzeňsku, odhaduje ztráty na víc než dvacet procent.

Host (Richard Švarc): Co bylo připravený k pučení, nebo bylo napučený hodně, tak samozřejmě pomrzlo. Ten mráz se do nich dostal. Jak velká to bude pro nás pohroma, to se ještě uvidí, ale odrůda Idared, která kvete jako jedna z prvních, tak tam čekáme ztráty znatelné. A zrovna tak na mladém sadu, který jsme minulý rok vysázeli, tam se toho vysloveně hrozíme, co pomrzne a co zůstalo stát.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jeden svět probíhá v Praze

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jeden svět, který v těchto dnech probíhá v Praze, přináší silné příběhy, působivá svědectví, ale také investigativní dokumenty odhalující širší kontexty témat. Uvedl ředitel přehlídky Igor Blaževič a jako příklad zmínil téma migrace, jednu z hlavních sekcí programu.

Host (Igor Blaževič): Já jediné, o co jsem se snažil s tím festivalem, je trochu dekriminalizovat tvář lidí, který jsou v pohybu. Chtěl jsem tady v Český republice trochu přinést zkušenosti z jedné Francie, z jedné Německa. Česká republika dnes s Ukrajincima, s různým jiným národym, který tady jsou je na začátku procesu, kterým Evropa už prošla a dobrý je trochu si reflektovat, jak tím procesem procházely jiný státy.