Nezávodíme přece, kdo v Evropě dřív otevře školy, hájí omezenou výuku i po uvolnění ministr Plaga

29. duben 2020

Sněmovna rozhodla, že se od 25. května otevřou téměř všechny obchody, restaurace nebo hotely, ale ne školy. Někteří žáci 1. stupňů základních škol se ale budou moci dobrovolně vrátit, ovšem jen ve skupinkách do 15 žáků. Měly by se školy otevírat rychleji?

„Rozhodně ne, říká v pořadu Pro a proti ministr školství Robert Plaga (ANO). „Hlediskem otevírání jsou primárně epidemiologické požadavky a mezi těmi jsou skupiny do 15 žáků.“

Čtěte také

Je tedy správné, že je otevírání rozfázováno do vln, dodává ministr. „Rovnováha je v tuto chvíli extrémně křehká... Scénář je od začátku konzistentní, chráníme zájmy žáků, zdraví učitelů a pracovníků ve školství.“

Jako recept na Becherovku

Poslanec ODS Martin Baxa by si prý moc přál, aby se škol otevřelo víc, než je plánováno. „Chtěl bych velmi naléhavě požádat pana ministra, aby zveřejnil odborné epidemiologické podklady, které k tomuto kroku vedou, protože 1,5 milionu žáků a rodičů má právo vědět, jaká hrozí rizika.“

Ministr Plaga tu vystupuje jako pošťák nějaké neznámé skupiny epidemiologů... Máme právo vidět data, jaká konkrétní rizika tu jsou a v čem spočívají, ne jen (slyšet) vyřčená doporučení, co dělat. Přece není možné, aby titíž epidemiologové na jedné straně dovolili od 25. května uvolnit život v zemi, ale drželi zároveň školy takřka uzavřené... V čem je rozdíl mezi Českou republikou a Německem, Rakouskem nebo Dánskem, kde se školy v současné době otevírají?
Martin Baxa

„Mám pocit, jako by pan ministr považoval doporučení epidemiologů za recept na Becherovku, který znají jen dva lidi na světě, je v trezoru a zašifrovaný. Dala by se zveřejnit jasná čísla, jaká rizika ve školách hrozí. A pan ministr je buď nemá, nebo je nechce zveřejňovat,“ míní Baxa.

Čtěte také

Plaga prý má ale zájem na tom, aby se, pokud to bude jen trochu možné, dostaly k možnosti prezenční výuky i 9. ročníky ZŠ. „Tam věřím, že se nám to ještě podaří do plánu zařadit.“

Univerzální řešení neexistuje

„Ale dominantní výukou do 30. 6. zůstává vzdálená výuka. Na školách bude probíhat kombinace výuky v dopolední části a neformálního vzdělávání v odpolední části... Je to přechodová záležitost, reakce na nouzový stav a hodnotit to optikou před 11. březnem je liché,“ shrnuje ministr školství.

To není evropský závod v tom, kdo otevře rychleji školy. Každá země svá opatření nějak cíluje, my jsme zvolili tento scénář. Je tu logika rozvolňujících vln ze strany epidemiologů a já se jí konzistentně držím... Kde bereme jistotu, že přístup jiných států je správný? Už jsme zapomněli, kde jsme mentálně byli před čtyřmi týdny? Všechny státy hledají optimální řešení, protože univerzální neexistuje.
Robert Plaga

Občanský demokrat prý od pedagogů ví, že model 15 dětí je reálně velká komplikace pro početné školy. „Ale já jsem jen položil otázku, na kterou se mi nedostalo odpovědi: proč epidemiologové vidí situaci u nás o dost hůře?“

„Prostě jen hledám dobrou vůli a ptám se, zda by třeba nešlo k 25. květnu najít ještě nějaký otevřenější model, protože mi záleží na tom, co se děje ve školách, v rodinách a jak jsou na tom děti,“ vysvětluje Martin Baxa (ODS).

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.