Netradiční odvykací klášterní kurz v Polsku

Petr VAVROUŠKA, zpravodaj v Polsku:
"Ztrácíš se v dnešním šíleném světe? Jsi ve stresu, unavený? Existuje místo, kde si odpočineš." Tak pomocí této reklamy láká Poustevna Zlatý les polské workoholiky, lidi závislé na Internetu, mobilním telefonu. Všechny, kteří si myslí, že práce je tím nejdůležitějším na světě. "Takových lidí je opravdu hodně, ale musí přijít na to, že je potřeba někdy vypnout. Myslí si, že po pár dnech volna jejich firma zkrachuje, v práci je nahradí jiný kolega. Bojí se ticha a klidu, který tady můžou najít," říká mi kněz Tomáš Lis, duchovní kláštera přebudovaného za peníze Evropské unie na terapeutické centrum pro léčení civilizačních chorob. "Především chceme, aby se ti lidé u nás naučili, jak si rozvrhnout svůj běžný den, aby se naučili hygieně práce, odpočinku, aby si seřadili své hodnoty," vysvětluje mi uprostřed hlubokých lesů kněz Tomáš a vede mě do místnosti, kde jsou masážní křesla, rotoped a řada posilovacích strojů. Jedním z těch, kteří přijeli do kláštera najít klid v duši, zbavit se stresu a toulat se v okolních lesích, je taky pan Michal. "Bydlím v hlavním městě ve Varšavě, kde je život velmi rychlý, hektický, potřeboval jsem chvíli klidu, abych se zamyslel nad svým životem," svěřuje se mi 30ti letý inženýr, který si zaplatil desetidenní pobyt. A jak ho chce strávit? "Nemám plán na každý den, ale chci na kolo, na masáž zad, půjdu na výlet a taky budu chodit na mše," připomíná Michal jedno z hlavních poslání terapeutického centra. K modlitbám tady sice nikoho nenutí, ale víra je všudypřítomná. S knězem Tomášem vcházíme do místního kostela. Uvnitř chrámu žije trvale sestra Alžběta. Navazuje na tradici původních obyvatel kláštera kamedulských mnichů. To znamená, že neopouští své 2 místnosti, s nikým se nevídá, jen se modlí. "Jsme s ní v kontaktu pouze, když jí nosíme jídlo a to ještě přes malý otvor ve dveřích. Mluvíme s ní v pouze nezbytných případech," říká mi u trvale zamknutých dveří můj průvodce. "Už je tady 2 roky a stráví tak celý svůj život," dodává pro někoho drsný fakt kněz Tomáš. Ale také klienti terapeutického centra musí počítat s jistými omezeními, v recepci by měli odevzdat své osobní počítače, anebo mobilní telefony. A jak na to zareagoval pan Michal z Varšavy? "Ještě před odjezdem jsem přemýšlel, jestli si vůbec mobil vezmu, ale pak jsem si řekl, že ho nepoužívám tak často. No, a taky budu chtít občas zavolat domů, že jsem v pořádku," říká mi Michal. Na pár dnů bude muset zapomenout na televizi nebo rádio. Nic takového lidé v klášteře nenajdou. "Radíme jim, aby se hlavně dobře vyspali a najedli, všichni ti workoholici trpí chronickou nespavostí a taky nemají čas na pořádné jídlo, stravují se hlavně v takzvaných Fast foodech," připomíná kněz a už mě vede do klášterní kuchyně. Vypadá to, že dnes budou řízky, ale většinou vítězí dietnější strava. "Všechny druhy vařené zeleniny s máslem, s brambory, hodně hub nebo lesních plodů," říká mi šéfkuchařka, co nejčastěji vaří a dodává: "Každý den máme něco jiného a ve středu a v pátek jsou bezmasá jídla. To se postíme," připomíná pravidlo jídelního lístku paní Zofia. A ještě jedno neméně důležité upozornění. Noclehy v párech tady netolerují. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Poustevna Zlatý les.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.