Není „cigán“ jako „cikán“, říká autor dokumentu Gadžo

22. duben 2014

Po mimořádném ohlasu dokument Dělníci bulváru uvede 23. dubna Česká televize další díl cyklu Český žurnál nazvaný Gadžo. Autor této „life-movie“ Tomáš Kratochvíl, který se pokusil začlenit do komunity takzvaných nepřizpůsobivých občanů, strávil celých šest měsíců v Předlicích v Ústí nad Labem. „Chtěl jsem si vybrat místo s nejhorší pověstí,“ vysvětluje v rozhovoru s Vladimírem Krocem.

O lidech, s nimiž v Předlicích strávil půl roku, mluví výhradně jako o „cigánech“. „Není to politicky korektní, já se však v této problematice vyučil na ulici. Na ulici se slovo ‚cigán‘ používá. Naopak slovo ‚cikán‘, tedy s ‚k‘ místo ‚g‘, slýcháte většinou od gadžů, a to s negativní konotací.“

Slova Rom si prý Tomáš Kratochvíl velmi váží. „Není hanlivé, Romové sami si ho vybrali. Údajně pochází z toho, že přišli z Indie, kde žili jako kasta ‚domů‘. V romštině znamená slovo ‚Rom‘ muž,“ dodává.

Čtěte také

Jsem stále gadžo, říká Tomáš Kratochvíl

Vtěsnat půl roku života do 50 minut není nic jednoduchého. I proto Tomáš Kratochvíl chystá verzi svého dokumentu, který právě dnes uvede v 50minutové verzi Česká televize, i pro kina. „Pokračuju v natáčení. Tento rok bude opět výživný, například 1. května se v Ústí nad Labem budou dít zajímavé věci,“ naznačuje dokumentarista.

Mezi Romy dnes má kamarády, za které by dal ruku do ohně. Na stranu druhou přiznává: „Nemůžu o sobě říct, že bych byl znalcem na romskou problematiku nebo se stal cigánem – v noci mě nenavštěvují mrtví, nenaučil jsem se zpívat v jejich tónině… jsem zkrátka pořád gadžo.“

Předlice - jarní kontrola čistoty

My versus oni

Jednoznačná řešení. Ta většinou požadují účastníci nejrůznějších protiromských pochodů, která jsou v posledních letech na mnoha místech republiky stále častější. „Lidé ve Varnsdorfu nebo Duchcově většinou nemají práci. Mají hypotéky, jdou po nich exekutoři a jejich děcka vědí, že tady nemají perspektivu, takže jim nakonec stejně zdrhnou. Tito lidé jsou naštvaní a své naštvání ventilují v pochodech,“ vysvětluje Tomáš Kratochvíl.

„Během pochodů sami sebe ujišťují, že ze střední třídy nespadnou mezi lůzu. Kolektivně se přesvědčují o tom, že nebudou žít v rozpadlém domě, že jejich děti nebudou fetovat a že se nebudou muset živit nelegálně. Jde o vytváření mentální hranice ‚my versus oni‘.“

Čtěte také

Romové dnes podle Tomáše Kratochvíla čekají na generaci, která sice v ghettu vyroste, ale získá vzdělání a uznání v gadžovské společnosti. „Nezačlení se však mezi elitu, ale vrátí se do ghetta a začne tam pracovat. Dokud to budou dělat jen sociální pracovnice, vládní agentury a neziskovky, situace se nikam nepohne.“

Kdo je podle něj „typický Rom“? Existuje vůbec někdo takový? A proč Tomáš Kratochvíl některé Romy přirovnává k novodobým otrokům? I na to se Vladimír Kroc svého hosta zeptal.

Celý rozhovor o dokumentu Gadžo si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku, nebo v našem audioarchívu.

autor: als
Spustit audio