Německo odebírá ruský plyn po desítky let. Teď to ale Berlín začíná přehodnocovat
Německo je už po řadu desetiletí stálým spotřebitelem ruského zemního plynu. Obchodní vztah mezi oběma zeměmi přežil napětí během studené války, rozpad Sovětského svazu a dokonce i evropské sankce vyhlášené proti Moskvě po ruské anexi Krymu. Americký deník New York Times nicméně upozorňuje, že tato zima může všechno změnit. Od listopadu se totiž množství zemního plynu dodávaného z Ruska do Německa prudce snížilo, což vedlo k růstu cen a vyčerpání zásob.
Nový spolkový ministr pro hospodářství a klimatické změny Robert Habeck s ohledem na geopolitickou situaci začal hovořit o něčem, co bylo ještě donedávna nemyslitelné: Podle ministra je nutné, aby Německo hledalo dodavatele plynu jinde než v Rusku. V případě, že to Berlín neudělá, stane se podle Habecka pěšákem v ruské hře.
Nová spolková vláda nyní oživuje plány na výstavbu terminálu na zkapalněný zemní plyn na severním pobřeží Německa. Tento projekt dlouho prosazovali Američané, ale Berlín výstavbu odložil kvůli příliš velkým nákladům.
Nicméně poté, co se dodávky z Ruska snížily, stal se zkapalněný zemní plyn dovážený obřími tankery ze Spojených států, Kataru a dalších míst pro Evropu životně důležitým zdrojem paliva.
Spolkový kabinet zvažuje zavedení povinnosti, která by energetické společnosti nutila udržovat určité rezervní zásoby plynu.
V Evropě existují více než dvě desítky terminálů na zkapalněný zemní plyn: například v Polsku, Nizozemsku nebo Belgii. V Německu by ale podobné zařízení bylo první svého druhu.
Spolkový kabinet zároveň zvažuje zavedení povinnosti, která by energetické společnosti nutila udržovat určité rezervní zásoby plynu. V první polovině února totiž pokleslo jeho množství v německých zásobnících na pouhých 36 procent kapacity. A to je méně, než bylo začátkem února považováno za nezbytné k přežití krutých mrazů, které by trvaly jeden týden.
Německo plyn potřebuje čím dál víc
Newyorské Timesy upozorňují, že celková důležitost zemního plynu pro Německo stále roste. Loni pokryl téměř 27 procent spotřeby energií, což bylo více než v roce 2020.
Růst spotřeby plynu by přitom měl dál pokračovat, a to v důsledku uzavření posledních tři jaderných elektráren na konci letošního roku. Německo se navíc do roku 2030 chystá postupně ukončit také provoz svých uhelných zdrojů.
Dvě třetiny plynu, které Spolková republika v loňském roce spotřebovala, pocházely právě z Ruska. Západní i evropští partneři Berlína, především pak Spojené státy, Polsko a pobaltské republiky, mají z německé závislosti na Rusku už řadu let obavy.
Loni se Německo ze strany těchto zemí dočkalo kritiky za dokončení plynovodu Nord Stream 2. Opakovaná varování, že projekt bude zneužívat ruský prezident Vladimir Putin k energetickému vydírání Evropy, ale v Berlíně nikdo nevyslyšel. Kancléř Olaf Scholz ještě v prosinci v souvislosti s potrubím v hodnotě necelých jedenácti miliard eur hovořil jako o projektu soukromého sektoru.
Plynovod pod Baltským mořem vlastní pobočka ruského Gazpromu. Z velké části ho ale financovaly evropské energetické společnosti z Německa, Rakouska, Francie nebo také britsko-nizozemský koncern Shell. Dohromady všechny tyto firmy investovaly bezmála miliardu eur.
Rusko, Ukrajina a Nord Stream 2
Nord Stream 2 zatím stále čeká na schválení německého regulátora, které podle deníku New York Times nepadne dříve než ve druhé polovině letošního roku. Americký prezident Joe Biden nicméně minulý týden po schůzce s kancléřem Scholzem prohlásil, že v případě ruského útoku na Ukrajinu plynovod zprovozněn nebude.
Samotný Scholz se ale k Bidenovým slovům nevyjádřil. Německý kancléř sice postupem doby přestal tvrdit, že plynovod je čistě ekonomickým projektem, nikdy však nenaznačil pochybnosti o jeho zprovoznění. A to zřejmě i kvůli finančním důsledkům takového kroku.
Pokud by totiž plyn nezačal proudit, mohla by být německá vláda potenciálně odpovědná za škody způsobené společnostem, které do projektu vložily své peníze. Expert Oxfordského ústavu pro energetická studia Jonathan Stern vypočítal, že jestli plynovod skutečně zůstane ležet ladem, německá vláda bude muset vyplatit možná až čtyřicet miliard eur.
Role Gerharda Schrödera
New York Times ale upozorňují i na to, že německé vazby na ruský plyn nemají jen finanční podobu. Do hry tu například vstupuje také osoba Gerharda Schrödera, spolkového kancléře z let 1998 až 2005, který je známý svým vřelým vztahem s Vladimirem Putinem.
Schröder je předsedou představenstva ruské státní ropné společnosti Rosněfť a předsedá také představenstvu společnosti Nord Stream, dceřiné společnosti Gazpromu, která vlastní plynovod pod Baltským mořem. Nedávno byl Schröder navíc v rámci Gazpromu jmenován členem jeho představenstva.
Před vyřazením plynovodu Nord Stream 2 z německé nabídky nedávno varoval Alfred Stern, šéf rakouské firmy OMV, která se na výstavbě potrubí finančně podílela. Stern upozornil, že množství zemního plynu v Evropě je v současnosti nízké, ceny suroviny vysoké a poptávka po ní bude v budoucnosti dál růst.
Podle newyorského listu navíc může dojít ke zúžení trhu se zkapalněným zemním plynem. Ve Spojených státech totiž rostou obavy, že snahy o vývoz této suroviny pokřivují domácí trh a zvyšují ceny pro americké domácnosti.
Podle Kirsten Westphalové se sice hodně mluví o energetické transformaci, ale na plynu i Rusku je Spolková republika stále silně závislá.
Podle Kirsten Westphalové, výkonné ředitelky platformy H2Global Foundation, která financuje vodíkové projekty v Německu, se sice hodně mluví o energetické transformaci a odklonu od Ruska, ale na zemním plynu i Rusku je Spolková republika stále silně závislá.
Westphalová místo toho obhajuje větší investice do vývoje čistých náhrad zemního plynu, včetně vodíku, které by nakonec mohly nahradit fosilní paliva. „Právě teď je chvíle, kdy by německá vláda měla prosazovat ‚zelená‘ a čistá paliva, rychle přejít na ekologický a klimaticky neutrální vodík a připravit infrastrukturu pro využívání vodíku,“ myslí si Westphalová.
To vše ale prozatím zůstává pouhým cílem. Vláda v Berlíně ovšem musela alespoň přiznat, že Německo je na ruském zemním plynu závislé, což je pro největší evropské hospodářství riskantní.
Ministr Habeck už připouští i to, že k přechodu na obnovitelné zdroje energie nedojde přes noc a ani bez odporu některých zapojených stran. „Strategicky je to ale správná věc nejen kvůli klimatu, ale také kvůli odolnosti německé ekonomiky,“ cituje německého ministra pro hospodářství a klimatické změny americký deník New York Times.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata vybral Jakub Rerich.
Uslyšíte, že zavedení virtuálního jüanu může v Číně posílit kontrolu režimu nad životem obyvatel. Švýcarsko řeklo Ne tabákové reklamě. A nebývalé rozšiřování rostlin v Antarktidě ukazuje na změny v ekosystému ledového kontinentu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
