Nemají eura. A tak si Řekové vymysleli vlastní měnu

26. červen 2012
Zblízka

Když je nejhůř, mají lidé držet pohromadě. V Řecku mají důvod – nezaměstnanost láme jeden rekord za druhým, ceny potravin stoupají a jediné, co klesá, jsou platy a životní úroveň. Ve městě Volos vědí, jak s krizí bojovat. Vymysleli si vlastní měnu tem a začali obchodovat jen mezi sebou. Platí se s ní za jídlo, služby a také za lékaře.

Slunce se opírá do velké zahrady, o kterou se stará skoro sedmdesátiletý Stelios. „Mám husy, kohouta a slepice. Kromě toho pěstuji zeleninu a ovoce,“ říká. „Rajčata, pepřovníky, lilky, okurky, pomeranče, mandarinky, olivy,“ vypočítává.

„Co sklidím, prodám na tržišti. Měsíčně vydělám zhruba 300 temů. Až dozraje ostatní ovoce a zelenina, prodám toho víc,“ uvažuje.

Stelios neprodává za eura, ale za temy, což je lokální měna, která vznikla před třemi lety ve Volosu. Jeden tem se rovná jedno euro.

Sociální síť, v níž si lidé pomáhají

Vcházíme do tržnice, kde se každou středu a sobotu prodává zboží a platí se za něj v temech. Jsou tu boty, oblečení, zavařeniny, ovoce, pečivo, knihy, zrcadla nebo drobné domácí elektrické spotřebiče.

„Důvod, proč jsme s tím začali, byla krize. Nejde jen o peníze. Chtěli jsme ve městě vytvořit sociální síť, v níž by si lidé navzájem pomáhali,“ vysvětluje 55letý Yannis, zubní laborant, který je dnes bez práce. Právě on stál u počátku nové měny.

Tržnice, v níž se obchoduje v temech

Myšlenka je prostá – lidé mezi sebou vyměňují to, čeho mají nazbyt. Aby výměna zboží měla pravidla, vymysleli si alternativní měnu tem, kterou přijímají i řemeslníci a někteří lékaři. Žádné bankovky a mince neexistují, všechny transakce se zanášejí do počítače. Každý účastník má svůj účet.

„Šetříme eura, kterých nemáme nazbyt,“ vysvětluje Yannis. „Pokud něco potřebuji, tak se nejdřív podívám, jestli bych to nemohl najít v naší síti. Až potom jdu do běžných obchodů,“ dodává.

Jak dlouho bude stát výměnný systém tolerovat?

A co si kupuje za zkasírované temy Stelios? „Ryby, maso a někdy si zajdu i do obchodu, kde prodávají kořalku,“ popisuje.

Popularita temu ve Volosu roste. Když začínali, bylo jich pár. Jenže s prohlubující se krizí se registrovali další a další obchodníci. Dnes už má skupina tisíc členů, z toho 600 obchoduje v temech naplno. A další přibývají.

Kostas se připojil ke komunitě teprve nedávno

Třicetiletá Artemis je bez práce. Se svým mužem Kostasem se zaregistrovali před měsícem. Artemis vyrábí domácí sýr, mýdlo z oliv a také pěstuje bylinky. Stará se o zahradu a zvířata. Kostas sice práci má, ale plat mu snížili na polovinu. Proto si přivydělávají prodejem toho, co sami nespotřebují.

„Zboží je levnější a bez daní. Jde o čistou výměnu,“ pochvaluje si Kostas, který se domnívá, že právě výměnný systém je nejlepší způsob, jak bojovat s krizí. Podporuje totiž lokální výrobce a pěstitele.

Optimismus mu kalí pouze jedna věc. „Nejsem si jistý, jak dlouho to bude vláda tolerovat. Pokud se tenhle model rozšíří, myslím, že to zarazí,“ zmiňuje na závěr.


Zvětšit mapu polohy Volosu

autor: Pavel Polák
Spustit audio