Nejsem důchodce, chtěla jsem se s diváky rozloučit v akci, říká po Zlaté tretře oštěpařka Špotáková

Jak hodnotíte výkon při rozlučkovém startu na Zlaté tretře?

Pozitivně. Bála jsem se o zdraví, takže jsem byla taková opatrná. Výkon byl dobrý, ale nejpozitivněji hodnotím atmosféru a diváky, protože to nemělo chybu.

Kdy jste se rozhodla, že se budete loučit na tretře?

Napadlo mě to v únoru, protože už jsem měla něco naházeno se svěřenci a říkala jsem si, že by pro mě bylo hezčí se divákům předvést znovu v akci, než jen pasivně. Nechci být úplně důchodce a lidi mě znají především v akci.

Jste takový přírodní typ, ale bez tréninku to asi nešlo, že?

Je to každodenní trénink, ale zhruba tak padesát procent toho, na co jsem byla zvyklá dřív. Jinak jsem neabsolvovala žádné soustředění a je to spíše péče o zdraví. Musím chodit k fyzioterapeutovi, který mě pořád dává dohromady. Samosebou to rozhodně není.

Máte na sobě tričko od kapely Tři Sestry, nosí vám to štěstí?

Nosí štěstí. Měla jsem ho i v Curychu, tam jsem to ale úplně dobře neuzavřela, teď v Ostravě to bylo lepší a tričko si to užilo.

Po závodě jste se projela kolem stadionu. Byla to definitivní rozlučka s diváky v Ostravě?

Ano, lepší to být už nemůže. 

Plánujete ještě startovat na nějakém mítinku?

Když zůstanu zdravá, tak bych chtěla závodit ještě v Táboře na mistrovství České republiky. V tomhle věku je to ale se zdravím už tak na hraně, že nejsem schopná to slíbit. 

Co říkaly soupeřky, když vás viděly znovu v akci?

Byly překvapené a možná se i trochu bály. Už od začátku jsem je ujišťovala, že to ale nebude žádná rvavost jako obvykle. Dnes to z mé strany bylo hlavně pro zábavu a diváky, kteří mě přišli podpořit.