‚Nedá se popsat, co jsem prožil v posledním kole.‘ Dojatého Štybara nadchli při rozlučce fanoušci
Pětkrát slavil Zdeněk Štybar titul cyklokrosového mistra světa. Dvakrát mezi juniory, třikrát v elitní kategorii. V neděli na světovém šampionátu v Táboře v osmatřiceti letech nadmíru úspěšnou kariéru ukončil. Cílem projel jako 31., ale to vůbec nebylo důležité. Se slzami v očích pověsil doslova své kolo na pomyslný hřebík.
V nedělním programu cyklokrosového mistrovství světa pak Češi získali dvě medaile. Stříbrnou Kristýna Zemanová v kategorii do 23 let a bronz junior Kryštof Bažant.
Fanoušci vítali Zdeňka Štybara ještě před startem elitní kategorie. Fandit do Tábora mu přijely celé rodiny. Včetně těch nejmenších. Nejvíc co to šlo. Rozlučku si nenechal ujít ani legendární trenér Pavel Vršecký. Stál na začátku jeho kariéry.
„Je to především zásluha Vojty Červínka, který mě přesvědčoval, že má závodníka ze Stříbra a že bude dobrej. Když jsem ho viděl, tak jsem zezačátku nechtěl, protože ze Stříbra to bylo do Prahy daleko, ale nakonec jsme se s tátou dohodli a super. Nikdy jsem na něj neměl žádnou výtku, je to hrozně poctivý kluk a chce se mi plakat, když vím, že končí. Hrozně mě to mrzí, je mi to líto, protože je čestný a pracovitý,“ popisoval cyklokrosový trenér Vršecký.
Štybarova přítomnost v týmu se podepsala také na dalších. Určitě měl podíl na stříbrné medaili Kristýny Zemanové v kategorii do 23 let.
„Zdeněk je pro mě obrovskou motivací už od té doby, kdy jsem si poprvé sedla na kolo. Je to neskutečný člověk a závodník. Když jsem měla možnost poznat ho osobně, zjistila jsem, že je to výjimečný člověk. Je to opravdu srdcař, je strašně obětavý a povídá si se všemi,“ říkala Zemanová.
Hlavně ale nedělní odpoledne bylo o rozlučce celkem pětinásobného mistra světa. I když projel cílem jako jedenatřicátý. Pro všechny byl vlastně vítězem. Na pódiu neskrýval emoce.
Poslední kolo kariéry
To už pověsil kolo na pomyslný hřebíček a rozpovídal se o svých pocitech po skončení posledního závodu kariéry.
„Asi se mě ani neptejte. Je to asi něco takové, jako jít do důchodu, tak to za pár let asi taky budete vědět, jaké to je. Řekl bych, že už od začátku, když jsem odjížděl z Kamperu, tak to pro mě bylo náročné celý týden a moc jsem toho nenaspal. Spousta věcí mi šla hlavou a chtěl jsem, abychom si to všichni užili a byli spokojení. Spíš jsem myslel na ostatní. Dnes jsem se snažil soustředit na závod.“
„Vůbec se mi nepovedl start, ohlédl jsem se a říkal si, že jsem snad poslední. Nakonec se mi v prvním kole zadařilo předjet dost lidí a myslím, že jsem projížděl okolo dvacátého místa. Pak mě pár lidí předjelo, začal jsem dělat chyby a trvalo mi tak dvacet minut, než jsem se zpátky rozjel. Do předposledního kola jsem dojížděl s prázdnou galuskou. Asi to tak mělo být, možná jsem za to i rád, protože jsem si mohl užít tu neuvěřitelnou atmosféru fanoušků. To se nedá popsat, co jsem prožil v posledním kole. Užil jsem si to, dokonce jsem měl i čas obejmout mechaniky v posledním kole v depu. Myslím, že jsem si nemohl vybrat lepší závod, kde ukončit kariéru,“ říkal Zdeněk Štybar.
Související
-
‚Nepřišel jsem z domova důchodců.‘ Cyklokrosaře Štybara čeká v Táboře poslední štafeta kariéry
Tým kolem Zdeňka Štybara na páteční štafetu tvoří ještě Václav Ježek, Kristýna Zemanová, Kryštof Bažant, Simona Spěšná a Amálie Gottwaldová.
-
‚Snad to ostatní bavilo a odnesli si z toho něco.‘ Štybar je na trénincích před šampionátem mentor
„Přítomnost Štybara si pochvaloval i reprezentační trenér Petr Klouček. Hned se k nám přidal na obhlídce trati. Snažil se radit a všichni mu naslouchali,“ prozradil.
-
Diváci budou mít úžasný přehled, těší se šéf českého cyklokrosu na mistrovství světa v Táboře
Hvězda českého cyklokrosu Zdeněk Štybar jel v Táboře předposlední závod kariéry. Toho posledního se jedna z nejvýraznějších postav české cyklistiky zúčastní na MS.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.