„Nebojte se vytočit 155, těžce zraněné dítě někdy jen tiše a klidně sedí,“ říká záchranář
„Rodiče jančí, když se dítě bouchne do hlavy, to se přitom stává každou chvíli, a pokud se hned po úderu rozpláče, s největší pravděpodobností mu nic není. Mnohem důležitější je pečlivě doma zamknout všechny chemikálie,“ říká Vít Samek, který posledních třináct let strávil jako záchranář pražské záchranné služby.
Výjezdy ke zraněným dětem jsou podle něj pro záchranáře ty nejnáročnější. Pokud se ale dítě doma opaří, o následcích rozhoduje to, jak nejdřív zvládnou první pomoc rodiče. „U popálenin a opařenin platí několik základních pravidel a samozřejmě jde o čas,“ vysvětluje Samek v Houpačkách.
Záchranku by dospělí podle Samka měli volat vždycky, když má dítě poruchu vědomí, když sní nebo vypije nějakou chemikálii (obal si vždycky vyfotit!), ale i například po pádu z velké výšky, po kterém se zdá, že dítěti vůbec nic není. „Po takovém úraze patří do sanitky a na traumatologii vždycky. Těžce zraněné dítě, které má vnitřní krvácení nebo třeba i těžkou zlomeninu, někdy jen klidně a tiše sedí,“ varuje Samek.
Jak si sami doma dítě vyšetřit, jestli nemá otřes mozku? Co se bude dít, až záchranka dorazí? Smí rodiče odjet jako doprovod a co bude se sourozenci zraněného dítěte?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
