Narušená krajina nebo nízká početnost druhů: požáry obnažují problémy, které měla Austrálie už dřív
Hostem Zuzany Burešové byl ředitel pražské Zoologické zahrady Miroslav Bobek. Mluvili spolu nejen o ničivých požárech v Austrálii a obrovské vlně solidarity, ale také o tom, jak se příroda umí zregenerovat nebo jak můžeme pomoci ohroženým druhům.
V souvislosti s požáry v Austrálii zřídila ZOO fond na záchranu zvířat postižených požáry. „Založili jsme podúčet našeho sbírkového konta Pomáháme, abychom přispěli na záchranu ohrožených druhů. Po prvních dvou dnech na něm bylo devět set tisíc korun, k dnešnímu ránu už milion šest set,“ žasne ředitel. Díky tomu se pražská ZOO může v Austrálii angažovat.
Kromě záchrany volně žijících zvířat po požárech chce ZOO Praha přispět organizaci WIRES s celoaustralskou působností. „Jedna část je určena na bezprostřední pomoc především koal medvídkovitých. Musíme bohužel počítat s tím, že požáry ještě nějakou dobu potrvají,“ upozorňuje Bobek. Třetí typ pomoci se zaměřuje na delší časový horizont: „Rádi bychom vybrali vlajkový druh, který bychom pomohli zachránit. Zatím máme asi sedm adeptů.“
Čtěte také
Nejsou to ale jen požáry, co hrozí australským živočichům. „Požáry obnažují problémy, které byly v Austrálii už dřív, jako změněná krajina, izolované populace nebo nízká početnost některých druhů.“ Když zvířata přežijí požár, okamžitě jim hrozí další nebezpečí: „Kočky, lišky a zavlečené šelmy, které decimují celé populace původních druhů vačnatců. Uniklá zvířata se stávají jejich obětí,“ vysvětluje zoolog další nástrahy.
Tragédie v Austrálii je mimořádně rozsáhlá. Obrovská vlna solidarity může být způsobena také záběry, které vzbuzují soucit: „Bezbranní koalové v tom hrají značnou roli,“ myslí si Bobek. Právě koalové patří mezi nejohroženější druhy: nejsou příliš pohybliví a při požáru nemají šanci uniknout.
Čtěte také
Kromě nich jsou nejvíce ohroženy druhy, které na tom byly populačně špatně ještě před požáry: „U některých druhů vakomyší, klokánka krátkoprstého nebo vakoveverek se spekuluje o tom, že požár smetl poslední populace.“
Podle něj se příroda časem dokáže přizpůsobit a s následky požárů se vyrovná. „Ty nynější jsou ale bezprecedentně rozsáhlé a příroda se s nimi vyrovnává čím dál obtížněji, protože je narušená.“ Koalů byl kdysi ohromný počet, postupně se jejich početnost snižovala. „Po požárech spousta populací zanikla nebo se staly ještě fragmentárnější. A mohly se dostaly za nějakou hranici, ze které už nebude návratu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.