Narušená krajina nebo nízká početnost druhů: požáry obnažují problémy, které měla Austrálie už dřív
Hostem Zuzany Burešové byl ředitel pražské Zoologické zahrady Miroslav Bobek. Mluvili spolu nejen o ničivých požárech v Austrálii a obrovské vlně solidarity, ale také o tom, jak se příroda umí zregenerovat nebo jak můžeme pomoci ohroženým druhům.
V souvislosti s požáry v Austrálii zřídila ZOO fond na záchranu zvířat postižených požáry. „Založili jsme podúčet našeho sbírkového konta Pomáháme, abychom přispěli na záchranu ohrožených druhů. Po prvních dvou dnech na něm bylo devět set tisíc korun, k dnešnímu ránu už milion šest set,“ žasne ředitel. Díky tomu se pražská ZOO může v Austrálii angažovat.
Kromě záchrany volně žijících zvířat po požárech chce ZOO Praha přispět organizaci WIRES s celoaustralskou působností. „Jedna část je určena na bezprostřední pomoc především koal medvídkovitých. Musíme bohužel počítat s tím, že požáry ještě nějakou dobu potrvají,“ upozorňuje Bobek. Třetí typ pomoci se zaměřuje na delší časový horizont: „Rádi bychom vybrali vlajkový druh, který bychom pomohli zachránit. Zatím máme asi sedm adeptů.“
Čtěte také
Nejsou to ale jen požáry, co hrozí australským živočichům. „Požáry obnažují problémy, které byly v Austrálii už dřív, jako změněná krajina, izolované populace nebo nízká početnost některých druhů.“ Když zvířata přežijí požár, okamžitě jim hrozí další nebezpečí: „Kočky, lišky a zavlečené šelmy, které decimují celé populace původních druhů vačnatců. Uniklá zvířata se stávají jejich obětí,“ vysvětluje zoolog další nástrahy.
Tragédie v Austrálii je mimořádně rozsáhlá. Obrovská vlna solidarity může být způsobena také záběry, které vzbuzují soucit: „Bezbranní koalové v tom hrají značnou roli,“ myslí si Bobek. Právě koalové patří mezi nejohroženější druhy: nejsou příliš pohybliví a při požáru nemají šanci uniknout.
Čtěte také
Kromě nich jsou nejvíce ohroženy druhy, které na tom byly populačně špatně ještě před požáry: „U některých druhů vakomyší, klokánka krátkoprstého nebo vakoveverek se spekuluje o tom, že požár smetl poslední populace.“
Podle něj se příroda časem dokáže přizpůsobit a s následky požárů se vyrovná. „Ty nynější jsou ale bezprecedentně rozsáhlé a příroda se s nimi vyrovnává čím dál obtížněji, protože je narušená.“ Koalů byl kdysi ohromný počet, postupně se jejich početnost snižovala. „Po požárech spousta populací zanikla nebo se staly ještě fragmentárnější. A mohly se dostaly za nějakou hranici, ze které už nebude návratu.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Mnoho jmen budoucí vlády je citlivých. Babišovo oznámení o řešení střetu má bledá místa, říká pirátka
-
Jsem připraven uspořádat na Ukrajině volby, uvedl Zelenskyj. Od spojenců žádá záruku bezpečnosti
-
Fotbalisté Slavie v Lize mistrů v Londýně neuspěli. Tottenham jí nasázel tři branky, dvě padly z penalty
-
Pavlem odvolaný rektor ČVUT se nevzdává. Jde proti rozsudku, který stvrdil jeho odstavení z funkce

