Na Vánoce mého dětství vzpomínám s láskou, říká Dana E. Hrušková

U nás byl na Vánoce plný dům lidí, bylo jich klidně i padesát. A slavilo se na etapy. Jeden den se sešla tátova rodina, druhý den mámina rodina. A na každým centimetru stolu blahobyt, všeho přehršel,“ říká Dana Ema Hrušková a dodává: „Vánoce byly pohádkové, zasněžené.“

A kdy jste se přestali takhle stýkat?

„Z toho je mi až smutno. Asi jak jsme vyrostli a rodiče nám zestárli. Já nevím. Vdala jsem se do jiného města a tím to skončilo. Dodnes se navštěvujeme, ale není to tak, že by se sešla celá rodina.“

Rodina paní Dany si pochutnávala nejen na tradičních romských jídlech, ale i na českých a olašských.

„My jsme napůl Olaši a napůl Romové. Takže na stole byla jídla olašská, tradiční romská i česká, tzn. bramborový salát, řízek. Například typické vánoční olašské jídlo šach – to se vaří zelí, rýže a uzené maso. Potom horejzo, tedy rýže a droby z drůbeže. Nechyběly ani sladkosti, dorty.“

S dětmi slavíme české Vánoce

Dana přiznává, že ve své rodině drží výhradně pravé české Vánoce:

„Z romských jídel nevařím o Vánocích vůbec nic. Já jsem si vzala Čecha a držíme tedy typické české Vánoce.“

A není to trochu škoda?

„Trochu asi ano, ale mám to tak. Máme typický Štědrý večer, který trávím s dětmi a další dny trávím s rodinou a tam už je to romské.“

A co se líbí vašim dětem víc?

„Určitě se jim líbí ty romské Vánoce. Jak byly vychovávané v tradičním českém duchu, tak chtějí takhle držet i celý Štědrý den a večer. A další dny jsou v duchu navštěvování se, v rámci rodiny, plus to typicky romské jídlo. A ta kombinace jim dělá dobře.“

Dárky se nedávaly

Jak to bylo dřív s dárky?

„Já si vůbec nepamatuji, že bychom dostávali dárky. Pro nás bylo dárkem, že se všichni sešli. My jsme si cenili toho, že k nám přišla babička, děda, strejdové, že jsme se viděli se sestřenicemi a s bratranci. To bylo úžasné.“

Svůj první vánoční dárek našla pod stromečkem až téměř v dospělosti.

„Když mi bylo sedmnáct let, dostala jsem od mého budoucího manžela svůj první dárek – šátek a náušnice. A mám je dodnes.“