Na Slovensku se diskutuje o standardizaci romského jazyka
Snahy o standardizaci romštiny v bývalém Československu sahají do roku 1954. Komise pro romský jazyk tehdy navrhla, aby byla oficiálně uznaná jako jazyk. V roce 1971 byla přijata pravopisná norma a jazyk byl kodifikován. Standardizace romského jazyka na Slovensku se uskutečnila v roce 2008.
Romštinu před dvanácti lety zrovnoprávnili s jazyky ostatních národnostním menšin na Slovensku. V několika vzdělávacích institucích se začala vyučovat jako mateřské jazyk. Jozef Facuna ze Státního pedagogického ústavu:
„Jde zejména o školy, ve kterých se romský jazyk vyučuje již dlouhodobě, resp. o místa, kde se od roku 2002 do roku 2003 romský jazyk ověřoval. Jedná se o Košice, Rimavskou Sobotu a Kremnici.“
Děti stresuje jazyková bariéra
Čtěte také
Dnes je romština na většině slovenských škol jen okrajovým jazykem. Děti z vyloučených lokalit nemají možnost učit se v rodné řeči, vzdělávají se ve slovenštině. Přitom slovenština je pro mnohé romské děti předškolního věku cizím jazykem. Agnes Horváthová z občanského sdružení Romano kher:
„Není dobré, když dítě nerozumí učiteli a naopak. Pro dítě je to velký stres. Přichází z úplně jiného prostředí a neumí vlastně ani ten nejnutnější základ, tedy domluvit se.“
Mezi školou a dětmi vzniká jazyková bariéra, která má vliv na jejich výsledky a hraje úlohu i při zjišťování jejich výchovně vzdělávacích potřeb:
„Přimlouvala bych se za to, aby se nadále využíval romský jazyk jako nástroj na překlenutí bariéry mezi vyučovacím a mateřským jazykem.“
Romština jako znak sociální zaostalosti
Romštinu podle expertů ještě mnozí učitelé vnímají jako znak sociální zaostalosti. Odklon od ní považují za předpoklad úspěšné integrace. Neplatí to ale o učitelce romského jazyka Ingrid Lukáčové:
„Pro mě, jako pro pedagoga, který více jak 20 let pracuje s mladými lidmi a s romskými studenty je důležité to, aby se i samotní Romové naučili svůj spisovný jazyk. Na Slovensku nemají možnost vzdělávat se ve svém mateřském jazyce.“
Eva Gašparová pracuje jako učitelka od roku 1977. Celý život obětovala vzdělávání Romů, za což získala ocenění Roma Spirit. V oblasti vzdělávání je, byť jako důchodkyně, stále aktivní:
„Základem našeho dialektu jsou původní romské výrazy, tedy slova, u kterých mohu potvrdit, že pochází z indických jazyků. Dále tu jsou slova přejatá z jiných jazyků, například z řečtiny.“
Bohatost a různorodost romštiny dokazuje množství dialektů. Jen na Slovensku Romové mluví třemi hlavními dialekty – Rumungro Romů (slovenští Romové), Olašských Romů a maďarských Romů, s několika subdialekty.
Romský slovník
Před osmi lety vyšel Slovensko-romský, romsko-slovenský slovník, který nabízí řadu slov i z mezinárodní romštiny. Více jedna z jeho autorek Anna Koptová:
„Z tohoto pohledu vyplývá pro slovenské Romy zajímavý fakt. Oni často migrují, hlavně do západní Evropy. Kdyby více přilnuly, například k tomuto slovníku, poskytl by jim základ pro rozšíření jejich romštiny o mezinárodní výrazy.“
Specifický slovník obsahuje 17 tisíc hesel. Je v něm mnoho frazeologických jednotek, přísloví či pořekadla. Jen pro zajímavost dodejme, že první evropský slovník romského jazyka vydali v roce 2009 v Budapešti. Obsahoval více jak 10 tisíc hesel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.