Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava byl oceněn snímek Kambium 1492

Porotu jihlavského festivalu dokumentárních filmů zaujalo, že se snímek Kambium 1492 zaměřuje na význam stromů v dějinách. Tvůrci vypráví příběh dubů zimnách, jejichž kořeny sahají do doby před antropocénem a jejichž dřevo pomohlo lidstvu k nejzásadnějším historickým průlomům včetně objevení Ameriky. Slovo má režisér Denis Kozerawski.

„Hlavní inspirací byla hlavně ta lokální orální historie, kterou si lidé žijící v Kokošovcích předávají a jsou na ni právem hrdí, která mluví o tom, že dřevo z těch lesů bylo v 15. století vyváženo do přístavních měst v Evropě a byly z nich postaveny Kolumbovy lodě.“

Ve filmu o dubovém lese účinkuje raper Čavalenky, jeden z nejvýraznějších talentů slovenské hiphopové scény. Jeho občanské jméno je Ruda Danihel a mluví záhoráckým dialektem, protože jeho domovem je slovenské město Holíč nedaleko českých hranic.

„Samotný Čavalenky nás provází celým filmem tím, že romská postava vypráví ty velké dějiny. Začíná někde v pravěku, kde se formuje ten ekosystém, kde vybuchne sopka, rozlévá se po krajině a vytváří se tu podloží, na kterém v dnešní době i v 15. století porostou ty duby. A provede nás po těchto dějinných změnách až k tématu klimatické změny, kdy ty duby s postupující klimatickou krizí ztrácí své specifické vlastnosti, letokruhy se rozšiřují a později přejde až k politickým a kulturním aspektům, začne rapovat, a vyústí to v takové dystopické skladbě.“

A jak vlastně souvisí rap s dubovými lesy, z jejichž dřeva se vyráběly stěžně lodí?

„Ten rap tam vstupuje poté, co přišlo pozvání na Pražské bienále v roce 2022 s tématem dekoloniální praxe. Začali jsme se zamýšlet nad tím, že OK, my můžeme vyprávět z té pozice východní Evropy, že Slováci nikdy neměli kolonie a proč by se nás to mělo týkat? Začali jsme přemýšlet nad tím, že se bavíme pouze o té informaci, že byly objevené Ameriky, ale že v historii opomíjíme věci kolem kolonizace, vývozu otroků apod. Na toto téma vývozu otroků jsme chtěli navázat tím, že vývozem otroků začala nějaká nová epocha našich dějin, kterou žijeme dnes. Ten rap tam vstoupil v tom, že nás bavil příběh afro-americké diaspory, které byly odebrány všechny nástroje, všechny dorozumívací pomůcky anebo technologie při přepravě, byli zbaveni lidskosti a jediné, co jim zůstalo, byly popěvky nebo nějaké zpěvy a tleskání rukami. Z toho vznikla nějaká rytmika, blues, jazz, později hip hop a ten hip hop se stal globálním fenoménem a na to jsme chtěli nějakým způsobem navázat. Tím pádem jsme udělali takový okruh, že stromy ze Slovenska byly vyvezeny na okraj k oceánu, odtud přijely do Ameriky a později se to skrze kulturu globálního fenoménu hip hopu vrací na Slovensko. A my jsme vybrali reprezentanta nějaké diasporické menšiny na Slovensku, kterým je Čavalenky. A tím se ten kruh uzavírá.“

V současné době se Denis Kozerawski zabývá vývojem vzdělávací počítačové hry, která žáky druhého stupně základních škol seznámí s problematikou diskriminace a vyloučení.