Moravská galerie hostí rozsáhlou výstavu romského umění s názvem O kosmos hino kalo – Vesmír je černý

Prezentace výtvarného umění Romů má v Česku dvacetileté kořeny. První výstava měla název E luma romane jakhenca – Svět očima Romů. Se současnou výstavou ji srovnává ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

„Začínala právě tady v Moravské galerii v Místodržitelském paláci v barokním sále v roce 1997. Tehdy byla sbírka umění v úplně jiném stavu. Za těch 20 let můžeme i podle této výstavy vidět, jak se mění naše společnost i na straně romské menšiny. Ta dnešní výstava obsahuje už i profesionální díla romských výtvarníků a důležité je, že celý koncept výstavy vytvořila romská umělkyně. Takže ta dnešní výstava je mnohem sebevědomější

Hlavní kurátorkou výstavy je romská výtvarnice Ladislava Gažiová. První exponáty vybrala z následujícího období.

Kurátorka Ladislava Gažiová provází novináře výstavou Vesmír je černý|foto: Jana Šustová

„Začíná v 19. století pod názvem Sam aver dikhenas, což znamená Jak nás viděli. Začíná to obrazem zvenčí, jak Romy vnímala majorita, a pak se výstava line od modernismu až po současnost.“

Ostatní díla vytvořili romští umělci.

„Na začátku je kresba, která se věnuje romskému otroctví, které je v dějinách důležitý úkaz, o kterém se moc nemluví a málokdo o tom ví, že Romové byli zotročení na dnešním území Rumunska a Moldavska.“

Další část má název mapování a představuje díla umělců, kteří ztvárňují prostředí, ve kterém žijí. Jednoho z nich představuje Jana Horváthová.

„Aladár Kurej, též už nežijící autor. Vy si všimnete ve výstavě jeho unikátní techniky, kdy do svých obrazů vlepoval i fotografie postav lidí, kteří přímo v dané osadě žili, je to koláž.“

Do další části výstavy zařadila Ladislava Gažiová nejen výtvarná díla, ale i historické dokumenty.

„Dalším důležitým obdobím je Dujto baro mariben, což znamená 2. světová válka, která byla v romských dějinách velmi těžkým obdobím. Tam už začíná dokumentační část, která se této tematice věnuje, ale spíš se zaměřuje na emancipační momenty v těchto dějinách, což bylo partizánské hnutí. Romové byli účastníky partyzánských hnutí, o čemž se málo ví, a bylo to v historii vytlačeno, protože nikdo nemapoval romské partyzány. V této části dokumentuji, že mnozí Romové byli účastníky partyzánského hnutí a Slovenského národního povstání.“

Také další část výstavy pokračuje v čase chronologicky.

„Potom je tam další sekce, která se zaobírá socialismem a romskými emancipačními hnutími, kde je větší dokumentační část, která vyzdvihuje určité emancipační momenty v tomto období, což byl například v Česku velmi důležitý Svaz Cikánů-Romů.“

Sochy na výstavě Vesmír je černý|foto: Jana Šustová

V následujících sálech výstavy pak uvidíme sochy, obrazy a videa. Některé z nich jsou díla amatérů, jiné naopak vytvořili profesionální romští umělci, kterých přibývá. Například kurátorka výstavy Ladislava Gažiová vystudovala Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze v ateliéru Jiřího Davida. Ale jsou i další:

„Je to například výtvarnice Emília Rigová ze Slovenska, studovala vysokou školu v Banské Bystrici. Potom je tady zastoupen Robert Gabris, který ukončil akademii ve Vídni, kde žije. Pak je tady Sead Kazanxhiu, což je albánský umělec, který vystudoval akademii v Tiraně. Potom je tu Tamara Moyzes, která ukončila Akademii výtvarných umění v Praze.“

Výstava O kosmos hino kalo – Vesmír je černý bude v Moravské galerii v Brně otevřena do 28. ledna příštího roku.