Mnichovská dohoda ovlivnila i francouzské dějiny. Dopad nebyl tak fatální jako v ČSR

Oficiální místa se k ní nevyjadřují, je to záležitost dávné minulosti a rovněž veřejnost má dnes jiné starosti. Najde se ale řada lidí, kterým je toto téma blízké. Jedním z nich je i Eugéne Faucher, historik, který se Mnichovu věnuje celý život.

Možná i proto, že jeho otec si po podpisu Mnichovské dohody odepnul všechny řády a odešel demonstrativně z armády. Jeho syn pátral dlouhá léta v archivech se snahou zjistit, co se tehdy přesně stalo a co ovlivnilo francouzský postoj.

„Našel jsem mnoho věcí, které staví do úplně jiného světla teze o chybě Mnichova. Nemyslím si, že to můžeme nazývat chybou. Bylo to vlastně logické vyústění všeho, co se dělo po roce 1919. Musíme vzít v úvahu roli, jakou měl například Clemenceau a musíme si uvědomit, že Versailleský mír nebyl chybou několika lidí, ale důsledkem politiky celých národů.“

Eugene Faucher spolupracoval úzce i s Georgesem Marcem Benamouem, autorem knihy Mnichovský přízrak, která vyšla i u nás a sleduje poslední pátek před podpisem dohody Eduarda Daladiera hodinu po hodině.

Připravovala se dokonce i filmová verze. Podílet se na ní měl i tehdejší prezident Václav Havel. Film měl natočit Miloš Forman. Eugene Faucher by s radostí pomohl jak by mohl: „Pokud se na mě obrátí, rád mu pomohu. Mám moc rád jeho filmy.“

Kniha Mnichovský přízrak vzbudila ve Francii velký ohlas a stále se dobře prodává. Georgie Marc Benamou spolupracoval s prezidenty Francoisem Mitterandem i Nicolasem Sarkozym. Měl tedy dost příležitostí k tomu, aby je upozornil na to, že Mnichovská dohoda zůstává temným bodem francouzské historie.

Mnichovská dohoda|foto: Michal Jindra