Miliony můžou spláchnout do záchoda. Soud potrestal zloděje zlaté toalety

Celá událost se odehrála v roce 2017 v menším argentinském městě. Dotyčný muž, shodou okolností policista, byl na zahradě za vysokou zdí nahý. V tu chvíli projížděl okolo vůz Google, sbírající snímky pro Street View. Snímek se následně rozšířil po internetu a dostal se i do v televizního zpravodajství. Informoval o tom zpravodajský server CBS.

Muž se bránil žalobou a tvrdil, že mu celá situace poškodila pověst, sousedé i kolegové se mu smáli a jeho důstojnost byla údajně pošlapána. Soud nižší instance sice jeho žalobu zamítl s tím, že „si za to může tak trochu sám“, ale odvolací soud se postavil na jeho stranu.

„Nešlo o veřejný prostor, ale o uzavřený dvorek za zdí vyšší než průměrný člověk. Tohle bylo jasné narušení soukromí,“ uvedli soudci. „Nikdo nechce být světu předkládán tak, jak přišel na svět.“

Google se hájil tím, že stěna nebyla dost vysoká, a že běžně rozmazává tváře i značky. Jenže v tomto případě rozmazání nestačilo – muž sice nebyl rozpoznatelný podle obličeje, ale zato byl vidět celý „od hlavy až k patě“.

Telekomunikační společnost Cablevision SA a zpravodajský web El Censor, které snímek dál šířily, soud naopak obvinění zprostil. Podle něj pouze upozornily na chybu, za kterou nese odpovědnost Google. Společnost se k případu zatím nevyjádřila.

Zoo Tiergarten Nürnberg poprvé informovala o svém záměru usmrtit paviány v únoru 2024. Důvodem byl nedostatek prostoru pro zvířata. Informoval o tom zpravodajský server CNN.

Záměr sklidil ostrou kritiku ze strany ochránců zvířat i veřejnosti. V zoo se v posledních dnech konaly protesty. V pondělí vedení oznámilo, že započne příprava na usmrcení zvířat. V úterý ráno pak uvedlo, že bude celý den uzavřeno z „provozních důvodů“, několik aktivistů ale proniklo do areálu a jedna žena si přilepila ruce lepidlem k zemi předtím, než ji stihla policie zadržet.

Krátce poté zoo oznámila, že skutečně usmrtila 12 paviánů. Další podrobnosti zatím nezveřejnila. Organizace na ochranu zvířat uvedly, že plánují podat trestní oznámení.

Důvodem usmrcení paviánů guinejských v norimberské zoo byl jejich rostoucí počet. 43 jedinců primáta výrazně překračuje kapacitu pavilonu, který byl v roce 2000 navržen pro maximálně 25 dospělých zvířat a jejich mláďata. Kvůli přemnožení docházelo mezi zvířaty ke konfliktům.

Zoo uvedla, že už v minulosti se snažila počet zvířat snížit. Od roku 2011 bylo 16 paviánů přesunuto do zoo v Paříži a v Číně. Tyto i další spolupracující zahraniční instituce však mezitím dosáhly maxima vlastní kapacity. Pokus zoologické zahrady o kontrolu růstu populace pomocí antikoncepce byl před několika lety ukončen kvůli neúčinnosti.

Eutanazie zvířat není v evropských zoologických zahradách výjimečná. Provádí se z různých důvodů, například kvůli zdraví zvířat nebo genetickému řízení chovu. Některé případy v minulosti ale vyvolaly opravdu silnou veřejnou reakci. Například v roce 2014 zoo v Kodani usmrtila zdravou dvouletou žirafu, její tělo rozřezala před diváky včetně dětí a maso následně podala lvům.

Zákaz, jehož účinnost má začít v prosinci, omezí přístup na platformy jako TikTok, Instagram, Facebook, X (dříve Twitter) a Snapchat. Web YouTube měl být původně ze zákazu vyjmutý, nově se však pravidla budou vztahovat i na něj. Informoval o tom zpravodajský server BBC.

YouTube se proti začlenění do zákazu bránil s odůvodněním, že „není sociální sítí“ a že posyktuje „mladým Australanům přínos a hodnotu“. Australský přístup sledují s velkým zájmem i další země – Norsko už podobný zákaz oznámilo a Velká Británie uvedla, že o obdobných opatřeních uvažuje.

Australská komisařka pro e-bezpečnost Julie Inman Grantová doporučila minulý měsíc zahrnutí YouTube do zákazu, protože právě tato platforma byla nejčastěji zmiňovaným místem, kde děti ve věku 10–15 let narazily na škodlivý obsah.

Podle zpráv australských médií z minulého týdne hrozil Google žalobou, pokud bude YouTube do zákazu zahrnut. Firma argumentovala, že by takové opatření omezilo svobodu politického projevu.

Federální ministryně pro komunikace Anika Wellsová uvedla, že sociální sítě mají své místo, ale „predátorské algoritmy zaměřené na děti“ nikoliv. Zákaz se nebude vztahovat na platformy zaměřené na online hry, zprávy, vzdělávání a zdravotní péči, které podle vlády představují pro děti menší riziko.

Technologické firmy, které nová pravidla nedodrží, mohou být pokutovány až do výše 50 milionů australských dolarů.

Na případ upozorňuje americká televize CBS. Pašeračka přitom možná zvířeti ublížila úplně zbytečně. TSA totiž dovoluje cestovat s živočichy, včetně želv. Ve chvíli, kdy projdou rentgenem, nic nebrání nástupu na palubu. Různá pravidla přitom mívají i jednotlivé aerolinky.

Server New York Post píše, že přeživší želvu si převzaly floridské úřady. TSA k incidentu na Facebook uvedla: „Přátelé, prosím, přestaňte se schováváním zvířat na podivných místech vašeho těla. Nesnažte se s nimi proklouznout skrz letištní kontroly.“

Slovy o divných místech TSA nejspíš odkazuje na podobný případ z března letošního roku, kdy se jiný cestující pokusil propašovat invazivní druh želvy přes bezpečnostní rámy na mezinárodním letišti Newark Liberty. Ani on neprošel bez povšimnutí. Želvu měl přitom schovanou v přední části kalhot. Na rozdíl od nejnovějšího případu se želvě nic nestalo.

CBS připomíná i další kuriózní situace. V roce 2024 TSA zabránila v nástupu muži, který chtěl do letadla nastoupit s taškou plnou hadů, další chtěl loni pašovat vajíčka papouška amazonského i živé ptáky. Převážel je z Nikaraguy přes Miami na Tchaj-wan. Prozradilo ho cvrlikání z jeho tašky.

Deník The New York Times píše, že Zuckerbergova Meta při promítání v Los Angeles diváky vyzvala, aby si zapnuli telefony. Pomocí nového chatbota Movie Mate je chtěla vtáhnout do děje filmu. Hlavní hrdinka snímku M3GAN 2.0 s nimi měla komunikovat, psát jim zprávy a přivodit pocit, že jsou součástí děje.

Španělský server El País k tomu dodává, že se test Movie Mate nepovedl. Cituje i deník Variety, jehož novinář na projekci byl a označil ji za epický průšvih. Chatbot nebyl s filmem synchronizovaný, mluvit se s ním nedalo. Pro diváky taky prý bylo náročné zároveň sledovat film a displej telefonu.

Španělský distributor filmů Enrique Costa deníku El País řekl: „Když vás nutí používat telefon, aby vás zaujali, není to proto, že se film nepovedl?“ I další společnosti věří, že to je jen experiment a že kino zůstane takovým, jakým je. Podle šéfa Contracorriente Films Eduarda Escudera je kouzlem kina právě to, že diváky, na rozdíl od sledování doma, nic neruší.

Trump své přání postavit Beyoncé Knowless-Carter před soud vyjádřil na své sociální síti Truth Social. Obvinil tým Kamaly Harris z toho, že zpěvačce zaplatil 11 milionů dolarů za to, aby ji vyslovila podporu. Ironicky přitom poznamenává, že nezazpívala na žádném z jejích mítinků. V Houstonu ale před voliči vystoupila s 5minutovým projevem. Další 3 miliony dolarů z peněz na kampaň měla Harris podle Trumpa dát známé televizní moderátorce Oprah Winfrey. Americké úřady už tato nařčení vyšetřovaly a žádné pochybení ze strany Harris neshledaly.

Podle deníku Guardian se Trump obul i do zpěváka Bruce Springsteena, který prezidenta nevybíravě zkritizoval na jednom ze svých koncertů. Tento případ Ameriku polarizoval natolik, že podporovatelé Trumpa začali rušit i koncerty lidí, kteří se za Springsteena vydávají a zpívají covery jeho písní.

Ceník firmy Global Citizen Pass získala slovinská veřejnoprávní Radiotelevizija Slovenija. Kromě základního balíčku je v nabídce taky služba TOP, která kromě zmíněného zahrnuje taky řidičský průkaz, založení bankovního účtu a firmy na území Slovinska. To vše za 40 tisíc eur. Nejdražší VIP balíček s cenovkou 60 tisíc eur, což je v přepočtu asi 1,5 milionu korun, slibuje ještě zdravotní pojištění, letenku a ubytování v 5hvězdičkovém hotelu.

Ve Slovinsku ale platí podobně přísná pravidla pro získání občanství, jako v Česku. Každý uchazeč musí v zemi před podáním žádosti v zemi žít, zrychlená naturalizace se přiznává jen nejbližším příbuzným nebo třeba vrcholovým sportovcům. Policie už proto proti Global Citizen Pass zasahuje. Kontaktovala právníky, které podvodníci uvádějí jako kontaktní osoby ve Slovinsku. Žádný z nich podle RTV SLO o těchto praktikách nevěděl. Kromě Lublaně má mít firma údajně zastoupení i v Německu, Itálii, Francii, Švédsku, Bulharsku, Rumunsku a na Kypru.

Služby Global Citizen Pass propaguje třeba nigerijský server o technologiích Nigeria Communications Week. Popisuje výhody toho, že slovinský pas zároveň zaručuje evropské občanství a možnost cestovat do víc než 180 zemí světa. Tamní pas je podle RTV SLO 10. nejsilnější na světě, pro srovnání, ten český je podle Hospodářské komory na 7. příčce. Nechybí ani pozitivní recenze údajných klientů, kteří si chválí rychlé vyřízení, vstřícnost agentů z GCP i nový život v Unii. Právě Afriku a země Arabského světa se firma orientuje.   

Na snahy konstruktérů upozorňuje britská veřejnoprávní BBC. Rakouská firma Turbulence Solutions vyvinula speciální klapky, díky kterým se křídla letounů dají lépe naklápět. Vzduch se od nich neodráží tak prudce jako od současných křídel. Podle jejího vlastníka Andráse Galffyho technologie připomíná ptačí křídla. Zatím silnější křídla zkoušeli jen na menších strojích, podle Gallfyho ale stejný zlepšovák půjde uplatnit i u velkých dopravních letadel.

„Rozhodně nehrozí, že by začala letadla padat z nebe,“ řekl CNN profesor atmosférických věd z Readingu Paul Williams. „Jsou konstruovaná podle velmi přísných norem a dokážou odolat i nejhorším turbulencím. A to i v budoucnu.“ Otřesy ale znepříjemňují cestování pasažérům a práci stevardům. Není výjimkou, že se někdo z posádky poraní.

Tak jako do mnoha jiných aspektů lidského života i do boje s turbulencemi začíná promlouvat umělá inteligence. Podle BBC pracují vědci z Barcelona Supercomputing institute na systému AI, který dokáže odhadnout jinak nepředvídatelné proudy větru a navrhne trasu, kudy co nejhladčeji proletět. Pro lidi je totiž velmi těžké toky vzduchu pochopit.

Podle serveru Good News Network za projektem stojí letecký inženýr Patrick Schlott. Uprostřed lesů, kde sám žije, lidem nefungují mobily. „Jednoho dne jsem si řekl, wow, vždyť v okruhu 16 kilometrů není žádný signál,“ řekl Schlott. Do této hluché oblasti proto nainstaloval několik starých telefonních budek, které za 100 až 500 dolarů nakupuje na internetu nebo bleších trzích.

Schlott agentuře AP řekl, že jeho telefony fungují zdarma, bere projekt jako veřejnou službu. Každý automat je připojený ke kabelovému internetu i telefonní lince. Signál se přenáší analogově, takzvaně po drátě. V případě, že by něco nefungovalo, stačí vytočit 0 a automat se spojí se Schlottovým mobilem, sám říká, že je něco jako někdejší spojovatel.

„Cítím se bezpečněji. Když jsou děti venku, můžou se dostat do nějaké nouzové situace. Ten telefon jim může pomoci. Myslím si, že je to skvělá služba,“ řekla AP Hannah McClainová. Provozovatel za každou budku ze svého platí měsíčně 2 až 3 dolary, zhruba na 5 dolarů pak vyjdou všechny hovory. Rád by bezplatný provoz zachoval dál, hledá ale i sponzory s tím, jak se služba rozšiřuje po Vermontu.