Milan Slezák: Nigerijci po volbách čekají na změnu
Také věříte, že demokracie je nejlepším politickým modelem pro různé společnosti a různé kontinenty? Pak vás musely potěšit zprávy z Nigérie.
Poprvé od dosažení nezávislosti – a to už je věru hodně dlouhá doba – se tu bezproblémově předá moc opozici. Prezident Goodluck Jonathan volební prohru uznal a gentlemansky poblahopřál vítězi Muhammadu Buharimu. Ten poklonu vrátil a Jonathana označil za důstojného oponenta, jemuž nyní, po volbách, přátelsky podává ruku.
Jonathanovi předchůdci až příliš často ztráceli vládu kvůli vojenským převratům. Jeden z nich v 80. let vedl i Buhari. Tehdy se několik dalších měsíců – než ho svrhl nový puč – udržel v čele vojenského režimu.
A choval se jako drsný voják, takže ho obviňovali z porušování lidských práv. Dnes ovšem bývalý generál s nadšením mluví o demokracii. A zemi slibuje změnu.
Zdá se, že tu si Nigerijci opravdu přejí. A nikoli pouhou změnu mocenské garnitury, ale i politického a společenského ovzduší. Lidově demokratická strana, k níž patří i dosavadní prezident Goodluck Jonathan, byla u moci dlouhých šestnáct let, od pádu posledního vojenského režimu. A výsledky jejího vládnutí, kulantně řečeno, nejsou přesvědčivé.
Papírově je Nigérie bohatou zemí, má největší, i když ne nejsilnější ekonomiku z celé Afriky a je to významný exportér ropy. Ale co je to všechno platné, když bezmála polovina nigerijské populace žije pod hranicí chudoby.
Nigerijcům vadí korupce a mnozí z nich soudí, že zkorumpovaný je i Goodluck Jonathan. O politikovi, který se rád chlubí tím, že pochází z natolik chudé rodiny, že v dětství neměl boty, se říká, že nashromáždil majetek až za 100 milionů dolarů. On to, jak jinak, popírá. Vítěze voleb Buhariho naopak provází pověst neúplatného muže.
Ve volbách mohl Buhari profitovat ještě ze tří věcí. Za prvé, se svými vojenskými zkušenostmi se zdá být vhodným vůdcem pro válčení s ozbrojenci hnutí Boko Haram.
Civilista Jonathan se v této válce, která si vyžádala více než dvacet tisíc mrtvých, příliš neosvědčil. Úspěchy se dostavily až v poslední době. Předtím byla reakce nigerijských ozbrojených sil na expanzi hnutí Boko Haram mátožná.
Za druhé, opozice se sjednotila a poprvé vyslala proti kandidátovi vládní strany jediného muže, Buhariho. Vládní strana naopak před volbami o jednotu přišla. Proti Jonathanovi se postavil dokonce i jeho viceprezident.
A za třetí, příští prezident Buhari se o voliče patřící k jeho oblasti a k jeho náboženství (sever země a muslimové) mohl opřít pevněji než prezident Jonathan o svůj křesťanský jih.
Zlí jazykové tvrdí, že Goodluck Jonathan volební prohru přiznat musel, že neměl jinou možnost. Rozdíl, kterým prohrál, byl velký, téměř dva miliony hlasů, a dohled nad volebním procesem byl účinnější než kdykoli v minulosti.
Přesto si Jonathan pochvalu zaslouží. Těsně před volbami varovali před možnými povolebními machinacemi v bezprecedentním společném prohlášení ministři zahraničí Spojených států a Británie. Odcházející prezident dokázal, že to byly zbytečné obavy. A proto mohl po prohře hrdě říci: Slíbil jsem zemi svobodné a čestné volby. A slovo jsem dodržel.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
